Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 47/2014 - 21Rozsudek KSCB ze dne 27.10.2014

Prejudikatura
5 Ads 4/2003 - 35

přidejte vlastní popisek

2Ad 47/2014 - 21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně H.B., bytem S.L.189, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.7.2014 č.j.x, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 21.8.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15.7.2014 č.j. X, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 15.5.2014 č.j. X a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a zdravotní obtíže, kterými trpí. Má za to, že splňuje z důvodů zdravotních předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu třetího stupně, neboť není schopna chodit do zaměstnání každý den. Žalobkyně je odkázána na pomoc jiných lidí. Navrhuje proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení. Pokračování
- 2 -
2Ad 47/2014

Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, neboť napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá závěrům, které učinila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v posudku ze dne 26.9.2014.

Krajský soud doplnil řízení posudkem posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských nálezů, především neurologické povahy a očního lékaře. Zaznamenala, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena neurologem. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které se u žalobkyně jedná o familiární spastickou paraparézu – Strumpell - Lorrainův syndrom a o poruchu zorného pole pravého oka, amblyopie a hypermetropie levého oka, o syndrom suchého oka a somatizační poruchu u simplexní osobnosti.

U žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ byla familiární spastická paraparéza – Strumpell - Lorrainův syndrom. Ostatní komorbidita, tj. porucha zorného pole pravého oka, amblyopie a hypermetropie levého oka a syndrom suchého oka bilat. i somatizační porucha výrazným způsobem neomezuje aktivní hybnost žalobkyně a nemá podstatný vliv na pracovní schopnost.

Základní onemocnění neurodegenerativní povahy provází pomalu progredující porucha chůze s dominující lehkou levostrannou hemiparézou a levostrannou hemihypestézií, poruchou vizu a zorného pole s výpadky v lépe vidoucím oku. Lze konstatovat, že zdravotní stav je stabilizován a posuzovaná je adaptovaná na své zdravotní postižení; tomu odpovídá její posudkově objektivně zjištěný zdravotní stav. Její zachovalé tělesné schopnosti jí umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost.

Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI, položka 6, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování invalidity) ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 25-35%. Komise tento pokles stanoví na 35 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice volí horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi posuzované. Komise využívá § 3 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a zvyšuje horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o 10 % bodů na celkových 45 %. Je to proto, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí snižuje schopnost využívat předchozí zkušenosti v dosavadní profesi a pokračování v předchozí výdělečné činnosti. 49letá posuzovaná je schopna vykonávat výdělečnou činnost v podstatě menšími nároky na tělesné, smyslové a duševní schopnosti; posuzovaná žena je schopna rekvalifikace.

K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování
- 3 -
2Ad 47/2014

Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného neurologa a odborného očního lékaře. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy komise označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je familiární spastická paraparéza – Strumpell - Lorrainův syndrom s tím, že porucha levého oka, amblyopie a hypermetropie levého oka a syndrom suchého oka bilat. i somatizační porucha u simplexní osobnosti výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobkyně a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Stav žalobkyně je stabilizován, žalobkyně je adaptována na své zdravotní postižení, čemuž odpovídá její posudkově objektivně zjištěný zdravotní stav. Její zachovalé tělesné schopnosti jí umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Komise stanovila pokles pracovní schopnosti u žalobkyně 35 %, přičemž zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti a využila rovněž § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o 10 %, takže u žalobkyně se jedná o pokles pracovní schopnosti o celkem 45 %. Podle posudkové komise je žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost a je schopna i rekvalifikace.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla za a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvýše 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti Pokračování
- 4 -
2Ad 47/2014

nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s tím souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost za zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho
. internetových stránkách: www.nssoud.cz

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 27. října 2014
Samosoudkyně:
Mgr. Helena Nutilová v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru