Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 53/2011 - 30Rozsudek KSCB ze dne 12.12.2011


přidejte vlastní popisek

2Ad 53/2011 – 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně M. D., zast. Milenou Dubskou, obecnou zmocněnkyní, bytem České Budějovice, Na Sadech 4/3, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1.8.2011 č.j. KUJCK 2388/2011/OSVZ/8, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 12.9.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1.8.2011 č.j. KUJCK 2388/2011/OSVZ/8, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice o snížení příspěvku na péči a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Obecná zmocněnkyně žalobkyně poukázala na to, že o žalobkyni pečuje sedmým rokem 24 hodin denně pro duševní poruchu žalobkyně. Choroba je nevyléčitelná a žalobkyně pobírá invalidní důchod třetího stupně. V roce 2007 byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči třetího stupně. Ten byl v roce 2009 zvýšen na příspěvek čtvrtého stupně. Žalobkyně má vydanou průkazku ZTP/P na dobu neurčitou. Dne 13.10.2010 se uskutečnilo sociální šetření, kdy bylo zjištěno, že žalobkyně nezvládne 23 úkonů a příspěvek na péči byl snížen na druhý stupeň. Z lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně není samostatná v jakékoli věci. Psychický Pokračování
- 2 -
2Ad 53/2011

stav žalobkyně se nemění, spíše se zhoršuje, v červnu 2011 byla hospitalizována v psychiatrické léčebně.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Kontrola využívání příspěvku na péči byla provedena dne 13.10.2010, při které bylo zjišťováno, zda příspěvek byl využit na zajištění pomoci osobě, které byl příspěvek přiznán a zda je poskytována pomoc odpovídající stanovenému stupni závislosti. Záznam o kontrole byl příjemkyní příspěvku a osobou pečující podepsán. Z úřední moci bylo zahájeno řízení o novém posouzení stupně závislosti a bylo zjištěno, že žalobkyně nezvládá 24 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Počet úkonů odpovídá druhému stupni závislosti. Jedná se o středně těžkou závislost. Sociální pracovník hodnotí úkony ze sociálního hlediska, nehodnotí zdravotní stav. To je na posudkových lékařích. V odvolacím řízení byl vypracován posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která konstatovala druhý stupeň závislosti na základě zjištění, že žalobkyně potřebuje pomoc při 23 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Pro námitky žalobkyně byl posudek doplněn. Z posudku a doplňujícího posudku bylo vycházeno v odvolacím řízení a k zamítnutí odvolání a potvrzení prvostupňového rozhodnutí došlo především se zřetelem k tomuto důkazu, kdy posudková komise uzavřela, že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni. V posudku je uvedeno, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně je způsobován především poruchou osobnosti nasedající na střední mentální retardaci. Psychický stav ovlivněný poruchou osobnosti je kolísavý, čímž lze vysvětlit rozpory ve schopnostech sebeobsluhy a komunikace. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje duševní schopnosti žalobkyně a má vliv na péči o vlastní osobu. Žalobkyně nezvládá 8 úkonů péče o vlastní osobu a 16 úkonů soběstačnosti, celkem tedy 24 úkonů v důsledku čehož je považována za osobu závislou ve druhém stupni podle § 8 písm. b/ zákona o sociálních službách. Správní orgán i posudková komise se zabývaly všemi dostupnými lékařskými zprávami i zprávami doloženými žalobkyní. Lékařské zprávy, kterých se žalobkyně dovolává, byly vydány v době po rozhodnutí žalovaného.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Na základě sdělení Magistrátu města České Budějovice ze dne 11.1.2007 byla žalobkyně poživatelkou příspěvku na péči ve výši 4.000 Kč. Rozhodnutím téhož orgánu z 12.11.2007 byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči v částce 8.000 Kč od měsíce ledna 2007. Rozhodnutím ze dne 17.12.2008 byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči ve výši 11.000 Kč od listopadu 2008 s odůvodněním, že žalobkyně je považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve čtvrtém stupni. Uvádí se, že platnost posouzení lékařem posudkové služby trvá do 31.12.2011. Takto poskytnutý příspěvek byl od 1.8.2009 zvýšen na částku 12.000 Kč měsíčně.

Dne 13.10.2010 byla provedena kontrola využívání příspěvku na péči v místě pobytu žalobkyně, kdy bylo zjištěno, že o žalobkyni pečuje dcera. Ta jej pro své potřeby spotřebovává a je součástí příjmu domácnosti. Ke zjištění o rozsahu a kvalitě poskytované péče se uvádí, že ta je zajišťována v plném rozsahu podle aktuálních potřeb žalobkyně. Ta byla s péčí spokojená, nedostatky v péči zjištěny nebyly. Na základě této kontroly bylo zahájeno z úřední moci řízení, v rámci kterého bude stupeň závislosti pro účely změny příspěvku na péči posouzen nově.

V záznamu o šetření v závislosti osoby na pomoci jiné osoby a o kontrole využívání příspěvku na péči ze dne 13.10.2010 se uvádí, že podnětem pro provedení kontroly za účelem Pokračování
- 3 -
2Ad 53/2011

nového posouzení stupně závislosti byla návštěva žalobkyně na odboru sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice, kdy žalobkyně přišla s dcerou a manželem na úřad /manžel podal žádost o příspěvek na péči/, žalobkyně byla schopná zasahovat sama do jednání a klást smysluplné otázky. Kromě toho byla sociálními pracovnicemi viděna, jak chodí spolu s dcerou a vnukem po městě, po obchodech a supermarketech.

Uvádí se, že žalobkyně bydlí u dcery. Ve společné domácnosti žije žalobkyně, její manžel, dcera a vnuk. Dům se nachází v centru města s dobrou obslužností. Žalobkyně je poživatelkou plného invalidního důchodu a má trvale přiznán průkaz ZTP/P. Prováděné kontrole byla přítomna dcera žalobkyně, ta je současně uvedena jako pečující osoba o syna M. B. D. v druhém stupni závislosti a o svého otce F. D., který je žadatelem o příspěvek na péči. Dcera žalobkyně nemá žádné zaměstnání, celodenně se stará o členy rodiny a zajišťuje jejich potřeby.

Žalobkyně je postižena mentální retardací, pravidelně se léčí, je náladová a dcera se jí snaží vyhovět. Žalobkyně se pohybuje bez kompenzačních pomůcek, mimo byt chodí v doprovodu dcery. Nově žalobkyně trpí bolestmi ramen. Během sociálního šetření žalobkyně téměř nekomunikovala, byl zřejmý odmítavý postoj k jednání. Úkony byly hodnoceny za pomoci dcery žalobkyně. Se zřetelem k psychickému onemocnění není zcela zřejmé, zda žalobkyně některé úkony nezvládá či zneužívá dostupné péče dcery. K záznamu je připojen seznam úkonů péče o vlastní osobu, ze kterého je zřejmé, že s pomocí žalobkyně zvládá přípravu stravy, podávání a porcování stravy, mytí těla, péči o ústa, vlasy, nehty, výkon fyziologické potřeby, výběr oblečení, orientaci v přirozeném prostředí a provedení jednoduchého ošetření, stravu, koupání zvládá s dohledem. V seznamu úkonů soběstačnosti se uvádí, že s pomocí zvládá orientaci vůči jiným osobám, obstarávání osobních záležitostí, obstarávání potravin a běžných předmětů, vaření a ohřívání jednoduchého jídla, běžný úklid v domácnosti, péči o prádlo, přepírání drobného prádla, péči o lůžko, obsluhu běžných domácích spotřebičů, udržování pořádku v domácnosti, jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. S dohledem zvládá nakládání s penězi nebo jinými cennostmi a manipulaci s kohouty a vypínači.

Stupeň závislosti byl posuzován lékařskou posudkovou službou Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích, kdy posudkové službě byl předán seznam úkonů péče o vlastní osobu a seznam úkonů soběstačnosti, jakož i souhrnná zpráva sociálního šetření.

V posouzení stupně závislosti žalobkyně je obsaženo hodnocení úkonů péče o vlastní osobu, ve kterém se uvádí, že žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při přípravě stravy, podávání a porcování stravy, mytí těla, koupání nebo sprchování, péči o ústa, vlasy, nehty, výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, orientaci v přirozeném prostředí, provedení jednoduchého ošetření a dodržování léčebného režimu. Ostatní úkony péče o vlastní osobu žalobkyně svede.

V hodnocení úkonů soběstačnosti se uvádí, že žalobkyně potřebuje pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pomoc při orientaci vůči jiným fyzickým osobám, nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, obstarávání osobních záležitostí, o obstarávání potravin a běžných předmětů, vaření, ohřívání jednoduchého jídla, běžném úklidu domácnosti, péči o prádlo, přepírání drobného prádla, péči o lůžko, obsluze běžných domácích spotřebičů, manipulaci s kohouty a vypínači, manipulaci se zámky, otevíráním a zavíráním oken a dveří, udržováním pořádku v domácnosti, nakládáním s odpady, dalšími jednoduchými úkony Pokračování
- 4 -
2Ad 53/2011

spojenými s chodem a udržováním domácnosti. Všechny ostatní úkony soběstačnosti žalobkyně svede.

Rozdílně od sociálního šetření bylo zhodnoceno, že žalobkyně nepotřebuje pomoc při přijímání potravy, a to se zřetelem k tomu, že se nikde neuvádí, že zdravotní stav žalobkyně by vyžadoval nutnost krmení a neodpovídá to diagnóze žalobkyně. Výhrady jsou dále uplatněny k výkonu fyziologické potřeby. Naopak je hodnoceno, že žalobkyně nezvládá zamykání zámků.

V posudku je stanovena klinická diagnóza, přehled dokumentace, ze které bylo vycházeno. Uzavírá se, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, omezuje duševní schopnosti žalobkyně a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Žalobkyně nezvládá celkem 23 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, stav odpovídá druhému stupni, středně těžké závislosti.

Dne 29.12.2010 bylo vydáno rozhodnutí, jímž byl příspěvek na péči snížen od 1.1.2011 na částku 4.000 Kč. Rozhodnutí je odůvodněno výsledky sociálního šetření a posouzením lékařskou posudkovou službou, ze kterých vyplývá, že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni. To vedlo ke snížení příspěvku na péči. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, ve kterém poukázala na zhoršující se zdravotní stav a předložila lékařskou zprávu psychiatra z 25.10.2010.

Odvolací řízení bylo doplněno posudkem Posudkové komise MPSV ČR z 18.4.2011, ve kterém byla stanovena klinická diagnóza, popsány odborné lékařské nálezy, především psychiatrické a neurologické povahy, jakož i výsledek psychologického vyšetření žalobkyně. K dispozici byly výsledky psychiatrického vyšetření žalobkyně z 25.10.2010 a 31.1.2011. V posudkovém závěru se uvádí, že u žalobkyně je zjišťován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je organická kognitivní porucha s aktuální úrovní intelektových schopností na úrovni středně těžké mentální retardace, organicky podmíněná porucha osobnosti nemorbidně simplexní, téměř negramotné, která je závislá, emočně labilní s projevy neurotickými, se somatizací obtíží. Opakovaně je hospitalizována na psychiatrii pro dekompenzaci. Dominuje osobnostní problematika, vědomosti jsou nulové, úroveň sociální inteligence nulová, logické myšlení nulové, nemá pojem o penězích, hygienu odmítá, ke všem aktivitám se musí nutit. Není orientovaná časem, místem ani osobou. Je inkontinentní, přes den WC použije, používá také pleny. Mobilita je věku přiměřená, je inkontinentní. Během psychiatrických hospitalizací popsána jako osobnost simplexní se subnormním intelektem, mnestické a kognitivní funkce bez výraznější deteriorace. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje duševní schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Žalobkyně nezvládá celkem 22 úkonů, z toho 6 úkonu péče o vlastní osobu a 16 úkonů soběstačnosti. V rozporu se sociálním šetřením nebyly zhodnoceny úkony související s přípravou, podáváním a porcováním stravy, přijímání stravy, mytí těla /s ohledem na míru defektu/, provedení si jednoduchého ošetření /zdravotní stav nevyžaduje každodenní ošetřovatelské úkony/. Navíc komise zhodnotila jako úkon, při kterém žalobkyně pomoc potřebuje, uspořádání času a plánování života, zapojení se do sociálních aktivit.

K námitkám uvedeným v odvolání se uvádí, že jídla a pití je žalobkyně vzhledem k míře defektu schopna, přestože ztrácí sociální návyky, rovněž tak zvládne oblékání, výběr oblečení byl zohledněn. Zohledněna je velká hygiena, inkontinence i špatná komunikace. Žalobkyně shodně se závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve středním stupni.

Pokračování
- 5 -
2Ad 53/2011

Členem posudkové komise byl odborný lékař psychiatr. V příloze k posudku je obsaženo hodnocení závislosti.

Pro výhrady žalobkyně k posudku posudkové komise a nově doloženým lékařským zprávám bylo vyžádáno doplnění posudku, při kterém byly nově doložené lékařské zprávy zhodnoceny, shodně bylo uzavřeno, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje její duševní schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Uvádí se, že žalobkyně nezvládá 24 úkonů, z toho 8 úkonů péče o vlastní osobu a 16 úkonů soběstačnosti. Psychický stav žalobkyně je ovlivněn poruchou osobnosti a je kolísavý, čímž lze vysvětlit rozpory ve schopnostech obsluhy a komunikace, přičemž poukazuje se na závěry psychologického vyšetření, popis stavu během hospitalizací, psychiatrické konzilium během chirurgické hospitalizace, údaje ze zdravotní dokumentace, kdy v návrhu na lázeňskou péči není uvedena inkontinence, mentální retardace, pouze základní diagnóza a depresivní syndrom. Míra mentální retardace střední je doložena psychologickým vyšetřením opakovaně. Zhoršení zdravotního stavu během řízení nebylo zjištěno. Konstatování praktické lékařky nemá objektivní podklad. Další doložené zprávy nedokládají nové skutečnosti, které by byly důvodem ke změně posudkového závěru o tom, že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni.

I k doplňku posudku je připojeno hodnocení závislosti.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že Posudková komise MPSV se řádně vypořádala se všemi důkazy potřebnými ke svému posuzování, a to jak se sociálním šetřením, tak potřebnou zdravotní dokumentací. Z důkazů popsaných v odůvodnění rozhodnutí se činí zjištění o tom, že žalobkyně je osobou, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je závislá na pomoci jiné osoby ve druhém stupni, neboť potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Žalobkyně není osobou, která by pro chronické onemocnění potřebovala každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. V návaznosti na stanovený stupeň závislosti došlo od 1.1.2011 ke snížení příspěvku na péči.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podmínky nároku na příspěvek na péči upravuje § 7 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v novelizovaném znění. Nárok na příspěvek má mimo jiné osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká /§ 7 odst. 2 zákona/. Stupně závislosti pak vymezuje § 8 zákona, který pro jednotlivé stupně závislosti /I. až IV. stupeň/ stanoví počet úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti u osoby do 18 let, při nichž daná osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Výčet úkonů při posuzování péče o vlastní osobu a soběstačnosti stanoví § 9 odst. 1 a 2 zákona. Při hodnocení těchto úkonů se pak vychází z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony vypočtené v označených právních normách /§ 9 odst. 3 zákona/.

Pokračování
- 6 -
2Ad 53/2011

Z těchto předpisů je zřejmé, že je zapotřebí zjistit, jaké úkony žalobkyně nezvládá, přičemž musí se tak dít pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Z toho vyplývá, že při dokazování je vedle sociálního šetření o úkonech uvedených v § 9 odst. 1 a 2 zákona provést v řízení důkaz posudkem posudkové služby, protože správní orgán a následně ani soud nemá medicínské znalosti a ani takové znalosti mít nemůže. Právě z toho důvodu byl v prvostupňovém řízení proveden posudek lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích, který se dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem žalobkyně zabýval, stanovil klinickou diagnózu a v návaznosti na zdravotní stav žalobkyně hodnotil rozsah úkonů péče žalobkyně o její vlastní osobu a její soběstačnost. V posudku je obsažen výčet úkonů, při kterých žalobkyně právě pro svůj zdravotní stav, který je chronické povahy, potřebuje pomoc. Podrobné hodnocení je pak připojeno v příloze k posudku, rozdílný náhled na hodnocení některých úkonů je v posudku odůvodněn. Například uvádí se, že žalobkyně je schopna přijímání potravy, což je odůvodněno tím, že z žádných lékařských zpráv nevyplývá nezbytnost krmení a neodpovídá to ani diagnóze žalobkyně. Posudkový lékař učinil zjištění o tom, že žalobkyně potřebuje pomoc nebo dohled při 23 úkonech o vlastní osobu a soběstačnosti. K dispozici měl posudkový lékař především odborné lékařské nálezy z oboru psychiatrie a neurologie a vycházel z podkladů obsažených ve zdravotnické dokumentaci ošetřující lékařky žalobkyně.

V odvolacím řízení byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně ovlivňující péči o vlastní osobu a soběstačnost přezkoumán posudkovou komisí, která opětovně posuzovala jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti a pro účely posudkového zhodnocení měla k dispozici nález praktické lékařky, výsledky psychiatrických vyšetření, vyšetření neurologického a psychologického a obeznámila se též s psychiatrickými vyšetřeními z 25.10.2010 a 31.1.2011. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, přičemž za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla označena organická kognitivní porucha s aktuální úrovní intelektových schopností na úrovni středně těžké mentální retardace. Právě se zřetelem k vlivu této choroby bylo učiněno zjištění o tom, že žalobkyně nemá pojem o penězích, hygienu odmítá, do všech aktivit se musí nutit, není orientovaná časem, místem ani osobou, je inkontinentní, i když přes den WC použije, mobilita je věku přiměřená. Pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posudková komise uzavřela, že žalobkyně nezvládá nebo zvládá s pomocí nebo dohledem 6 úkonů péče o vlastní osobu a 16 úkonů soběstačnosti. Celkem nezvládá 22 úkonů, které jsou konkretizovány v příloze k posudku. Souladně s posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení komise nehodnotila jako úkon, při kterém žalobkyně potřebuje pomoc, přípravu stravy, podávání a porcování stravy, přijímání stravy, mytí těla, což učinila se zřetelem k míře defektu a provedení jednoduchého ošetření, protože zdravotní stav žalobkyně žádné každodenní ošetřovatelské úkony nevyžaduje. Jako úkon, při kterém žalobkyně potřebuje pomoc nebo dohled, případně jej nezvládá, bylo hodnoceno uspořádání času a plánování života a zapojení do sociálních aktivit. Současně bylo reagováno na odvolací námitky, kdy se v posudku uvádí, že jídlo a pití je vzhledem k míře defektu žalobkyně schopna zvládnout, přestože ztrácí sociální návyky. Rovněž tak i oblékání, výběr oblečení byl zohledněn. Zohledněna je velká hygiena, inkontinence a špatná komunikace. Žalobkyně byla posudkovou komisí považována za závislou na pomoci jiné osoby ve druhém stupni, středně těžké závislosti.

Tento posudek byl k výhradám žalobkyně doplněn. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna, členem posudkové komise byl odborný psychiatr. Výsledek vyšetření žalobkyně v komisi je v doplňku posudku popsán. Podává se výčet podkladů pro vypracování posudku, posudková komise se zabývala sdělením praktické lékařky z 10.5.2011, další Pokračování
- 7 -
2Ad 53/2011

psychiatrickou zprávou ze 16.5.2011 a měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře. V posudkovém zhodnocení se uvádí, že dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav omezuje duševní schopnosti žalobkyně a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Žalobkyně nezvládá nebo zvládá s pomocí 8 úkonů péče o vlastní osobu a 16 úkonů soběstačnosti, což činí celkem 24 úkonů. Výčet jednotlivých úkonů je připojen v příloze k doplňku posudku. V posudkovém zhodnocení se uvádí, že psychický stav žalobkyně je ovlivněn poruchou osobnosti a ten je kolísavý, čímž lze vysvětlit rozpory ve schopnostech sebeobsluhy a komunikace. V té souvislosti se poukazuje na závěry psychologického vyšetření, popis stavu během psychiatrických hospitalizací, psychiatrické konzilium během chirurgické hospitalizace a údaje vyplývající z návrhu na lázeňskou léčbu, ve které není uvedena ani inkontinence, ani mentální retardace, pouze základní diagnóza a depresivní syndrom. Míra mentální retardace je doložena psychologickým vyšetřením opakovaně. Jedná se o mentální retardaci střední.

V posudkovém zhodnocení se výslovně uvádí, že zhoršení zdravotního stavu v průběhu řízení nebylo zjištěno. Konstatování praktické lékařky nemá objektivní podklad. Další doložené zprávy neobsahují nové skutečnosti, které by byly důvodem ke změně posudkového závěru. Posudková komise uzavřela, že žalobkyně se považuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu za závislou na pomoci jiné osoby v stupni druhém.

Z posudků posudkové služby vyplývá, že v podstatě všechna tři hodnocení vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně na péči o vlastní osobu a soběstačnost nepřekračují 24 úkonů. V průběhu řízení se počet těchto úkonů pohyboval od 22 do 24, přičemž rozdíl je vysvětlován posudkovou komisí tak, že psychický stav žalobkyně ovlivněný poruchou osobnosti je kolísavý, což ovlivňuje její schopnost sebeobsluhy a komunikace. Je proto zapotřebí vycházet ze zjištění, že žalobkyně nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Uvádí-li se v žalobě, že žalobkyně vyžaduje péči jiné fyzické osoby po dobu 24 hodin, pak je zapotřebí poukázat na to, že pro účely posuzování stupně závislosti jsou hodnoceny úkony uvedené v § 9 odst. 1 a 2 zákona. To zohledňuje okolnost, že péče trvá celodenně. Je-li zjištěno, že žalobkyně nezvládá 24 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, pak jedná se o osobu odpovídající stupni závislosti 2 /středně těžká závislost/ podle § 8 písm. b/. Pod tuto normu se podřazují takové osoby, které nezvládají 19 až 24 úkonů. To lze dovodit porovnáním ustanovení § 8 písm. b/ a § 8 písm. c/, protože těžká závislost je definována tak, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje osoba každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. To znamená, že o těžkou závislost se jedná tehdy, potřebuje-li osoba pomoc nejméně při 25 úkonech. Je-li prokázáno, že žalobkyně nesvede 24 úkonů v době rozhodování, nelze žalobkyni podřadit pod osobu v těžkém stupni závislosti ve smyslu § 8 písm. c/ zákona. Právní zjištění o stupni závislosti je správné a odpovídá skutkovému zjištění vyplývajícímu z posudku a jeho doplňku posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích.

Lékařské zprávy psychiatrické povahy vyhotovené v průběhu řízení byly posudkové komisi k dispozici, o čemž svědčí obsah posudku, kde jsou tyto zpráv popsány. Z doplňku posudku pak jednoznačně vyplývá, že zdravotní stav žalobkyně se nikterak nezhoršil, o úsudku praktické lékařsky se uvádí, že nemá objektivní podklad. Doplňuje se, že poslední psychiatrické vyšetření je datováno v době po vydání napadeného rozhodnutí a nelze k němu se zřetelem k ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s. přihlédnout. Tento předpis soudu ukládá hodnotit Pokračování
- 8 -
2Ad 53/2011

napadené rozhodnutí ke skutkovému a právnímu stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí.

V souzené věci je posudkem posudkové komise a jeho doplňkem spolehlivě prokázáno, že žalobkyně nezvládá 24 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, a proto jedná se o osobu ve druhém stupni závislosti podle § 8 písm. b/ zákona o sociálních službách.

Jestliže bylo zjištěno, že výše příspěvku na péči neodpovídá stupni závislosti, přikazuje ustanovení § 14 zákona příspěvek snížit. To vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 zákona, podle kterého změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že ten má být snížen, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku. Právě takový postup byl dodržen, jestliže rozhodnutí o snížení příspěvku bylo vydáno v prosinci 2010 a ke snížení vyplácené částky došlo od 1.1.2011.

Soud proto uzavřel, napadené rozhodnutí odpovídá § 8 písm. b/, § 9 odst. 1 a 2 a § 14 odst. 4 zákona o sociálních službách.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vyplývá ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nelze právo na náhradu nákladů řízení přiznat ve věcech sociální péče.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nevyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 12. prosince 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru