Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 44/2013 - 28Rozsudek KSCB ze dne 18.11.2013

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 44/2013 - 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce M.M., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 23.5.2013, č.j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 23.05.2013 č.j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení se nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 26.7.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 23.05.2013 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se vyjadřuje pochybnost o objektivitě posouzení zdravotního stavu žalobce. Od 16.12.2011 byl žalobci odňat invalidní důchod pro zjištění, že pracovní schopnost poklesla o 20 %. Při následném posouzení byl pokles pracovní schopnosti žalobce posouzen na 30 %. Od původního vyšetření došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce.

Česká správa sociálního zabezpečení v Praze ponechala rozhodnutí na soudu.

Pokračování
- 2 -
2Ad 44/2013

Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce se stal částečně invalidním v roce 2004 pro psoriázu. Se stejným výsledkem byly uzavřeny kontrolní lékařské prohlídky v roce 2005 a 2008.

Při kontrolní lékařské prohlídce v říjnu 2011 bylo učiněno zjištění, že žalobce invalidní není, protože rozsah ztráty pracovní schopnosti pro postižení uvedené v kapitole X, oddíl B, položka 1, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. činí 20 %. Na základě tohoto podkladu došlo k odnětí invalidního důchodu žalobci a toto rozhodnutí bylo potvrzeno v námitkovém řízení, protože dle posudku lékařské posudkové služby činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 30% pro zdravotní postižení podle kapitoly XII, položka 4, písmeno b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Se stejným výsledkem byl posouzen rozsah ztráty pracovní schopnosti posudkovou komisí MPSV pro účely řízení vedeného pod sp. zn. 2Ad 16/2012 Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Pro účely projednání žádosti žalobce o invalidní důchod došlo dne 4.2.2012 k posouzení zdravotního stavu žalobce, kdy za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, bylo označeno onemocnění plicní, zhodnocené jako lehké hraničně až středně těžké a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 % byl stanoven s odkazem na kapitolu X, oddíl B, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl shodně posouzen lékařskou posudkovou službou žalované v námitkovém řízení.

Spis žalované obsahuje rozhodnutí ze dne 22.3.2013, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod, přičemž stalo se tak s odkazem na prve zmíněný posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 4.2.2012.

V námitkovém řízení žalobce poukázal na svá postižení chronickým zánětem průdušek, rozedmu plic a lupénku, v důsledku čehož nesmí pracovat v prašném prostředí, vlhku, s chemikáliemi.

Námitky žalobce byly zamítnuty napadeným rozhodnutím, které se opírá právě o posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a o dopadu do pracovní schopnosti žalobce provedené lékařskou posudkovou službou žalované. Bylo vycházeno z toho, že rozsah ztráty pracovní schopnosti dosahuje 30 %, v důsledku čehož nejsou dodrženy podmínky § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění pro přiznání nároku na dávku.

Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže uváděné žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především vyšetření plicní a kožní a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným internistou v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen chronickou obstrukční plicní nemocí se středně těžkým funkčním postižením, chronickou psoriázou, lumbalgiemy a onychomykosis peditis. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce je stižen chronickou obstrukční plicní chorobou, emfyzém plic s lehkou obstrukcí a cirka od června letošního roku se zdravotní stav zhoršil natolik, že lze konstatovat obstrukce středně těžkého stupně. Od mládí je v péči lékařů pro psoriázu, dále trpí problémy s páteří a má onychomykosis peditis. Posudková komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, který omezuje jeho tělesné schopnosti významné pro schopnost pracovní. Rozhodující příčinnou tohoto stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je chronická obstrukční plicní Pokračování
- 3 -
2Ad 44/2013

nemoc. Nálezy kožního lékaře svědčí pro chronickou diseminovanou lupénku, zhoršující se od roku 2004. Chronická obstrukční plicní nemoc byla plicním odborníkem opakovaně hodnocena jako lehká, je léčena inhalačními preparáty a inhalačními kortikoidy. Žalobce s touto nemocí hospitalizován nebyl. Lupénka je léčena lokálně.

Při jednání posudkové komise bylo onemocnění žalobce lupénkou hodnoceno jako středně těžké. Chronická obstrukční plicní nemoc byla dne 26.6.2013 po vyšetření na vyšším pracovišti zhodnocena jako obstrukce středně těžká, odpovídající kapitole X, oddíl B, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., s rozsahem ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 %. Postupem podle § 3 odst. 1 byla tato hodnota navýšena o 5 % bodů na celkových 35 %. Dále se uvádí, že postižení žalobce nelze podřadit pod postižení podle písm. c) a d), protože nejde o těžké či zvlášť těžké funkční postižení s nutností hospitalizace při exacerbaci. Žalobce výrazně limitují dechové potíže a pracovně onemocnění kůže.

Posudková komise současně uvedla, že částečná invalidita uznaná v roce 2004, ponechaná při následných kontrolách, byla posuzována podle dřívějších posudkových kritérií, která jsou odlišná co do míry postižení a taxace poklesu výdělečné schopnosti. Předchozí posouzení bylo opakovaně nesprávně vztahováno k práci formíře ve slévárnách, kterou však žalobce vykonával krátkou dobu. Předchozí posouzení byla správná, zhoršení zdravotního stavu je doloženo z června 2013, kdy byla shledána obstrukce středně těžká. Dále se uvádí, že zhoršení lupénky, jejíž aktivita a rozsah kolísá, nesplňuje kritéria pro vyšší ohodnocení. Uzavírá se, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni.

K datu vzniku invalidity se uvádí, že lze jej stanovit obtížně, protože onemocnění se vyvíjelo plíživě a stav kolísá. Po konzultaci s vyšším pracovištěm plicním byl vzat za medicínský vznik invalidity datum plicního vyšetření, kde je konstatováno zhoršení obstrukce až na hodnoty středně těžké, a to k 4.3.2013. Dne 26.6.2013 byl stav potvrzen.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění,

posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vyšel při svém rozhodování z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře internisty. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především plicní a kožní povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronická obstrukční plicní nemoc. Toto zdravotní postižení podřadila Pokračování
- 4 -
2Ad 44/2013

kapitole X, oddíl B, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 30 % stanovila se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala přitom na zjištění plicních vyšetření z letošního roku konkrétně z měsíce března a června, od kdy je zapotřebí danou nemoc nahlížet jako středně těžkou. Takto stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise zvýšila postupem podle § 3 odst. 1 vyhlášky o dalších 5 % bodů na celkových 35 %. Z posudku je zřejmé, že byla vzata v úvahu profese žalobce a onemocnění kůže. Poznamenává se, že tímto postupem lze rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšit nejvýše o 10 % bodů.

Posudková komise současně vysvětlila, že žalobcovo postižení není podřaditelné pod následující položky použité kapitoly, protože nejedná se o onemocnění těžké či zvlášť těžké vyžadující hospitalizaci. Dále odkazem na rozdílnost posudkových kritérií odůvodnila dřívější postup posudkových lékařů při hodnocení postižení žalobce. Posudková komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni. Současně se zabývala tím, kdy invalidita žalobce vznikla, uvedla, že nemoc se vyvíjela plíživě a stav kolísá. Za rozhodný okamžik bylo označeno datum 4.3.2013, kdy při plicním vyšetření bylo konstatováno zhoršení obstrukce až na hodnoty středně těžké. Tento stav byl potvrzen při další kontrole dne 26.6.2013.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila k příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35 % pokles ztráty pracovní schopnosti.

Podmínky vzniku nároku na invalidní důchod upravuje § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. V rozmezí rozsahu ztráty pracovní schopnosti od 35 % do 49 % jedná se o invaliditu prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona.

Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 35 %, pak je žalobce invalidní v prvním stupni. Napadené rozhodnutí proto není v souladu s ust. § 39 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

V dalším řízení bude žalovaná vycházet z toho, že žalobce je invalidním v prvním stupni, přičemž invalidita vznikla od 4.3.2013.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval. Pokračování
- 5 -
2Ad 44/2013

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 18.listopadu 2013

JUDr. Věra B a l e j o v á, v.r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru