Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 66/2014 - 27Rozsudek KSCB ze dne 29.12.2014

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 66/2014 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně M.L., zastoupené Mgr. Janem Röhrichem, advokátem v Písku, Velké nám. 21, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21. 8. 2014 č.j. X, takto :

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 21. 8. 2014 č.j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3.900,-- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jana Röhricha, advokáta v Písku.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 10.10.2014 domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 12.6.2014, jímž byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona o důchodovém pojištění, jestliže dle posudku posudkové komise poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 20 %. Přezkumem zdravotního stavu byl zdravotní stav zhodnocen 30% mírou poklesu pracovní schopnosti, nebylo zjištěno zdravotní postižení, které by medikovalo její invalidizaci.

Pokračování
- 2 -
2Ad 66/2014

Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a obtíže, kterými trpí. Nesouhlasila s posudkovým závěrem ze dne 11.8.2014, neboť jí nebyl poskytnut prostor pro vysvětlení jejích zdravotních problémů. Žalobkyně není schopna pracovat delší dobu, jakákoliv delší aktivita ji vyčerpává, není schopna vykonávat ani běžné práce v domácnosti. Proto navrhovala, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, poté co k rozhodnému určení jejího zdravotního stavu bude zpracován revizní znalecký posudek.

Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 2.12.2014 učinila diagnostický souhrn, dle něhož žalobkyně trpí zejména malnutricí, autoimunitní hepatitidou, t.č. bez známek aktivity, v remisi a poruchou přizpůsobení. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ malnutrice, převážně středně těžká se závažným poklesem hmotnosti a podstatným poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení (BMI 15,8). Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především fyzické práce či náročné psychické práce, dále pak přetěžování páteře, práce ve zvýšeně infekčním prostředí. Byla schopna lehké práce spíše administrativního charakteru s možností střídání pracovních poloh. Do vzniku invalidity byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky zejména na tělesné ale i duševní schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Její současné zařazení se zkrácenou pracovní dobou se jeví jako odpovídající. Rozhodující příčina nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IV, položka 13b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 – 40 %, komise tento pokles stanoví na 35 %. Posudková komise volí střed rozpětí procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení, kdy se jedná o malnutrici především na podkladě autoimunitní hepatitidy biopticky ověřené s poměrně těžkým histologickým nálezem. Při zavedené terapii imunosupresivy a kortikoidy byl laboratorní obraz zlepšen, avšak zůstává významný úbytek tělesné hmotnosti, došlo k rozvoji osteoporosy, přetrvávají dyspeptické potíže a únavový syndrom. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České Budějovice hodnotí na rozdíl od lékaře ČSSZ dle výše uvedené položky, neboť za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně pokládá malnutrici.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Pokračování
- 3 -
2Ad 66/2014

Soud při rozhodování vyšel především z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze, která stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaných žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů. Na základě stanovené klinické diagnózy komise označila rozhodující zdravotní postižení a následně byl posudkovou komisí stanoven i pokles pracovní schopnosti na 35 %, tedy u žalobkyně se jedná o invaliditu I. stupně.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňuje vykonávat výdělečnou činností bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Jestliže při dodržení kritérií daných v a § 39 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně 35 %, pak se u žalobkyně jedná o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., v novelizovaném znění. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť pokud žalobkyně získala potřebnou dobu pojištění, splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti byl stanoven na 35 %. U žalobkyně se jedná o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobkyně, která byla v řízení úspěšná, má nárok na náhradu nákladů řízení. Na náhradě Pokračování
- 4 -
2Ad 66/2014

nákladů řízení byla přiznána částka 3.900 Kč představující odměnu za tři úkony právní služby po 1000 Kč (§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 advokátního tarifu) a třikrát režijní paušál po 300 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 29. prosince 2014

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru