Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 20/2014 - 26Rozsudek KSCB ze dne 23.06.2014

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20


přidejte vlastní popisek

2Ad 20/2014 - 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně S. M. , bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2014 čj. X-ŘT, takto :

Žaloba se zamítá .

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 22. 9. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2014, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 11. 2013 čj. X, neboť pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 10 %.

Pokračování
- 2 -
2Ad 20/2014

Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu ohledně stanovení poklesu pracovní schopnosti pouze o 10 %, neboť její zdravotní problémy omezují pracovní schopnost, má omezenou funkci pravé ruky, nemůže ruku plně ohýbat a zvedat těžká břemena. Postižení bederní páteře ji neumožňuje dlouhodobou práci vsedě, ani zvedání těžkých břemen. Dalším omezením pracovní schopnosti je postižení krční páteře po třech úrazech. K této skutečnosti nebylo při posouzení jejího zdravotního stavu přihlédnuto. Žalobkyně proto navrhuje přešetření zdravotního stavu a následně přiznání invalidity I. stupně. Posudkový lékař učinil závěr, aniž by zkoumal podání všech návrhů od ošetřující lékařky, rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 26. 5. 2014 učinila diagnostický souhrn, dle něhož žalobkyně trpí chronickou radiální epikondylitidou vpravo, po kontuzi lokte 6. 5. 2011, po operaci ze dne 10. 1. 2012 a reoperaci ze dne 8. 4. 2013, dále o recidivující levostranný lumboischiadický syndrom s kořenovou iritací, o recidivující algický syndrom krční páteře a o hypertenzi. Posudková komise Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je považována radiální epikondylitida pravého lokte chronického charakteru s lehkou poruchou funkce dominantní končetiny. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XII., oddíl C, položce 2, písmeno a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Zde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 5- 10 %. Vzhledem k tíži postižení na dominantní končetině a recidivujícímu lumboischiadickému syndromu s minimálním funkčním postižením bez kořenového dráždění bylo využito horní hranice rozmezí, tj. 10 %. Nynější exacerbace páteřních obtíží v bederní oblasti není stavem ustáleným a není z hlediska stavu dlouhodobě nepříznivého hodnocena. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR neshledává důvod k zařazení onemocnění pravého lokte pod položkou 2b s poklesem pracovní schopnosti 15-25 %, neboť porucha funkce pravé horní končetiny nemá závažný charakter. Položka 3c s poklesem pracovní schopnosti 15 – 35 %, kdy by dosáhla na I. stupeň invalidity, pak vyžaduje postižení oboustranné, kterým žalobkyně rovněž netrpí. Pokud by byl za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu za dobu před vydáním rozhodnutí ze dne 17. 1. 2014 považován vertebrogenní algický syndrom bederní páteře, šlo by o stav s minimálním funkčním postižením ohodnocený dle XII., oddíl E, položky 1 a citované přílohy poklesem pracovní schopnosti 5 %. Výsledek posouzení je použitím posudkových kritérií pro entézopatie i stanovením poklesu pracovní schopnosti 10 % shodný se závěrem České správy sociálního zabezpečení. Míra poklesu pracovní schopnosti je určena dle výše uvedených posudkových kritérií a jejich použití je v posudkovém zhodnocení zdůvodněno. Žalobkyně má problémy s pravým loktem, krční páteří a bolesti zad. Tyto obtíže jsou v podkladové dokumentaci doloženy, její zdravotní stav byl na jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR přešetřen a komise měla k dispozici i kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Zde se nachází i v žalobě zmiňovaný rentgen krční páteře. Posudek odráží především funkční schopnosti, výsledky zobrazovacích metod jsou méně významné. Na snímku jsou degenerativní změny vcelku úměrné věku, nejsou změny úrazové, potíže jsou na podkladě funkčních poruch a pracovní schopnost neovlivňují. Manuální práci vykonávala jen zanedbatelnou část svého profesního působení, je posuzována k pracím administrativního charakteru, kde se při výběru práce s vyhovujícím pohybovým režimem její zdravotní obtíže uplatňují minimálně.

Pokračování
- 3 -
2Ad 20/2014

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Při posuzování invalidity a nároku na invalidní důchod ustáleně platí, pokud jde o podklady rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod, že je závislé zejména na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2010 zdravotní stav o pracovní schopnosti občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Česká správa sociálního zabezpečení a pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění jej posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, pokud napadené rozhodnutí, bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá a aby své posudkové záměry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, v případě o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek NSS ze dne 7. 9.2011, čj. 6Ads 99/2011 – 43).

Náležitosti posudku upravuje s účinností od shora uvedeného data, tj. od 1. 1. 2010 vyhláška č. 359/2009 ve svém ust. § 7. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity respektive den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity.

V dané věci žalovaná v námitkovém řízení vycházela z posudku zpracovaného pro tento účel, který v plném rozsahu potvrdil závěry posudku Okresní správy sociálního zabezpečení, pořízený pro potřeby rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni. Z obou těchto posudků shodně vyplynulo, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 10 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích v posudku ze dne 26. 5. 2014, který si nechal pro potřeby přezkumného řízení zpracovat krajský soud, stanovila pokles pracovní schopnosti 10 %, tedy, že rovněž žalobkyně není invalidní. Komise měla při jednání k dispozici všechny potřebné lékařské zprávy. Ze strany žalobkyně je namítán nedostatečně zjištěný skutkový stav, ovšem žalobkyně nenavrhuje, jakým způsobem by měl být tento skutkový stav doplněn. Soud měl tedy při rozhodování k dispozici shodná odborná hodnocení téhož skutkového stavu, kdy v posudku byl komplexně zhodnocen zdravotní stav žalobkyně, ve kterém bylo reagováno i na její námitky. Soudem nebyly zjištěny žádné rozpory v posudkovém zjištění, proto soudem ani nebyl shledán důvod vyžádat si doplnění posudku. Soud neměl žádných pochybností ohledně posudkového závěru ze strany Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zdravotní postižení žalobkyně Pokračování
- 4 -
2Ad 20/2014

není takového rázu, že by splňovalo předpoklady pro přiznání invalidního důchodu. Dle soudu měla posudková komise dostatek podkladů pro zjištění jejího zdravotního stavu. Posudek je úplný, podrobně odůvodněný, byl vypracován v řádném složení komise v přítomnosti odborného lékaře dle rozhodujícího zdravotního postižení žalobkyně.

Podle § 44 odst. 1, zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je výše zmíněná vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, která v příloze č. 2 obsahuje procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud dále aplikoval § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle kterého Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů i pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti 10 %, žalobkyně invalidní není.

Soud dospěl k závěru, že došlo ze strany posudkové komise ke správnému podřazení zdravotního stavu. Posouzení zdravotního stavu žalobkyně je věcí odborně medicínskou. Soud k ní nemá potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k osobám, jímž tyto znalosti svědčí, aby se o těchto otázkách vyslovily. Soud pak hodnotí veškeré důkazy v řízení takto získané. V řízení, které je v přezkumném řízení vůči rozhodnutí žalované, soud opatřil posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v souladu s pokynem § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento posudek soud považuje ve svém obsahu za úplný a svými závěry přesvědčivý, neboť v posudku nebyly shledány vady. Jestliže poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 10 %, žalobkyně nesplňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s ust. § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost soustavné výdělečné činnosti nepoklesla nejméně o 33 %, jak je uvedeno v posudku posudkové komise a přezkoumatelným způsobem odůvodněno. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního Pokračování
- 5 -
2Ad 20/2014

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 23. června 2014

Samosoudkyně:

Mgr. Helena Nutilová , v. r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru