Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 40/2011 - 19Rozsudek KSCB ze dne 19.09.2011

Prejudikatura

5 Ads 4/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 40/2011 – 19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce M. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 31.3.2011 č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 27.5.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 31.3.2011 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 10.2.2011, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění.

Žalobce namítá nesprávnost posudku o invaliditě, jehož autorem byl MUDr. P. K. Odkazuje na zprávu ošetřující lékařsky MUDr. K., dle které žalobce nemůže pracovat ve stoje, nemůže vykonávat práci spojenou s delší chůzí a zvedáním břemen, v nevhodných klimatických podmínkách. Rovněž ze zprávy MUDr. Ch. vyplývá, že u žalobce dochází k protruzi disku vlevo, paracentrálně na úrovni L5/S1 s impresí na kořeny nervů L5 a S1. Žalobce z důvodu zdravotního stavu nemá možnost zajistit si zaměstnání a přitom nesplňuje podmínky přiznání invalidního důchodu. Je tedy téměř bez finančních prostředků. Žalobce má za to, že splňuje po zdravotní stránce předpoklady pro přiznání invalidního důchodu. Zcela nesprávně bylo posouzeno jeho zdravotní postižení, neboť žalobce trpí bolestmi celodenně, Pokračování
- 2 -
2Ad 40/2011

bez opory hole nemůže chodit. Byl poškozen zařazením jeho nemoci pod méně závažnou položku a nebylo vyhodnoceno druhé vážné onemocnění, a to stav po tříštivé zlomenině bérce vpravo, kdy mělo dojít k navýšení dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. o 10 %.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť napadené rozhodnutí je věcně správné a odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích.

Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce si podal žádost o invalidní důchod, která byla rozhodnutím ze dne 10.2.2011 č.j. 580 412 2027 zamítnuta pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas námitky, ve kterých poukázal na svůj zdravotní stav a postižení, pro které není schopen pracovat. Pro účely rozhodování o námitkách byl zdravotní stav žalobce opakovaně posouzen, v řízení o námitkách bylo vycházeno z podkladů o jeho zdravotním stavu doložených k jednání posudkového lékaře, tedy ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky MUDr. K., profesního dotazníku a dalších nálezů odborných lékařů, mimo jiné i ze zprávy MUDr. Ch. ze dne 15.3.2011, kterou žalobce navrhoval jako důkaz. Novým posudkem o invaliditě bylo zjištěno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII, oddílu E, položce1, písm. b), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity v platném znění, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 – 20 %. Lékař České správy sociálního zabezpečení tento pokles stanovil 20 %, přičemž tuto hodnotu již dále ve smyslu ustanovení § 3 uvedené vyhlášky nenavýšil. Rozhodující příčinou byl tedy bolestivý páteřní syndrom v úseku bederním s poruchou statiky a dynamiky bez známek kořenového postižení. Na podkladě nového posouzení zdravotního stavu bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno odkazem na podklady, ze kterých posudkový lékař vycházel a výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní činnosti a podřazení rozhodujícího zdravotního postižení položce vyhlášky. Podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice, který byl potvrzen posudkem o invaliditě České správy sociálního zabezpečení není žalobce invalidní, a proto byly jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.2.2011 zamítnuty a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především ortopedické a neurologické povahy, měla k dispozici zdravotnickou dokumentaci praktické lékařky. Posudková komise stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen mimo jiné lumboischiadickým syndromem s poruchou statiky LS páteře bez zánikové kořenové léze jak v klinickém, tak i v EMG obraze, protruze disku L5/S1 doleva. U žalobce se rovněž jedná o kompresi těla obratle Th 12 v anam. snížení výšky tělesa obratle téměř o polovinu, o tříštivou supra maleolární dislokovanou zlomeninu bérce vpravo v roce 1993 s následnou sekundární artrózou a poté déza ATC, o oboustrannou gonartrózu I.-II. stupně vpravo s lehkým omezením flexe, o hepatitidu A v anamnéze a o uzlinový syndrom v roce 1999. Jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jeho rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí Českou správou sociálního zabezpečení dne 31.3.2011 je lumboischiadický syndrom s poruchou statiky LS páteře bez zánikové kořenové léze jak v klinickém, tak i v EMG obraze, protruze disku L5/S1 doleva; NMR prokázala v této etáži protruzi disku Pokračování
- 3 -
2Ad 40/2011

doleva paracentrálně s impresí kořenů L5 a S1 a degenerativní změny kloubních ploch. Ostatní komorbidita spočívá v kompresi těla obratle Th 12 v anam., dále tříštivá supramaleolární dislokovaná zlomenina bérce vpravo, kterou utrpěl v roce 1993 s následnou sekundární artrózou a poté provedená déza ATC, oboustranná gonartróza I.-II. stupně vpravo s lehkým omezením flexe, o hepatitis A v anamnéze, uzlinový syndrom r. 1999 – stav po prodělané EBV a CMV, operace hydrokély vlevo v r. 2003, orchiepididymitida vlevo v anam. a ablace exostosy v oblasti V.MTT pravé nohy v r. 2004. Výraznějším způsobem je omezena aktivní hybnost pravé dolní končetiny žalobce po provedené déze pravého hlezenního kloubu, která u řidiče má vliv na pracovní schopnost ve smyslu minus. Žalobce je t.č. již plně adaptovaný na své zdravotní postižení. Jeho zachovalé tělesné schopnosti mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Smyslové a duševní schopnosti postiženy nejsou vůbec. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 10 - 20 %, komise tento pokles stanoví na 20 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice volí horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží a dělnické profesi žalobce. S ohledem na komorbiditě a dělnickou profesi žalobce komise využívá § 3 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a zvyšuje základní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 procentních bodů, tj. celková míra je stanovena na 30 %. Zvýšení je odůvodněné s ohledem na provedenou dézu pravého hlezenního kloubu, která je funkčním omezením zejména v profesi žalobce. Dále při vyšetření v komisi byla patrná hypotrofie svalstva pravé dolní končetiny; objem stehna -4 cm, objem lýtka -3 cm. O středně těžké postižení dle písmene 1c výše uvedené vyhlášky se u žalobce nejedná. Funkčně významný neurologický nález nebyl zjištěn.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o invalidním důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v novelizovaném znění, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s.. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného neurologa. Posudkové komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobcem, tak k těm které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a ortopedické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý Pokračování
- 4 -
2Ad 40/2011

zdravotní stav, jímž je lumboischiadický syndrom s poruchou statiky LS páteře bez zánikové kořenové léze jak v klinickém, tak i v EMG obraze, protruze disku L5/S1 doleva; NMR prokázala v této etáži protruzi disku doleva paracentrálně s impresí kořenů L5 a S1 a degenerativní změny kloubních ploch. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VIII, oddíl E, položka 1, písm. b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 10 – 20 %, komise stanovila pokles při horní hranici na 20 % s přihlédnutím k tíži obtíží a dělnické profesi žalobce. S ohledem na dělnickou profesi a komorbiditě komise rovněž navýšila základní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 %, tedy celková míra byla posudkovou komisí stanovena 30 %.

Posudková komise reagovala na veškeré výhrady žalobce v žalobě, rovněž tak si zajistila veškeré důkazy, které byly žalobcem v žalobě navrhovány. Posudková komise měla k dispozici jak zprávu ošetřující lékařky MUDr. K., tak i rovněž zprávu MUDr. Ch. pro závěr posudkového zhodnocení. Uvedené lékařské zprávy jsou součástí spisu žalované.

Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr i o tom řádně zdůvodnila, přičemž se zabývala i dalším zdravotním postižením žalobce, reagovala na výhrady žalobce medicínské povahy, proto soud považuje posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a představuje 30 % pokles pracovní schopnosti.

K námitce žalobce, že se jedná u něho o středně těžké postižení, kdy dle posudku jeho rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VIII, oddíl E, položka 1, písm. b) shora uvedené vyhlášky, je nedůvodná, neboť dle posudkového zhodnocení u žalobce se o středně těžké postižení nejedná, neboť nebyl zjištěn funkčně významný neurologický nález.

K námitce žalobce ohledně jeho nároku na navýšení o 10 % soud poukazuje na závěr posudkového zhodnocení, dle něhož žalobce splňuje předpoklady pro zvýšení o 10 %, a to s ohledem na provedenou dézu pravého hlezenního kloubu, která je funkčním omezením zejména v jeho profesi.

Skutečnost, že žalobce nemůže nalézt vhodné zaměstnání a je zcela nerozhodná, neboť nárok na invalidní důchod je posuzován jen podle kritérií zákona o důchodovém pojištění, dle něhož tuto skutečnost nelze zohlednit.

Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 uvedeného zákona. Z posudku posudkové komise je zřejmé, že posudková komise se zabývala všemi funkčními poruchami ovlivňující pokles pracovní schopnosti, zhodnotila jeho pracovní schopnost a při dodržení kritérií daných § 39 odst. 4 vyhlášky posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce 30 %. Žalobce proto nesplňuje nárok na dávku ve formě invalidního důchodu, invalidní není. Zdravotní postižení žalobce podle posudku posudkové komise ovlivňuje jeho pracovní schopnost, ovšem nikoli v té míře, aby způsobovala invaliditu.

Pokračování
- 5 -
2Ad 40/2011

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 zákona o důchodovém pojištění, proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 19. září 2011

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru