Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 82/2011 - 30Rozsudek KSCB ze dne 14.12.2011

Prejudikatura

2 Afs 90/2004


přidejte vlastní popisek

10Af 82/2011 – 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce GT economy, s.r.o. se sídlem v Českých Budějovicích, Chelčického 77/23, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29.6.2011, č.j. 2850/11-1300, takto:

Žaloba sezamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 13.9.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29.6.2011 č.j. 2850/11-1300, jímž bylo změněno rozhodnutí správce daně o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období II. čtvrtletí 2006. Žaloba byla k poštovní přepravě podána dne 12.9.2011.

V žalobě se poukazuje na to, že daňová kontrola trpí porušením zásady zákonnosti, konkrétně spočívající v porušení § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu účinného v době provádění daňové kontroly. Zpráva o kontrole projednána nebyla a vyjádření daňového subjektu není zachyceno. Žalobce považuje uplatněné odvolání za vadně projednané, nezabývající se řádně odvolacími námitkami. K projednání zprávy ve skutečnosti dojít nemohlo, protože podle protokolu trvalo 15 minut. S odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu Pokračování
- 2 -
10Af 82/2011

žalobce dovozuje, že odvolací orgán požadavek žalobce na spravedlivý proces hodnotí jako účelový. Z žaloby lze dovodit, že žalobce zprávu o kontrole a protokol o jejím projednání hodnotí jako důkazy opatřené v rozporu s právními předpisy. Postup správce daně hodnotí jako nezákonný, který nemůže založit zákonné důsledky.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce byl s obsahem kontrolní zprávy seznámen, což potvrdil svým podpisem. Ve zprávě není uvedeno žádné vyjádření žalobce k výsledku kontroly, což však neznamená, že byl žalobce zkrácen na svém právu podle § 16 odst. 4 písm. f) zákona. Je na daňovém subjektu, zda a jakým způsobem bude svá procesní práva konzumovat. Pokud tato práva zůstala žalobcem nevyužita, nelze takovou skutečnost následně přičítat k tíži správce daně. Po podpisu protokolu pak nelze následně jeho obsah zpochybňovat. Dodatečný platební výměr odkazuje na dokument, který byl žalobci znám. Odůvodnění zcela odpovídá dikci § 32 odst. 3 zákona. Argumentace § 31 odst. 4 zákona není případná, protože správce daně daňové písemnosti nezískal, ale sepsal v součinnosti s daňovým subjektem.

Žalobce ve své replice poznamenal, že projednání zprávy nechápe jako kratičké sdělení doměrku. Žalobce měl být o možnosti vyjádřit se k výsledkům kontroly poučen. Jestliže se kontrolovaný subjekt nevyjádřil, znamená to, že takovou možnost nedostal. Neprojednaná kontrolní zpráva je důkaz opatřený v rozporu s předpisy.

Ze spisů finančních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti.

Dne 10.6.2009 byla u žalobce zahájena kontrola týkající se mimo jiné daně z přidané hodnoty za II. čtvrtletí roku 2006. Ve výzvě ze dne 9.10.2009 se uvádí, že při kontrole bylo zjištěno, že žalobce v kontrolovaném období prodal vozidlo OPEL Astra, avšak dané zdanitelné plnění není zaevidováno a jsou pochybnosti, zda byla přiznána daň z přidané hodnoty. Žalobce byl proto vyzván, aby ve stanovené lhůtě prokázal, že daň z prodeje vozidla na výstupu zaplatil a v jakém zdaňovacím období.

Na tuto výzvu žalobce reagoval sdělením z 23.11.2009 ve kterém uvedl, že prodej vozidla se uskutečnil, avšak v důsledku opomenutí nebyly do účetnictví a do evidence daně z přidané hodnoty údaje o tom zahrnuty.

Zpráva o daňové kontrole obsahuje popis průběhu kontroly, uvádí se zjištění o tom, že žalobce v II. čtvrtletí roku 2006 pořídil vozidlo OPEL Astra, z jakých podkladů byla tato skutečnost zjištěna a uzavírá se, že žalobce neprokázal, že přiznal daň z přidané hodnoty na výstupu. Kontrolní zpráva byla jednatelem žalobce dne 3.12.2010 podepsána.

O projednání výsledků kontroly daně z přidané hodnoty byl pořízen protokol z 3.12.2010, ve kterém se uvádí, že správce daně jednatele žalobce seznámil s kontrolním zjištěním a závěry uvedenými ve zprávě o kontrole. Protokol je jednatelem žalobce podepsán, uvádí se, že žalobce žádné námitky proti protokolu neuplatnil.

Dodatečný platební výměr byl vydán dne 16.12.2010 a v odůvodnění se odkazuje na obsah zprávy o kontrole daně z přidané hodnoty.

Odvolání žalobce bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že správce daně po celou dobu kontroly s žalobcem spolupracoval a svá zjištění mu sdělil. Pokračování
- 3 -
10Af 82/2011

Žalobce měl dostatek prostoru prokázat skutečnosti uvedené ve výzvě správce daně. Žalobce na výzvu písemně reagoval, výsledky kontroly byly projednány, ve zprávě je popsán průběh daňového řízení a zhodnoceny shromážděné důkazní prostředky. Žalobce se k výsledkům kontroly nevyjádřil. To však neznamená, že žalobce nebyl se zprávou o daňové kontrole seznámen. Žalobci bylo známo, o jakých skutečnostech vznikly správci daně pochybnosti, protokolem je doloženo, že s výsledky kontroly byl žalobce seznámen. Pokud se nevyjádřil, pak správce daně nemá žádnou možnost takové vyjádření od daňového subjektu vymáhat. K porušení práv žalobce při projednání kontrolní zprávy nedošlo. Žalobce věděl, jaké skutečnosti neprokázal, což ostatně připustil ve svém písemném sdělení. Proti výsledkům kontroly ničeho nenamítal. V daném časovém úseku bylo možno zprávu o kontrole projednat, protože projednání představovalo seznámení se závěry správce daně, ke kterým žalobce neměl dotazy, připomínky či vyjádření.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud nesdílí názor žalobce, že došlo k porušení zásady zákonnosti nedodržením ustanovení § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu účinného v době kontroly. Zpráva o daňové kontrole byla vyhotovena v písemné formě a žalobce byl s touto zprávou obeznámen a dostalo se mu jednoho výtisku této zprávy. Již okolnost, že jednatel žalobce podepsal zprávu i protokol o jednání ze dne 3.12.2010 svědčí o tom, že jednání, jehož předmětem bylo seznámení žalobce s výsledky kontroly daně z přidané hodnoty za konkrétní zdaňovací období, se uskutečnilo. Podpis jednatele ke kontrolní zprávě je připojen za rubrikou označenou vyjádření daňového subjektu k výsledkům kontroly a skutečnost, že v této rubrice není nic uvedeno, znamená jediné a sice to, že daňový subjekt žádné vyjádření nepodal. I z toho důvodu postačoval zcela krátký časový úsek k tomu, aby zpráva byla projednána. O tom, že žalobce neměl k předmětu jednání žádné námitky ani návrhy, svědčí ostatně protokol o ústním jednání z 3.12.2010, ve kterém je jako předmět jednání označeno právě projednání výsledků kontroly daně z přidané hodnoty a v rubrice návrhy a námitky proti obsahu protokolu je uvedeno, že nejsou a jednatel žalobce je na listině podepsán. Z obsahu obou těchto písemností vyplývá, že žalobce byl s výsledky kontroly seznámen a vyjádření k výsledkům kontroly nepodal. Soudu je z úřední činnosti známo, že ne každý kontrolovaný daňový subjekt na kontrolní zjištění obsažená ve zprávě reaguje. Podat vyjádření k výsledkům daňové kontroly tak, jak bylo koncipováno ustanovení § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu, představuje procesní právo daňového subjektu a nikoli jeho povinnost. Jestliže se daňový subjekt k výsledkům kontroly při jejím projednání nevyjádří, neznamená to porušení jeho procesního práva ve smyslu uvedené právní normy.

Skutečnost, že kontrolní zpráva byla projednána, dokládá podpis jednatele žalobce připojený jak k protokolu o projednání kontrolní zprávy, tak ve zprávě samé. Ostatně jednatel žalobce svým podpisem přisvědčil obsahu protokolu o tom, že správce daně jednatele žalobce s kontrolními zjištěními a závěry seznámil. Soud proto uzavřel, že žalobce měl možnost ke kontrolní zprávě se vyjádřit a pokud tak neučinil, neznamená to, že mu takové právo bylo upřeno. Ve spise založené písemnosti pouze prokazují, že žalobce vyjádření nepodal. Kontrolní zpráva byla proto v souladu s požadavky § 16 odst. 8 zákona projednána.

Postup správce daně nikterak neodporuje rozsudkům Nejvyššího správního soudu a nálezu Ústavního soudu ČR, na které se v žalobě odkazuje, protože žalobce byl seznámen se zjištěním o tom, že do evidence a účetnictví žalobce se nepromítla daň z přidané hodnoty na výstupu související s prodejem jednoho motorového vozidla, což ostatně žalobce sám Pokračování
- 4 -
10Af 82/2011

připustil a pochybení v účetnictví a evidenci označil za opomenutí. Jiné kontrolní zjištění mající dopad na dodatečné doměření daně zjištěno nebylo. S tímto výsledkem kontroly byl žalobce seznámen a ve smyslu doměření nepřiznané daně byla kontrola uzavřena. Ve své podstatě zjištění správce daně odpovídá postoji žalobce, který sám přiznal, že daň z přidané hodnoty prodaného vozidla se do daňového přiznání podaného za dané zdaňovací období nepromítla. Jestliže se k tomuto zjištění žalobce nikterak nevyjádřil, o čemž svědčí zpráva o kontrole a protokol o jednání, pak nemůže být ke kontrolní zprávě připojeno žádné vyjádření žalobce. Zahrnutí vyjádření daňového subjektu do kontrolní zprávy se předpokládá výlučně tehdy, je-li takové vyjádření podáno. To se však v souzené záležitosti nestalo. Proto nelze judikaturou uvedenou v žalobě argumentovat.

Odvolací námitka obsahující odkaz na judikaturu byla odvolací instancí projednána, o čemž svědčí odůvodnění napadeného rozhodnutí. V rozhodnutí o odvolání se výslovně uvádí, že žalobcem označené judikáty dopadají na jinou situaci.

Jestliže nebyla daň z přidané hodnoty na výstupu v souvislosti s prodejem daného motorového vozidla přiznána, nelze argumentovat zásadou legitimního očekávání, jestliže po ukončení daňové kontroly došlo k dodatečnému doměření daně. Jak již bylo uvedeno, zpráva o daňové kontrole byla projednána a žalobci doručena, a proto mohl předpokládat, že k dodatečnému doměření nepřiznané daně dojde.

Žalovaný se s odvolacími námitkami vypořádal a není na něm, aby rozebíral v odůvodnění rozhodnutí judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu ČR. Pro věc je podstatné, že doložil, že v dané věci byla kontrolní zpráva projednána a stalo se tak procesně předepsaným postupem.

Na skutečnosti, že zpráva byla projednána, nemění nic ani krátký časový úsek, po který tak bylo činěno. Je tomu tak proto, že postup správce daně při kontrole, tak jak je ve zprávě popsán, byl daňovému subjektu znám, například se uvádějí zjištění vedoucí k vydání výzev v kontrolovaných zdaňovacích obdobích a kromě toho se závady týkají pouze dvou zdaňovacích období, přičemž v každém z nich se jedná o prodej jednoho vozidla, přičemž ve III. čtvrtletí roku 2006 šlo ještě o 4 disky kol k vozidlu v tom čtvrtletí prodanému. Jak již bylo uvedeno, rozsah těchto zjištění byl znám i žalobci, který sám pochybení připustil. Žalobce se správcem daně spolupracoval, průběh řízení i jím samým připuštěná pochybení mu byly známy, a proto lze časový rozsah seznámení žalobce s výsledky daňové kontroly při jejím projednání považovat za zcela adekvátní.

Text zprávy tvoří čtyři strany, z nichž na dvou a půl stranách se popisuje průběh daňové kontroly od jejího zahájení, listiny, ze kterých bylo vycházeno, obsah výzvy správce daně pro daňový subjekt, odpověď daňového subjektu, tedy písemnosti daňovému subjektu dobře známé. Hodnocení těchto důkazů je obsaženo na straně 3 a 4 a tvoří necelou stránku tištěného textu. Je-li doloženo, že žalobce k výsledkům kontroly neměl žádné výhrady, pak časový údaj o době projednání kontrolní zprávy k takto koncipované písemnosti zcela postačuje. Žalobní tvrzení o tom, že časový údaj o projednání zprávy nasvědčuje tomu, že ta nebyla projednána, nemá proto oporu v písemnostech založených ve spise.

Předpokladem projednání kontrolní zprávy je její písemné vyhotovení před tím, než ta bude s daňovým subjektem projednána. To lze ostatně dovodit z ustanovení § 16 odst. 8 věta první daňového řádu, které předpokládá písemnost kontrolní zprávy. Má-li být kontrolní zpráva projednána, pak v souladu s uvedenou normou musí být před jednáním s daňovým Pokračování
- 5 -
10Af 82/2011

subjektem vyhotovena. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl by při projednání zprávy kontrolovaný subjekt zprávu podepsat.

Úsudek žalovaného o tom, že správce daně měl protokol o projednání kontrolní zprávy připraven, ještě neznamená, že zpráva nebyla řádným způsobem s daňovým subjektem projednána. Jednatel žalobce při této kontrole svým podpisem potvrdil, že byl s kontrolním zjištěním správcem daně seznámen. Na další straně protokolu pak rovněž svým podpisem potvrdil, že proti protokolaci neměl žádné námitky. Lze předpokládat, že kdyby uplatňoval námitky, případně se chtěl vyjádřit, pak by tyto jeho výhrady a vyjádření byly v protokole zachyceny a pak by zcela nepochybně ústní jednání trvalo delší dobu. Pro věc je podstatné, že žalobce v okamžiku podpisu protokolu žádné návrhy a námitky neměl. Bylo-li v okamžiku zahájení ústního jednání záhlaví protokolu s příslušnými poučeními nadepsáno, neznamená to vadu procesní povahy takového rázu, která by měla dopad do zákonnosti napadeného rozhodnutí. Pro věc je podstatné, že žalobce byl s výsledky kontroly obeznámen a se zřetelem k tomu, že sám pochybení v přiznání k dani z přidané hodnoty připustil, mohl kontrolní zjištění vedoucí k doměření daně z přidané hodnoty předpokládat.

Soud proto uzavřel, že žalobce byl s výsledky daňové kontroly obeznámen a kontrolní zpráva s ním byla procesním postupem předepsaným zákonem projednána.

Konkrétní dodatečný platební výměr se opírá o zjištění správce daně souladné s vyjádřením žalobce samého, že při prodeji automobilu OPEL Astra nebyla přiznána daň z přidané hodnoty na výstupu. To bylo zjištěno porovnáním účetních dokladů žalobce, daňového přiznání a kupní smlouvy. Skutkový stav byl tudíž zjištěn řádně, žalobce sám proti tomuto zjištění nemá žádné výhrady a právě toto zjištění bylo zahrnuto do zprávy a ta byla se žalobcem projednána. Bylo proto postupováno v souladu s požadavky § 16 daňového řádu, zásady spravedlivého procesu nebyly nikterak porušeny a k doměření daně došlo v souladu s procesními požadavky dříve platného daňového řádu a je v souladu se zákonem o dani z přidané hodnoty.

Zpráva o daňové kontrole představuje shrnutí daňové kontroly a ta je důkazním prostředkem. Jestliže daňová kontrola probíhala v souladu s požadavky § 16 daňového řádu, žalobce byl s výsledky daňové kontroly seznámen a ta s ním byla projednána, pak tu není žádný důkazní prostředek, který by byl opatřen v rozporu se zákonem. Proto nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že postup správce daně byl nezákonný. Tvrzená porušení právních norem regulujících daňovou kontrolu nebyla proto soudem shledána.

Replikou žalobce se lze zabývat výlučně potud, nepřesahuje-li žalobní body, protože replika byla podána v době po uplynutí lhůty k uplatnění žaloby, přičemž výlučně v této době lze žalobní body rozšiřovat.

K výhradě o projednání kontrolní zprávy nezbývá než odkázat na to, co bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, přičemž ze zprávy samé nevyplývá, že projednání se omezilo pouze na sdělení doměrku.

Žalobce, který žalobu podal poslední den lhůty, neuplatnil žádné výhrady k rozsahu splnění poučovací povinnosti správce daně. Nicméně z obsahu kontrolní zprávy i protokolu je zřejmé, že žalobce věděl o tom, že může uplatňovat výhrady, námitky a podávat vyjádření.

Pokračování
- 6 -
10Af 82/2011

Žalobce podepsal zprávu o kontrole i protokol o jejím projednání, čímž potvrdil, že obsah obou listin je správný. Zůstala-li rubrika o vyjádření daňového subjektu nedoplněná, znamená to jediné, že žalobce žádné vyjádření nepodal. Neznamená to, že takové možnosti se žalobci nedostalo.

Ustanovením § 16 odst. 4 písm. d) zákona nebylo v žalobě argumentováno. Tento předpis dopadá na námitky proti postupu pracovníka správce daně, avšak o takovou věc se v souzené záležitosti nejedná.

V souzené záležitosti bylo zjištěno porušení zákona o dani z přidané hodnoty, jestliže žalobce nezahrnul do daňového přiznání daň z přidané hodnoty na výstupu při prodeji motorového vozidla. Takové zjištění bylo učiněno při daňové kontrole, která se uskutečnila procesně předepsaným způsobem a procesně předepsaným postupem byla uzavřena. Daňová kontrola tu představuje řádně opatřený důkaz o porušení povinnosti žalobce při placení daně z přidané hodnoty, na základě kterého pak bylo povinností správce daně vydat dodatečný platební výměr. Zpráva o daňové kontrole byla pořízena v souladu s požadavky na ní kladenými podle § 16 zákona.

Soud proto shrnuje, že vady procesní povahy tvrzené v žalobě neshledal.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Podle ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 14. prosince 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru