Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 2/2014 - 7Usnesení KSCB ze dne 06.02.2014

Prejudikatura

8 Ans 4/2008 - 167


přidejte vlastní popisek

2Ad 2/2014- 7

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl asistentkou soudce JUDr. Terezou Pošvářovou v právní věci žalobkyně L. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha, sídlem Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20.11.2013, čj. X,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Českých Budějovicích byla dne 10.01.2014 doručena žaloba směřující proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20.11.2013, čj. X. Obsahem žaloby je sdělení, že žalobkyně napadá rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty její námitky a odejmut částečný invalidní důchod žalobkyně.

Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno, jak je presumováno v ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Soudní řád správní tak tímto potvrzuje dispoziční zásadu podatele při koncipování jeho podání v rámci správního soudnictví. Z této zásady vyplývá požadavek na jednoznačné a konkrétná formulování žalobních bodů. Jde tedy v prvé řadě o to, aby bylo zřejmé, čeho se podatel, resp. žalobce domáhá, ať již se jedná o zásah do subjektivních veřejných práv v důsledku nezákonného rozhodnutí, v důsledku nečinnosti či v jiných případech předpokládaných platnou právní úpravou. Vymezení předmětu řízení považuje soud za esenciální náležitost podání, jež by měla být natolik určitá, aby se soud mohl podáním vůbec zabývat.

Podání doručené soudu dne 10.01.2014 není možné vyhodnotit jako podání dostatečně určité a srozumitelné, a to jak po obsahové, tak i po věcné stránce, aby bylo zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá. Podání vykazuje pouze některé znaky správní žaloby. Pokud by soud připustil k takovému podání soudní řízení odpovídající typově správním žalobám, ač podání podle jeho názoru vykazuje závažné nedostatky, zatížil by takové řízení vadou, jež by mohla být označena za příčinu tvrzené nepřezkoumatelnosti a tedy nezákonnosti rozhodnutí soudu o věci samé.

Krajský soud, vědom si své základní povinnosti o potřebě poskytnout za každých okolností řádné poučení o procesních právech a povinnostech účastníkům řízení, dostál této své povinnosti návodným způsobem v rámci usnesení ze dne 16.01.2014, č.j. 2Ad 2/2014-5, v němž podatelce uložil ve lhůtě 10 dnů odstranit vady podání ze dne 10.01.2014 z toho důvodu, aby se jím mohl odpovídajícím způsobem zabývat. Krajský soud podatelku upozornil na specifika soudního přezkumu ve věcech správního soudnictví, jakož i na variabilitu přípustných žalob s tím, že ji rovněž poučil o obsahové stránce takových žalob, a to ve smyslu konkrétních ustanovení soudního řádu správního vztahujících se ke konkrétnímu typu řízení. Pokračování
- 2 -
2Ad 2/2014

Soud podatelku rovněž poučil o event. následcích, jež by nastaly v případě, že by podání ve výše uvedeném smyslu a podle příslušných ustanovení soudního řádu správního doplněno nebylo, neboť v řízení o takovém podání by nebylo možno pro jeho neurčitost a vágní textaci pokračovat. Podatelka usnesení obdržela dne 20.01.2014, tzn. že lhůta pro odstranění vad podání uplynula dnem 30.01.2014.

Žalobkyně během soudem stanovené lhůty a ani do doby rozhodování soudu vady podání ze dne 10.01.2014 žádným způsobem neodstranila.

Soud v této souvislosti připomíná, že není jeho povinností za podatelku obsah podání domýšlet či jiným způsobem zjišťovat, když k tomuto účelu slouží institut výzvy podle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s. a soud jej v plné míře využil. Z ničeho navíc ani nevyplývá, že by soud, pokud po řádné výzvě nedojde k odstranění vad podání, byl povinen činit výzvu opakovaně, jak ostatně potvrzuje i stávající judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. čj. 8 Ans 4/2008-167 ze dne 19.8.2008). Navíc soud podatelku o možných důsledcích případného neodstranění vytýkaných vad v usnesení č.j. 2Ad 2/2014-5 náležitě poučil. Nedostatečná aktivita podatelky nemůže být přičítána k tíži soudu. Procesní ekonomii je třeba zohledňovat nejen (a především) ve vztahu k účastníkům řízení, ale stranou pozornosti nemůže zůstat ani ve vztahu k činnosti soudu či správním orgánům, resp. orgánům veřejné moci obecně. Vstřícnost a aktivita soudu musí mít své meze zejména tehdy, pokud jednání podatelky charakterizuje pasivita a neochota k participaci na řízení ve formě a způsobem, který předpokládá platná právní úprava.

Předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Jelikož nebyly ze strany žalobkyně odstraněny ve stanovené lhůtě ani do doby rozhodování soudu vytýkané vady podání ze dne 10.01.2014 a bez odstranění těchto vad nelze pokračovat v řízení event. tímto podáním vyvolaném, protože soudu nebyl jednoznačně sdělen předmět řízení (tj. čeho se podání týká a co podatel požaduje), odmítl soud takové podání podle ustanovení § 37 odst. 5 s.ř.s.

Výrok o nákladech řízení se opírá dle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení o opravnémprostředku

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li Pokračování
- 3 -
2Ad 2/2014

poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 06.02.2014

Asistentka soudce:

JUDr. Tereza Pošvářová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru