Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 7/2011 - 28Rozsudek KSCB ze dne 11.04.2011

Prejudikatura

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

2Ad 7/2011 – 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Judr. Marií Krybusovou v právní věci žalobkyně M. Z., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 17.12.2010, č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 31.1.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 17.12.2010, č.j. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 3.9.2010 a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobkyně namítala, že se posudkový lékař zabýval pouze otázkou invalidity žalobkyně ve vztahu k § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb., a to nevratným poškozením jater /cirhózou/. Nevzal však na vědomí, že žalobkyně trpí duševní poruchou – chronická těžká anxiózně depresivní porucha s nutností trvalé péče, což odpovídá kapitole V – duševní poruchy a poruchy chování, položka 1d přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., a tudíž přiznání důchodu druhého stupně. Žalobkyně dokládá tuto diagnózu zprávou odborného lékaře, psychiatra MUDr. F. K. z 3.11.2010. Posudkový lékař pouze konstatuje zhoršení Pokračování
- 2 -
2Ad 7/2011

psychického stavu a uvádí domněnku, že zhoršení psychického stavu by odpovídalo dočasné pracovní neschopnosti a je zde předpoklad zlepšení. To je v protikladu se zprávou lékaře MUDr. F. K. Žalobkyně pravidelně používá antidepresiva od června 2010, což je problematické při souběhu s nevratným poškozením jater. Navrhla proto zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované.

/3/ Česká správa sociálního zabezpečení navrhla žalobu zamítnout, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného lékařského posouzení zdravotního stavu žalobkyně a nelze v jeho intencích požadovanou dávku přiznat.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem.

/4/ Z připojeného spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích dne 1.6.2010, který při konstatované diagnóze primární biliární cirhóza, stav po pravostranné tonsilectomii pro absces 11/06, Noduli haemorrhoidales určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá stavům uvedeným v kapitole XI, oddíl F, položka 1 písm. b/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti činí 45 %. Zdravotní stav je hodnocen jako invalidita podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, když jedná se o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a/ téhož zákona. Nejedná se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ téhož zákona. Rovněž se nejedná o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b/ téhož zákona. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 3.9.2010 č.j. X rozhodla tak, že žalobkyni podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění náleží od 16.10.2010 namísto invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 45 %. Žalobkyně podala proti rozhodnutí dne 14.9.2010 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobkyně vydané rozhodnutí a došla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě ze dne 15.12.2010 bylo zjištěno, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal invaliditě podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. S námitkami žalobkyně se rozhodnutí vypořádalo a je uvedeno, že rozhodující příčinou je primární biliární cirhóza jater. Dle lékařské zprávy psychiatra se žalobkyně léčí pro těžkou depresivní poruchu bez psychotických příznaků, avšak je na psychiatrii sledována krátce od 9.6.2010, z čehož nevyplývá posudkově významná progrese zdravotního stavu a zdravotní stav je stabilizovaný.

/5/ Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 16.3.2011 uvedla, že rozhodující příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí zdravotní stav, kdy nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je primární biliární cirhóza a přítomná porucha je středně těžká. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně odpovídá podle hodnocení komise postižení uvedenému v kapitole XI, oddíl F, položka 1 písm. b/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30 - 45%. S ohledem na dlouhodobou stabilizaci, plnou kompenzaci jaterního onemocnění a středoškolské vzdělání žalobkyně by komise volila dolní hranici 30 %. S ohledem na nasedající anxiózně depresivní poruchu zvolila hranici horní a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 45 %. Zařazení podle odstavce 1 písm. c/ nepřichází v úvahu, neboť klinický ani laboratorní nález nedokládá těžkou poruchu kapacity jater, metabolismu ani výživy. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost Pokračování
- 3 -
2Ad 7/2011

s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, případně v podstatně menším rozsahu a intenzitě, a sice nejméně o 35 %. Může využít své dosavadní kvalifikace při výkonu převážně administrativních činností, je schopna i rekvalifikace k obdobným činnostem. Není schopna práce s větší fyzickou námahou, prací ve velkém tempu, v nepravidelném režimu a s velkou mírou zátěže stresem. K datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo se o invaliditu prvého stupně. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ve Strakonicích. Svůj závěr komise vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, a to vyšetření žalobkyně v komisi MUDr. A. F., odbornou psychiatričkou, MUDr. J. H., odborným internistou, MUDr. P. K., praktického lékaře ze dne 7.4.2010, zprávy z gastroenterologie MUDr. I. H., Strakonice z 2.4.2010, ze zprávy z laboratoře z 30.3.2010, hospitalizace na interním oddělení nemocnice Strakonice ze dne 28.2.2006, psychiatrického vyšetření MUDr. F. K. z 9.6.2010 a 3.11.2010. Komise měla i zapůjčenou komplexní psychiatrickou dokumentaci MUDr. F. K. obsahující zprávy z 9.6.2010, 30.6.2010, 29.9.2010, 3.11.2010, 8.12.2010.

IV.Právní názor soudu.

/6/ V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění /dále jen s.ř.s./, při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního vztahu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a/ nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b/ nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c/ nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které sním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní Pokračování
- 4 -
2Ad 7/2011

postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

/8/ V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 3.9.2010 č.j. X, kterým jí byl přiznán invalidní důchod podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Námitky žalobkyně byly rozhodnutím ze dne 17.12.2010 č.j. X zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 3.9.2010 potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 1.6.2010 již není žalobkyně invalidní pro invaliditu třetího stupně, což bylo i posudkem ze dne 15.12.2010 potvrzeno. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen správně a odůvodňoval přiznání invalidity prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 45 %.

/9/ Ke shodnému závěru dospěla posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 16.3.2011, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. Nejednalo se však o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. d/ ani o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b/ téhož zákona. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, že odpovídá postižení uvedenému v kapitole XI oddíl F, položka 1, písm. b/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 – 45 %. Komise vysvětlila, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobou stabilizaci zdravotního stavu a plnou kompenzaci jaterního onemocnění. Vzhledem ke středoškolskému vzdělání žalobkyně by komise volila při stanovení poklesu pracovní schopnosti dolní hranici 30 %. Vzala však v úvahu anxiózně depresivní poruchu a uvedla, že doložené psychiatrické vyšetření ze dne 3.11.2010 sice dokládá zhoršení psychického stavu žalobkyně, avšak odpovídalo by pouze pracovní neschopnosti. Komise pro tuto nasedající anxiózně depresivní poruchu zvolila horní hranici a míru poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně stanovila na 45 %. Toto navýšení horní hranice zohledňuje přítomné zdravotní potíže žalobkyně a další navýšení již není odůvodněné. Komise uvedla, že zdravotní postižení žalobkyně nelze zařadit již pod položku 1 písm. c/ zákona, neboť klinický ani laboratorní nález nedokládá těžkou poruchu kapacity jater, metabolismu ani výživy. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, případně v podstatně menším rozsahu a intenzitě, a to nejméně o 35 %. Své dosavadní kvalifikace může žalobkyně využít při výkonu převážně administrativních činností a je schopna i rekvalifikace k obdobným činnostem. Není schopna vykonávat práce s větší fyzickou námahou, prací ve velkém tempu, v nepravidelném režimu a s velkou mírou zatížení stresem. Komise vzala do úvahy jak základní onemocnění žalobkyně tak i nasedající duševní poruchu a uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí o námitkách ze dne 17.12.2010 jednalo se u žalobkyně o invaliditu prvního stupně. Výsledek posouzení je shodný se závěrem posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení ve Strakonicích i se závěrem posudku pracoviště pro námitkové řízení ČSSZ LPS v Českých Budějovicích.

/10/ Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Žalobkyně v řízení před krajským soudem další zprávy z odborných lékařských vyšetření, které by se vztahovaly k posuzovanému období k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí nepředložila. V posudcích, které měl soud k dispozici, jak vypracovaných v řízení před správním orgánem tak i v posudku vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven Pokračování
- 5 -
2Ad 7/2011

shodný závěr, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídal druhému ani třetímu stupni invalidity. Zdravotní stav žalobkyně byl zařazen pod kapitolu XI oddíl F, položka 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a bylo uvedeno, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil 45 %. Komise uzavřela, že zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb., ve znění. Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Komise se vypořádala se všemi dokládanými zdravotními postiženími. Na základě posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích soud vyslovil závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, avšak invaliditě druhého ani třetího stupně neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě prvého stupně. Pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, lze celou záležitost řešit podáním nové žádosti o předmětnou dávku, případně novým správním či soudním rozhodnutím.

V. Závěr, náklady řízení.

/11/ Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles soustavné výdělečné činnosti žalobkyně požadované invaliditě druhého ani třetího stupně neodpovídal.

/12/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl vřízení úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat do dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení z důvodů stanovených v § 103 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 11. dubna 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru