Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 28/2011 - 16Rozsudek KSCB ze dne 29.06.2011

Prejudikatura

4 Ads 145/2009 - 60


přidejte vlastní popisek

2Ad 28/2011 – 16

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobkyně L. H., právně zastoupené JUDr. Václavem Kaskou, advokátem AK v Českých Budějovicích, Žižkova tř. 1, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, Pracoviště České Budějovice, A. Barcala 1461, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 24.3.2011 č.j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 24.3.2011 č. X se pro vady řízení zrušuje a věc se v rací České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.600,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 14.4.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 24.3.2011 č.j. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18.1.2011 č.j. X a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobkyně namítala, že s rozhodnutím nesouhlasí, neboť její zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně a vydané rozhodnutí je věcně nesprávné a nezákonné. Uvedla, že v únoru roku 2009 byla hodnocena identicky s předchozími nálezy a závěry, a přesto byla v prosinci 2010 předvolána ke kontrolní lékařské prohlídce v Jindřichově Hradci, Pokračování
- 2 -
2Ad 28/2011

kde jí byl stupeň invalidity snížen ze třetího stupně na stupeň druhý. Žalobkyně odkázala na závěry vyslovené odbornými lékaři a zdůraznila, že nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu. Její zdravotní postižení je povahy trvalé a správné zařazení zdravotního postižení má být dle oddílu E položka 1d/, neboť jedná se o bolestivý syndrom páteře včetně stavu po operaci páteře s těžkým funkčním postižením a nikoli dle položky 1c/ téhož oddílu jako středně těžké funkční postižení, jak bylo učiněno žalovanou. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

II.Vyjádření žalované.

/3/ Žalovaná se k žalobě žalobkyně nevyjádřila.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem.

/4/ Z přiloženého spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci dne 21.12.2010, který při konstatované diagnóze st.p. parciální resekce extradurálního tumoru /hemangiopericytomu/ v oblasti Th 6 – 7 s těžkou poruchou statiky a dynamiky Th páteře, iritační symtomatologií a lehkou parézou LDK, drobné varixy obou DK bez známek žilní insuficience, obezita, určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého pracovního stavu pojištěnce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Toto procento bylo zvýšeno podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky o 10 % na celkových 50 %. Bylo uzavřeno, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě druhého stupně. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 18.1.2011 č. 525 113 133 stanovila žalobkyni od 10.3.2011 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí námitky dne 31.1.2011. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobkyně vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.3.2011 bylo zjištěno, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejednalo se o invaliditu třetího stupně, ale invaliditu druhého stupně podle 39 odst. 2 písm. b/ téhož zákona z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, neboť pracovní schopnost účastnice poklesla o 50 %.

/5/ Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 31.5.2011 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení hemangiopericytární varianta meningeomu těla Th 6 řešená parciální resekcí v roce 1992 s těžkou poruchou statiky a dynamiky Th páteře, iritační symtomatologií s reziduem tumoru v levé polovině obratlového těla a levém pediklu Th 6, který se propaguje i do páteřního kanálu, kde z levé strany působí impresi na dur. vak a zasahuje do levého neuroforamina Th 6/7 /MRI/. Ostatní komorbidita, to je drobné varixy obou dolních končetin, obezita a oboustranně valgózní halluxy a plochonoží výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobkyně a nemají podstatný vliv na její pracovní schopnost. Komise uvedla, že žalobkyně je adaptovaná na své zdravotní postižení. Posudkově objektivně zjištěný zdravotní stav je u ní sice dlouhodobě stacionární, ale nelze pominout objektivně tvrzené /dle nálezu MRI/ rezidum tumoru v levé polovině obratlového těla a v levém pediklu Th 6, který se propaguje i do páteřního kanálu, z levé strany působí impresi na dur. vak a zasahuje do levého Pokračování
- 3 -
2Ad 28/2011

neuroforamina Th 6/7 /vyplývá z výsledku MRI/. Komise uzavřela, že nemůže být sporu o tom, že tento objektivně prokázaný nález je hlavní příčinou subjektivně udávaných potíží žalobkyně. Komise na základě objektivních nálezů, které jsou k dispozici, vycházeje ze základní onkologické diagnózy potvrzené zobrazovacími vyšetřovacími metodami uzavřela, že žalobkyni nelze hodnotit podle kapitoly XIII oddíl E, to je dorsopatie a spondylopatie, nýbrž podle kapitoly II, která se týká onkologických onemocnění. Meningeom je poměrně častým nádorem, v páteřní oblasti vzácný a svým biologickým chováním může být maligní. Je známo, že pozdní recidivy jsou časté a soustavné sledování je nutné. Operační výkon u žalobkyně nebyl radikální a reziduum nádoru z levé strany v úrovni Th 6-7 se propaguje do páteřního kanálu. Zachovalé tělesné schopnosti žalobkyně tudíž neumožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost byť administrativní povahy. Komise proto uzavřela, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole II, oddíl A, položka 1 písm. d/ vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a pokles stanovila na 65 %. Zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tíži obtíží žalobkyně. Využila i ustanovení § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a zvýšila základní míru pracovní schopnosti o 5 % procentních bodů, tudíž je celková míra stanovena na 70 %. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil 70 %.

/6/ Svůj závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobkyně v komisi odborným neurologem Nemocnice České Budějovice MUDr. S. a dále na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření neurologického vyšetření MUDr. B. Nemocnice Jindřichův Hradec z 20.1.2011, neurochirurgické ambulance Nemocnice Na Homolce Praha, MUDr. T. z 2.3.2010, magnetické rezonance Nemocnice Na Homolce, MUDr. K. z 2.3.2010.

IV. Právní názor soudu.

/7/ V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění /dále jen s.ř.s./ a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil.

/8/ Podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a/ nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b/ nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c/ nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní činnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní činnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní Pokračování
- 4 -
2Ad 28/2011

postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovalými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

/9/ V dané záležitosti podala žalobkyně námitky proti rozhodnutí ze dne 18.1.2011 č.j. 525 113 133, kterým bylo rozhodnuto tak, že jí od 10.3.2011 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží důchod pro invaliditu stupně druhého. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci ze dne 21.12.2010 žalobkyně splňuje podmínky pro uznání invalidity druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 50 %. V námitkovém řízení byl vypracován posudek dne 4.3.2011, ve kterém byl závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci potvrzen.

/10/ Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 31.5.2011, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění a jednalo se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ téhož zákona. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil nejméně 70 %. Vznik invalidity třetího stupně byl stanoven na 24.3.2011 a doba platnosti do 1.6.2014. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole II, oddíl A, položka 1 písm. d/ vyhlášky č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 50 – 65 % a komise zvolila horní hranici a stanovila 65 %. Přihlédla k dalším obtížím žalobkyně a s ohledem na komorbiditu a profesi žalobkyně a malou možnost rekvalifikace využila ustanovení § 3 téže vyhlášky a zvýšila základní míru poklesu pracovní schopnosti o 5 procentních bodů, takže celková míra byla stanovena na 70 %. Komise zvolila posudkové zhodnocení na rozdíl od lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení i na rozdíl od hodnocení lékaře v rámci námitkového řízení. Komise vysvětlila, že vycházela ze základní onkologické diagnózy potvrzené zobrazovacími vyšetřovacími metodami a uvedla, že žalobkyni nelze hodnotit podle kapitoly XIII oddíl E /dorzopatie a spondylopatie/, ale podle kapitoly II, která se týká onkologických onemocnění. Komise uzavřela, že žalobkyně splňuje podmínky pro přiznání invalidity třetího stupně, a to k datu 24.3.2011 a rovněž stanovila dobu platnosti kontrolní lékařské prohlídky na 1.6.2014.

/11/ Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Pokračování
- 5 -
2Ad 28/2011

Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Česká správa sociálního zabezpečení dospěla k závěru, že žalobkyni již nenáleží invalidita třetího stupně, ale její zdravotní stav a pracovní schopnost poklesla o 50 %. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v tomto posudku určeném pro krajský soud jednoznačně dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 70 %, což odpovídá ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. platném znění invaliditě třetího stupně. Z toho důvodu je nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení zamítnuty. Naopak zdravotní stav žalobkyně, který byl zjištěn na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích odůvodňoval přiznání invalidity třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona o důchodovém pojištění.

V. Závěr, náklady řízení.

/12/ Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b/ s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobkyně a bude vycházet ze závěru, že zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě třetího stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2006 Sb., v platném znění.

/13/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 1.600,- Kč představující odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 500,- Kč a dvakrát režijní paušál po 300,- Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 29. června 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Pokračování
- 6 -
2Ad 28/2011

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru