Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 56/2012 - 81Rozsudek KSCB ze dne 16.09.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 85/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

2Ad 56/2012 - 81

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně M.P. , provdané D., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.8.2012 č.j. X , takto :

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 2.8.2012 č.j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši 471,-Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14.3.2012 tak, že podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění se žalobkyni od 1.7.2011 zvyšuje starobní důchod ve výši 6.090,-Kč, kdy podle vyhl. MPSV č. 286/2011 Sb. se od ledna 2012 Pokračování
- 2 -
2Ad 56/2012

zvyšuje procentní výměra starobního důchodu na 3.922,-Kč měsíčně, základní výměra starobního důchodu na 2.270,-Kč měsíčně, celkem tedy náleží 6.192,-Kč měsíčně.

Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 14.3.20132 přiznala žalobkyni od 1.7.2011 starobní důchod ve výši 6.090,- Kč měsíčně, kdy podle vyhlášky uvedené shora se od ledna 2012 zvyšuje procentní výměra starobního důchodu na 3.922,-Kč měsíčně, základní výměra starobního důchodu na 2.270,-Kč měsíčně. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky, nesouhlasila s tím, že jí nebyla v osobním listu důchodového pojištění započtena doba pojištění období od 1.1.1996 do 15.4.1997.

Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, jestliže jí nebyla zhodnocena doba zaměstnání od 1.1.1996 do 15.4.1997, protože jejím zaměstnavatelem nebyly pravidelně odevzdávány evidenční listy. V době od 1.1.1996 do 15.4.1997 žalobkyně pracovala u Ing. M., jako vedoucí prodejny. Žalobkyně předložila žalované pracovní smlouvu, doklad o rozvázání pracovního poměru, zápočtový list potvrzený Českou správou sociálního zabezpečení, prohlášení svědků o době zaměstnání s ověřenými podpisy, potvrzení Ing. R.M. o výši příjmů a dále potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení, přihlášku a odhlášku z evidence. Jiné listinné důkazy, jako zaměstnanec žalobkyně doložit nemůže. Žalobkyně žádá, aby byla zhodnocena doba zaměstnání s ohledem na tyto doklady.

Žalovaná ponechala věc na dokazování v soudním řízení, neboť se nepodařilo hodnověrně prokázat, že výdělečná činnost žalobkyně v době od 1.1.1996 do 15.4.1997 byla vykonávána v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, proto jí tato doba nebyla zohledněna pro výši jejího starobního důchodu.

Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně podala žádost o starobní důchod dne 23.5.2011 s tím, aby jí byl přiznán od 1.7.2011. Česká správa sociálního zabezpečení žalobkyni od 1.7.2011 starobní důchod přiznala. Na základě spisové dokumentace vlastního šetření Česká správa sociálního zabezpečení zjistila, že žalobkyně vykonávala výdělečnou činnost u Ing. R.M. v období od 1.5.1994 do 15.4.1997. Ing. R.M. nepředkládal pravidelně měsíční přehledy o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace a neodevzdával evidenční listy důchodového zabezpečení žalobkyně za uvedené období. Žalovaná vyzývala opakovaně Ing. R.M. k předložení dokladů ohledně doby pojištění žalobkyně, ten však na výzvy žalované nereagoval.

Žalobkyně předložila pracovní smlouvu, kterou sjednala s Ing. R.M. dne 29.4.1994 s datem nástupu do pracovního poměru dne 1.5.1994 a rozvázání pracovního poměru ke dni 15.4.1997. Dále předložila potvrzení Ing. R.M. ze dne 4.7.2012, ve kterém je uvedeno, že žalobkyně pracovala v prodejně Oděvů v Bechyni, v Libušině ulici, v období od 1.1.1996 do 15.4.1997, na pozici vedoucí prodejny, přičemž její průměrný měsíční plat činil 3.500,-Kč.

Z potvrzení přihlášky pracovníka vyplývá, že žalobkyně pracovala jako vedoucí prodejny od 1.5.1994 u Ing. R.M., kdy její pracovní poměr skončil ke dni 15.4.1997.

Z rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 31.1.1997 vyplývá, že Ing. R.M. dal žalobkyni z důvodu zrušení provozovny v Bechyni výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce s tím, že její pracovní poměr skončí ke dni 15.4.1997.

Svědkyně M.Š. vypověděla, že od června 1995 pracovala jako prodavačka v prodejně Oděvů Bechyni, kde funkci vedoucí vykonávala žalobkyně. Mzda jí byla vyplácena Ing. R.M. Pokračování
- 3 -
2Ad 56/2012

v hotovosti, žádné výplatní listiny nedostávala, měla za to, že její pojistné je řádně hrazeno. Svědkyně má zhodnocenou dobu pojištění do března 1996, vzhledem k tomu, že v té době byla v pracovní neschopnosti.

Ze spisové dokumentace Pražské správy sociálního zabezpečení Ing. R.M. vyplývá, že byl opakovaně obesílán ke kontrole od roku 1996. Předvolání si nevyzvedával, ke kontrole se nedostavil i v případě, že předvolání bylo doručeno. V březnu 2001 mu byla uložena pokuta za nesoučinnost, rovněž byla požádána Policie ČR o jeho předvedení na Pražskou správu sociálního zabezpečení, což nebylo realizováno. Dne 21.9.2011 byl zařazen Ing. R.M. do evidence nedosažitelných zaměstnavatelů, přesto byl následně prověřován jeho pobyt a byly mu zasílány výzvy k dostavení se na kontroly. Dne 14.2.2011 byl přeřazen do tzv. „mrtvé evidence“ nedosažitelných zaměstnavatelů.

Ze spisu žalované vyplývá, že Pražská správa sociálního zabezpečení rekonstruovala evidenční listy důchodového pojištění u žalobkyně za období od 1.1.1996 do 31.11.1996 a 1.1.1997 až 15.4.1997, však nemohl být rekonstruován, neboť přehledy nebyly odevzdány, evidence je neúplná. Je zřejmo, že výdělečná činnost žalobkyně od 1.5.1994 do 15.4.1997 trvala, v období od 1.1.1996 do 15.4.1997, však přehled – evidenční listy důchodového pojištění zajištěny nebyly. Z pracovní smlouvy, kterou žalobkyně s Ing. R.M. uzavřela, pracovní poměr trval od 1.5.1994 do 15.4.1997. Tato doba zaměstnání je doložena i zápočtovým listem, který vystavil její zaměstnavatel.

Žalobkyně předložila rovněž dopis od Ing. R.M, ve kterém jí sděluje, že každý měsíc předkládal přehled o vyměřovacích základech a pojistné malé organizace, kde je uvedeno její rodné číslo i jméno s tím, že platby byly zasílány z účtu u Komerční banky.

Rovněž ze zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 25.4.2013 je uvedeno, že žalobkyně byla od 1.4.1996 do 15.4.1997 zaměstnána u firmy Ing. R.M., IČ 11205156.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Podle § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se za dobu pojištění nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody.

Krajský soud v Českých Budějovicích provedl sám dokazování ve smyslu § 77 s.ř.s., a to dávkovým spisem Pražské správy sociálního zabezpečení ohledně zaměstnavatele žalobkyně Ing. R.M. a zjistil, že její zaměstnavatel byl nekontaktní, proto byl zařazen do evidence nedosažitelných zaměstnavatelů, a to dne 21.9.2001. Následně byl opakovaně prověřován jeho pobyt a byl vyzýván k dostavení se za účelem provedení kontroly v letech 2002 až 2011, ovšem bezvýsledně. V roce 2003 a 2005 byl ve výkonu trestu odnětí svobody, Ing. R.M. v září 2012 zemřel.

Z toho plyne, že žalovaná i žalobkyně nemohla být úspěšná při zjišťování skutečností týkajících se zaměstnání, přičemž nejsou zajištěny podklady, z nichž by bylo možno zjistit skutečnosti, týkající se doby pojištění žalobkyně. Soud má však za prokázané, že žalobkyně v uvedené době měla uzavřenou smlouvu s Ing. R.M., tato doba zaměstnání je doložená i potvrzením o zaměstnání, které její zaměstnavatel provedl. Není ovšem prokázáno, zda Pokračování
- 4 -
2Ad 56/2012

žalobkyně pracovala a byl jí zúčtován vyměřovací základ a zda pobírala dávky nemocenského pojištění v rozhodném období od 1.1.1996 do 15.4.1997. Tyto skutečnosti se nepodařilo dohledat, neboť její zaměstnavatel byl nekontaktní, v současné době již nežije. Není proto možno zjistit skutečnosti ohledně pojištění zaměstnání žalobkyně, neúspěšné bylo rovněž i zjištění rozhodných skutečností ve spise Ing. R.M.. Soud po zhodnocení důkazů uvedených shora, které byly v průběhu správního řízení i u soudního řízení provedeny, dospěl k závěru, že není důvod pochybovat o tom, že žalobkyně byla zaměstnána v době od 1.1.1996 do 15.4.1997 a není její vinou, že zaměstnavatel nepředložil její přehledy o vyměřovacích základech, za celý rok 1996 a za měsíce leden až květen 1997. Jestliže zaměstnavatel žalobkyně uvedené přehledy nepředal, přičemž žalobkyně nemá k dispozici ani výplatní pásky, zaměstnavatel žalobkyně nebyl kontaktní, soud za této důkazní situace vyšel z podkladů, které jsou nepochybné a to zejména z výpovědi svědkyně Š., která potvrdila, že žalobkyně v předmětném období pracovala na prodejně Oděvů, jako vedoucí prodejny a z listinných důkazů uvedených shora o trvání právního poměru. Rovněž je nepochybné, že pracovní poměr žalobkyně skončil až ke dni 15.4.1997, a proto soud dospěl k závěru, že potvrzením o zaměstnání i pracovní smlouvou a dalšími uvedenými důkazy byla prokázána doba jejího pojištění v době od 1.1.1996 do 15.4.1997. Nelze totiž činit zodpovědnou žalobkyni za to, že její zaměstnavatel nedoložil přehledy o vyměřovacích základech za předmětné období, které by doložily nepřetržitý výkon zaměstnání žalobkyně i splnění dalších podmínek účasti na pojištění. Rovněž není pochyb, že v předmětné době žalobkyně nebyla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a rovněž byla i přihlášena ke zdravotnímu pojištění, jak vyplývá ze zprávy zdravotní pojišťovny, a to jako zaměstnanec Ing. R.M.. Dle zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 25.4.2013 byla žalobkyně od 1.1.1996 do 31.3.1996 pojištěna u Zdravotní pojišťovny Salvus a od 1.4.1996 byla pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to do 15.4.1997, kdy byla zaměstnána u firmy Ing. R.M..

Soud uzavřel, že doba pojištění v době od 1.1.1996 do 15.4.1997 je prokázána a to zejména pracovní smlouvou a potvrzením o zaměstnání a zejména svědeckou výpovědí svědkyně Š.

Proto rozhodnutí napadené žalobou dle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované dle § 78 odst. 4 s.ř.s. k dalšímu řízení s tím, že žalovaná je vázána právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobkyně byla v řízení úspěšná, náhradu nákladů řízení ovšem nepožadovala.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 14.5.2013 č.j. 2Ad 56/2012-54 přiznal svědkyni M.Š. náhradu ušlé mzdy vzniklé v souvislosti s účastí na jednání dne 22.5.2013 ve výši 471,-Kč. Citované usnesení nabylo právní moci dne 17.5.2013. Svědečné bylo uhrazeno svědkyni ze státních prostředků. Podle § 60 odst. 4 s.ř.s. stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, proto soud dle tohoto ustanovení uložil žalované, která nebyla v řízení úspěšná, povinnost částku 471,-Kč, která byla vyplacena ze státních prostředků Krajského soudu v Českých Budějovicích, nahradit.

Poučení:

Pokračování
- 5 -
2Ad 56/2012

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 16. září 2013

Mgr. Helena N u t i l o v á, v.r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru