Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 18/2012 - 25Rozsudek KSCB ze dne 27.07.2012

Prejudikatura

5 Ads 42/2003


přidejte vlastní popisek

2Ad 18/2012 - 25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobkyně B. M., bytem P. X, P. X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2012, č.j. X, takto:

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15.2.2012, č.j. X, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

I. Vymezení věci

/1/ Žalobou doručenou dne 29.3.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2012, č.j. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8.11.2011, č.j. X a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobkyně namítala, že rozhodnutí je nezákonné, neboť posuzující lékařka v posudku o invaliditě ze dne 30.1.2012 bez jakéhokoliv vysvětlení či relevantních faktů, označuje přiznání plného invalidního důchodu v listopadu 2008 za posudkové nadhodnocení. Žalobkyně označuje tento závěr za účelový a skandální. V listopadu 2008 u ní byla shledána míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 70 %. Při lékařské prohlídce dne 31.10.2011 byl stupeň invalidity snížen za použití posudkového kritéria pro myastenické syndromy těžké funkční postižení na 60 %. V posudku k tomu bylo uvedeno, že byla zvolena horní hranice pro značné omezení fyzické výkonnosti, nebyla povýšena, nejsou komorbidity a Pokračování
- 2 -
2Ad 18/2012

její práce je vyhovující, stav je stabilizovaný bez podstatné progrese, posuzovaná je odpovídajícím způsobem pracovně zapojena a schopna využít zbytkový pracovní potenciál. Od roku 2008 u žalobkyně došlo k výrazné progresi, která se projevila význačným ochabnutím svalstva horních i dolních končetin. Proto je závěr lékaře mírně řečeno překvapující. V rámci námitkového řízení lékařka došla k závěrům, že volí dolní hranici taxace 60 %, kterou považuje za maximálně možnou, horní hranici 70 % nelze absolutně použít. Zvláštní je i tvrzení ohledně chůze. Nebylo vzato v úvahu, že venku se pohybuje pouze s oporou dvou francouzských holí. Vzdálenost 500 m není schopna ujít ani za nejpříznivějších podmínek a není žalobkyni zřejmé, na základě jakých závěrů k tomuto dospěla posudková lékařka. Posudkový závěr bagatelizuje onemocnění žalobkyně a k projevům vůbec nepřihlíží. Nebyla zohledněna skutečnost, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních postižení a nebylo využito možnosti upravit procentní výši poklesu podle § 2 a 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek je neobjektivní, neúplný a nepřesvědčivý. To je považováno za vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné stanovení míry poklesu pracovní schopnosti. Z toho důvodu bylo navrženo vypracování revizního znaleckého posudku a zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované

/3/ Žalovaná se k žalobě žalobkyně nevyjádřila.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem

/4/ Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 31.10.2011, s diagnózou hereditární progresivní svalová dystrofie – facioskapulohumerální forma anxiosně, která určila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položka 16d, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Nejedná se již o invaliditu III. stupně, ale invaliditu II. stupně, datum snížení dnem jednání, stav je stabilizovaný bez podstatné progrese a žalobkyně je odpovídajícím způsobem pracovně zapojena a schopna využít zbytkový pracovní potenciál. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí námitky dne 4.12.2011. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobkyně vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě vypracovaným pro účely řízení o námitkách dne 27.1.2012 bylo zjištěno, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má za následek pokles pracovní schopnosti žalobkyně o 60 %. Žalobkyně je schopna po vzniku invalidity II. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s menšími nároky na tělesné schopnosti.

/5/ Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 16.7.2012 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je hereditární progresivní svalová dystrofie facioskapulohumerální potvrzená DNA analýzou. Jde o fenotip bez známek respirační insuficience, který má chronicko-progresivní charakter s postižením pletencových svalů na horních i dolních končetinách a obličeji bez možnosti Pokračování
- 3 -
2Ad 18/2012

léčby. Další četná komorbidita též není stabilizována. Je právě ve vyšetřování pro zhoršování bolestí v zádech v TH a LS oblasti, zhoršení průjmů a zvyšování protilátek u Hashimotovy thyreoiditidy. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně dle hodnocení komise odpovídá po akceptaci všech dostupných nálezů a po vlastním vyšetření v komisi odborným neurologem zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI, položce 10, písm. c), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 – 70 %. Procentní míra poklesu se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR volí horní hranici procentního rozpětí, tj. 70 % pro destabilizaci stavu, pro progresi stavu, ujde asi 20 m s dvěma berlemi či s oporou druhé osoby, častěji a nebezpečně padá a pro destabilizaci další četné komorbidity. Denní aktivity zvládá s dopomocí, jak pro pohybové postižení, tak i pro extrémní únavnost. K omezení dechových funkcí u této formy postižení naštěstí nedochází. Žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí ze dne 8.11.2011 invalidní ve III. stupni. Byla invalidní ve III. stupni i nadále. Výsledek posouzení není shodný se závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení ani České správy sociálního zabezpečení, neboť správní orgány neměly k dispozici veškerou dostupnou dokumentaci. Posudkové hodnocení se shoduje s rokem 2008, neboť jde o těžké funkční postižení neléčitelného onemocnění. Zprávy, které žalobkyně komisi doplnila, ozřejmují známé skutečnosti, dokládají výraznou progresi onemocnění a výrazné zhoršení zvládání denních aktivit. Současné pracovní zařazení lze akceptovat jako výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek. Posudkový lékař vycházel z dokumentace, kde byly uvedeny staré údaje o chůzi na 500 m a o chůzi bez opory. Toto bylo při osobním kontaktu s žalobkyní vyvráceno, padá i za pomoci dvou berlí, byl jí nabídnut pohyb za pomoci invalidního vozíku.

/6/ Svůj závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobkyně v komisi dne 16.7.2012 odbornou neuroložkou MUDr. A., dále na základě nálezů praktického lékaře MUDr. B., interního vyšetření Nemocnice na Homolce Praha, MUDr. H. z 31.12.2010 a 13.9.2011, propouštěcí zprávy z Jánských Lázní z 17.7.2009, neurologického vyšetření FN Motol Praha z 20.8.2010, neurologického vyšetření MUDr. V. z 11.1.2011, z propouštěcí zprávy z kliniky rehabilitace FN Motol Praha, prim. MUDr. K. z 15.9.2011, neurologického vyšetření MUDr. M., Ph.D., FN Motol z 30.11.2011, propouštěcí zprávy z FN Motol z kliniky rehabilitace primáře MUDr. K. M., z 22.3.2012, neurologického vyšetření MUDr. V., Písek z 22.11.2011 a zapůjčené zdravotní dokumentace neurologa MUDr. V. z 19.4.2012, hospitalizace z chirurgie Písek z 13.7.2012, primář MUDr. C.

IV. Právní názor soudu

/7/ V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen s.ř.s.) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil.

/8/ Podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla za a) nejméně o 35 %, avšak nevíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, za b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, za c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce třetího se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat Pokračování
- 4 -
2Ad 18/2012

výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní činnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého, při určování poklesu pracovní činnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého stabilizovaný je zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovalými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

/9/ V dané záležitosti podala žalobkyně námitky proti rozhodnutí ze dne 8.11.2011 č.j. 856 118 1673, kterým bylo rozhodnuto o tom, že jí od 10.12.2011 namísto invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně náleží invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Stalo se tak na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 31.10.2011. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek dne 27.1.2012, ve kterém byl závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku potvrzen.

/10/ Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 16.7.2012, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil nejméně 70 %. Invalidita III. stupně byla potvrzena k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 8.11.2011 a bylo uvedeno, že žalobkyně je invalidní ve III. stupni i nadále. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI. položka 10, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro kterou je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 60 – 70 %. Komise zvolila horní hranici a stanovila 70 % pokles pracovní schopnosti pro destabilizaci zdravotního stavu pro progresi stavu, neboť žalobkyně ujde asi 20 m s dvěma berlemi či s oporou druhé osoby, častěji a nebezpečně padá a pro destabilizaci další četné komorbidity. Denní aktivity zvládá s dopomocí, jak pro pohybové postižení, tak i pro extrémní únavnost. K omezení dechových funkcí u této formy postižení naštěstí nedochází. Komise uvedla, že výsledek posouzení není shodný se závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení ani s posudkem vypracovaným v námitkovém řízení, neboť tehdy nebyla k dispozici veškerá dostupná dokumentace. Posudkové ohodnocení se již od roku 2008 shoduje v tom, že jde o těžké funkční postižení neléčitelného onemocnění. Současné pracovní zařazení žalobkyně lze akceptovat jako výdělečnou činnost za zcela Pokračování
- 5 -
2Ad 18/2012

mimořádných podmínek. Posudkový lékař vycházel z dokumentace, kde byly uvedeny staré údaje o chůzi na 500 m a chůzí bez opory. Toto bylo při osobním kontaktu se žalobkyní vyvráceno, neboť padá i za pomoci dvou berlí, byl jí nabídnut pohyb za pomoci invalidního vozíku.

/11/ Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Česká správa sociálního zabezpečení dospěla k závěru, že žalobkyni již nenáleží invalidita III. stupně, ale její zdravotní stav a pracovní schopnost poklesly o 60 %. Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v tomto posudku určeném pro krajský soud jednoznačně dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 70 %, což odpovídá ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. v platném znění invaliditě III. stupně. Z toho důvodu je nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení zamítnuty. Naopak zdravotní stav žalobkyně, který byl zjištěn na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích odůvodňoval přiznání invalidity III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.

V. Závěr, náklady řízení

/12/ Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobkyně a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí i v současné době odpovídá invaliditě III. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2006 Sb., v platném znění.

/13/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku který ve věci neměl. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, avšak s ohledem na to, že soud rozhodl ve věci bez nařízeného jednání, žalobkyni náklady řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Pokračování
- 6 -
2Ad 18/2012

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27. července 2012

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru