Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 67/2013 - 26Rozsudek KSCB ze dne 17.02.2014

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 67/2013 - 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně Mgr. L. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 8. 2013 č. j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 22. 10. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2013 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se poukazuje na to, že již samotná možnost přezkoumání posouzení zdravotního stavu znamená, že posouzení nemusí být objektivní a mohou existovat důvodné pochybnosti. Žalobkyně argumentaci lékaře považuje za závadějící, předpojatou. Pokračování
- 2 -
2Ad 67/2013

Argumentace vytváří pochybnosti o tom, jakým způsobem bylo v řízení o námitkách postupováno. Interpretaci lékařských nálezů považuje za nedostatečnou a vlastní zjištění byla získána neprofesionálně. To se projevilo při rozhodování o invaliditě. Žalobkyně má každodenní potíže, jejichž výčet se podává v žalobě, při výkonu povolání učitelky dochází k velké hlasové námaze. Zdravotní stav žalobkyně nebyl zcela zřejmě posouzen komplexně, s ohledem na veškeré aspekty poznámku o rekvalifikaci považuje za zcela nemístnou. Poukazuje na zhoršování zdravotního stavu.

Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobkyně se podrobila zjišťovací lékařské prohlídce pro účely rozhodování o žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Posudkový lékař měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře a odborná vyšetření alergologické povahy, ORL ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích a TRN vyšetření. Po zhodnocení těchto podkladů byla stanovena diagnóza, podle které je žalobkyně stižena astmatem, převážně alergické povahy, kontrolovaném antibiotickou léčbou s dobrými ventilačními parametry, občasnou léčbou antibiotiky pro bronchitidy a infuzní léčbou. Dále trpí chronickou laryngitidou a chronickou nestabilitou kolene. Výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti byl zhodnocen a uvádí se, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobuje astma, převážně alergické, které je kontrolováno antibiotickou léčbou s dobrými výsledky dle pneumologa pod částečnou kontrolou pro občasnou léčbu pro bronchitidy. Hodnotí se jako onemocnění pod částečnou kontrolou podle položky 3 písm. b) a spodní hranice této položky je zvolena s ohledem na velmi dobré ventilační parametry. Chronická laryngitida indikuje sníženou hlasovou expozici a změnu profese, nikoli invalidizaci. Postižení ve svém souhrnu nezpůsobují vznik invalidity. Za rozhodující příčinu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo označeno postižení podle kapitoly X, oddíl B, položka 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti určen ve výši 20 %. Důvod k aplikaci předpisu o korekčních faktorech nezjištěn.

Označený posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2013, jímž byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta.

V námitkách žalobkyně poukázala na to, že vykonává od roku 1984 práci učitelky, od roku 1998 trpí onemocněním hlasivek, má astma. Dochází ke zhoršování zdravotního stavu a práce na plný úvazek není možná.

Zdravotní stav žalobkyně a posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích byl předmětem přezkoumání Lékařskou posudkovou službou žalované. Posudek obsahuje výčet zdravotnické dokumentace, kterou měla lékařka posudkové služby k dispozici, klinická diagnóza je ve shodě s diagnózou stanovenou lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena dysfunkce dýchacích cest, na které se podílí bronchiální astma a chronický zánět horních dýchacích cest. Poukazuje se na to, že opakovanými funkčními vyšetřeními byly doloženy normální ventilační parametry, vysvětluje se, pro jaké stavy lze využít položku pro AB. Byly vzaty v úvahu subjektivně popsané příznaky, AB postižení je pneumologem hodnoceno jako středně těžké, jsou recidivující exacerbace zánětů dýchacích cest s nutností podávání antibiotik, nicméně to nic nemění na užití položky shodně s lékařem Pokračování
- 3 -
2Ad 67/2013

Okresní správy sociálního zabezpečení na dolní hranici taxačního rozmezí, což je odůvodněno normálními ventilačními poměry. Použitá položka je určena pro AB pod částečnou kontrolou, zahrnuje stavy, kdy je omezení denních aktivit jen při výskytu příznaků a exacebrací. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Není důvod použít horní hranici taxace, funkčně a logicky postižení neodpovídá ani položkám pro ještě závažnější postižení. V příloze k vyhlášce stran postižení horních dýchacích cest nejsou uváděny vůbec stavy, kdy je přítomen chronický zánět dýchacích cest ve smyslu chronické laryngitidy, při posudkovém srovnání míry funkčního postižení u této poruchy zdravotního stavu s jinými poruchami stran horních dýchacích cest není funkční postižení natolik posudkově významné, aby indikovalo uznání invalidity. Další postižení nejsou takového stupně závažnosti a rozsahu, aby v jejich důsledku byl pokles pracovní schopnosti větší než odpovídá takto stanovené míře určené pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Postup posudkového lékaře je hodnocen jako objektivní a správný. K námitkám žalobkyně se uvádí, že postižení hlasivek a plicní nález neindikuje uznání invalidity. Tyto potíže byly do hodnocení zavzaty. Prokázaná bronchiální hyperaktivita není posudkově zásadní skutečností. Význam má, že onemocnění dobře reaguje na léky, posudkově významnou skutečností jsou normální ventilační parametry při spirometrii. Postižení žalobkyně bylo podřazeno kapitole X, oddíl B, položka 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %.

Po tomto doplnění dokazování bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že lékařské nálezy uplatněné v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu, byly přezkoumány spolu s podklady, které měl k dispozici posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení. Bylo konstatováno, že tyto nálezy neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí ani v době námitkového řízení. Proto bylo učiněno zjištění o tom, že posudkový nález lékaře okresní správy sociálního zabezpečení lze potvrdit. Lékař žalované se zabýval námitkami žalobkyně, poukázal především na normální ventilační parametry při spirometrickém vyšetření. Při přezkoumání rozhodnutí bylo z tohoto posudku vycházeno a bylo-li shledáno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav o 20 %, nejsou splněny podmínky pro přiznání invalidity podle § 38 a § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění.

Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise. Žalobkyně se účastnila jednání posudkové komise dne 28.11.2013, kdy přítomen byl vedle posudkového lékaře odborný plicní lékař, uvedla, jaké má subjektivní potíže. V průběhu jednání byla vyšetřena odborným plicním lékařem. Jednání komise bylo odročeno a v zájmu objektivizace zdravotního stavu žalobkyně bylo doplněno vyšetření na ORL v Nemocnici v Českých Budějovicích vzhledem k tomu, že při profesi učitelky je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronická laryngitida. Při dalším jednání posudkové komise dne 13.1.2014 byl přítomen odborný lékař ORL. Na základě doplnění podkladů o ambulantní ORL vyšetření bylo vypracováno posudkové zhodnocení, ve kterém jsou popsány výsledky odborných lékařských vyšetření především alergologické, plicní a ORL povahy. Uvádí se, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným plicním lékařem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena chronickou laryngitidou s uzly hlasivek, chronickou faryngitidou, astmatem bronchiálním, převážně alergickým s dobrými ventilačními parametry a chronickou nestabilitou levého kolenního kloubu. Na základě těchto podkladů bylo učiněno zjištění, že astma bronchiale žalobkyni neinvalidizuje, opakované kontroly v plicní ambulanci prokázaly, že dýchání je bez vedlejších Pokračování
- 4 -
2Ad 67/2013

dechových fenoménů, na rentgenu plic je věku a habitu přiměřený obraz hrudních orgánů, při spirometrii ventilační porucha neprokázaná. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena chronická laryngitida a chronická faryngitida. Při hlasové zátěži jsou příčinou záchvatů dráždivého kašle s expektorací hlenů. Žalobkyně pro tyto potíže nebyla hospitalizována, léčí se na poliklinice, biologickou léčbu neměla. Právě tato prve uvedená postižení jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ostatní komorbidita, tj. astma bronchiální, převážně alergické, je s dobrými ventilačními parametry, s občasnou léčbou antibiotiky a infuzní léčbou. Nestabilita levého kolenního kloubu po poranění vazů a menisku před lety výrazným způsobem neomezuje aktivní hybnost žalobkyně a nemá podstatný vliv na pracovní schopnost. Smyslové a duševní schopnosti postiženy nejsou vůbec. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné postižením podle kapitoly VIII, oddíl B, položka 2, písm. b) vyhlášky č. 359/2009 Sb. Předpokladem je pokles pracovní schopnosti pro tato postižení v rozmezí 15 – 30 %. Posudková komise zvolila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně ve výši

25 % s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a profesi žalobkyně. O kritéria, na která dopadá

položka 2 pod písm. c) tj. o afonii, klidovou nebo námahovou dušnost s narušením synchronizace polykání se u žalobkyně nejedná. Nebyl důvod pro využití § 3 vyhlášky.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném vyšetření.

Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 .s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění

posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem.

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů pro nemoci plicní a ORL. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm vyplývajícím z odborných lékařských nálezů, především plicní, ORL a alergologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení, jímž je chronická laryngitida a chronická faryngitida. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XIII oddíl B položka 2 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 25 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na tíži těchto obtíží a profesi žalobkyně. Uvedla, že při hlasové zátěži jsou tato postižení příčinou záchvatů dráždivého kašle. Žalobkyně pro tato postižení nebyla hospitalizována, léčí se ambulantně, neprodělala biologickou léčbu.

Pokračování
- 5 -
2Ad 67/2013

Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, konkrétně bronchiálním astmatem, o němž uvedla, že je převážně alergické povahy s dobrými ventilačními parametry, občasnou léčbou antibiotiky pro bronchitidy a infuzní léčbou. O nestabilitě levého kolenního kloubu se uvádí, že nemá podstatný vliv na pracovní schopnost žalobkyně. Tato postižení byla vzata v úvahu při stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti, jak je z posudku zřejmé.

V posudku se dále uvádí, že žalobkyně není stižena afonií a proto nelze dané postižení podřadit položce 2 písm. c) přílohy k vyhlášce. Dále se uvádí, že nebyl shledán důvod pro aplikaci předpisu o korekčních faktorech. K tomu se poznamenává, že tento předpis lze využít výlučně tehdy, byl-li pokles pracovní schopnosti pojištěnce pro chronické onemocnění stanoven na horní hranici dané položky přílohy, o což se v souzené věci nejedná.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení žalobkyně, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími, možností podřadit dané postižení jiné položce vyhlášky a aplikací předpisů o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 25 % rozsah ztráty pracovní schopnosti.

K výhradám medicínské povahy obsaženým v žalobě soud poukazuje na to, že byl vyžádán posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, ve kterém jsou zdravotní postižení žalobkyně a jejich důsledky rozebrány. Na rozdíl od posudkové služby žalované a lékaře okresní správy sociálního zabezpečení došlo ke změně v označení rozhodujícího zdravotního postižení, kdy takovým postižením není astmatické onemocnění, ale postižení hlasivek. Posudková komise vycházela nejen z podkladů, které měly k dispozici posudkoví lékaři ve správním řízení, ale z dalších žalobkyní doložených podkladů a opatřila pro účely svého posuzování nové vyšetření ORL, odborné vyšetření, nálezy byly posudkové komisi k dispozici, což je zjevné z popisu odborných lékařských vyšetření a byla vzata v úvahu okolnost, že žalobkyně je učitelkou, což vedlo k tomu, že právě postižení hlasivek bylo označeno za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a projevilo se též stanovením vyšší hodnoty poklesu pracovní schopnosti než tomu bylo při předchozích posouzeních, kdy bylo vycházeno z toho, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je onemocnění astmatické.

Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %.

Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy dosahuje 25 %, nejsou kritéria předepsaná zákonem pro vznik invalidity splněna. Proto žalobkyni invalidní důchod přiznat nelze.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

Pokračování
- 6 -
2Ad 67/2013

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 17. února 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru