Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 5/2014 - 21Rozsudek KSCB ze dne 18.06.2014

Prejudikatura

4 Ads 6/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 5/2014 - 21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce J.Ž. , bytem B, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2013, č.j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 29. 10. 2013, č. j. X se pro vady řízení zrušuje a věc se v rací České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení.

Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1) Žalobou doručenou dne 14. 1. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (předanou k poštovní přepravě 13. 1. 2014) se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2013, č.j. X, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 9. 2013, č.j. X, kterým byla zamítnuta žalobci Pokračování
- 2 -
2Ad 5/2014

žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, a pro nesplnění podmínek daných ust. 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, neboť podle posudku posuzujícího lékaře oddělení Lékařské posudkové služby ze dne 3. 9. 2013 byl žalobce invalidní pro invaliditu II. stupně a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2) Žalobce namítal, že žalovaný správní orgán nezhodnotil celkovou výkonnost žalobce, schopnost orientace a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce č. 8, kap. VI., přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Odkázal na lékařskou dokumentaci, dle které trpí postižením, které oční lékař zhodnotil jako praktickou slepotu. Denní aktivity jsou těžce omezeny a není schopen vykonávat pracovní činnost. Kromě toho trpí rovněž šeroslepostí a za horších světelných podmínek je úplně nevidomý. Žalobce poukázal na to, že vystudoval konzervatoř, avšak tento obor nebyl schopen vykonávat. S obtížemi vykonával do 04/2013 práci operátora. Pro přiznání invalidity II. stupně byl z práce propuštěn na základě zdravotní zprávy. Ze subjektivního hlediska trpí obrovskými problémy s orientací mimo domov. Byla mu přiznána i průkazka ZTP/P. Práci může vykonávat pouze vsedě, bez nároku na zrakovou zátěž. Je plně závislý na pomoci s dopravou a pohybem mimo domov. Při poslední kontrolní lékařské prohlídce informoval, že dochází k počínající ztrátě centrálního vidění, perimetrem nezměřitelné. Jedná se o diagnózu, která je neléčitelná, nedochází ke zlepšení, právě naopak. Proto požádal o zvýšení stupně invalidity. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení jeho žádost zamítlo, má za to, že rozhodnutí nevychází ze správně zjištěného skutkového stavu věci a navrhl jeho zrušení a vrácení žalované k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

3) Žalovaná k věci uvedla, že se napadené rozhodnutí bylo dle dodejky doručeno fikcí 11. 11. 2013. Datum podání žaloby u poštovního přepravce není žalované známo, a proto se žalovaná nevyjádřila k včasnosti podání žaloby a posouzení této otázky ponechal na úvaze krajského soudu. V předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé především na odborném lékařském posouzení. Proto bylo navrženo provést důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění.

III. Obsah správních spisů

4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 3. 9. 2013 s diagnózou retinopathia pigmentosa s progresivním zužováním zorného pole pod 10st., bil., mimo osu, v OO 6/12 s korekcí, praktická slepota oč. lékaře, který učil, že rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VII, položka 1d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 16. 9. 2013, č.j. X zamítla žalobci žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Proti rozhodnutí podal žalobce dne 24. 9. 2013 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým Pokračování
- 3 -
2Ad 5/2014

posudkem o invaliditě vypracovaným České správy sociálního zabezpečení dne 16. 10. 2013 bylo zjištěno, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který omezuje smyslové schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. K datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnost žalobce na 60 %. Žalobce je schopen po vzniku invalidity II. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na smyslové schopnosti.

5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 21. 5. 2014 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení retinopathia pigmentosa obou očí s progresivním zužováním zorného pole pod 10st., mimo osu, v OO 6/12 s korekcí. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VII, položka 3 písm. d) k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 50 až 60 %. Komise tento pokles stanovila na 60 %. Komise zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím především k tíži obtíží žalobce. Komise využila § 3 výše citované vyhlášky a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o 10% bodů na celkových 70 %. Komise tak učinila vzhledem ke skutečnosti, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce snižuje schopnost využívat předchozí zkušenosti v dosavadní profesi a pokračování v předchozí výdělečné činnosti. Datum vzniku invalidity III. stupně komise stanovila na 5. 8. 2013. Tento den je k dispozici lékařský nález ambulantního očního vyšetření žalobce v nemocnici v Českých Budějovicích, kde oční lékař mimo jiné konstatoval že „stav prognosticky nepříznivý, léčbou prakticky neovlivnitelný“. Vzhledem k rozsahu koncentrického zúžení zorného pole lze posuzovat jako praktickou slepotu obou očí, neschopen řízení motorových vozidel, neschopen práce vyžadující neporušenou zrakovou ostrost, neschopen práce ve výškách, apod. Jako absolvent konzervatoře (hra na hoboj) již také nemá uplatnění, nevidí na noty a zároveň není schopen sledovat dirigenta. Komise uzavřela, že žalobce je schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.

6) Závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce v komisi dne 21. 5. 2014 MUDr. P., odborným očním lékařem Nemocnice České Budějovice a dále na základě zprávy z očního vyšetření MUDr. M., Nemocnice České Budějovice ze dne 5. 8. 2013.

IV. Právní názor soudu

7) V dané záležitosti soud postupoval podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů, (dále s.ř.s.) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování Pokračování
- 4 -
2Ad 5/2014

správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil bez jednání.

8) Podle ust. § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odst. 2 za a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvýše o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odst. 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

9) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 16. 9. 2013, č.j. 821 014 2798, kterým byla zamítnuta jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu z invalidity II. stupně na invaliditu III. stupně. Stalo se tak v důsledku posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích ze dne 3. 9. 2013, který dospěl k závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 60 %. V námitkovém řízení byl vypracován dne 16. 10. 2013 nový posudek o invaliditě, ve kterém dospěl lékař k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla o 60 %, a tudíž byl závěr prvostupňového orgánu potvrzen.

10) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 21. 5. 2014, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Komise totiž dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil 70 %.

Pokračování
- 5 -
2Ad 5/2014

11) Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VII, položka 3 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti. Ta je v konkrétním případě podle citovaného zařazení zdravotního postižení žalobce pod kapitolu VII, položka 3 písm. d), stanovena v rozmezí 50 až 60 %. Komise tento pokles stanovila na 60 %. Využila § 3 výše citované vyhlášky a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 70 %. Zároveň stanovila datum invalidity III. stupně žalobce na den 5. 8. 2013, kdy v tento den byl k dispozici lékařský nález ambulantního očního vyšetření žalobce z Nemocnice České Budějovice. Komise konstatovala, že žalobce je schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

12) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce je třeba hodnotit při horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro zdravotní postižení žalobce a je zapotřebí zvýšit tuto hranici míry poklesu pracovní schopnosti o možných 10 % na celkových 70 %, neboť nepříznivý zdravotní stav žalobce snižuje schopnost využívat předchozí zkušenosti v dosavadní profesi a zároveň mu znemožňuje pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zároveň stanovila datum vzniku invalidity III.

stupně na 5. 8. 2013. Z toho důvodu byl nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení zamítnuty. V dané věci byl zdravotní stav žalobce, který byl zjištěn na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR hodnocen poklesem pracovní schopnosti o 70 %, a tudíž odůvodňoval u žalobce invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.

V. Závěr, náklady řízení

13) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě III. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zároveň bude vycházet z faktu, že datum vzniku invalidity III. stupně komise stanovila na 5. 8. 2013. Současně soud v závěru poznamenává, že žaloba žalobce byla podána včas, neboť žalobou napadené rozhodnutí nabylo právní moci 11. 11. 2013 a žaloba žalobce byla podána k poštovní přepravě dne 13. 1. 2014, přičemž dvouměsíční lhůta, ve které lze podat žalobu proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu uplynula v sobotu dne 11. 1. 2014 a z toho důvodu se posunul poslední den k podání žaloby k poštovní přepravě na den 13. 1. 2014.

14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci bylo Pokračování
- 6 -
2Ad 5/2014

rozhodnuto bez nařízeného jednání, proto bylo rozhodnuto tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 18. června 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v. r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru