Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 31/2010 - 42Rozsudek KSCB ze dne 24.08.2010Státní sociální podpora: vznik nároku na rodičovský příspěvek

Publikováno2187/2011 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek

2Ad 31/2010 – 42

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně R.M., proti žalovanému Krajskému úřadu - Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27.4.2010, č.j. KUJCK/12426/2010/OSVZ/2, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 27.4.2010 č.j. KUJCK/12426/2010/OSVZ/2 a rozhodnutí Úřadu práce v Prachaticích ze dne 22.3.2010, č.j. 580/10/PTA/1 se zrušují pro nezákonnost a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou, doručenou dne 28.6.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích , se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27.4.2010, č.j. KUJCK/12426/2010/OSVZ/2, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce v Prachaticích v záležitosti volby nároku na dávku státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobkyně současně navrhla pro shodné vady, jimiž trpí rozhodnutí žalovaného, zrušit rozhodnutí Úřadu práce v Prachaticích. Pokračování
- 2 -
2Ad 31/2010

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že věc byla nesprávně právně posouzena, k čemuž došlo vadným výkladem použitých právních předpisů. Úřad práce v Prachaticích opřel své rozhodnutí o tvrzení, že nebylo předloženo potvrzení o nároku na dávky ovlivňující výši rodičovského příspěvku a tím, že žalobkyně nečerpala peněžitou pomoc v mateřství. Žalovaný vyšel ze zjištění, že žalobkyně nenastoupila na mateřskou dovolenou a nepobírala peněžitou pomoc v mateřství. Žalobkyní předložený formulář potvrzuje, že žalobkyni nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl. Nárok na tuto dávku žalobkyně neuplatnila a nevyužité právo jí nemůže být přičítáno k tíži. Doklad o nevyužité možnosti pobírat dávky peněžité podpory v mateřství byl nesprávně vyložen. Smyslem existence konkrétní právní podmínky je rozlišit mezi těmi, kdo platí sociální pojištění a těmi, kdo pojistné neplatí. Žalovaný svůj právní názor o tom, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl, neodůvodnil, nebyl rozlišen nárok na dávku a nárok na výplatu dávky, což se projevilo při posuzování podmínek volby nároku na dávku státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobkyně nesplnila podmínku pro provedení volby nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., v novelizovaném znění, který předpokládá vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. K prokázání vzniku nároku je nutné předložit doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství na předepsaném tiskopise. Zákon nestanovuje žádnou další povinnost posuzovat při podání žádosti další variantu spočívající v tom, že nevznikl pouze nárok na výplatu dávky. Současně je odkazováno na předpisy nemocenského pojištění.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Žalobkyně podala dne 18.2.2009 Úřadu práce v Prachaticích žádost o rodičovský příspěvek. Ve formuláři žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek vyznačila nárok na rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte v základní výměře.

V potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku zaměstnavatel žalobkyně uvedl, že žalobkyně na mateřskou dovolenou nenastoupila, kdyby mateřskou dovolenou nastoupila její denní vyměřovací základ by činil 545,- Kč a mateřská by byla vyplácena od ledna 2010 v částce 327,- Kč.

Rozhodnutím Úřadu práce v Prachaticích ze dne 22.3.2010 č.j. 580/10/PTA/1 byla žádost žalobkyně o volbu nároku na dávku státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku v základní výměře zamítnuta s odůvodněním, že nejsou splněny podmínky pro provedení volby nároku na rodičovský příspěvek, protože není doloženo potvrzení o nároku na dávky ovlivňující výši rodičovského příspěvku.

Spis obsahuje oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 22.2.2010 o rodičovském příspěvku.

Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala odvolání v podstatě z důvodů shodných s důvody žalobními.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že žalobkyně vykonávala výdělečnou činnost, v důsledku čehož jí podle § 16 zákona o nemocenském pojištění nevznikl nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství. Nelze proto zohlednit skutečnost, že žalobkyni nevznikl pouze nárok na výplatu peněžité pomoci Pokračování
- 3 -
2Ad 31/2010

v mateřství. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství žalobkyni nevznikl, protože není doložen doklad o vzniku nároku na takovou pomoc. Bylo proto postupováno v souladu s předpisy zákona o státní sociální podpoře.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek.

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek upravuje § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v novelizovaném znění. Podle § 30 odst. 1 písm. c) zákona rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do tří let tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek a rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře.

Mezi účastníky je na sporu, zda žalobkyni vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dodržení ostatních zákonem předepsaných podmínek správními orgány zpochybňováno není.

Vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v novelizovaném znění. Peněžitá pomoc v mateřství je upravena v § 32 - § 38 zákona. Podle § 32 zákona má nárok na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnka, která porodila dítě (§ 32 odst. 1 písm. a/ zákona) a podmínkou nároku podle § 32 odst. 2 zákona je účast pojištěnce na pojištění po zákonem stanovenou dobu.

Dodržení podmínky účasti na pojištění je prokazováno potvrzením zaměstnavatele žalobkyně, přičemž současně se uvádí, že žalobkyně na mateřskou dovolenou nenastoupila.

Jestliže žalobkyně porodila dítě a byla účastna pojištění, pak žalobkyni nárok na dávku ve formě peněžité pomoci v mateřství ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění vznikl. Protože však žalobkyně na mateřskou dovolenou nenastoupila, bylo postupováno v souladu s § 16 písm. a) zákona, podle kterého pojištěnec nemá nárok na výplatu m.j. peněžité pomoci v mateřství po dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které dávka náleží, práci.

Z ustanovení § 14 odst. 1 a § 16 zákona je zřejmé, že je rozlišováno mezi nárokem na dávku a nárokem na výplatu dávky. To se také projevuje rozlišením těchto dvou pojmů ve společných ustanoveních v dávkách. Podle § 45 zákona nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu dávky pak upravuje § 46 odst. 1 zákona tak, že nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a uplatněním nároku na ývplatu způsobem stanoveným tímto zákonem. Pokračování
- 4 -
2Ad 31/2010

Aplikováno na souzenou věc to znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na výplatu dávky, protože o dávku jednak nepožádala a jednak tomu bránila okolnost předpokládaná § 16 písm. a) zákona, protože po dobu mateřské dovolené vykonávala práci. Neexistence nároku na výplatu dávky však neznamená, že žalobkyni nárok na dávku nevznikl. Naopak, podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství žalobkyně dodržela, jestliže se jí narodilo dítě a byla po stanovenou dobu účastna pojištění.

Soud proto uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na dávku ve formě peněžité pomoci v mateřství.

Zjištění o tom, že žalobkyni vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pak význam pro rozhodování o rodičovském příspěvku. Je-li zjištěno, že žalobkyni nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl, pak nic nebránilo tomu, aby provedla volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře ve smyslu § 30 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o státní sociální podpoře. Žádost o volbu nároku na dávku státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku v základní výměře byla proto projednána nesprávně, protože bylo vycházeno z předpokladu, že žalobkyni nevznikl nárok na peněžitou podporu v mateřství. V důsledku toho je napadené rozhodnutí vadné.

V dalším řízení bude žalovaný i Úřad práce v Prachaticích vycházet z právního zjištění, že žalobkyni vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Vhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Protože stejnou vadou je stiženo rozhodnutí Úřadu práce v Prachaticích, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. současně rozhodnutí prvostupňové.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 s.ř.s. odst. 1 prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 24. srpna 2010

Samosoudkyně:
JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová Pokračování
- 5 -
2Ad 31/2010

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru