Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 54/2014 - 27Rozsudek KSCB ze dne 15.12.2014

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 54/2014 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně J.K., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, takto :

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 5. 2014, jímž byl žalobkyni odňat invalidní důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze 25 %.

Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a obtíže, kterými trpí. Nesouhlasila s tím, že její pokles pracovní pokles pracovní schopnosti představuje pouze 25 %. Posudkový lékař učinil tento závěr, aniž byla přizvána na jednání, proto si nemohl Pokračování
- 2 -
2Ad 54/2014

učinit představu o jejím zdravotním postižení. Žalobkyně není schopna vykonávat ani lehké domácí práci, ani používáním léků se její zdravotní stav nezlepšil.

Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 21. 11. 2014 učinila diagnostický souhrn, dle něhož žalobkyně trpí smíšenou úzkostně depresivní poruchou převážně středně těžkou a hypothyreosou pro strumitidě – při substituční léčbě klinická i laboratorní euthyreosa.

Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že u žalobkyně se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ smíšená úzkostná depresivní porucha převážně těžká u neurastenické osobnosti. Žalobkyně byla schopna práce s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Vhodné se jeví dosavadní pracovní zařazení, ovšem na zkrácený pracovní úvazek.

Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V položka 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 25-35 %, komise tento pokles stanoví na 35 %. Jedná se nejméně o středně těžkou neurastenickou osobnost s úzkostně depresivními stavy středně těžkými až těžkými, tedy nejedná se pouze o poruchu neurotického charakteru, ale i o poruchu osobnosti, která významně ovlivňuje délku schopnosti výkonu práce, proto komise zvolila horní hranici možného procentního rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti. Nebyl zjištěn důvod pro další využití § 3 vyhlášky 359/2009 Sb. v platném znění. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice hodnotí na rozdíl od lékaře České správy sociálního zabezpečení dle výše uvedené položky, neboť za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokládá smíšenou, úzkostně depresivní poruchu, obdobně tuto položku zvolil při posouzení i lékař Okresní správy sociálního zabezpečení, byť nezohlednil i další komorbidity, stejná položka byla zvolena i při předchozím námitkovém řízení České správy sociálního zabezpečení dne 17. 4. 2012.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 Pokračování
- 3 -
2Ad 54/2014

% a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňuje vykonávat výdělečnou činností bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4, posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce 35 %, pak u žalobkyně se jedná o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s ustanovením § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž byl žalobkyni odňat invalidní důchod. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobkyně, pokud získala potřebnou dobu pojištění, splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně i nadále.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobkyně, která byla v řízení úspěšná, by měla nárok na náhradu nákladů řízení, práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 4 -
2Ad 54/2014

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 15. prosince 2014

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru