Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 64/2013 - 25Rozsudek KSCB ze dne 13.01.2014

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 64/2013 - 25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně H. P., bytem T.,H. 2736, zast. JUDr. Ing. Miroslavem Noskem, advokátem v Táboře, Světlogorská 2765/4, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3.10.2013 č.j. X,

takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Žalobkyni se vrací soudní poplatek v částce 3.000,-- Kč.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 10.10.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3.10.2013 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Žalobkyně poukazuje na to, že byla v roce 2005 uznána plně invalidní, v roce 2007 došlo ke snížení stupně invalidity na invaliditu částečnou. V roce 2010 byla nahlížena jako invalidní v prvním stupni. Při kontrole stupně invalidity byl shledán pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro chronické onemocnění ve výši 30 %. Žalobkyně vyjadřuje nesouhlas s názorem, že její zdravotní stav se zlepšil, naopak problémy s páteří se zvyšují a zhoršují. Na své zdravotní postižení adaptována není, zdravotní stav není stabilizován. Pokračování
- 2 -
2Ad 64/2013

Odborná ošetřující lékařka uvažuje o možné další operaci. Zdravotní postižení nelze hodnotit jako lehké, ale jde o závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky. Dále přichází v úvahu zvýšit pokles pracovní schopnosti pro rozhodující zdravotní postižení o dalších 10 procentních bodů, protože žalobkyně trpí dalšími zdravotními potížemi.

Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla od 6.6.2005 uznána plně invalidní pro stav po operaci hernie disku L5/S1, protože pooperační efekt nebyl výrazný. Při kontrole v roce 2007 došlo ke snížení stupně invalidity na invaliditu částečnou, kdy rozhodujícím zdravotním postižením způsobujícím pokles pracovního potenciálu byl stav po operaci prve uvedené hernie disku. Další kontrola v roce 2010 byla uzavřena se zjištěním, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni, kdy rozhodujícím zdravotním postižením způsobujícím dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl chronický vertebrogenní algický syndrom LS páteře, stav byl hodnocen jako středně těžké postižení.

Při kontrole v roce 2013 měl posudkový lékař k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře žalobkyně a odborná lékařská vyšetření neurologické, rehabilitační, ortopedické a rentgenologické povahy. V diagnostickém souhrnu se uvádí, že žalobkyně je po operaci hernie disku L5/S1 vpravo, má chronický vertebrogenní algický syndrom LS páteře s polyradikulární iradiací bolesti, problémy s krční páteří a koxartrózu oboustranně. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo označeno postižení páteře odpovídající postižením podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. c/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které byl rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 20 %. Tato míra byla zvýšena o dalších 10 procentních bodů se zřetelem k dalším zdravotním postižením.

Posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze 14.8.2013, jímž byl invalidní důchod prvního stupně odňat.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky z důvodů shodných se žalobními body.

V námitkovém řízení byl pořízen důkaz ve formě posudku lékařské posudkové služby žalované, který vychází ze stejných podkladů, jaké měl k dispozici posudkový lékař okresní správy. V klinické diagnóze žalobkyně je vyjmenována disfunkce páteřová v LS oblasti, stav po operaci hernie disku L5/S1 vpravo, normální EMG nález na dolní končetině z června 2013, polytopní vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn, cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom v anamnéze, koxartróza druhého stupně podle rentgenologického vyšetření. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla označena víceetážová disfunkce páteřová na podkladě degenerativních změn a stav po operaci bederní páteře z roku 2005. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál žalobkyni podstatně nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí jen v malé funkčně nevýznamné míře. O koxartróze se uvádí, že je adekvátní věku a nepůsobí významné funkční limitace. EMG vyšetření ze 13.6.2013 je s normálním nálezem na dolních končetinách, uvádějí se degenerativní změny páteřové, v klinických nálezech jsou popisovány blokace. Páteřové obtíže žalobkyně spadají do lehkých funkčních Pokračování
- 3 -
2Ad 64/2013

poruch páteřových, kde je předpoklad 10-20 % pokles pracovní schopnosti. Postižení bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., zvolena horní hranice této položky ve výši 20 % a pro další postižení byla tato hodnota zvýšena o 10 %, kdy současně zahrnuje též dělnickou profesi žalobkyně. Postižení nelze podřadit postižením středně těžkým, protože to je vyhrazeno pro stavy s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, o což se u žalobkyně nejedná. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií, protože byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií, protože byly objektivizovány všechny rozhodné skutečnosti pro posudkový závěr významné.

Námitky žalobkyně byly projednány napadeným rozhodnutím, jehož podkladem je prve uvedený posudek lékařské služby žalované. Tento posudek byl žalovanou zhodnocen, posudkový lékař se zabýval námitkami žalobkyně, zdravotní stav byl posouzen komplexně nad rozsah těchto námitek. Proto je z tohoto posudku vycházeno a při zjištění, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 30 %, nejsou splněny podmínky § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pro vznik invalidity. Proto byl důchod postupem podle § 56 odst. 1 písm. a/ odňat.

Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické, rehabilitační a ortopedické povahy, k dispozici měla vyšetření psychiatrické a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižena chronickým vertebrogenním algickým syndromem LS páteře s intermitentní iritací kořene L5/S1 oboustranně, nyní vpravo, zjišťuje se porucha dynamiky až středního stupně, intermitentně cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom, hypertenze a jedná se o stav po operaci páteře v roce 2005. V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně je vyučená šičkou, v oboru pracovala a k této profesi je posuzována. Do roku 2005 netrpěla závažnějšími zdravotními problémy, dne 1.3.2005 se podrobila operaci výhřezu meziobratlové ploténky hemilaminektomie L5/S1 vpravo. V následném období měla bolesti dolní části zad, iradiace do dolních končetin střídavě. CT i vyšetření magnetickou rezonancí páteře prokazuje pooperační fibrózu korelující s klinickým nálezem. Objektivní neurologický nález kolísá, bývá popisována i symptomatika zániková, ale vždy lehká vlevo nebo vpravo střídavě s normálním neurologickým nálezem bez oslabení končetin. EMG nález potvrzující až střední motorickou lézi kořenů S1 oboustranně v roce 2009 se podle vyšetření v létech 2011 a 2013 normalizoval. Porucha dynamiky páteře kolísá od lehké po střední. Současně žalobkyně trpí intermitentními projevy cervikokraniálního syndromu, cervikobrachiálního syndromu a migrény, na horních končetinách je neurologický nález v normě. Před léty byla zjištěna koxartróza druhého stupně oboustranně, hybnost kloubů je volná a není v popředí obtíží. Konstatuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující fyzické schopnosti významné pro schopnost pracovní. Rozhodující příčinou tohoto nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost jsou chronické bolesti zad po operaci bederní páteře pooperační fibrózou, kdy je přítomna porucha dynamiky bederní páteře lehkého až středního stupně, kořenová iritace oboustranně, intermitentně mírná zániková sympotomatika, neurologický nález je kolísavý a lehký. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 – 20 %. Vzhledem k tíži vertebrogenních potíží u dělnice profesí šičky bylo využito navýšení horní hranice o 10 % na celkovou hodnotu 30 %. Zdravotní postižení nelze Pokračování
- 4 -
2Ad 64/2013

podřadit pod položku 1 písm. c/ jako středně těžké funkční postižení, protože objektivní neurologický nález není funkčně významný, nejsou známky poškození nervu, prokazatelné EMG vyšetření, tento nález se normalizoval, není symptomatika neurogenního měchýře ani symptomy spadající pod položku 1 písm. d/, to je svalové atrofie a poruchy hybnosti končetin.

K žalobním výhradám žalobkyně se uvádí, že částečná invalidita v roce 2007 byla přiznána podle tehdy platných posudkových kritérií, která byla poněkud odlišná od těch současných. V roce 2010 byla uznána podle současně platných kritérií invalidní v prvním stupni, postižení bylo hodnoceno jako středně těžké s přihlédnutím k EMG nálezu, který doložil až středně těžké poškození nervových kořenů oboustranně vertebrogenní etiologie. Komise měla k dispozici řadu neurologických nálezů MUDr. M. včetně nálezů ze srpna a září 2013 a nálezů z kompletní zdravotní dokumentace praktického lékaře. Pooperační fibróza je prokázána od roku 2010, symptomatika korelující s nálezem na magnetické rezonanci i CT vyšetření je ustálená na stabilní míře obtíží, EMG nález se normalizoval, objektivní neurologický nález od počátku kolísající se nehorší, proto je tento stav možno označit za stabilizovaný s lehkou mírou funkčního omezení. Proto nelze postižení podřadit pod položku 1 písm. c/, protože symptomy opravňující k zařazení postižení mezi poškození středně těžká, nejsou u žalobkyně přítomny. Z veškeré dokumentace není patrná úvaha o nové operaci páteře a tento údaj není ani posudkově významný.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném lékařském vyšetření.

Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem.

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak subjektivním potížím žalobkyně, tak k objektivním lékařským nálezům především neurologické, rehabilitační a ortopedické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž jsou chronické bolesti zad po operaci bederní páteře s pooperační fibrózou, poruchou dynamiky bederní páteře lehkého až středního stupně s kořenovou iritací a mírnou zánikovou symptomatikou, přičemž neurologický nález je kolísavý a lehký. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII oddíl E, položka 1 písm. b/ Pokračování
- 5 -
2Ad 64/2013

přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro toto onemocnění ve výši 20 % odůvodnila právě důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na to, že neurologický nález je kolísavý, bývá popisována symptomatika zániková, ale vždy lehká se střídavě normálním neurologickým nálezem vždy bez oslabení končetin. Výsledek EMG vyšetření potvrzující až střední motorickou lézi kořenů S1 oboustranně z roku 2009, se podle vyšetření z let 2011 a 2013 normalizoval. Porucha dynamiky páteře kolísá od lehké po střední, podle neurologického nálezu, který je v normě, se na horních končetinách nikterak neprojevují problémy s krční páteří. O koxartróze druhého stupně se uvádí, že je věku odpovídající, hybnost kloubů je volná.

Posudková komise se dále zabývala tím, lze-li postižení páteře žalobkyně podřadit dalším položkám daného předpisu, přičemž uvedla, že učinit tak nelze ve vztahu k postižením podle položky 1 písm. c/, protože to dopadá na středně těžké funkční postižení, avšak objektivní neurologický nález není funkčně významný, protože nejsou zjištěny známky poškození nervu, které by byly prokazatelné EMG vyšetřením. Jestliže nález se normalizoval, není zjištěna symptomatika neurogenního močového měchýře a nebylo zjištěno, že žalobkyně trpí svalovými atrofiemi či poruchami hybnosti končetin, na což dopadá položka 1 písm. d/ daného oddílu.

Posudková komise se dále zabývala žalobními výhradami žalobkyně, poukázala na změnu posudkových kritérií z doby uznání plné a částečné invalidity, zdůvodnila, že ponechání invalidity prvního stupně v roce 2010 bylo odůvodněno nálezem EMG dokládající až středně těžké poškození nervových kořenů oboustranně vertebrogenní etiologie. Od roku 2010 je prokázána pooperační fibróza, symptomatika odpovídá výsledkům CT vyšetření a vyšetření magnetickou rezonancí, je ustálena na stabilní míře obtíží, EMG nález se normalizoval. Objektivní neurologický nález se nehorší, a proto lze stav označit za stabilizovaný s lehkou mírou funkčního omezení. Zdravotní postižení žalobkyně není podřaditelné pod položku 1 písm. c/, protože se nejedná o postižení středně těžká.

Nelze proto přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršuje, je-li naopak EMG vyšetřeními z let 2011 a 2013 prokázána normalizace stavu ve srovnání s rokem 2009, kdy stejným druhem vyšetření byla prokázána až střední motorická léze kořenů S1 oboustranně.

Úsudek žalobkyně, že zdravotní stav není stabilizován, vyvrací posouzení nálezů CT a magnetické rezonance posudkovou komisí, podle kterých je pooperační fibróza ustálená, EMG nález je normalizovaný, objektivní neurologický nález se nehorší. Právě se zřetelem k těmto zjištěním vyplývajícím z objektivních podkladů posudková komise označila stav žalobkyně za stabilizovaný s lehkou mírou funkčního omezení.

Posudková komise prostudováním zdravotnické dokumentace žalobkyně i odborných podkladů nezjistila, že by byla plánovaná další operace a současně uvedla, že případná operace páteře není pro posouzení stávajícího stavu významná.

K žalobnímu bodu o podřazení zdravotního postižení žalobkyně příslušné položce vyhlášky soud odkazuje na posudkové zhodnocení, kdy bylo zjištěno, že postižení páteře žalobkyně je pro důvody prve uvedené postižením lehké povahy, nejde o postižení středně těžké právě proto, že objektivní neurologické nálezy takový druh postižení neprokazují, stav je normalizovaný a nejsou prokázány ani symptomy, podle kterých by bylo postižení možno hodnotit jako těžké.

Pokračování
- 6 -
2Ad 64/2013

Postižením krční páteře se posudková komise zabývala, poukázala na to, že neurologický nález na horních končetinách je v normě. V posudku se neuvádí, že z objektivních podkladů vyplývá nedostatečnost svalového korzetu. Posudková komise hodnotila koxartrózu druhého stupně, přičemž poukázala na to, že hybnost kloubů je volná a toto postižení v popředí potíží není.

Dovolává-li se žalobkyně aplikace § 3 odst. 1 vyhlášky, pak soud odkazuje na posudky lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, lékařské posudkové služby žalované i posudek opatřený soudem, kdy ze všech těchto podkladů vyplývá, že uvedené ustanovení o korekčních faktorech bylo aplikováno a každý z lékařů zvýšil rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně o maximálně možné procento bodů, tedy o 10 %.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, aplikovala předpis o korekčních faktorech, vysvětlila, co brání podřazení rozhodujícího zdravotního postižení dalším položkám vyhlášky, odůvodnila okolnosti způsobující stabilizaci a normalizaci zdravotního stavu, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 30 % pokles pracovní schopnosti.

Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění tak, že pojištěnec je invalidní, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro chronické onemocnění činí 30 %, pak žalobkyně invalidní není. To znamená, že nárok žalobkyně na invalidní důchod zanikl a ustanovení § 56 odst. 1 písm. a/ zákona žalované přikazuje za takové situace důchod odejmout. To se také v souzené věci stalo.

Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v souladu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a/ zákona o důchodovém pojištění.

Napadené rozhodnutí neodporuje ustanovení § 39 odst. 6 zákona, jestliže okolnost, že zdravotní stav žalobkyně je stabilizovaný, je podložen posudkem posudkové komise. Při posudkové úvaze nebylo vycházeno z toho, že žalobkyně je na zdravotní postižení adaptována ve smyslu § 39 odst. 7 zákona. Nutno poznamenat, že se zřetelem k tomu, co posudková komise uvedla, je zdravotní stav žalobkyně v porovnání se stavem v roce 2010 normalizovaný.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí je věcně správné.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšná žalovaná nemá ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení.

Podle § 11 odst. 1 písm. b/ zákona o soudních poplatcích jsou řízení ve věcech důchodového pojištění osvobozeny od soudního poplatku. Jestliže žalobkyně zaplatila za Pokračování
- 7 -
2Ad 64/2013

podanou správní žalobu soudní poplatek v částce 3.000 Kč, nebyla k tomu povinna. Proto soud podle § 10 odst. 1 věta první rozhodl o vrácení soudního poplatku, protože žalobkyně jej zaplatila, ač k tomu povinna nebyla. Takto žalobkyní zaplacený soudní poplatek v částce 3.000 Kč se žalobkyni vrací.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 13. ledna 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r.

Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru