Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 64/2014 - 35Rozsudek KSCB ze dne 12.01.2015

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 64/2014 - 35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně A.V., bytem X , zast. Mgr. Šárkou Petráňovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Lannova 2, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne X a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne X se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3.900 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 6. 10. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 29. 7. 2014 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod.

V žalobě se uvádí, jaké zdravotní postižení bylo označeno za dominantní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Toto zdravotní postižení bylo podřazeno nesprávné položce přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb. a tudíž byl nesprávně stanoven rozsah Pokračování
- 2 -
2Ad 64/2014

poklesu pracovní schopnosti. Zdravotní stav žalobkyně není stabilizovaný a není na něj adaptována, stále se zhoršuje a není schopna vykonávat dosavadní zaměstnání v režimu plného pracovního úvazku. Proto se požaduje nové objektivní posouzení zdravotního stavu.

Česká správa sociálního zabezpečení ponechala rozhodnutí na soudu.

Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla částečně invalidní od 21. 5. 2001 pro oboustranné postižení gonartrózou III. stupně více vlevo. Při následných kontrolách byla posouzena jako částečně invalidní, při kontrole v roce 2010 byla shledána invalidní v I. stupni. K zániku invalidity došlo od 21. 5. 2013 na základě posouzení z 21. 5. 2013.

Pro účely řízení o žádosti žalobkyně o invalidní důchod byl zdravotní stav žalobkyně a jeho vliv na pracovní potenciál posouzen dne 14. 5. 2014, kdy byla stanovena klinická diagnóza, za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena polyartróza nosných kloubů, kdy žalobkyně je na toto zdravotní postižení adaptována a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven podle kap. XIII., oddíl. A položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. ve výši 20 %.

Toto posouzení bylo podkladem pro vydání rozhodnutí ze dne 22. 5. 2014, jímž byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta.

Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, ve kterých poukázala na zhoršení zdravotního stavu, v důsledku čehož byla nucena zkrátit svůj pracovní úvazek.

V námitkovém řízení byl opatřen posudek o invaliditě Lékařské posudkové služby žalované, která stanovila klinickou diagnózu. Označila zdravotnickou dokumentaci, ze které bylo vycházeno a za rozhodující postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav označila polyartrózu nosných kloubů. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl zhodnocen 20 % pro pracovní adaptaci posuzované. Uvádí se, že zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, které jsou pro posudkový závěr významné.

Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno výsledky nového posouzení invalidity. Posudkový závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení je hodnocen jako správný, zdravotní stav žalobkyně byl komplexně posouzen. Protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 20 %, nejsou splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní. Popsala výsledky odborných lékařských vyšetření především ortopedické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena chirurgem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena těžkou obezitou III. stupně s následky na pohybovém ústrojí. Má polyartrózu, gonartrózu oboustranně III. stupně, oboustrannou koxartrózu II. stupně, artrózu TC skloubení vpravo II. až III. stupně, arteriální hypertenze I. stupně, hypotyreózu, polinózu, syndrom chronické žilní insuficience na obou dolních končetinách, dále se uvádí konizace čípku děložního a operace lipomu pravého kolena.

Pokračování
- 3 -
2Ad 64/2014

V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně byla posuzována jako vyučená kuchařka. S koleními klouby má dlouholeté obtíže. Konstatuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje tělesné schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je těžká obezita s komplikacemi na pohybovém aparátu, těžká artróza kolen a pravého kotníku, střední artróza kyčlí. Opakovaně se pokoušela při spolupráci s interním lékařem zhubnout, vždy se dostavil „jojo efekt“. Je bez následků na kardiorespiračním ústrojí. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá zdravotnímu stavu podle kapitoly IV., položka 14 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanoví se rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 %. Tato horní hranice položky se zvyšuje podle § 3 odst. 1 vyhl. o 10 % na celkových 40 %. Postižení žalobkyně nelze posoudit podle položky 14 písm. c), protože nejde o podstatný pokles kardiorespirační výkonnosti při obezitě. Nelze použít ani další položku, protože nejedná se o obezitu s kardiální nedostatečností. Při použití položky pro osteoartrózu by přicházelo v úvahu použít kapitolu XIII., oddíl A, položka 1 písm. b), kde se předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 % pro středně těžké postižení alespoň dvou nosných kloubů. Uvádí se koleno a kotník. Uzavírá se, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní v I. stupni. Je schopná vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě, zatím je schopna využít své kvalifikace jako vedoucí kuchařka. Není schopna práce s větším fyzickým zatížením trvale ve stoje či chůzi a v chladu. Za datum vzniku invalidity byl označen den 11. 4. 2014, protože v té době byla žalobkyně již obézní ve III. stupni po opakované neúspěšné léčbě obezity a s následky na pohybovém ústrojí.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vyšel při rozhodování především z uvedeného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře chirurga. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z objektivních lékařských nálezů, především ortopedické a interní povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy pak označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je obezita III. stupně. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole IV., položka 14 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Především poukázala na poškození nosných kloubů. Současně uvedla, že zdravotní postižení nelze podřadit dalšími dvěma položkám vyhlášky, protože u žalobkyně není shledán podstatný pokles kardiorespirační výkonnosti při Pokračování
- 4 -
2Ad 64/2014

obezitě, ani kardiální nedostatečnost. Samostatně bylo zhodnoceno postižení žalobkyně gonartrózou. Právě pro komorbiditu byl rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně zvýšen postupem podle § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. o dalších 10% bodů na celkovou hodnotu 40 %. Posudková komise reagovala též na žalobní výhrady žalobkyně, uvedla, že vzala v úvahu veškeré nálezy včetně nově doručených zpráv, hodnotila postižení ortopedické i metabolické, které zhodnotila jako závažnější postižení zdravotního stavu. Datum vzniku invalidity ke dni 11. 4. 2014 se odůvodňuje tím, že již v té době byla žalobkyně invalidní ve III. stupni po opakované neúspěšné léčbě obezity s následky na pohybovém ústrojí.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 40% pokles pracovní schopnosti.

Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, kdy pojištěnec se stává invalidním, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Jednotlivé stupně invalidity pak upravuje § 39 odst. 2 zákona. Pro I. stupeň invalidity je předepsán minimálně pokles pracovní schopnosti o 35 % (§ 39 odst. 2 písm. a) zákona). O II. stupeň invalidity jde tehdy, činí-li pokles pracovní schopnosti nejméně 50 % (§ 39 odst. 2 písm. b) zákona.

Je-li posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 35 %, pak žalobkyně je invalidní v I. stupni.

Napadené rozhodnutí, jímž žádosti o přiznání invalidního důchodu vyhověno nebylo, bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

V dalším řízení bude žalovaná vycházet z toho, že žalobkyně je invalidní v I. stupni, přičemž invalidita vznikla od 11. 4. 2014.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro procesní vady a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Protože rozhodnutí prvostupňové je stiženo stejnou procesní závadou, kdy bylo vycházeno z nesprávně zjištěného skutkového stavu o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně a jeho vlivu na její pracovní schopnost, zrušil soud postupem dle § 78 odst. 3 s.ř.s. současně prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2014.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch, proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 3.900 Kč představující odměnu advokáta za 3 úkony právní služby po 1.000 Kč a 3 x režijní paušál po 300 Kč.

Poučení:

Pokračování
- 5 -
2Ad 64/2014

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 12. ledna 2015

JUDr. Věra Balejová v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru