Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 56/2011 - 28Rozsudek KSCB ze dne 30.01.2012


přidejte vlastní popisek

2Ad 56/2011-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce J. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13.6.2011, č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal v zákonné lhůtě žalobu proti shora označenému rozhodnutí. Požadoval zvýšení důchodu dopočítat nazpět za dobu 25 let a za vzniklou majetkovou újmu požadoval 250 000,- Kč. Má za to, že při valorizacích byl jeho důchod zvyšován nižší částkou, než mu náleželo a v souvislosti s tím nedocházelo ke zvyšování jeho životní úrovně. Například v roce 2001 byl žalobci zvýšen důchod o 8 %, to je o částku 432,- Kč měsíčně, přičemž z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že v roce 2001 činilo zvýšení jeho důchodu 11 %. Žalobce požadoval, aby mu byl důchod dorovnán, a to do výše 18 050,- Kč měsíčně a současně s tím, aby mu byla zaplacena částka 250 000,- Kč.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření k žalobě odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je přesně uveden výpočet starobního důchodu a jeho postupné valorizace s uvedením příslušných zákonných ustanovení a čísel nařízení vlády upravující valorizaci důchodů. Nárok na doplatek takto zvýšeného důchodu byl žalobci přiznán v souladu s platnými právními předpisy od 1.1.2006.

Pokračování
- 2 -
2Ad 56/2011

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Žalobce byl uznán částečně invalidním od 26.2.1987, před přiznáním invalidity pracoval v Uranových dolech Příbram. Žalobci byl přiznán částečný invalidní důchod dle § 25 odst. 4 písm. b/ zákona č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení.

Žalobce požádal o přiznání starobního důchodu od 3.3.1997.

Rozhodnutím ze dne 16.3.2004 žalovaná na základě pověření ministra práce a sociálních věcí dle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. zvýšila žalobci od 1.1.2004 procentní výměru starobního důchodu, přičemž výše procentní výměry starobního důchodu byla zvýšena podle předpisů o zvýšení důchodu, které nabyly účinnosti v období od roku 1996 do 31.12.2003.

Žalobce dne 22.12.2010 podal žádost o úpravu starobního důchodu podle čl. LXVII bodu 1 zákona č. 264/2006 Sb., která byla rozhodnutí žalované ze dne 17.1.2011 zamítnuta s odůvodněním, že ze spisové dokumentace žalobce vyplývá, že rozhodnutím ze dne 16.3.2004 byla procentní výměra jeho starobního důchodu zvýšena o 1 669,- Kč na částku 7 875,- Kč měsíčně, na základě pověření ministra práce a sociálních věcí dle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., a proto žalobci již nenáleží zvýšení procentní výměry podle čl. LXVII bodu 1 zákona č. 264/2006 Sb.

Rozhodnutím ČSSZ ze dne 21.4.2011 bylo rozhodnutí ČSSZ ze dne 17.1.2011 změněno tak, že podle § 56 odst. 1 písm. b/ zákona č. 155/1995 Sb. a na základě pověření Ministra práce a sociálních věcí dle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení byla procentní výměra starobního důchodu zvýšena od 1.1.2004 na částku 7 930,- Kč s odůvodněním, že pro výši průměrného měsíčního výdělku, ze kterého byl vypočten starobní důchod, byl dodatečně započten výdělek a vyloučené doby v roce 1986. V odůvodnění bylo odkázáno na pověření Ministra práce a sociálních věcí, dle něhož bylo možné odstraňovat tvrdosti, výše procentní výměry starobního důchodu byla upravena od 1.1.2004, přičemž výše procentní výměry důchodu, stanovená podle ustanovení § 71 odst. 4 a § 1 zákona o důchodovém pojištění, ke dni přiznání ve výši 4 438,- Kč, byla zvýšena podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od roku 1996 do 31.12.2003. Procentní výměra starobního důchodu žalobce byla zvýšena od 1.1.2004 na částku 7 930,- Kč měsíčně, takže starobní důchod včetně základní výměry ve výši 1 310,- Kč představoval částku 9 240,- Kč měsíčně.

Žalobce si podal námitky proti rozhodnutí ze dne 21.4.2011, které byly rozhodnutím žalované ze dne 13.6.2011 zamítnuty a rozhodnutí ze dne 21.4.2011 bylo potvrzeno s odůvodněním, že pro výši průměrného měsíčního výdělku, ze kterého byl starobní důchod vypočten, byl dodatečně započten výdělek a vyloučené doby v roce 1986. Podle pověření ministra práce a sociálních věcí bylo možné podle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. odstraňovat tvrdosti, které se vyskytly při provádění zákona č. 188/2001 Sb., jestliže šlo o starobní důchody, které byly přiznány od data po 31.12.1995 nejdříve po dosažení důchodového věku a pro jejichž přiznání byly splněny podmínky stanovené Nařízením vlády č. 557/1990 Sb., byla-li procentní výměra důchodu stanovena podle předpisů účinných ke dni 31.12.1995 a nedosahovala částky 5 100,- Kč. V těchto případech se výše procentní výměry zvýšila podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1.1.1996, přičemž se toto zvýšení stanovilo tak, jako kdyby byl starobní důchod přiznán ke dni 31.12.1995. Výše procentní výměry starobního důchodu se v těchto případech upravila Pokračování
- 3 -
2Ad 56/2011

nejdříve od 1.1.2004. Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle § 71 odst. 4 a 1 zákona o důchodovém pojištění ke dni přiznání ve výši 4.348 Kč byla zvýšena podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od roku 1996 do 31.12.2003. V napadeném rozhodnutí bylo odkázáno na § 56 odst. 1 písm. b/ zákona o důchodovém pojištění a na článek II bodu 14 zákona č. 306/2008 Sb., a dále na § 56 odst. 1 písm. b/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném po 31.12.2008 s tím, že nárok na doplatek starobního důchodu žalobce za dobu od 1.1.2004 do 31.12.2005 zanikl. Žalovaná po přepočtu starobního důchodu dospěla k závěru, že výše starobního důchodu byla vypočtena správně, proto námitkám žalobce nebylo vyhověno.

Shora uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to o napadené rozhodnutí žalované, dávkový spis žalované.

Krajský soud při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V ustanovení § 56 odst. 1 písm. b/ se uvádí, že zjistí-li se, že byl důchod přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše 5 let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení.

Podle § 56 odst. 1 písm. b/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném k 31.12.2008, jestliže byl důchod přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení. Nárok na doplatek starobního důchodu účastníka řízení za dobu od 1.1.2004 do 31.12.2005 tedy zanikl.

Žalobci vznikl nárok na starobní důchod dle Nařízení vlády č. 557/1990 Sb. - § 2 odst. 2 písm. a), dle něhož občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod, byl zaměstnán nejméně 10 roků ve vybraných zaměstnáních, v hornictví, v uranových dolech.

Podle pověření Ministra práce a sociálních věcí bylo možné dle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění zákona č. 188/2001 Sb., jestliže šlo o starobní důchody, které byly přiznány po 31.12.1995, nejdříve po dosažení důchodového věku a pro jejichž přiznání byly splněny podmínky stanovené Nařízením vlády č. 557/1990 Sb. a výše procentní výměry ke dni přiznání důchodu přesahovala částku 5 100,- Kč a ke dni, od něhož měla být výše důchodu upravena, nedosáhla částku, jakou k témuž dni dosahovala procentní výměra důchodů upravených podle zákona č. 188/2001 Sb., nebo byla-li procentní výměra stanovena podle předpisů účinných ke dni 31.12.1995 a nedosahovala částky 5 100,- Kč. V těchto případech se výše procentní výměry zvýšila podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1.1.1996, přičemž toto zvýšení bylo stanoveno tak, jako kdyby byl starobní důchod přiznán ke dni 31.12.1995.

Pokračování
- 4 -
2Ad 56/2011

Výše důchodu se dle Příkazu ministra č. 27/2003 upravila od 1.1.2004, nejvýše však 3 roky zpětně od podání žádosti o tuto úpravu, a prováděla-li se úprava bez žádosti, nejvýše 3 roky zpět od zahájení řízení. Přiznávané důchody se upravily ode dne přiznání, nejdříve však od 1.1.2004.

Podmínkou pro postup podle pověření ministra bylo, že ke dni přiznání důchodu výše procentní výměry důchodu mimo jiné nedosahovala částky 5 100,- Kč a přitom byla stanovena podle předpisů platných ke dni 31.12.1995. V těchto případech se výše procentní výměry důchodu upravila na takovou částku, která by náležela, kdyby k této procentní výměře byla poskytnuta veškerá zvýšení, která by náležela podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1.1.1996 do dne úpravy důchodu. Zvýšení důchodu se přitom stanovilo v takové výši, jaká by náležela, kdyby byl důchod přiznán k 31.12.1995.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaná postupovala v souladu s Příkazem ministra č. 27/2003 Sb., kdy výše procentní výměry starobního důchodu žalobce, stanovená podle § 71 odst. 4 a 1 zákona č. 155/1995 Sb. ke dni přiznání ve výši 4 348,- Kč byla zvýšena dle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od roku 1996 do 31.12.2003 dle nařízení vlády o stanovené procento v jednotlivých letech.

Z článku II. bodu 14 zákona č. 306/2008 Sb. vyplývá, že se za dobu před 1.1.2009 důchod nebo jeho zvýšení doplatí ve výši, v níž důchod správně náležel, nejvýše však v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými k 31.12.2008, proto je správně v napadeném rozhodnutí odkazováno na § 56 odst. 1 písm. b/ zákona o důchodovém pojištění ve znění účinném k 31.12.2008, dle něhož nárok na doplatek starobního důchodu žalobce za dobu od 1.1.2004 do 31.12.2005 zanikl, neboť dle uvedeného ustanovení se důchod zvýší nebo přizná, a to ode dne od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění, nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení.

Správný byl proto postup žalované, která na základě Příkazu ministra práce a sociálních věcí dle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení procentní výměru starobního důchodu žalobce zvýšila od 1.1.2004 na částku 7 930,- Kč měsíčně, kdy poté starobní důchod včetně základní výměry ve výši 1 310,- Kč představuje částku 9 240,- Kč měsíčně s tím, že od ledna 2004, 2005, 2006, 2007, od srpna 2008, od ledna 2009 a 2011 došlo dle nařízení vlády ke zvýšení procentní výměry starobního důchodu a základní výměry starobního důchodu.

Soud proto z důvodů shora uvedených uzavřel, že žaloba důvodná není, postup žalované při aplikaci Příkazu ministra č. 27/2003 byl správný, pokud v případě zjištění, že žalobci nebyl započten výdělek a vyloučené doby v roce 1986, došlo k úpravě důchodu od 1.1.2004, kdy výše procentní výměry důchodu byla upravena na takovou částku, která by žalobci náležela, kdyby k této procentní výměře byla poskytnuta veškerá zvýšení, která by mu náležela dle předpisů o zvýšení důchodu, které nabyly účinnosti v období od 1.1.1996 do dne úpravy důchodu.

Soud proto uzavřel, že žalobci byl doplatek zvýšeného důchodu přiznán v souladu s platnými právními předpisy od 1.1.2006, kdy z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmý výpočet starobního důchodu i jeho valorizace s odkazem na příslušná zákonná ustanovení a čísla nařízení vlády upravující valorizaci důchodů.

Pokračování
- 5 -
2Ad 56/2011

Požadavek žalobce na zvýšení důchodu dopočítat zpětně za dobu 25 let je zcela nedůvodný s odkazem na ustanovení § 56 odst. 1 písm. b/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném k 31.12.2008, dle něhož nárok na doplatek starobního důchodu žalobce zanikl za dobu od 1.1.2004 do 31.12.2005.

Návrh žalobce o zaplacení majetkové újmy ve výši 250 000,- Kč je v rámci správního soudnictví zcela neopodstatněný, neboť správní soud dle § 65 s.ř.s. rozhoduje v řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu, nikoliv o návrzích na ochranu osobnosti dle občanského zákoníku.

K výhradě žalobce, že dle sdělení ČSSZ v jednotlivých letech mu byla přiznána nižší výše procentní výměry starobního důchodu, než která je uvedena v napadeném rozhodnutí, soud uvádí, že výše procentní výměry byla valorizována v nižších částkách (%), neboť se jednalo o starobní důchod, který byl přiznán 3.3.1997, tj. po 1.1.1996 a teprve poté, co žalovaná podle Příkazu ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 postupovala tak, že na starobní důchod žalobce pohlížela jako na důchod, který byl přiznán ke dni 31.12.1995 a v důsledku toho došlo k valorizaci ve vyšších částkách (%). Toto zvýšení náleželo žalobci dle shora uvedeného předpisu nejdříve od 1.1.2004.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neshledal rozhodnutí nezákonným ve smyslu porušení hmotného práva a z procesního hlediska žalovaná rovněž respektovala zákonem stanovená procesní ustanovení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. , neboť žalobce nebyl v řízení úspěšná a žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 6 -
2Ad 56/2011

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 30. ledna 2012

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru