Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Ca 107/2008 - 52Rozsudek KSCB ze dne 22.10.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
Na 355/2008 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10Ca 107/2008 – 52

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. Zdeňka Kysilky, bytem Písek,

Gregorova č. 127/12, proti žalovanému Krajskému úřadu - Jihočeský kraj České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, zast. JUDr. Janou Borskou, advokátkou v Táboře, Chýnovská 1917/9, za účasti Ivan Svatoš a.s., Palackého 1231, Vodňany a Město Písek se sídlem Velké náměstí 114, Písek, o žalobě

proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.4.2008, č.j. KUJCK 33272/2007 OREG/3, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Osobám na řízení zúčastněným se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 18.6.2008 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Písek, odboru výstavby a územního plánování ze dne 25.11.2004, kterým byla dle § 66 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu na žádost firmy Ivan Svatoš a.s. Písek povolena stavba „STL plynovod a přípojky plynu k objektům C, D, E, F obytného souboru vnitrobloku Gregorova ulice v Písku na pozemcích: stavební parcely č. 357/5, 357/8, 375/9, 357/10, 357/11, pozemkové parcely č. 69/1 a 2093/3 v kat. úz. Písek, kdy žalovaný posoudil doručené odvolání žalobce, shodně se stavebním úřadem jako nepřípustné a odvolání žalobce zamítl.

V žalobě žalobce uvádí, že podal proti rozhodnutí o povolení stavby dne 27.9.2007 odvolání, stavební úřad dospěl k závěru, že povolením stavby jeho vlastnické právo k sousednímu pozemku dotčeno není, když žalovaný se i zabýval otázkou, zda vlastníkům ohradní zdi mělo být přiznáno postavení účastníka řízení a dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě tomu tak nebylo. Žalobci tedy postavení účastníka řízení ve shora uvedeném řízení nepříslušelo, a nemá proto ani právo podat žádné odvolání, neboť právo podat odvolání má podle správního řádu pouze účastník řízení. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nezákonné, neboť má za to, že správní orgán byl povinen posoudit jeho odvolání jako přípustné, neboť v souladu s širokým vymezením pojmu účastníka řízení v různých druzích správního řízení bylo třeba v rozhodné době, kdy bylo vydáno stavební povolení z 25.11.2004, za osobu oprávněnou podat odvolání považovat nejen adresáta, který se zúčastnil řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí, ale každého, kdo se domáhá přezkoumání vydaného rozhodnutí, že se toto rozhodnutí dotýká přímo jeho práv. Správní řád dle žalobce tak neváže vznik práva podat odvolání na účast v prvoinstančním řízení. V souvislosti s tím odkázal na právní názor Nejvyššího správního soudu v rozsudku č.j. 5 As 7/2005 ze dne 14.4.2006, nezákonnost rozhodnutí žalovaného spočívá v nesprávném posouzení stanovení okruhu účastníků ve stavebním řízení. Žalovaný vadu řízení spočívající v nedostatku řádného stanovení okruhu účastníků řízení a v nedostatku řádného doručení rozhodnutí správního orgánu nenapravil. Ve vztahu k okruhu účastníků stavebního řízení vychází rozhodnutí pouze ze subjektivního a povrchního posouzení věci, které však není podepřeno důkazy, které by bylo možno označit za objektivní, nezkreslené, úplné a správné. Správní orgány tedy nedostály své zákonné povinnosti zjistit správně a úplně skutkový stav. Ve vztahu k okruhu účastníků nebylo stavebním úřadem provedeno dostačující dokazování a skutková zjištění jsou neúplná a zatížená vadami. Proto správní orgán nedostál své zákonné povinnosti, rozhodnutí jako nezákonné zrušil. Žalobce má za to, že byl postupem správních orgánů zkrácen na právech, která mu příslušejí takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V rozhodnutí se zabýval otázkou, zda vlastníkům ohradní zdi mělo být přiznáno postavení účastníka řízení a dospěl k závěru, že v tomto případě tomu tak není, neboť podzemní stavbou nemohou být vlastnická práva žalobce dotčena. Plynovodní vedení dle projektové dokumentace bylo uloženo ve vzdálenosti větší než požadovaný 1 m od ohradní zdi a ochranné pásmo proto na sousední pozemek ani stavby nezasahuje. Stavba středotlakého plynovodu a plynovodních přípojek je v současné době již dokončena a je užívána na podkladě pravomocného kolaudačního rozhodnutí. Pokud se týká dotčení vlastnických práv žalobce způsobeného účinky stavby, konstatoval, že realizovaná stavba je stavbou podzemní, jejíž ochranné pásmo nezasahuje na sousední pozemek, nemá ani nemůže mít žádné účinky, kterými by omezovala vlastnická práva vlastníků sousedního pozemku a podzemní stavba přípojky plynu nemůže sousední pozemek zastínit, ani nemůže vlastníky obtěžovat hlukem. Stejně tak podzemní stavba nemůže působit estetické závady, ani se dotýkat vlastnických práv.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Stavební úřad vydal dne 26.6.2000 pod č.j. Výst/3258/0/1999/Ad územní rozhodnutí o umístění stavby: Komunikace a inženýrské sítě – vnitroblok Gregorova ul., kdy jednou s tímto rozhodnutím umísťovaných staveb byla i stavba středotlakého plynovodu a přípojky plynu k objektům C, D, E, F obytného souboru vnitrobloku Gregorova ulice v Písku. Dne 17.6.2004 akciová společnost Svatoš se sídlem v Písku podala žádost o povolení stavby středotlakého plynovodu a přípojek plynu k objektům C, D, E, F obytného souboru ve vnitrobloku Gregorovy ulice Písek. Současně s tím doložila projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výpisy z listu vlastnictví ohledně pozemků, na kterých měla být stavba realizována. Stavební úřad oznámil zahájení stavebního řízení opatřením ze dne 15.9.2004 a na dne 27.9.2004 svolal ústní jednání, při kterém nebyly vzneseny žádné připomínky. Do okruhu

účastníků stavební úřad zahrnul žadatele a.s. Svatoš, vlastníka pozemků – Město Písek, a.s. Jihočeská plynárenská České Budějovice a správce sítí v blízkosti budované stavby. Stavební úřad dne 25.11.2004 vydal rozhodnutí č.j. Výst/2032/0/2004/Št.STUR-StPo, kterým byla dle § 66 stavebního zákona povolena předmětná stavba, kde se uvádí, že stavební úřad se zabýval posouzením vzdálenosti stavební rýhy plynovodu v místech podél ohradní zdi sousední zahrady a s ohledem na odstup trasy a hloubku výkopu učinil závěr, že nemůže být dotčena. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.12.2004. Na podkladě tohoto stavebního povolení byla stavba realizována i pravomocně zkolaudována. Žalobce stavební povolení ze dne 25.11.2004 napadl odvoláním ze dne 27.9.2007, o kterém bylo rozhodnuto žalovaným tak, že je nepřípustné, a proto bylo zamítnuto, neboť bylo podáno osobou, která nemá postavení účastníka řízení, jestliže předmětnou stavbou není dotčeno jeho vlastnické právo k sousednímu pozemku. Ochranné pásmo dle energetického zákona bylo dodrženo, neboť plynovodní vedení je dle projektové dokumentace stavby v souladu s platným územním rozhodnutím uloženo ve vzdálenosti větší než požadovaný 1 m od ohradní zdi a ochranné pásmo na sousední pozemek ani stavby nezasahuje.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení je rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jako nepřípustné jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 25.11.2004, č.j. Výst/2032/0/2004/Št.STUR-StPo, které nabylo právní moci dne 14.12.2004 o povolení stavby: STL plynovod a přípojky plynu k objektům C, D, E, F v Gregorově ulici v Písku s odůvodněním, že nebylo podáno účastníkem řízení. Žalobce má za to, že rozhodnutím došlo k zásahu do jeho vlastnického práva, aniž konkretizuje jakým způsobem.

Žalovaný správně při rozhodování o odvolání postupoval podle zákona č. 500/2004 Sb. v platném znění, účinného od 1.1.2006. Podle § 179 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., bylo-li řízení pravomocně skončeno před účinností tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení, obnově nebo vydávání nového rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně lhůt v nichž lze takové řízení zahájit. V dané záležitosti bylo správní řízení pravomocně skončeno vzhledem k nepřípustnosti odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 25.11.2004, jež nabylo právní moci dne 14.12.2004, a proto podání žalobce ze dne 27.9.2007 bylo správně posuzováno žalovaným podle § 92 zákona č. 500/2004 Sb., kdy žádost o vydání stavebního povolení byla a.s. Svatoš podána dne 17.6.2004. Daná stavba byla povolena podle stavebního zákona účinného do 31.12.2006, proto podle § 190 odst. 3 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. účinného od 1.1.2007 se postupuje podle stavebního zákona platného v době povolení stavby. Podle § 140 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění platném do 31.12.2006, který upravuje jeho vztah ve stavebním řízení, se na řízení vedená podle stavebního zákona vztahují obecné předpisy o správním řízení, tedy správní řád, ovšem pouze tehdy, není-li ve stavebním zákoně stanoveno jinak. To znamená, že upravuje-li stavební zákon určité právní instituty odchylně od obecné právní úpravy, uplatní se norma stavebního zákona.

Ve stavebním řízení, které probíhalo a bylo ukončeno vydáním stavebního povolení dne 25.11.2004, jímž byla povolena stavba STL plynovodu a přípojky plynu k objektům, musely být podmínky účastenství zvažovány tak, jak je stanoví § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona č. 50/1976 Sb., tedy zda vlastnické právo k sousedním pozemkům a stavbám na nich může být dotčeno. Účelem tohoto ustanovení je umožnit ochranu práv osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním nemovitostem. Pro účastenství v řízení o povolení stavby nepostačuje pouhé sousedství se stavebním pozemkem, ale je nezbytné, aby byl dodržen předpoklad o tom, že soused může být navrženou stavbou přímo dotčen na svých právech.

Z postupu správních orgánů je zřejmé, že se zabývaly otázkou, zda došlo k dotčení práv žalobce, neboť v odůvodnění rozhodnutí Městského úřadu Písek se uvádí, že se zabýval posouzením vzdálenosti stavební rýhy plynovodu v místech podél ohradní zdi sousední zahrady a s ohledem na odstup trasy a hloubku výkopu učinil závěr, že nemůže být stavbou přímo dotčen. Závěr, že nedochází k žádné změně v právech žalobce, která by byla vyvolána účinky předmětného rozhodnutí je správný, neboť podzemní stavbou STL plynovodu a přípojky k plynu k objektům obytného souboru vnitrobloku v Gregorově ulici v Písku nemůže dojít k narušení pohody bydlení. Plynovod je zabudován v zemi a užívání této stavby nemá negativní účinky. K dotčení vlastnických práv, a to ani samotnou realizací stavby, neboť ke dni rozhodování byla předmětná stavba již zrealizována a zkolaudována. Soud poznamenává, že vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl ke dni rozhodování žalovaného ke dni 10.4.2008. Ochranné pásmo u středotlakého plynovodu a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, představující 1 m na obě strany od půdorysu (§ 69 odst. 3 energetického zákona publikovaného pod č. 458/2000 Sb.) bylo rovněž dodrženo.

Žalovaný se zabýval splněním zákonných podmínek podle § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, které neshledal a správně uzavřel, že žalobce není účastníkem řízení a odvolání žalobce jako nepřípustné zamítl dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., neboť rozhodnutí o stavebním povolení ze dne

25.11.2004 nabylo právní moci dne 14.12.2004. Stavební úřad se žalobcem jako s účastníkem řízení nejednal, neboť nebyl účastníkem řízení. Žalobce do řízení o vydání stavebního povolení vstoupil až podáním odvolání dne 30.10.2007, poté co rozhodnutí nabylo právní moci a stavba byla zrealizována a zkolaudována, proto je správný postup dle § 92 správního řádu a odvolání bylo jako nepřípustné zamítnuto, jestliže bylo vyhodnoceno, že žalobce nebyl účastníkem řízení, a proto nebyl osobou oprávněnou podat odvolání. Poznamenává se, že konkrétní kolaudovaná podzemní stavba je bez závad užívána, tato skutečnost prokazuje, že stavba nemá žádný dopad na nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobce, což samo o sobě potvrzuje, že úsudek stavebního úřadu o tom, že žalobce účastníkem řízení nebyl je správný.

Žalobce namítá, že jeho odvolání je přípustné, správní orgán ho měl v době vydání stavebního povolení považovat za účastníka řízení, neboť má povinnost považovat za účastníka řízení každého, kdo se domáhá přezkoumání rozhodnutí. Správní řád dle žalobce neváže vznik práva podat odvolání na účast v prvoinstančním řízení, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 7/2005 ze dne 14.4.2006. Dle odůvodnění uvedeného rozsudku správní řád je vykládán tak, že v případě nedoručení rozhodnutí ve věci lze nápravu zjednat použitím řádného opravného prostředku. Právo podat odvolání přiznával správní řád (zákon č. 71/1967 Sb.) v § 53 účastníkovi řízení a za osobu oprávněnou podat odvolání lze považovat nejen adresáta prvoinstančního rozhodnutí, ale každého, kdo se domáhá přezkoumání vydaného rozhodnutí s tím, že se toto rozhodnutí dotýká přímo jeho práv, právem chráněných zájmů nebo povinností. Lze souhlasit se žalobcem, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu může podat kdokoliv a odvolání není vázáno pouze na účastenství odvolatele v řízení před správními orgány I. stupně. Na správním orgánu pak je zkoumat mimo jiné, zda odvolatel nebyl opomenut jako účastník řízení, tedy zda žalobce jako mezující soused je dotčen na svých vlastnických právech. Je-li však zjištěno, jako je tomu v souzené věci, že odvolatel účastníkem řízení není, upravuje správní řád právní regulaci postupu, jak takové odvolání neúčastníka projednat. Právě takový postup byl žalovaným při rozhodování o odvolání žalobce správě zvolen a správně bylo odvolání žalobce zhodnoceno jako nepřípustné. V dané záležitosti se stavební povolení ohledně stavby plynovodu a přípojky plynu, jak bylo podrobně zdůvodněno v předchozí pasáži rozsudku, nedotýká práv žalobce jakožto vlastníka sousední nemovitosti, jehož vlastnická práva nebyla provedenou a v současné době zkolaudovanou stavbou přímo dotčena, a proto odkaz na tento rozsudek Nejvyššího správního soudu je zcela nepřípadný.

V této souvislosti soud považuje za nutné nad rámec věci podotknout, že z důvodu právní jistoty ve správním řádu účinném od 1.1.2006 (zákon č. 500/2004 Sb.) v § 84 je zakotveno, že osoba, která byla účastníkem řízení, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán oznámil.

Ostatními námitkami, které nebyly žalobcem konkretizovány se soud nemohl zabývat, protože takový postup soudu by byl zmatečný (srov. rozsudek NSS ze dne 28.5.2007, č.j. 8 As 43/2006-77).

Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud dospěl k závěru, žaloba důvodná není, a proto ji dle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Žalobce, který neměl v řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovaný, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení neúčtoval. Proto soud rozhodl, že se žalovanému nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Zúčastněným osobám, rovněž osobám zúčastněným na řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebylo zjištěno, že by jim soudem byla uložena nějaká povinnost (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační
stížnost do dvou týdnů od doručení jeho
písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu
soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1
s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve
čtyřech stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 22. října 2008

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru