Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 59/2013 - 55Rozsudek KSCB ze dne 17.03.2014

Prejudikatura
5 As 22/2003 - 41

přidejte vlastní popisek

2Ad 59/2013 - 55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce P.S. , bytem X, zastoupeného Mgr. Monikou Staňkovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Chelčického 8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, takto :

Žaloba se zamítá .

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 22. 9. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne X, jímž byly zamítnuty jeho námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, čj. X, neboť pracovní schopnost žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 30 %.

Žalobce v žalobě uvádí, že nesouhlasí se závěrem, který byl učiněn na základě nicotného posudku o invaliditě, neboť posudek je neúplný, nepřesvědčivý, nesprávný a nepřezkoumatelný. Žalobci není známo, proč byla míra poklesu pracovní schopnosti určena právě v rozsahu 30 %. Posudkový lékař nehodnotil, zda jde o zánětlivé, systémové nebo degenerativní postižení, dále nehodnotil ani jeho lokalizaci, rozsah a tíži. Měl vzít v úvahu i Pokračování
- 2 -
2Ad 59/2013

dosavadní vývoj postižení, tzn. rychlost progrese, odpovídající na léčbu a komplikace léčby. Zdravotní stav žalobce se neustále zhoršuje. Dle MUDr. Š. není žalobce schopen práce stavebního dělníka, strojníka. Žalobce má za to, že míra poklesu měla být dále zvýšena, neboť příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více poruch zdravotního stavu. Jeho pracovní schopnost je omezená. Žalobce doložil, že jeho zdravotní stav se opětovně zhoršil, je v pracovní neschopnosti. Ke dni vydání posudku i napadeného rozhodnutí byl jeho zdravotní stav v podstatě horší než v době, kdy si podával žádost o přiznání invalidního důchod. Lékař neměl k dispozici kompletní zdravotní záznamy a žalobce ani nevyšetřil.

Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice, přezkoumala napadené rozhodnutí a opětovně byl posouzen zdravotní stav žalobce dne 10. 7. 2013, kdy bylo vycházeno z podkladů doložených k jednání posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení. Žalovaný dospěl ke stejnému závěru, že žalobce není invalidní, neboť poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Tento závěr je dle žalobce nedůvodný. Posudek Okresní správy sociálního zabezpečení nemá dostatečnou vypovídající hodnotu, je zcela nedostatečný, nepřesvědčivý. Přesto však došlo k obhajobě lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, pokud jde o učiněný závěr. Jeden posudkový lékař tedy stanovil pokles pracovní schopnosti na podkladě neúplných a tedy nedostatečných podkladů na 30 % a druhý posudkový lékař na základě dalších nově zjištěných skutečností konstatoval stejný pokles pracovní schopnosti, proto je posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení naprosto nedostatečný. Posudek byl vypracován lékařem České správy sociálního zabezpečení, který má kancelář hned vedle lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, je tedy předpoklad, že bude závěr totožný, a je zřejmé, že se zde projevila libovůle při hodnocení stejné míry poklesu pracovní schopnosti právě o 30 %. Žalobce tedy navrhuje provedení kontrolního znaleckého posudku, aby byl posouzen zdravotní stav žalobce objektivně.

Soud v řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 19. 12. 2013 učinila diagnostický souhrn, dle něhož žalobce trpí profesionální levostrannou mediální epikondylitidou (nemoc byla zjištěna dne 18. 8. 2008), pravostrannou mediální a oboustrannou epikondylitidou neprofesionální, syndromem karpálního tunelu – dle EMG lehká porucha vlevo, poruchou periferní vazomotoriky, chronickým bolestivým syndromem krční a hrudní páteře – oboustr. CB a CC syndrom, bez zánikové kořenové léze, lehkou oboustrannou percepční nedoslýchavostí, hypertenzní nemocí korig. bez orgánových komplikacích, hyperurikemií a poruchou tukového metabolismu, hepatopatií v.s. nutritox. etiologií, nikotinismem, lehkou obezitou (BMI 31) a hemoroidy.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí oboustranná laterální i mediální epikondylitida. Žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením především práce v nepříznivých klimatických podmínkách (zejména v chladu a vlhku), práce spojené s jednostranně dlouhodobě prováděnými stereotypními pohyby rukou a zápěstí a práce s vibračními nástroji. Žalobce byl schopen práce s výše uvedeným omezením, např. i obsluhy jednoduchých strojů a přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce apod. Vzhledem k věku posuzovaného, jeho zachovalým fyzickým, smyslovým a psychickým funkcím se jevila vhodná případná včasná rekvalifikace. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, odd. C, položka 2c), přílohy k vyhlášce Pokračování
- 3 -
2Ad 59/2013

č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 15 – 35 %, komise tento pokles stanoví na 20 %.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR volí při dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tomu, že se u žalobce sice jednalo o oboustranné postižení (kdy pro oboustranné postižení je vymezeno pro danou diagnózu pouze písmeno c), avšak závažnější porucha funkce končetiny objektivními vyšetřeními prokázána nebyla: hybnost v kloubech horní končetiny včetně jemné motoriky rukou byla bez omezení, při vyšetření v komisi byly negativní i napínací manévry, nebylo prokázáno významné postižení funkce nervů, nebyly zjištěny svalové atrofie, posuzovaný byl velmi dobré muskulatury, ve dlaních rukou byly patrné otlaky související s přetrvávajícím pracovním zatížením. U posuzovaného dominovaly subjektivní stesky nad objektivním zdokumentováním funkčního postižení. Pokud by se jednalo o jednostranné postižení, kde má právní předpis 2 možnosti písmeno a) či písmeno b) – komise by v daném případě u obdobného však jednostranného postižení volila písmeno a) tj. 5 – 10 % míry poklesu pracovní schopnosti, protože nebyla objektivizována (jak je již uvedeno výše) závažnější porucha funkce končetiny. Vzhledem k dalším zdravotním postižením, které jsou ovšem též bez významnějšího funkčního omezení, ale zejména s přihlédnutím k profesi posuzované osoby nebyla zvolena přímo dolní hranice procentního rozmezí (při neobjektivizování závažnější poruchy funkce – viz zdůvodnění již podrobněji výše), ale dolní hranice byla zvýšena o dalších 5 %, tj. na 20 %.

Žalobce vyslovil nesouhlas se závěry posudkové komise a považuje jej za výraz libovůle, neboť nebere zřetel na všechna onemocnění a jejich závažnost, na délku jeho pracovní neschopnosti, na nutnost skončení pracovního poměru a následnou nezaměstnanost. Navrhuje jako důkaz vypracovat znalecký posudek o jeho zdravotním stavu, a to zejména z důvodu rozporuplnosti všech dosud vypracovaných posudků. Kontrolní posudek posudkové komise dospěl ke zcela nepředvídatelnému závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti je dokonce pouze 20 %, proto se nabízí otázka, jaká je míra poklesu pracovní schopnosti, jestliže by ji určoval nestranný odborník. Žalobce namítá začlenění lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení a posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve struktuře orgánů sociálního zabezpečení, tedy žalovaného. Žalobce nesouhlasil se závěry posudku, proto navrhoval jako důkaz vypracovat znalecký posudek o jeho zdravotním stavu, a to zejména z důvodu rozporuplnosti všech dosud vypracovaných posudků.

Vzhledem k námitkám žalobce proti uvedenému posudku bylo dokazování doplněno o srovnávací posudek, který byl vypracován Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Za rozhodující zdravotní postižení byla v posudku označena oboustranná laterální i mediální epikondylitida, levostranná mediální epikondylitida, uznána nemocí z povolání. Komise si vyžádala kompletní zdravotní dokumentaci a učinila posudkové zhodnocení.

Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu C, položce 2c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění, kde je míra poklesu pracovní schopnosti shodně s posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení ve středu procentního rozpětí – 30 %. U posuzovaného se jedná o oboustranné bolestivé postižení úponů v oblasti radiálních a ulnárních epikotylů obou horních končetin (vlevo mediálně v souvislosti s nemocí z povolání), jsou přítomny zátěžové bolesti, avšak hybnost v loketních kloubech omezena není, nejsou přítomny žádné Pokračování
- 4 -
2Ad 59/2013

strukturální změny na kostech ani porucha nervových struktur vtéto oblasti. Při posledním vyšetření na ambulanci pracovního lékařství z 08/2012 byly napínací testy pozitivní jen na ulnární epikotyl vlevo, jinak hraniční, při vyšetření lékařem pracovního lékařství při jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích dne 19. 12. 2013 již byly napínací manévry negativní, pouze subjektivně je popisována zvýšená citlivost epikotylů s normálním funkčním nálezem na loketních kloubech a bez omezení hybnosti horních končetin včetně jemné motoriky. Uvedený vývoj nedokládá zhoršení rozhodujícího zdravotního postižení. Pokud by Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nezohlednila i další zdravotní postižení v oblasti pohybového aparátu, odpovídala by míra poklesu pracovní schopnosti pro oboustrannou epikondylitidu při zjištěném objektivním funkčním nálezu dolní hranici procentuálního rozpětí, tj. 15 %. I se zohledněním dalších zdravotních postižení v oblasti pohybového aparátu (syndrom karpálního tunelu vlevo, porucha periferní vazomotoriky, vertebrogenní syndrom) se u žalobce jedná celkově funkčně o lehké postižení. Ostatní zdravotní postižení nemají na míru poklesu pracovní schopnosti významný dopad. Percepční nedoslýchavost je lehká oboustranně s pravostrannou převahou, hypertensní choroba je kompenzována léčbou bez orgánových komplikací, dyslipidemie, porucha metabolismu purinů, hepatopatie typu steatosy, nadváha nejsou nijak funkčně a posudkové významné a nemají dopad na pracovní potenciál. Objektivní míra funkčního postižení je lehká, a proto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti zohledňuje jak tíži funkčního zdravotního postižení, tak i kvalifikaci žalobce. Zdravotní postižení k datu napadeného rozhodnutí nebylo takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti, když vede k omezení pro práci s jednostranným přetěžováním horních končetin a práci v nepříznivých klimatických podmínkách, zejména v chladu a vlhku, práci s vibračními nástroji. Pokud by Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR hodnotila jako rozhodující zdravotní postižení lehký syndrom KT vlevo, odpovídala by míra poklesu pracovní schopnosti zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu C, položce 4a), kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Pokud by Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR hodnotila jako rozhodující zdravotní postižení poruchu periferní vasomotoriky, odpovídala by míra poklesu pracovní schopnosti zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu B, položce 5a) 5 - 15 %. Pokud by Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR hodnotila jako rozhodující zdravotní postižení bolestivý syndrom páteře, odpovídala by míra poklesu pracovní schopnosti zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b) 10 - 20 %. Žalobcem uváděné zhoršování zdravotního stavu není objektivizováno žádnými doloženými nálezy. Zhoršení není dokladováno ani při vyšetření v Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích dne 19. 12. 2013.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Při posuzování invalidity a nároku na invalidní důchod ustáleně platí, pokud jde o podklady rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod, že je závislé zejména na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2010 zdravotní stav o pracovní schopnosti občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Česká správa sociálního zabezpečení, a pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění jej posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, pokud napadené rozhodnutí, bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové Pokračování
- 5 -
2Ad 59/2013

komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá a aby své posudkové záměry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, v případě o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek NSS ze dne 7. 9.2011, čj. 6Ads 99/2011 – 43).

Náležitosti posudku upravuje s účinností od shora uvedeného data, tj. od 1. 1. 2010 vyhláška č. 359/2009 ve svém ust. § 7. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity respektive den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity.

V dané věci žalovaná v námitkovém řízení vycházela z posudku zpracovaného pro tento účel, který v plném rozsahu potvrdil závěry posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 4. 2013, pořízený pro potřeby rozhodnutí správního orgánu v I. stupni. Z obou těchto posudků shodně vyplynulo, že pokles pracovní schopnosti činí 30 %. Ze skutečnosti, že byl pokles pracovní schopnosti zhodnocen shodně, nelze usuzovat, že se jednalo o libovůli a stalo se tak proto, že sídlí lékař OSSZ i lékař ČSSZ na stejné adrese. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 19. 12. 2013, který si nechal pro potřeby přezkumného řízení zpracovat krajský soud, stanovila pokles pracovní schopnosti 20 %, tedy že rovněž není žalobce invalidní. Komise měla při jednání k dispozici všechny potřebné lékařské zprávy, přičemž žalobce ani nenamítá, že by posudkové orgány některé rozhodující podklady neměly k dispozici. Ke shodnému závěru, jako Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, dospěla i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni posudku ze dne 25. 2. 2014, která rovněž učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu C, položce 2c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009, přičemž komise shodně s posouzením lékaře OSSZ a ČSSZ zvolila střed procentního rozpětí – 30 %. Rovněž i ze srovnávacího posudku plyne, že i tento posudek vyšel z obdobných lékařských zpráv a výsledků předchozích vyšetření zdravotního stavu žalobce a dospěl ke shodnému podřazení jejího rozhodujícího zdravotního postižení příslušným ustanovením citované vyhlášky.

Soud má tedy k dispozici shodná odborná hodnocení téhož skutkového stavu, kdy ve srovnávacím posudku od jiné posudkové komise byl znovu komplexně zhodnocen zdravotní stav žalobce, ve kterém bylo reagováno na námitky žalobce. Soudem nebyly zjištěny žádné rozpory v posudkových zjištěních, proto soud neshledal ani důvod od příslušné posudkové komise si vyžádat doplnění posudku, proto byl soudem zamítnut návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví se specializací posudkového Pokračování
- 6 -
2Ad 59/2013

lékařství za účelem stanovení skutečné míry poklesu pracovní schopnosti, jestliže soudem nebyly zjištěny rozpory mezi posudky posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Soud proto uzavřel, že nemá žádné pochybnosti ohledně posudkových závěrů ze strany Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zdravotní postižení žalobce není takového rázu, že by žalobce splňoval předpoklady pro přiznání invalidního důchodu. Zhoršení zdravotního stavu zjištěno vyšetřením u komise nebylo zjištěno. Dle soudu měly posudkové komise dostatek podkladů pro zjištění zdravotního stavu žalobce. Posudky jsou úplné, podrobně odůvodněné, byly vypracovány v řádném složení komise v přítomnosti odborného lékaře podle žalobcovo rozhodujícího zdravotního postižení.

Podle § 44 odst. 1, zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Způsob posouzení a procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je výše zmíněná vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, která v příloze č. 2 obsahuje procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud dále aplikoval § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle kterého Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů i pro účely nezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, zatím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

Soud proto uzavřel, že došlo ke správnému podřazení zdravotního stavu. Posouzení zdravotního stavu žalobce je věcí odborně medicínskou, soud k ní nemá potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k osobám, jimž tyto znalosti svědčí, aby se o těchto otázkách vyslovily. Soud pak hodnotí veškeré důkazy v řízení takto získané. V řízení, které je přezkumným řízením vůči rozhodnutí žalované, soud opatřil posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v souladu s pokynem § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento posudek soud považuje ve svém obsahu za úplný a svými závěry přesvědčivý, proto nebyl shledán důvod opatřit si znalecký posudek znalce z oboru posudkového lékařství, jestliže k žádosti soudu byly vypracovány posudky, a to jak Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, tak i Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni, ze kterých vyplývá, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované plně ani částečně invalidní podle § 39, § 44 zákona o důchodovém pojištění. Soudem nebyly shledány vady posudku, posudek je soudem posuzován za úplný, přesvědčivý, byl vypracován v řádném složení, proto nebyl shledán důvod, pro to, aby si soud opatřoval znalecký posudek znalce z oboru posudkového lékařství.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s ust. § 39 odst. 1,2, zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost soustavné výdělečné činnosti nepoklesla nejméně o 33%, jak je uvedeno v posudcích posudkové komise a přezkoumatelným způsobem odůvodněno. Soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojišětní právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Pokračování
- 7 -
2Ad 59/2013

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 17. března 2014

Samosoudkyně:
Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru