Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 49/2014 - 29Rozsudek KSCB ze dne 28.05.2015

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 Ads 139/2015

přidejte vlastní popisek

2Ad 49/2014 - 29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Obec Nová Pec, se sídlem Nová Pec, Nové Chalupy 43, zast. JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem Příbram, Pražská 140, proti žalované České správě sociálního zabezpečení – Pracoviště České Budějovice, se sídlem České Budějovice, A. Barcala 1461, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2014, č.j. 43000/006285/14/1010/kov, takto :

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 25. 8. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti platebnímu výměru Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice ze dne 2. 7. 2014 vydaného pod č.j. 43005/01115/14/010/KH na dlužné pojistné předepsané na základě výsledků kontroly provedené u zaměstnavatele Obec Nová Pec za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 ve výši 31.647 Kč a penále z tohoto dlužného pojistného vypočteného k datu Pokračování
- 2 -
2Ad 49/2014

vyhotovení platebního výměru ve výši 15.112 Kč, tedy celkem ve výši 46.759 Kč, kdy napadeným rozhodnutím byl uvedený platební výměr potvrzen.

Platebním výměrem č. 20/216/14/337 ze dne 2. 7. 2014 vydaným Okresní správou sociálního zabezpečení Prachatice byla zaměstnavateli Obec Nová Pec uložena povinnost uhradit podle § 4 – 9 zákona č. 589/1992 Sb. dlužné pojistné ve výši 31.647 Kč a podle § 20 tohoto zákona penále z tohoto pojistného vypočtené k datu vyhotovení platebního výměru ve výši 15.112 Kč, celkem tedy 46.759 Kč.

Žalobce v žalobě uvádí, že u něho byla provedena kontrola plnění povinností v nemocenském pojištění, v důchodovém pojištění a při odvodu pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kontrolní orgán učinil zjištění, že žalobce chybně posoudil účast na pojištění uvolněného člena zastupitelstva obce Ing. P.S. v souvislosti s poskytnutou odměnou ještě po dobu tří měsíců ode dne vzdání se funkce starosty obce. Kontrolovaná osoba podala „oznámení o skončení zaměstnání“ jmenovaného zaměstnance ke dni 31. 8. 2011, přičemž dle kontrolního nálezu mělo být správně podáno ke dni 2. 12. 2011. Rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení byla žalobci uložena povinnost, aby jakožto zaměstnavatel uhradil dlužné pojistné včetně penále. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že při posouzení účasti na pojištění uvolněného člena zastupitelstva obce v souvislosti s jemu poskytnutou odměnou ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty obce měla tato odměna být zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Tento závěr byl odůvodněn tím, že se jednalo o odměnu v souvislosti se vzdáním se funkce, nikoli se skončením funkčního období člena zastupitelstva obce, popřípadě se zánikem mandátu uvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonával funkci starosty, za níž náleží odměna, přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce. Odvolání žalobce vyhověno nebylo. Jeho odvolání bylo zamítnuto. Žalovaný dovodil, že nedoplatek na pojistném vznikl tím, že žalobce odměnu, kterou poskytoval v souladu s § 75 odst. 4 zákona o obcích ještě 3 měsíce ode dne vzdání se funkce starosty z titulu uvolněného člena zastupitelstva Ing. P.S., nesprávně posoudil jako odměnu poskytovanou podle § 71 odst. 3 písm. b) uvedeného zákona, tedy jako odměnu při skončení funkčního období, která se podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. do vyměřovacího základu pro odvod pojistného nezahrnuje. Podle žalovaného se jednalo o měsíční odměnu dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona o obcích, náležející v souladu s § 75 odst. 4 zákona o obcích, ode dne vzdání se funkce starosty ještě po dobu 3 měsíců, na kterou měl nárok pouze jako člen zastupitelstva dlouhodobě uvolněný pro výkon funkce a kterou mu obec poskytovala dle § 71 odst. 1 zákona o obcích. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasí a má za to, že zcela správně nezahrnul předmětnou odměnu do vyměřovacího základu, a to s odkazem na ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., respektive dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., dle něhož platí, že do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 zákona nezahrnuje odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů. Takovým zvláštním předpisem je zákon o obcích, kdy dle jeho ustanovení § 75 odst. 4 platí, že uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obcí, kteří vykonávali funkci starosty, nebo místostarosty, za níž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce odvoláni, nebo se jí vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce. Podle § 75 odst. 4 zákona tedy uvolněnému členu zastupitelstva náleží měsíční odměna, tedy odměna ve smyslu ustanovení 71 odst. 3 zákona o obcích. Žalobce má za to, že jestliže zákon obsahuje ustanovení § 5 odst. 2 písm. b), dle něhož se odchodné poskytnuté dle zvláštních právních předpisů (jakožto příjem ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 Pokračování
- 3 -
2Ad 49/2014

zákona č. 589/1992 Sb.) nezahrnuje do vyměřovacího základu, jakákoliv další úvaha ohledně absence ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) v předmětném zákoně se jeví z pohledu žalobce jako nadbytečná. Z toho vyplývá, že odměna poskytnutá kontrolovanou osobou Ing. S. z titulu vzdání se funkce starosty, neměla být zahrnuta do vyměřovacího základu a žalobce se tak nedopustil v tomto směru jakéhokoliv pochybení. Proto je žalobcem navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V případě, kdy uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci starosty, za níž mu náležela měsíční odměna, a této funkce se vzdal, má zákonný nárok na tuto odměnu ještě po dobu tří měsíců ode dne vzdání se funkce starosty. Nejde však o odměnu při skončení funkční období ani o odchodné, neboť jeho funkční období člena zastupitelstva neskončilo, nezanikl mandát ať již ze zákona dnem voleb, nebo vzdáním se mandátu přede dnem konání voleb do zastupitelstva. Takto poskytovaná měsíční odměna ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty nemá charakter příjmů uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která se do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného nezahrnuje, a proto se z ní pojistné odvádí. K námitce žalobce, že jakákoliv další úvaha ohledně absence ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona se jeví jako nadbytečná, žalovaný její nadbytečnost uznává, neboť nemá vliv na posouzení započitatelnosti odměny náležející uvolněnému členu zastupitelstva ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce do vyměřovacího základu pro odvod pojistného dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

Okresní správa sociálního zabezpečení Prachatice provedla ve dnech 24. 4. 2014 – 5. 5. 2014 u zaměstnavatele Obec Nová Pec kontrolu plnění povinností dle § 6 odst. 4 písm. o) zákona č. 582/1991 Sb. a podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. V rámci kontroly bylo zjištěno, že žalobce zúčtoval měsíční odměnu po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce uvolněnému členu zastupitelstva, starostovi Ing. P.S., v měsíci září, říjnu, listopadu 2011. Ing. P.S. rezignoval dne 1. 9. 2011 ze zdravotních důvodů na funkci starosty obce. Zaměstnavatel poskytl uvolněnému členu zastupitelstva obce Ing. P.S., který vykonával funkci starosty, za níž mu náležela odměna ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce, odměnu dle § 75 odst. 4 zákona o obcích, která měla být dle OSSZ Prachatice zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, neboť se jednalo o odměnu v souvislosti se vzdáním se funkce, nikoliv se skončením funkčního období člena zastupitelstva obce, popřípadě se zánikem mandátu uvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonával funkci starosty, za níž náleží odměna přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce. Okresní správa sociálního zabezpečení Prachatice proto vydala dne 2. 7. 2014 platební výměr, jímž uložila žalobci povinnost uhradit dlužné pojistné ve výši 31.647 Kč a penále z tohoto dlužného pojistného ve výši 15.112 Kč, celkem tedy 46.759 Kč.

Proti tomuto platebnímu výměru podal žalobce odvolání, kdy vyjádřil nesouhlas se zjištěním kontrolního orgánu ohledně posouzení účasti na pojištění uvolněného člena zastupitelstva obce Ing. S. v souvislosti s poskytnutou odměnou ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty obce. Žalovaný dospěl k závěru, že prvostupňový správní orgán nesprávně posoudil jako odměnu poskytovanou podle § 71 odst. 3 písm. b) zákona o obcích jako odměnu při skončení funkčního období, která se podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. do vyměřovacího základu pro odvod pojistného nezahrnuje. Jednalo se ve skutečnosti o měsíční odměnu podle § 71 odst. 3 písm. a) zákona o obcích, náležející v souladu s § 75 odst. 4 zákona o obcích ode dne vzdání se funkce starosty ještě po dobu 3 Pokračování
- 4 -
2Ad 49/2014

měsíců, na kterou měl nárok pouze jako člen zastupitelstva obce dlouhodobě uvolněný pro výkon funkce a kterou mu obec poskytovala dle ustanovení § 71 odst. 1 zákona o obcích. Nešlo tedy o odměnu poskytnutou po skončení funkčního období ani o odměnu poskytovanou ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, neboť Ing. P.S. je nadále členem zastupitelstva obce a nadále vykonává svůj mandát ve funkci člena zastupitelstva obce. Ing. S. proto zanikla účast na pojištění dnem 2. 12. 2011. Zaměstnavatel v měsících, kdy tuto měsíční odměnu zúčtoval, měl povinnost ji zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvést z ní pojistné. Okresní správa sociálního zabezpečení Prachatice proto nepochybila, jestliže z této zúčtované odměny v souvislosti s funkcí starosty, uvolněného člena zastupitelstva obce, náležející ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty obce, která mu zakládala účast na pojištění, předepsala dlužné pojistné shora uvedeným platebním výměrem.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V daném případě je rozhodné, zda Okresní správa sociálního zabezpečení Prachatice správně vyčíslila a předepsala k úhradě nedoplatek na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále z tohoto dlužného pojistného, kdy při kontrole zjistila nedoplatek na pojistném ze zúčtované a vyplacené odměny uvolněnému členovi zastupitelstva obce Ing. P.S., vykonávajícímu funkci starosty obce, který podle zápisu z jednání zastupitelstva Obce Nová Pec ze dne 1. 9. 2011 ze zdravotních důvodů rezignoval na funkci starosty.

Žalobce Ing. S. jako uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonával funkci starosty, za níž mu náležela měsíční odměna, který se této funkce k 1. 9. 2011 vzdal, poskytoval ještě odměnu po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty obce a tuto odměnu, která byla měsíční odměnou dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona o obcích, nezahrnoval do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvedl pojistné. Měsíční odměna Ing. S. byla vyplacena za měsíc září 2011, a to od 2. 9. 2011, za měsíc říjen a listopad 2011, a dále až do 1. 12. 2011.

Žalovaná má za to, že odměna, která byla zaměstnavatelem zúčtována, měla být zahrnuta do vyměřovacího základu pro obvod pojistného dle § 5 a § 5a zákona č. 589/1992 Sb. a mělo být z ní odvedeno pojistné, neboť se jednalo o odměnu v souvislosti se skončením funkce starosty, uvolněného člena zastupitelstva a nikoliv v souvislosti se skončením funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkce starosty, popřípadě se zánikem mandátu uvolněného člena zastupitelstva obce přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, neboť Ing. P.S. je nadále členem zastupitelstva a nadále vykonává svůj mandát.

Pro danou věc je rozhodující tato právní úprava:

Z § 5 zákona č. 187/2006 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2011 vyplývá, že pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v uvedeném zákoně účastni a patří do okruhu pojištěných osob zaměstnanci, jimiž se dle ustanovení § 5 písm. a) bodu 8 rozumí členové zastupitelstev územních samosprávních celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva Pokračování
- 5 -
2Ad 49/2014

nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva.

Podle § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 187/2006 Sb. pojištění zaměstnance uvedeného v § 5 písm. a) v bodě 8 vzniká dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplacená členům zastupitelstva územních samosprávních celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna ve větě první, trvá mu účast na pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna.

Poplatníky pojistného jsou dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění platném do 31. 12. 2011 zaměstnavatelé a podle odst. 1 písm. b) zaměstnanci, jimiž se pro účely uvedeného zákona podle odst. 1 písm. b) v bodu 7 rozumějí členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva.

Dle § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2011 jsou zaměstnanci poplatníky pojistného na důchodovém pojištění, jde-li o zaměstnance uvedené v odst. 1 písm. b) v bodech 1 až 13, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu zaměstnance.

V daném případě vznikl nedoplatek na pojistném tak, že žalobce poskytoval odměnu bývalému starostovi dle § 75 odst. 4 zákona o obcích, po dobu ještě 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty z titulu uvolněného člena zastupitelstva Ing. P.S., kdy se jednalo o měsíční odměnu dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona o obcích, náležející v souladu s § 75 odst. 4 zákona o obcích, ode dne vzdání se funkce starosty ještě pod dobu 3 měsíců, na kterou měl nárok jako člen zastupitelstva obce dlouhodobě uvolněný pro výkon funkce a kterou mu obec poskytovala dle § 71 odst. 1 zákona o obcích. Z toho vyplývá, že se nejedná o odměnu poskytnutou při skončení funkčního období, ani o odchodné. Nemohlo se tak jednat o měsíční odměnu poskytovanou ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, tj. odměnu po skončení výkonu funkce člena zastupitelstva, jestliže bývalý starosta Ing. P.S. zůstal nadále členem zastupitelstva obce a vykonával tak svůj mandát jako člen zastupitelstva obce.

Z § 10 odst. 1 písm. h) zákona č. 187/2006 Sb. vyplývá, že členům zastupitelstva územních samosprávných celků a zastupitelstva v městských částí nebo městských obvodů územně členěných samosprávných celků a zastupitelstev městských částí, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, vzniká účast na pojištění dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Ing. P.S. jako uvolněnému členu zastupitelstva obce, který se vzdal funkce starosty od 1. 9. 2011 byla poskytována měsíční odměna, která souvisela s pojištěnou činností (s výkonem funkce uvolněného člena Pokračování
- 6 -
2Ad 49/2014

zastupitelstva) ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce, proto zanikla účast na pojištění až dnem 2. 12. 2011. Správný je proto závěr žalovaného, že žalobce jako zaměstnavatel v měsících, kdy zúčtoval měsíční odměnu, měl povinnost zahrnout ji do vyměřovacího základu pro odvod pojistného ve smyslu § 5 a § 5a zákona č. 589/1992 Sb. a odvést z ní pojistné. Správně proto bylo předepsáno i penále platebním výměrem ze dne 2. 7. 2014, neboť z této zúčtované odměny v souvislosti s funkcí starosty, uvolněného člena zastupitelstva obce, která mu náležela ještě pod dobu 3 měsíců, kdy se vzdal funkce starosty, mu byla založena účast na pojištění. Po dobu, kdy tedy náleží z titulu dlouhodobě uvolněného člena zastupitelstva odměna za výkon funkce, je tedy žalobce dle § 3 odst. 1 písm. b) bod 7 zákona č. 589/1992 Sb., poplatníkem pojistného. Odměna, která byla poskytována, proto není osvobozena od daně z příjmů fyzických osob a zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný učinil správný závěr s odkazem na § 75 odst. 4 zákona o obcích, že se nejedná o odměnu při skončení funkčního období ani o odchodné, neboť funkční období Ing. S.jako člena zastupitelstva neskončilo, nezanikl mu mandát, proto poskytovaná měsíční odměna po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce starosty, nemá charakter příjmů uvedených v §5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., neboť se nejedná o odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních předpisů, ani o odměnu při skončení funkčního období náležející podle zvláštního předpisu, která se do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného nezahrnují.

Žalobce namítá, že jakákoliv další úvaha ohledně absence ustanovení § 5 odst. písm. b) se jeví jako nadbytečná, jestliže zákon obsahuje, jak uvádí sám žalovaný, ustanovení § 5 odst. 2 písm. b), dle něhož se odchodné, které se poskytuje dle zvláštních právních předpisů (jakožto příjem ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.) nezahrnuje do vyměřovacího základu. K této námitce soud uvádí, že je zcela irelevantní úvaha o nadbytečnosti shora uvedeného ustanovení, neboť se jedná o platnou úpravu. Tato námitka je zcela mimo, neboť pro posouzení dané věci bylo rozhodné, že Ing. S. který byl uvolněným členem zastupitelstva poté, co se vzdal funkce starosty, ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce byla poskytována odměna, a proto bylo povinností tuto jeho odměnu za uvedené měsíce započítat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného ve smyslu § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Zcela nepřípadně je proto žalobcem odkazováno na § 5 odst. 2 písm. b), dle nějž se odchodné poskytnuté dle zvláštních právních předpisů nezahrnuje do vyměřovacího základu, jestliže v daném případě se jedná o odměnu ve smyslu § 75 odst. 4 uvolněnému členu zastupitelstva, proto musela být tato odměna zahrnuta do vyměřovacího základu.

Soud proto uzavřel, že námitky žalobce nejsou opodstatněné, proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaná měla v řízení úspěch se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování
- 7 -
2Ad 49/2014

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 28. května 2015

Předsedkyně senátu :

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru