Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 5/2011 - 65Rozsudek KSCB ze dne 26.09.2011

Prejudikatura

7 A 38/2001

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 12/2012 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

2Ad 5/2011 – 65

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně E. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3.12.2010, č. j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 3.12.2010, č. j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 24.1.2011 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ze dne 14.5.2010, kterým byl žalobkyni přiznán starobní důchod ve výši 8 644,- Kč.

V žalobě žalobkyně uvádí, že její zaměstnavatel byl požádán o vyhotovení evidenčního listu bez toho, že by tento dokument byl jí dán na vědomí, takže jí bylo upřeno právo posoudit, zda údaje v uvedené písemnosti jsou v souladu se zákonem, popřípadě zda jejich výše je uvedena správně. Žalobkyně má za to, že výše započitatelných částek nebyla doložena. Do současné doby jí nebylo doručeno vyúčtování ve vztahu k pravidelné výplatě důchodu. V daném případě bylo eliminováno v rozporu se zákonem právo žalobkyně na Pokračování
- 2 -
2Ad 5/2011

doložení kontrolovatelných dokumentů, které byly podkladem pro vydání rozhodnutí. Tím bylo žalobkyni znemožněno provést kontrolu a posouzení zákonnosti rozhodnutí. Žalovaná je povinna doložit způsob určení výše částek, které byly započteny za roky zaměstnání ve Phoenixu, a to počínaje rokem ukončení pracovního poměru až do roku, kdy byl platně ukončen soudní spor rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 976/93-68 ze dne 21.7.1993.

V doplnění žaloby došlém soudu dne 28.1.2011 žalobkyně namítala, že dosud jí nebylo doručeno vyúčtování ohledně vyplacené zálohy a namítala neúplnost údajů evidenčního listu, který její zaměstnavatel nenechal odsouhlasit a jí podepsat. Zaměstnavatel nepostupoval zákonně, neboť částku, která měla být započtena za jednotlivé roky po dobu neplatně dané výpovědi z pracovního poměru, stanovil v úhrnné výši pouze za rok 1993, přestože se jednalo o neplatný pracovní poměr za roky 1991 až 1993. Požadovala doručení vyúčtování částek vyplacených ČSSZ za dobu od 16.3.2010 do 17.6.2010 a navrhovala vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí. Žalobkyně rovněž požadovala, aby ze strany soudu bylo umožněno vyčíslení výše vzniklé škody, poté co žalovaná doloží podklady ohledně vyčíslení důchodu.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Vyměřovací základy byly zhodnoceny řádně na základě evidenčních listů zaslaných zaměstnavateli žalobkyně, výpočet starobního důchodu by proveden v souladu se zákonem. Námitky žalobkyně nebyly shledány důvodnými, v odůvodnění napadeného rozhodnutí o námitkách se žalovaná vypořádala se všemi námitkami včetně vyčíslení doplatku důchodu. Rozhodnutí vyhovuje požadavkům příslušných právních předpisů a splňuje tak standardy správního rozhodnutí.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

Žalobkyně dne 22.12.2009 podala žádost o starobní důchod s datem přiznání od 16.3.2010. K žádosti připojila mimo jiné kopii rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.7.1993 č.j. 5 Co 976/93-68, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích tak, že výpověď z pracovního poměru ze dne 25.11.1991 daná žalobkyni bývalým zaměstnavatelem je neplatná.

Ve správním spise žalované v souvislosti s neplatným skončením pracovního poměru je založen evidenční list důchodového zabezpečení vyhotovený organizací Zdravotnické zásobování s. p. Praha, kde je za rok 1991 uveden vyměřovací základ 51 059,- Kč, za rok 1992 35 501,- Kč a za rok 1993 vyměřovací základ 532,- Kč. V roce 1992 od 1.3.1992 do 31.12.1992 žalobkyně nepracovala (soudní řízení), v roce 1993 od 1.1.do 17.8.1993 (soudní řízení), mzda 18. – 20.8.1993. V září 1993 vyplacena náhrada, pojistné nesraženo. Tento evidenční list byl vypracován Zdravotnickým zásobováním s. p. Praha dne 17.4.1996.

Ve spise je založen evidenční list důchodového pojištění ze dne 2.3.1999, kde je za rok 1999 uveden vyměřovací základ 68 116,- Kč.

Žalovaná požádala zaměstnavatele o vyhotovení evidenčního listu, v němž bude náhrada mzdy ve výši 68 116,- Kč náležející z titulu neplatně skončeného pracovního poměru rozepsána na dobu, za kterou náležela. K uvedenému požadavku byl vypracován zaměstnavatelem evidenční list, podle něhož činil vyměřovací základ žalobkyně v roce 1991 částku 379,- Kč, v roce 1992 částku 21 752,- Kč a v roce 1993 částku 46 485,- Kč.

Pokračování
- 3 -
2Ad 5/2011

Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 7 C 496/93-120 ze dne 16.12.1998 vyplývá, že došlo mezi žalobkyní a jejím zaměstnavatelem k uzavření smíru ve věci náhrady mzdy, dle něhož žalobkyni náležela náhrada mzdy ve výši 68 116,- Kč, a to za období od září 1992 do srpna 1993. Uvedená částka byla žalobkyni zúčtována dle mzdového listu v lednu 1999. Zaměstnavatel v březnu 1999 vyhotovil evidenční list, na který zúčtovanou náhradu mzdy uvedl.

Žalovaná na základě shora uvedených podkladů zhodnotila v roce 1991 vyměřovací základ 51 059,- Kč a 379,- Kč (Zdravotnické zásobování Ševětín), v roce 1992 vyměřovací základ 35 501,- Kč a 21 752,- Kč, dále vyměřovací základ 2 209,- Kč (Úklidová služba Kaplice) a vyměřovací základ 6 000,- Kč (OSVČ), v roce 1993 byl zhodnocen vyměřovací základ 46 485,- Kč a 532,- Kč (Zdravotnické zásobování Ševětín), vyměřovací základ 2 380,- Kč (EGE spol. s r.o. České Budějovice) a vyměřovací základ 22 179,- Kč (ADLATUS spol. s r.o. České Budějovice).

Dne 14.5.2010 bylo žalobkyni zasláno oznámení o výplatě důchodu, dle něhož žalobkyni bude poukazován pravidelně měsíčně od června 2010 vždy 18. dne v měsíci důchod ve výši 8 644,- Kč.

Rozhodnutím ze dne 14.5.2010 byl žalobkyni přiznán starobní důchod od 16.3.2010 ve výši 8 644,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, které byly rozhodnutím ze dne 3.12.2010 zamítnuty a napadené rozhodnutí ČSSZ ze dne 14.5.2010 bylo potvrzeno. Námitky žalobkyně ohledně chybějícího osobního listu důchodového pojištění, termínu pravidelné výplaty starobního důchodu a ohledně platby 21,- Kč v souvislosti s vyzvedáváním starobního důchodu byly shledány nedůvodnými.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Žalobkyně namítá nesprávnost evidenčního listu, jež byl pro důchodové účely vypracován jejím zaměstnavatelem a v důsledku toho byl zhodnocen nesprávně vyměřovací základ v roce 1991 – 1993. Meritem věci tedy je, zda evidenční list za rok 1991 – 1993, kdy je zaměstnavatelem vykázaná částka 68 116,- Kč správná, eventuelně i ostatní údaje tam uvedené.

Dle evidenčního listu ze dne 17.4.1996 pracovní poměr žalobkyně trval od 1.2.1981 a byl původně ukončen ke dni 29.2.1992, a to na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne 25.11.1991. Za rok 1991 byl vykázán hrubý výdělek ve výši 51 059,- Kč a za rok 1992 byl vykázán hrubý výdělek ve výši 18 076,- Kč (od 1.1. do 29.2.1992). Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se žalobkyní dohodou ke dni 20.8.1993, což vyplývá z dopisu ze dne 20.8.1993. V říjnu 1993 byla žalobkyni vyplacena náhrada mzdy za měsíce březen až srpen 1992 ve výši 17 425,- Kč. S ohledem na tyto skutečnosti zaměstnavatel provedl opravu údajů na evidenčním listě ze dne 17.4.1996, a to tak, že za rok 1992 byl vykázán hrubý výdělek ve výši 35 501,- Kč. Tato částka 35 501,- Kč odpovídá součtu částek 18 076,- Kč (hrubá mzda za období od 1.1. do 29.2.1992) a 17 425,- Kč (náhrada mzdy za březen až srpen 1992). Za rok 1993 byl vykázán hrubý příjem ve výši 532,- Kč za období od 18. do 20.8.1993, kdy žalobkyně pracovala.

Pokračování
- 4 -
2Ad 5/2011

Z usnesení o schválení smíru č.j. 7 C 496/93-120 vyplývá, že zaměstnavatel se zavázal zaplatit žalobkyni částku 55 200,- Kč s 3 % úrokem jdoucím od 5.11.1993 do 14.7.1994 a s 16 % úrokem jdoucím od 15.7.1994 do zaplacení, a to do 15.1.1999 k rukám žalobkyně. Citované usnesení nabylo právní moci dne 21.12.1998. Dle smíru dohody žalobkyni náležela náhrada mzdy (hrubá) ve výši 68 116,- Kč, a to za období od září 1992 do srpna 1993, která byla zaúčtována v lednu 1999.

Žalovaná vyzvala zaměstnavatele žalobkyně v souvislosti se zpracováním podkladů pro výpočet důchodu dne 22.3.2010 k provedení opravy evidenčního listu z března 1999 s vykázanou náhradou mzdy ve výši 68 116,- Kč v souladu s platnou úpravou, tj. k rozúčtování částky náhrady mzdy na období, za které náležela. Zaměstnavatel vyhotovil evidenční list, kde však nesprávně rozúčtoval uvedenou částku na období od roku 1991 do roku 1993. Náhrada ve výši 68 116,- Kč však žalobkyni náležela za období od září 1992 do února 1993, zaměstnavatel měl tuto náhradu rozpočítat za jednotlivá období, a to za období od 1.9.1992 do 31.12.1992 za 122 dní a od 1.1.1993 do 15.8.1993 227 dní. Zaměstnavatel měl tedy správně vyhotovit opravný evidenční list, a to za celé období uvedené na původním evidenčním listu ze dne 17.4.1996.

Soud za účelem přezkoumání správnosti údajů v evidenčním listu za rok 1991 – 1993, ze kterého bylo žalovanou vycházeno, vyžádal mzdové listy za rok 1991, 1992 a 1993 a listiny ohledně výplat. Soudem byla ověřena správnost a ze mzdových listů bylo zjištěno, že nejsou správně vykázány vyměřovací základy za rok 1991 a za rok 1992, neboť jsou v rozporu s § 12 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., dle něhož hrubými výdělky před 1.1.1993 jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně. Prováděcí předpis stanoví, co je hrubým výdělkem občana, jehož výdělek nepodléhá dani ze mzdy, které další příjmy a za jakých podmínek jsou započitatelné do hrubých výdělků a v kterých případech je hrubým výdělkem pevně stanovená částka a výše této částky. Prováděcím předpisem (vyhl. č. 149/1988 Sb.) je stanoveno v § 11 odst. 1 písm. a) bod 1, že hrubými výdělky před 1.1.1993 jsou ze zaměstnání vykonávaného v pracovním poměru i podíly na hospodářských výsledcích. Správně mělo být postupováno dle § 16 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. Tento závěr byl zaujat i žalovanou. Zaměstnavatel nesprávně v roce 1991 vykázal vyměřovací základ 51 059,- Kč, přičemž správně měl být 50 909,- Kč, což představuje součet daňového základu 46 040,- Kč a podílů na hospodářském výsledku 4 869,- Kč. Stejné pochybení je v evidenčním listu i ohledně roku 1992, kde je nesprávně stanoven vyměřovací základ ve výši 35 501,- Kč, a správně měl být uveden ve výši 44 991,- Kč, což představuje součet daňového základu 18 875,- Kč, podílů na hospodářském výsledku 8 691,- Kč a náhradu mzdy za březen – srpen 1992 17 425,- Kč.

Soud poznamenává, že žalovaná při rozhodování vycházela z údajů, které měla k dispozici od zaměstnavatele žalobkyně jako podklad pro vydání rozhodnutí, přičemž až v souvislosti s přezkumem napadeného rozhodnutí poté, co soudem byly vyžádány mzdové listy a zjištěny řádně okolnosti ohledně ukončení jejího pracovního poměru, bylo možno učinit zjištění, že údaje v evidenčním listu správné nejsou a rovněž nejsou správně vykázány vyměřovací základy za rok 1992 a 1991.

K námitce žalobkyně ohledně skutečnosti, že ji nebylo doručeno oznámení o výplatě důchodu ze dne 14.5.2010 soud uvádí, že předmětná listina byla žalobkyni doručena, a to při jednání dne 13.4.2011 před krajským soudem, jak vyplývá z obsahu protokolu o jednání. Oznámení o pravidelné výplatě bylo žalobkyni zasláno obyčejnou zásilkou dne 25.5.2010.

Pokračování
- 5 -
2Ad 5/2011

Zcela nedůvodně je žalobkyní namítáno, že jí ze strany zaměstnavatele nebyl předložen evidenční list k odsouhlasení, neboť z § 39 zákona č. 582/1991 Sb. vyplývá, že organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanovi pouze k podpisu. Evidenční list vypracovává organizace, ve které je vedena evidence mezd, a to České správě sociálního zabezpečení, přičemž není povinností zaměstnavatele evidenční list předkládat zaměstnanci k jeho posouzení.

K námitce žalobkyně, že žalovaná je povinna doložit způsob určení výše částek, které byly započteny za roky zaměstnání ve Phoenixu, a to počínaje rokem neplatného ukončení pracovního poměru až do roku, kdy byl platně ukončen rozhodnutím soudu, soud uvádí, že žalovaná vychází vždy z evidenčních listů zaslaných zaměstnavateli, které sama neurčuje.

K výhradě žalobkyně, že žalovaná je povinna v rozhodnutí uvést výplatu důchodu 18. dne každého měsíce a doložit, že výplata je poskytována dopředu, soud uvádí, že zákon č. 582/1991 Sb. neuvádí termín výplaty důchodu, jako náležitost rozhodnutí. Z uvedeného předpisu rovněž nevyplývá povinnost žalované dokládat, že výplata je poskytována dopředu, jestliže toto vyplývá ze zákona (§ 116 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.). O vyúčtování a pravidelné výplatě důchodu je účastník řízení vždy informován zvláštním oznámením.

K návrhu žalobkyně o vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí soud uvádí, že se v daném případě nejedná o rozhodnutí trpící frapantním porušením procesních podmínek, pro které nemělo být vůbec vydáno. Vydání napadeného rozhodnutí patří do pravomoci žalované.

K požadavku žalobkyně, aby ze strany soudu bylo umožněno vyčíslení vzniklé škody, soud uvádí, že v rámci správního soudnictví soud přezkoumává napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, správní soud nepřísluší zabývat se případnou výší vzniklé škody.

Žalobkyně navrhovala přerušení řízení do doby, než bude proveden přepočet jejího důchodu ze strany žalované dle mzdových listů zajištěných soudem od zaměstnavatele za účelem zjištění, který výpočet starobního důchodu bude pro žalobkyni výhodnější. Soud tento návrh na přerušení řízení zamítl, neboť tato skutečnost není důvodem přerušení řízení ve smyslu § 48 s.ř.s.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl správně zjištěn, což se mohlo projevit i ve výpočtu starobního důchodu. V dalším řízení bude zapotřebí, aby ze strany žalované byl vyžádán nový evidenční list, ve kterém bude provedena oprava, kdy bude správně rozúčtována částka 68 116,- Kč za období od září 1992 do února 1993 a rovněž bude vyhotoven opravný evidenční list za celé období uvedené na původním evidenčním listu ze dne 17.4.1996, kdy bude vycházeno z okolnosti, že žalobkyně byla zaměstnána do 20.8.1993.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly, přičemž práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.

Pokračování
- 6 -
2Ad 5/2011

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou

týdnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, za podmínek podle § 103 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. září 2011

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru