Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 54/2015 - 14Usnesení KSCB ze dne 18.09.2015

Prejudikatura

5 As 35/2004

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 223/2015

přidejte vlastní popisek

2Ad 54/2015 - 14

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce Mgr. Ing. L.V, bytem X, adresa pro doručování: X, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2015, č. j. MPSV-UM/8635/15/9S-JČK,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 3. 9. 2015 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. 7. 2015, č. j. MPSV-UM/8635/15/9S-JČK, kterým bylo k odvolání žalobce zrušeno rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 9. 4. 2015, č.j. 39891/2015/CBU, kterým žalobci nebyl přiznán příspěvek na živobytí.

Žalobce v žalobě vyjádřil své výhrady proti žalovanému rozhodnutí. Má za to, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné z důvodů vyjádřených v žalobě, a proto navrhl jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení. Žalobce současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.

V nyní projednávané právní věci bylo vydáno rozhodnutí Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích ze dne 9. 4. 2015, č.j. 39891/2015/CBU, kterým žalobci nebyl přiznán dle ust. § 61, § 67 a § 21 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí. Podmínky nároku na dávku v hmotné nouzi v daném případě splněny nejsou, neboť žalobci je ze strany paní R.K. hrazen příspěvek na péči. Průměrný započitatelný měsíční příjem žalobce za rozhodné období tak činí 8.669,33 Kč. Žalobce tudíž nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro poskytnutí nároku na dávku.

Pochybení správního orgánu žalovaný shledal v tom, že správní orgán nedostatečně prošetřil výši částky, kterou paní R.K. uhrazuje žalobci za péči o svou osobu. Správní orgán prvního stupně je napříště povinen vyzvat příjemce příspěvku na péči, aby prokázal, že příspěvek byl využit k zajištění pomoci, tedy že byl poskytnut žalobci na péči o paní R.K., a to např. prostřednictvím smlouvy o poskytnutí pomoci.

Před samotným meritorním projednáním věci se krajský soud nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny podmínky řízení a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobu nelze věcně projednat, neboť je nepřípustná.

Pokračování
- 2 -
2Ad 54/2015

Z obsahu soudního spisu soud zjistil, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2015, č. j. MPSV-UM/8635/15/9S-JČK, který jako odvolací orgán podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zrušil na základě odvolání žalobce prvostupňové rozhodnutí úřadu práce a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Ve věci tedy bude jednat a znovu rozhodovat správní orgán prvého stupně. Rozhodnutí správního orgánu, jímž bylo v odvolacím řízení zrušeno předcházející rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, a věc byla vrácena tomuto orgánu k dalšímu řízení, není rozhodnutím, kterým by se zakládala, měnila, rušila či závazně určovala subjektivní veřejná práva nebo povinnosti účastníků. Věc nadále zůstává na úrovni veřejné správy. Takové zrušovací rozhodnutí odvolacího správního orgánu, ačkoliv vyslovuje závazný právní názor, nenaplňuje materiální znaky rozhodnutí podle § 65 s. ř. s., čímž postrádá hmotněprávní důsledky pro sféru veřejných subjektivních práv a povinností žalobce (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2005, č. j. 5 As 35/2004 – 56, dostupný z www.nssoud.cz). Teprve až další rozhodnutí vydané správním orgánem prvého stupně po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení, zasáhne-li do subjektivních oprávnění a povinností žalobce, bude rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., které bude přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví.

Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 s. ř. s.). Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s)]. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správních orgánů má žalobní legitimaci ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, v tom případě se může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Ze soudního přezkumu jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími [§ 70 písm. a) s. ř. s.], tedy rozhodnutími, tak jak jsou charakterizována v § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť se jimi nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují subjektivní veřejná práva nebo povinnosti.

Rozhodnutí žalovaného, které žalobce napadl správní žalobou, není ve světle výše citované právní úpravy rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., kterým by bylo zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce, neboť jím nedošlo k založení, změně nebo zrušení či závaznému určení subjektivních veřejných práv nebo povinností žalobce. Rozhodnutí prvostupňového orgánu totiž bylo odvolacím orgánem zrušeno a vráceno k novému projednání. V dané záležitosti proto dosud nebylo rozhodnuto, a tudíž nemohlo dojít k zásahu do subjektivních hmotněprávních oprávnění žalobce. Ač má žalobce za to, že k zásahu do jeho veřejných subjektivních práv napadeným rozhodnutím došlo, nelze věc považovat pro žalobce za definitivní, neboť o jeho žádosti bude nyní rozhodnuto ve správním řízení znovu a teprve tím bude postaveno na jisto (po případném opravném prostředku), zda došlo k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce. Správní soudy nemohou zasahovat do správního řízení v této fázi, neboť toto řízení stále probíhá. Správní soudnictví je totiž vystavěno na zásadě subsidiarity, tj. že na správní soud je možno se se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu obrátit až po vyčerpání řádných opravných prostředků. V této fázi řízení Pokračování
- 3 -
2Ad 54/2015

ani neexistuje prvostupňové rozhodnutí; to bude teprve vydáno a po vyčerpání řádných opravných prostředků bude moci být podrobeno přezkumu ze strany správního soudu.

S ohledem na shora uvedené je nutno žalobu posoudit jako nepřípustnou ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s., neboť se v ní žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno podle § 70 písm. a) s. ř. s.; ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Vzhledem ke zjištěné nepřípustnosti žaloby podle § 68 písm. e) s. ř. s., ji krajský soud usnesením podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Vzhledem k tomu, že krajský soud žalobu odmítl, nerozhodoval ani o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne. 18. 9. 2015

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru