Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Ad 17/2011 - 44Rozsudek KSCB ze dne 18.07.2011

Prejudikatura

4 Ads 145/2009 - 60


přidejte vlastní popisek

2Ad 17/2011 – 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobkyně J. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 13.1.2011, č.j. X, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 3.3.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13.1.2011, č.j. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 10.9.2010 a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobkyně namítala, že rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť lékařka měla podle platné vyhlášky zohlednit více zdravotních postižení, kdy pokles pracovní schopnosti je větší než odpovídá horní hranici a tuto horní hranici je možné zvýšit až o 10 %. To také žalobkyně požadovala. Uvedla, že nemůže vykonávat dosavadní zaměstnání, byť jen lehčí, neboť nemůže pracovat dlouhodobě ve stoje, v sedě, ani zvedat těžká břemena. K tomu přiložila propouštěcí zprávu z Nemocnice v Motole a z magnetické rezonance ze dne 3.2.2011, které dotvrzují její zhoršený zdravotní stav. Rozhodnutí bylo vydáno na základě Pokračování
- 2 -
2Ad 17/2011

nedostatečně zjištěného stavu věci a bez přihlédnutí k § 39 odst. 2 písm. c) nebo b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované.

/3/ Česká správa sociálního zabezpečení navrhla žalobu zamítnout, neboť rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného lékařského posouzení zdravotního stavu žalobkyně a nelze v jeho intencích požadovanou dávku přiznat.

III. Obsah správních spisů včetně důkazu doplněného soudem.

/4/ Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 30.6.2010, která při konstatované diagnóze vertebrogenní algický syndrom C a LS páteře – stav po dekompresi a fuzi v prostoru C5-6 pro paramediální herniaci disku C5/6 a stenosu v 6/09, redikulární SI L5, S1 bilat, inkompetence dolního jícnového svěrače, pulzní divertikl jícnu ve výši tracheální bifurkace, stav po operaci štítnice pro benigní uzel v 12/07, na substituci Letroxem, stav po opakované operaci levého ramenního kloubu 1997, 1998, 1999 pro následky úrazu z roku 1995, přetrvávající hypotrofie deltoideu určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 % a vzhledem k dalšímu zdravotnímu pojištění se tato hodnota zvyšuje podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky o 5 % na celkových 45 %. Nejednalo se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c), ani druhého stupně podle písm. b) ale o invaliditu prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona. Žalobkyně podala proti rozhodnutí dne 9.10.2010 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobkyně vydané rozhodnutí a došla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě ze dne 5.1.2011 bylo zjištěno, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal invaliditě prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, nejednalo se o invaliditu druhého stupně ani třetího stupně. Pokles pracovní schopnosti činil 45 %. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen jako stabilizovaný.

/5/ Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 6.6.2011 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení chronický bolestivý syndrom páteřní, kdy se jednalo o stav po dekompresi a fuzi v prostoru C5 – 6 v 06/2008, s především iritací C6 vlevo a S1 oboustranně bez zánikových motorických projevů, s atypickou poruchou mikce (bez jiných projevů eventuelně syndromů kaudy. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 – 40 % a komise tento pokles stanovila na 35 %. Komise zvolila střed rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení, a to při zohlednění všech uvedených zdravotních potíží. Jinak by komise volila pokles pracovní schopnosti při dolní hranici rozpětí, neboť nebylo prokázáno významné poškození nervu a současně bylo zohledněno středoškolské vzdělání žalobkyně. V žádném případě se nejednalo o těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů se závažnými parézami, svalovými atrofiemi, s poruchou hybnosti končetin, se závaznými poruchami funkce svěračů. Žalobkyně je podle Pokračování
- 3 -
2Ad 17/2011

hodnocení komise schopna vykonávat práce spíše lehčího charakteru s vyloučením přetěžování páteře a dolních končetin, tj. vyloučení práce ve stoje s nutností delší chůze, zvedáním a přenášením břemen, nevhodná by byla práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucených polohách. Je schopna práce lehčího charakteru s možností střídání pracovních poloh s plným využitím dosaženého středoškolského vzdělání, získaných zkušeností a znalostí. K datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo se o invaliditu prvého stupně. Výsledek posouzení byl obdobný se závěrem posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku. Svůj závěr komise vyslovila na základě zpráv z odborných lékařských vyšetření, a to vyšetření žalobkyně v komisi primářkou MUDr. D. T., odbornou neuroložkou, ze zpráv z neurologického vyšetření MUDr. H. z 15.6.2010, z 9.8.2010, z 14.2.2011 a 1.3.2011 (po datu vydání napadeného rozhodnutí), z ortopedického vyšetření MUDr. M. z 24.6.2010, z 4.8.2010, z 23.9.2010 z urologické ambulance MUDr. B. z 8.3.2010, 11.3.2010, 16.4.2010, 22.4.2010, 7.6.2010 a 5.8.2010, z interního vyšetření MUDr. M. z 1.7.2010, gastroenterologického vyšetření MUDr. O. z 8.7.2010, oddělení spondylochirurgie FN v Motole Praha MUDr. V. z 23.8.2010 a 20.9.2010, MR LS páteře MUDr. D. z 31.8.2010, z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol MUDr. P. z 6.10.2010, multispektrální terapie Doc. MUDr. B. H., Trhové Sviny z 6.10.2010, z hospitalizace Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol MUDr. S. od 11.1. do 26.1.2011 (po datu vydání napadeného rozhodnutí), z vyšetření FN v Motole Praha 5, Klinika rehabilitace MUDr. L. S. z 2.5.2011 (po datu vydání napadeného rozhodnutí), MR vyšetření krční páteře a mozku MUDr. G. Písek z 3.2.2011 (po datu vydání napadeného rozhodnutí) a z Léčebných lázní Jáchymov pobyt od 9.5. - 29.5.2011 MUDr. D. (po datu vydání napadeného rozhodnutí).

IV. Právní názor soudu.

/6/ V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění /dále jen s.ř.s./, při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního vztahu, který tu byl v době vydání správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

/7/ Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a/ nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b/ nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c/ nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost Pokračování
- 4 -
2Ad 17/2011

využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

/8/ V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 10.9.2010 č.j. 575 412 0460, kterým bylo rozhodnuto tak, že jí od 18.10.2010 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na místo invalidity stupně třetího. Námitky žalobkyně byly rozhodnutím ze dne 13.1.2011 č.j. 575 412 0460/43091-KL zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.9.2010 bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 30.6.2010 již není žalobkyně invalidní pro invaliditu třetího stupně, což bylo posudkem ze dne 5.1.2011 potvrzeno. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen správně a odůvodňoval přiznání invalidity prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 45 %.

/9/ K obdobnému závěru dospěla posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 6.6.2011, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Nejednalo se však o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ ani o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b/ téhož zákona. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, že odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII oddíl E, položka 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 – 40 % a komise tento pokles stanovila na 35 %. Komise vysvětlila, že se jedná o stabilizaci zdravotního stavu žalobkyně a zvolila střed rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tíží všech zdravotních potíží. Bez tohoto zohlednění by komise volila procento při dolní hranici rozpětí, neboť nebylo prokázáno významné poškození nervu a bylo zohledněno i středoškolské vzdělání žalobkyně. V žádném případě se nejednalo o těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem s těžkým poškozením nervů se závažnými parézami, svalovými atrofiemi, s poruchou hybnosti končetin, se závažnými poruchami funkce svěračů. Podle názoru komise je žalobkyně schopna pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře a dolních končetin, tj. vyloučení práce ve stoje, s nutností delší chůze, zvedáním a přenášením břemen, nevhodná je práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucených polohách. Byla by schopna práce spíše lehčího charakteru s výše uvedeným omezením s možností střídání pracovních poloh, s plným využitím dosaženého středoškolského vzdělání, získaných zkušeností a znalostí. Komise uzavřela, že žalobkyně je schopna vykonávat po vzniku invalidity prvního stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti či v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Pokračování
- 5 -
2Ad 17/2011

/10/ Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Žalobkyně v řízení před krajským soudem uvedla, že se její zdravotní stav zhoršuje, což vyplývá ze současných zpráv z odborných lékařských vyšetření a podstoupí zřejmě v nejbližším termínu chirurgické ošetření právě s ohledem na zhoršující se zdravotní stav. V posudcích, které měl soud k dispozici tak, jak byly vypracovány v řízení před správním orgánem i v posudku vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídá druhému ani třetímu stupni invalidity. Zdravotní stav žalobkyně byl zařazen pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1c, vyhlášky č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí a bylo uvedeno, že míra poklesu pracovní schopnosti činní 35 %. Komise uzavřela, že zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z lékařských odborných vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Komise se vypořádala se všemi dokládanými zdravotními postiženími. Na základě posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích soud vyslovil závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, avšak invaliditě druhého ani třetího stupně neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě prvého stupně. Hodnocení poklesu pracovní schopnosti, které vylovily lékařské orgány, pak nepřísluší soudu, byť s ním žalobkyně vyslovila nesouhlas, měnit. Soud z posudkového hodnocení, tak jak bylo posudkovými orgány učiněno, při svém rozhodování vychází. Pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, lze celou záležitost řešit podáním nové žádosti o předmětnou dávku, popřípadě novým správním či soudním rozhodnutím.

V. Závěr, náklady řízení.

/11/ Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles soustavné výdělečné činnosti žalobkyně požadované invaliditě druhého ani třetího stupně neodpovídal.

/12/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl v řízení úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat do dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení z důvodů stanovených v § 103 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Pokračování
- 6 -
2Ad 17/2011

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 18. července 2011

Samosoudkyně:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru