Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 73/2014 - 31Rozsudek KSCB ze dne 10.03.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 Afs 78/2016

přidejte vlastní popisek

10Af 73/2014 - 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a. P.M., bytem v X, b. E.S., bytem v X, oba zastoupeni JUDr. Ivanem Punčochářem, advokátem v Plané nad Lužnicí, Nad Hejtmanem 17, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014 č.j. 25685/14/5000-14101-700779, za účasti společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., IČ 490 50 648, sídlem Majdalena 141, zast. JUDr. Jaroslavou Krybusovou, advokátkou v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 58/16,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 27. 11. 2014 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014, č.j. 25685/14/5000-14101-700779, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 3. 3. 2014 Pokračování
- 2 -
10Af 73/2014

č.j. 453500/14/2214-05700-302619, kterým byla zamítnuta stížnost žalobců proti postupu plátce daně, společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., který dle názoru žalobců nesprávně stanovil daň a její základ. Žalobci v předmětné stížnosti namítali nesprávný způsob zdanění výplaty vypořádacího podílu z důvodu nesprávně stanovené nabývací ceny s tím, že srážková daň měla být stanovena v nulové výši.

(2) Žalobou napadené rozhodnutí nemá oporu v právních předpisech a postupem správních orgánů v daňovém řízení byli žalobci zkráceni na svých právech. Žalobci je rozporován postup správce daně, který v jejich případě nesprávně aplikoval
ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních

z příjmů“). V daném případě zůstaviteli nárok na vypořádání podílu v obchodní korporaci nevznikl, vznikl pouze jeho dědicům, na které nabývací cenu obchodního podílu zůstavitele vztahovat nelze. Dědic není společníkem obchodní korporace, a proto na něj nelze vztahovat ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů, neboť zákon nestanoví, že by toto ustanovení bylo aplikovatelné i na právní nástupce společníka. Postupem žalovaného navíc vzniká výrazný nepoměr zdanění v situacích, kdy by dědicům byl vyplácen pouze vypořádací podíl po zůstaviteli bez jejich účasti ve společnosti, a v situacích, kdy by se dědic domáhal zrušení své účasti ve společnosti a následného vyplacení vypořádacího podílu. Pokud tedy dědic není dle daňových orgánů společníkem a ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů se váže výlučně na osobu společníka, pak dotyčný příjem z vypořádacího podílu srážkové dani nepodléhá vůbec a potom se jedná o příjem podléhající pouze dani dědické.

(3) Z důvodů výše uvedených bylo žalobci navrženo žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

(4) Žalovaný navrhl projednávanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Se závěry učiněnými žalobci v projednávané žalobě žalovaný nesouhlasí. Postup daňových orgánů byl v souladu se zákonem, když výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů. Základem této daně je hodnota vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu, tato nabývací hodnota je specifikována v ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V případě úmrtí společníka obchodní společnosti je nutné rozlišovat situaci, (1) kdy by došlo k dědění obchodního podílu a situaci, (2) kdy dědici obchodní podíl nenabývají a jejich dědictví představuje nárok na vypořádací podíl. Pokud by se jednalo o první případ a dědic by zdědil obchodní podíl a následně by ze společnosti vystoupil, měl by nárok na vypořádací podíl, přičemž základ zdanění tohoto podílu by byla pořizovací cena v hodnotě obchodního podílu, stanovená k datu úmrtí zůstavitele. Pokud by bylo dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno, náležel by dědicům pouze vypořádací podíl, základ daně je v takovém případě snižován o nabývací cenu podílu zemřelého společníka. Tento způsob zdanění odpovídá situaci, kdy by společník za svého života žádal o vyplacení vypořádacího podílu a předmětem dědictví by byla takto vyplacená částka. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se proto musí posuzovat u zůstavitele. Postup správce daně tudíž nezakládá nerovný přístup k dědicům. Ustanovení § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů je vázáno na vypořádací podíl společníka společnosti, nikoli na společníka společnosti. Závěrem žalovaný uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13.

Pokračování
- 3 -
10Af 73/2014

III. Obsah správních spisů

(5) Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 24. 10. 2013 č.j. 24D 334/2013 – 83 byla schválena dědická dohoda mezi žalobci, dle které nárok na vypořádací podíl ve výši 23,7%, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 38.000 Kč, namísto obchodního podílu náležejícího zůstaviteli, nyní zapsaného jako uvolněný obchodní podíl společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., v hodnotě 22.681.000 Kč, nabývají žalobci rovným dílem.

(6) Ze sdělení společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o. ze dne 30. 1. 2014 vyplývá, že společnost na základě rozhodnutí Okresního soudu v Táboře, provedla výpočet vypořádacího podílu žalobců, a to s ohledem na zdanění, které byla povinna v souladu
s ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů provést. Částka určená soudem ve výši

22.681.000 Kč byla ponížena o částku 38.000 Kč, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti a zbylou částku ve výši 22.643.000 Kč zdanila dle ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů částkou ve výši 3.396.450 Kč. Žalobci tedy měli nárok na částku ve výši 19.284.550 Kč, která jim byla dne 28. 11. 2013 odeslána na účty. V rámci výpočtu však společnost opomněla zohlednit částku ve výši 3.696.200 Kč, představující zůstavitelem odkoupený podíl od dalšího společníka, a rovněž částku ve výši 2.572.972 Kč, představující další zůstavitelem odkoupený podíl po jiném společníkovi. Nově provedeným výpočtem, kdy od částky 22.681.000 Kč byla odečtena částka 38.000 Kč, částka 3.696.200 Kč a částka 2.572.972 Kč, byla 15% daní zdaněna výsledná částka 16.373.828 Kč. Nová stanovená výše daně – 2.456.074 Kč měla být Finančnímu úřadu Třeboň odvedena dne 31. 1. 2014. Celková částka vyplacená žalobcům tudíž byla stanovena ve výši 20.224.926 Kč.

(7) Proti výše popsanému postupu plátce daně byla žalobci dne 5. 2. 2014 podána stížnost ke správci daně. Žalobci s provedeným daňovým odvodem nesouhlasí z důvodu nesprávně stanovené srážkové daně, která dle jejich názoru měla být nulová. Z tohoto důvodu žalobci požádali o doplacení částky 2.456.074 Kč, představující plátcem daně stanovenou srážkovou daň.

(8) Stížnost žalobců byla rozhodnutím správce daně ze dne 3. 3. 2014 zamítnuta. Správce daně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval správnost postupu plátce daně. V daném případě je třeba vycházet z ust. § 36 zákona o daních z příjmů, dle něhož výplata vypořádacího podílu podléhá 15% srážkové dani z příjmů. Základ pro srážkovou daň vychází z ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů, dle něhož je základem daně hodnota vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu. V případě úmrtí společníka je pak nutno rozlišovat dvě situace, a to dědění obchodního podílu a dědění vypořádacího podílu. V případě úmrtí společníka, kdy společenská smlouva vylučuje dědění obchodního podílu, nabývají dědici pouze vypořádací podíl, přičemž základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu u zemřelého společníka. Konstrukce je v daném případě stejná, jako kdyby zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl. Předmětem dědění je však vždy zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena podílu se tak musí posuzovat u zůstavitele.

(9) Proti rozhodnutí správce daně bylo žalobci dne 1. 4. 2014 podáno odvolání, kterým se žalobci domáhají změny rozhodnutí správce daně. Žalobci se se závěry správce daně týkajícími se způsobu zdanění vypořádacího podílu neztotožnili. Podklad pro srážkovou daň by měl být snížen o cenu pro účely daně dědické i v případě, kdy na dědice obchodní podíl nepřechází, ale přechází na ně právo na výplatu vypořádacího podílu. Cena pro účely dědické Pokračování
- 4 -
10Af 73/2014

daně byla v případě žalobců stanovena částkou 22.681.000 Kč, tato částka tedy představuje daňový základ a srážková daň je tudíž nulová.

(10) Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 9. 2014 č.j. 25685/14/5000-14101-700779 bylo odvolání žalobců zamítnuto. Žalovaný shledal postup správce daně jako správný. Výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, a to dani ve výši 15% vybírané srážkou. Základem daně je hodnota vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu, pokud je poplatníkem prokázána. Stanovení nabývací ceny podílu podléhá ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V případě úmrtí společníka může nastat situace, kdy dědic zdědí obchodní podíl a ze společnosti následně vystoupí, v takovém případě má nárok na vypořádací podíl, při jehož zdanění je základem nabývací cena, představující hodnotu obchodního podílu, stanovenou k datu úmrtí zůstavitele. Odlišná situace pak nastává v případě, kdy společník zemře a společenská smlouva zakazuje dědění obchodního podílu po tomto společníkovi. Dědicům náleží pouze vypořádací podíl a základ daně se potom snižuje o nabývací cenu podílu u zemřelého společníka. V daném případě proti výnosu za převod podílu lze jako daňový náklad uznat částku, za niž původní podíl nabyl zůstavitel. Konstrukce je stejná jako v případě, kdy by zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl a vyplacená částka by pak byla dále předmětem dědictví. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se proto musí posuzovat u zůstavitele. Správce daně tudíž postupoval správně, pokud stížnost žalobců neshledal důvodnou a jako takovou ji zamítl. Žalovaný, ve shodě se správcem daně, shledal postup plátce daně správným. V daném případě je třeba vycházet především ze skutečnosti, že na dědice nemohou být ze strany zůstavitele převedena větší práva, než měl on sám. Postup správce daně, kterým jako výdaj stanovil cenu nabytí podílu u zůstavitele, byl shledán správným. Žalobci navrhovaný důkaz výslechem daňových poradkyň, které již v dané věci podaly k žádosti žalobců písemné odborné vyjádření, byl žalovaným shledán nadbytečným. Jejich osobní výslech by v dané věci nemohl přinést žádné nové skutečnosti, daňové poradkyně nebyly v pozici svědků.

IV. Právní názor soudu

(11) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

(12) Žalobci je rozporován postup daňových orgánů, které potvrdily postup plátce daně v rámci odvodu daně z převodu vypořádacího podílu po zesnulém společníkovi. Dle názoru žalobců měla být daň stanovena v nulové výši, neboť dědic není společníkem společnosti, žádný vklad do ní nevložil a z tohoto důvodu není možné aplikovat nabývací cenu podílu dle ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů. Dle žalobců nelze činit rozdíl mezi děděním obchodního podílu a následným ziskem vypořádacího podílu a mezi děděním vypořádacího podílu v případě, kdy je dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno.

(13) V obecné rovině lze uvést, že smrt společníka ve společnosti s ručením omezeným je spojena buď s majetkovým vypořádáním dědiců anebo se vstupem dědiců do společnosti. V případě smrti společníka tedy náleží dědici nárok na výplatu vypořádacího podílu nebo obchodní podíl ve společnosti. Tento zděděný obchodní podíl se pak do majetkové roviny dostává při ukončení účasti nového společníka (dědice) ve společnosti, kdy Pokračování
- 5 -
10Af 73/2014

společníkovi náleží právo na vypořádací podíl, obchodní podíl je v takovém případě transformován do majetkového práva (práva na výplatu vypořádacího podílu). Pokud tedy obchodní podíl přechází na dědice, stává se předmětem daně dědické. Výše vypláceného vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné a mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Pokud na dědice obchodní podíl nepřechází (typicky v případech, kdy tento přechod vylučuje společenská smlouva), mají dědici právo na vypořádací podíl zemřelého společníka, resp. na jeho majetkové právo na vypořádání jeho účasti ve společnosti.

(14) V nyní projednávané věci podléhá zdanění předmětného vypořádacího podílu podle ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, zde zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 9 stanoveno jinak, činí 15 %, a to z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána.

(15) Nabývací cena podílu na obchodní společnosti je definována
v ust. § 24 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů jako pořizovací cena majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.

(16) Dle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) lze přechod obchodního podílu v případě smrti společníka zakázat či omezit společenskou smlouvou. Stejnou možnost společníkům ve společnosti s ručením omezeným dávalo ust. § 116 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

(17) Komentované znění ust. § 116 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. k možnosti vyloučení dědění obchodního podílu uvádí, že společnost (resp. její společníci) se může bránit nástupu dědiců tak, že ve společenské smlouvě dědění obchodního podílu vyloučí. Obchodní podíl potom na dědice nepřechází, nýbrž se uvolňuje a přechází na společnost. Ve vztahu k dědicům však nejde o vyloučení dědění jako právního nástupnictví, ale jen o to, že předmětem dědění nemůže být obchodní podíl zemřelého společníka. Předmětem dědění se stává jen majetkové právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, tedy vypořádací podíl. Toto řešení nelze použít výběrově jen pro některé společníky (zásada stejného zacházení se všemi společníky, ochrana svobody zůstavitele pořizovat závěť o svém majetku, vyloučení možnosti zneužití hlasovacího práva ze strany většinových společníků), nýbrž se musí týkat všech společníků. Dědicové jsou tedy v tomto případě vypořádáni vypořádacím podílem, který je předmětem dědění, a společnost naloží s uvolněným obchodním podílem postupem, který upravuje § 113 odst. 5 a 6. [Pokorná, J., a kol., Obchodní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2009].

(18) Jak již bylo krajským soudem uvedeno shora pod bodem 13, v případě smrti společníka je nutné rozlišovat dvě situace, a to situaci, kdy dědic nevstoupí do společnosti, neboť to vylučuje společenská smlouva, a je mu vyplácen vypořádací podíl zemřelého společníka stanovený k datu smrti tohoto společníka a situaci, kdy se dědic stane k datu smrti společníka společníkem a po ukončení dědického řízení dojde k ukončení účasti dědice jako nového společníka ve společnosti, v tomto případě je předmětem dědění obchodní podíl.

Pokračování
- 6 -
10Af 73/2014

(19) Zmiňované situace je nutné odlišit i z hlediska zdanění vypořádacího podílu. Pokud zemře společník ve společnosti, jejíž společenská smlouva dědění obchodního podílu vylučuje, náleží dědici vypořádací podíl a základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu zemřelého společníka, neboť se jedná o vypořádací podíl společníka. Obchodní podíl ve společnosti dědici v takovém případě nikdy nenabyli a s ohledem na znění společenské smlouvy ani nabýt nemohli. Pokud v případě smrti společníka společenská smlouva dědění jeho obchodního podílu nevylučuje, dědí dědic obchodní podíl, a to i pokud by do společnosti fakticky nevstoupil (ukončil by účast dohodou ve smyslu ust. § 203 zákona o obchodních korporacích nebo by požádal o zrušení své účasti soudem ve smyslu ust. § 211 zákona o obchodních korporacích), nebo pokud by se stal společníkem pouze na krátkou dobu (minimálně po dobu řízení o dědictví), hodnota vypořádacího podílu by se v takových případech odvíjela od data ukončení účasti nového společníka (dědice) a základ daně by snižoval o nabývací cenu obchodního podílu nového společníka (dědice). V takovém případě by se výše těchto hodnot odvíjela od doby, po kterou by dědic fakticky byl společníkem ve společnosti, a bylo by nutné zkoumat řádnou účetní závěrku společnosti, z níž by byla výše vypořádacího podílu určena.

(20) Takový postup se krajskému soudu nejeví jako nelogický či nespravedlivý. Zákonodárce se tímto způsobem snažil odlišit situace, kdy k dědění obchodního podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným může dojít a v takovém případě je pouze na vůli nového společníka (dědice), jakým způsobem se svou účastí naloží. Pokud ve společnosti setrvá a rozhodne se pro ukončení své účasti například po roce, je logické, že hodnota vypořádacího podílu tohoto společníka se bude odvíjet od aktuálních výsledků účetní závěrky společnosti a v rámci zdanění bude tento vypořádací podíl ponížen o nabývací hodnotu podílu tohoto společníka (dědice), který se na činnosti společnosti nějakou dobu podílel. Naproti tomu je zřejmé, že v případě, kdy dědici na základě společenské smlouvy nabýt obchodní podíl nemohou, bude jejich vypořádací podíl odpovídat majetkovému právu zůstavitele a v rámci zdanění tak bude vypořádací podíl zůstavitele ponížen o nabývací hodnotu jeho podílu, neboť dědici nikdy obchodní podíl nenabyli.

(21) Společnost Sloupárna Majdalena s. r. o. v souladu se zákonem vyloučila dědění obchodního podílu společníka. K nabytí obchodního podílu žalobci po zůstaviteli jakožto společníkovi obchodní společnosti tudíž v nyní projednávané věci nemohlo dojít a žalobcům tak vznikl nárok pouze na nabytí vypořádacího podílu zemřelého společníka. Předmětem dědění se stalo majetkové právo zemřelého společníka po vypořádání se společností. Takto vzniklé majetkové právo koresponduje se situací, kdy by společník z vlastní vůle ze společnosti vystoupil a v důsledku tohoto úkonu by mu vzniklo právo na vypořádací podíl. Sazba daně z tohoto příjmu proto odpovídá 15% z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti snížená o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci.

(22) Pokud je předmětem dědění majetkové právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, bezpochyby se jedná o právo na vypořádací podíl tohoto zemřelého společníka. Předmětný vypořádací podíl se tak jednoznačně váže právě k osobě zemřelého společníka. Sazbu daně tak bude nutné určit z tohoto vypořádacího podílu zemřelého společníka sníženého o cenu, za kterou svůj podíl ve společnosti původně nabyl. Tvrzení žalobců, dle nichž by měla výše nabývacího podílu odpovídat hodnotě jejich nabývacího podílu, nelze považovat za správné, neboť vzhledem k tomu, že dědí majetkové právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, je nutné i nabývací podíl odvíjet od osoby tohoto zemřelého společníka. Žalobci žádný obchodní podíl nenabyli a mají nárok Pokračování
- 7 -
10Af 73/2014

pouze na podíl vypořádací, který by za života náležel zůstaviteli, pokud by se rozhodl ze společnosti vystoupit.

(23) V nyní projednávané věci byla hodnota vypořádacího podílu zůstavitele stanovena v částce 22.681.000 Kč. Nabývací cena podílu pak sestává z částky 38.000 Kč, za kterou byl podíl zůstavitelem původně pořízen, dále z částky 3.696.200, představující zůstavitelem odkoupený obchodní podíl po bývalém společníkovi a z částky 2.572.972 Kč, představující další zůstavitelem odkoupený obchodní podíl po bývalém společníkovi. Dani podléhající částka tudíž byla stanovena ve výši 16.373.828 Kč, a to na základě odečtení nabývací ceny podílu od ceny vypořádacího podílu. Takto zvolený postup správce daně byl krajským soudem shledán v souladu se zákonem.

(24) Povinností společnosti při splnění důvodu pro ukončení účasti společníka (respektive zánik účasti smrtí zůstavitele) ve společnosti, byla výplata vypořádacího podílu, jehož výši, jak je shora popsáno, společnost stanovila, vypočítala srážkovou daň, po jejímž odpočtu určila výši čistého podílu, který byl předmětem dědictví. Soud neshledal opodstatněnou žalobní námitku, která byla vznesena pouze v obecné rovině, že postup, který byl v dané věci aplikován, odporuje rovnému zacházení s dědici a zásadě nezdanění dědického podílu mezi osobami v první a druhé příbuzenské linii. Je totiž třeba vzít na zřetel, že žalobci zmiňovaná zásada se týká daně dědické v souvislosti s nabýváním majetku dědictvím. V konkrétní záležitosti nemohl být děděn obchodní podíl, neboť to vylučovala společenská smlouva, smrtí zůstavitele se obchodní podíl transformoval na podíl vypořádací. Předmětem dědění byl zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se posuzovala u zůstavitele. Srážková daň tudíž nezatěžovala dědice, ale vypořádací podíl, který teprve poté ve výši čistého podílu byl předmětem dědictví. Žalobci v žalobě v podstatě poukazují na určitou tvrdost zákona, která však není nelogická, neboť v daném případě byla konstrukce stejná jako by vypořádací podíl byl vyplacen zůstaviteli, přičemž takto není pochyb o výši a postupu při stanovení nabývací ceny podílu, která by byla následně zděděna.

V. Závěr, náklady řízení

(25) Na základě shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že žalovaný, stejně tak jako správce daně, postupovali v souladu s platnou právní úpravou. Krajský soud tedy neshledal v jejich postupu nesprávnost ani nezákonnost. Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, žalovaný se řádně vypořádal s žalobcem uplatněnými odvolacími námitkami. Z tohoto důvodu shora uvedenou žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

(26) Současně v souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci neměli ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, byť je uplatňoval. V nyní projednávané věci krajský soud na straně úspěšného žalovaného neshledal existenci účelně vynaložených nákladů, přesahujících jeho běžnou činnost. Krajský soud k tomuto závěru odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015 č.j. 7 Afs 11/2014 - 50.

Poučení:

Pokračování
- 8 -
10Af 73/2014

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 10. března 2016

JUDr. Marie Trnková v. r.

Předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru