Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 7/2012 - 29Rozsudek KSCB ze dne 21.05.2012

Prejudikatura

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

2Ad 7/2012 - 29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce J.B., bytem K. X, L.n.L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

(1) Žalobou, doručenou dne 9.2.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne X a toto rozhodnutí potvrzeno.

(2) Žalobce namítal, že hodnocení jeho zdravotního stavu je podle jeho názoru v rozporu s opakovanými lékařskými nálezy. Zdravotní stav je pravidelně sledován, zejména Pokračování
- 2 -
2Ad 7/2012

MUDr. L.B., CSc., podle jehož sdělení není zdravotní stav žalobce zcela v pořádku. Je opakovaně kontrolován a léčen. Podle názoru žalobce se posudkový lékař podrobně nezabýval zprávou kardiologa ani současným zdravotním stavem. Rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného stavu věci. Tím bylo porušeno ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. a § 39 zákona č. 155/1995 Sb. Navrhl zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované

(3) Česká správa sociálního zabezpečení navrhla žalobu zamítnout, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného lékařského posouzení zdravotního stavu žalobce a nelze v jeho intencích požadovanou dávku přiznat.

III. Obsah správních spisů, včetně důkazu doplněného soudem.

(4) Z připojeného spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci dne 19.7.2011, která při konstatované diagnóze VAS polytopní, sy KT bilat., hypertenze, DM na PAD, st.p. amputaci malíku LDK, st.p. fraktuře článku palce LDK, CHOPN určila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl C, položka 4d, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, která se zvyšuje o 10 % podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky na celkových 30 %. Bylo uzavřeno, že nejedná se o invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť pokles pracovní schopnosti činil 30 %. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 6.9.2011 č. 550 529 1330 rozhodla tak, že žalobci se pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů žádost o invalidní důchod zamítá. Žalobce podal proti rozhodnutí ze dne 6.9.2011 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobce vydané rozhodnutí a došla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě ze dne 24.11.2011 bylo zjištěno, že žalobce nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl C, položka 4, písmeno d), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 – 20 %, přičemž lékař zvolil horní hranici 20 %. Vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se tato hodnota zvýšila o maximálně možných 10 % na celkových 30 %.

(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 13.4.2012 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl v době vydání napadeného rozhodnutí zdravotní stav, kdy nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je syndrom karpálního tunelu, zejména pravostranný, kde byla na EMG popsána středně těžká léze. Vlevo byla zjištěna jen Pokračování
- 3 -
2Ad 7/2012

hraniční až lehká léze. Nebyly zjištěny atrofie drobných svalů thenaru, jen lehce vázla špetka oboustranné, síla stisku byla dobrá, symetrická. V žádném případě se nejednalo o postižení obou končetin se středně těžkou poruchou funkce. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl C, položka 4 d), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 15 – 20 %. Komise tento pokles stanovila na 20 %. Komise zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení. Pokud by komise volila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jiné zdravotní postižení (tak jak jsou uvedena v diagnostickém souhrnu), resp. jeho tíži a funkční dopad, míra poklesu pracovní schopnosti by nepřevýšila výše uvedených 20 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a současné profesi žalobce bylo využito § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti byla zvýšena o dalších 10 % na celkovou hodnotu 30 % míry poklesu pracovní schopnosti. Žalobci byla doporučena rekvalifikace na méně fyzicky těžkou práci než je t.č. vykonávaná práce dřevorubce, event.. návrat k výkonu původně vyučené a dlouhodobě vykonávané profesi autokarosáře. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci. Svůj závěr komise vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, a to vyšetření žalobce v komisi dne 13.4.2012 prim. MUDr. T., odbornou neuroložkou, MUDr. D. N., odbornou kardioložkou, ze zprávy z plicního vyšetření MUDr. K., T. z 26.3.2010, RTG C a Th páteře, Třeboň ze dne 26.5.2011, laboratorního vyšetření ze dne 30.5.2011, z neurologického vyšetření MUDr. V., Třeboň z 7.7.2011, RTG vyšetření MUDr. K., Třeboň z 12.10.2011, kardiologického vyšetření MUDr. B., CSc., Jindřichův Hradec ze dne 8.2.2010, 14.11.2011 a z 17.1.2012 (po datu vydání napadeného rozhodnutí).

IV.Právní názor soudu.

(6) V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

(7) Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, Pokračování
- 4 -
2Ad 7/2012

který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(8) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne X č.j. X, kterým mu byla zamítnuta žádost o invalidní důchod podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Námitky žalobce byly rozhodnutím ze dne X č.j. X zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne X potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 14.7.2011 není žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle tohoto posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Tento závěr byl potvrzen i novým posudkem o invaliditě vypracovaným posuzujícím lékařem České správy sociálního zabezpečení ze dne 24.11.2011. Zdravotní stav žalobce byl posouzen správně a neodůvodňoval přiznání žádného stupně invalidity, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 30 %.

(9) Ke shodnému závěru dospěla posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 13.4.2012, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Posudková komise uzavřela, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , v platném znění. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl C, položka d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 15 – 20 %. Komise tento pokles stanovila na 20 %. Zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení žalobce. Komise vysvětlila, že pokud by zvolila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i jiné zdravotní postižení, které je u žalobce přítomno, resp. jeho tíži a funkční dopad tohoto postižení, míra poklesu pracovní schopnosti by nepřevýšila uvedených 20 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a současné profesi žalobce komise využila § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších nejvýše možných 10 % na celkovou hodnotu 30 % míry poklesu pracovní schopnosti.Komise vysvětlila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl syndrom karpálního tunelu, zejména pravostranný, kde na EMG byla popsána středně těžká léze. Vlevo byla zjištěna jen hraniční až lehká léze. Nebyly zjištěny atrofie drobných svalů thenaru, jen Pokračování
- 5 -
2Ad 7/2012

lehce vázla špetka oboustranně, síla stisku byla dobrá, symetrická. V žádném případě se nejednalo o postižení obou končetin se středně těžkou poruchou funkce. Komise dále uvedla, že se pro žalobce v současné době jeví jako vhodná rekvalifikace na méně fyzicky náročnou práci než je práce, kterou dosud vykonává (práce dřevorubce), event.. návrat k výkonu jím vykonávané původně vyučené práce profese autokarosáře.

(10) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Žalobce v řízení před krajským soudem další zprávy z odborných lékařských vyšetření, které by se vztahovaly k posuzovanému období, kde tu vydání žalobou napadeného rozhodnutí nepředložil. Nesouhlas s posudkovým zhodnocením vyslovil pouze v obecné poloze, když uvedl, že podle jeho názoru zdravotní stav nebyl hodnocen objektivně. Jeho výhrady se týkaly skutečnosti, že podle jeho názoru nemůže vykonávat těžkou práci a po celou dobu pracovní dobu a rovněž nemůže sehnat vzhledem ke svému věku jinou práci. Tyto výhrady vzala do úvahy při hodnocení zdravotního stavu žalobce komise, která uvedla, že současně vykonávaná práce žalobce, která je fyzicky náročná je pro žalobce nevhodná a byla mu doporučena rekvalifikace, případně návrat k výkonu původně vyučené a dlouhodobě vykonávané profese autokarosáře. V posudcích, které měl soud k dispozici, jak vypracovaných v řízení před správním orgánem tak i v posudku vypracovaném na základě požadavku soudu byl vysloven shodný závěr, že zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity. Zdravotní stav žalobce byl zařazen pod XIII, oddíl C, položka 4 d), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a byl uveden pokles pracovní schopnosti 20 %, který byl zvýšen ve smyslu § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. o 10 % na celkových 30 %. Komise uzavřela, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí neodpovídal žádnému stupni invalidity. Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobce zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Komise se vypořádala se všemi dokládanými zdravotními postiženími žalobce. Na základě posudku Posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích soud vyslovil závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak žádnému stupni invalidity neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí činil pouze 30 %. Pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, lze celou záležitost řešit podáním nové žádosti o předmětnou dávku, případně novým správním či soudním rozhodnutím.

V. Závěr, náklady řízení.

(11) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobce zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity.

(12) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče Pokračování
- 6 -
2Ad 7/2012

tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. května 2012

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru