Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 72/2013 - 17Rozsudek KSCB ze dne 21.03.2014

Prejudikatura

5 Afs 63/2010 - 64

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 Afs 68/2014

přidejte vlastní popisek

10Af 72/2013 - 17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce R. K., zast. Ing. Františkem Mejtou, daňovým poradcem, Písek, tř. Národní svobody 33, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2013 čj. 19221/13/5000-14103-708571,

takto:

Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství Brno ze dne 13. 8. 2013 čj. 19221/13/5000-14103-708571 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.800 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám daňového poradce žalobce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou dne 21. 10. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2013 čj. 19221/13/5000-14103-708571, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v Táboře ze dne 21. 1. 2013 čj. 13472/13/2212-24802-303425 o zastavení odvolacího řízení ve věci odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu Pokračování
- 2 -
10Af 72/2013

výměru na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 ze dne 15. 10. 2012 čj. 202130/12/110912303425 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

(2) Žalobce v žalobě uvedl, že podal blanketní odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na dani z příjmů fyzických osob za rok 2009 a toto odvolání k výzvě správce daně doplnil podáním ze dne 21. 12. 2012, které současně k žalobě přiložil. Z toho důvodu vznesl jako jedinou žalobní námitku nezákonnost rozhodnutí žalovaného, kterým řízení o jeho odvolání zastavil. Podle názoru žalobce odvolání nemělo vadu, která by bránila řádnému projednání věci. Není povinností odvolatele uvádět konkrétní důvody, může uvést pouze důvody, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti či nezákonnosti napadeného rozhodnutí. K tomu odkázal na právní názor prezentovaný odbornou veřejností k této otázce.

(3) Podle žalobce požadavek na konkretizování odvolání není logicky odůvodnitelný, neboť odvolací orgán není podaným odvoláním nijak vázán. Formulace užitá daňovým řádem v § 112 odst. 1 písm. d) svědčí spíše o změkčení podmínky, která byla na kvalitu odvolání kladena dříve zákonem o správě daní a poplatků v § 48 odst. 4 písm. d). Přitom v obou rozhodnutích absentuje přezkoumatelné stanovisko, proč jsou důvody žalobcem uvedené v odvolání nepřezkoumatelné, které brání řádnému projednání a vydání meritorního rozhodnutí. Dle názoru žalobce nic nebránilo přezkoumání platebních výměrů, které byly vydány v rozporu se zákonem o dani z příjmu a zákonem o rezervách pro zjištění základu daně. Podle názoru žalobce se žalovaný věcnému rozhodnutí chtěl vyhnout. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(4) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. S právním názorem žalobce uvedeným v žalobě vyjádřil nesouhlas. Skutkový stav a právní posouzení jsou rozvedeny v odůvodnění napadeného rozhodnutí a ve spisovém materiálu.

(5) Žalovaný zdůraznil, že odvolání je tzv. kvalifikovaným podáním, na které jsou po formální stránce daňovým řádem kladeny určité nároky. Ty jsou stanoveny výslovně v § 112 odst. 1 daňového řádu. Žalobce podal ve věci daňové povinnosti na daň z příjmů fyzických osob za rok 2009 blanketní odvolání. K výzvě správce daně k odstranění vad podání zaslal poslední den lhůty dne 21. 12. 2012 doplněk odvolání, který správce daně neposoudil jako řádné doplnění daňovým řádem požadovaných náležitostí, respektive odstranění vad podání. Žalovaný setrval na názoru, že žalobce namítal pouze rozpor se zákonem o daních z příjmů a zákonem o rezervách. Tím nebyl splněn požadavek na náležitosti odvolání tak, jak je stanoví

daňový řád. Žalovaný uvedl, že nepožadoval po žalobci uvedení konkrétního ustanovení konkrétního zákona, požadoval popis nezákonnosti vydaného rozhodnutí, neboť jinak by se dostal do situace a prováděl přezkoumání rozhodnutí v plném rozsahu tak, jak před ním učinil správce daně. Tímto postupem by se nejednalo o dodržení zásady dvojinstančnosti ani o stav předvídaný daňovým řádem v jeho ustanovení § 112 a 114.

(6) Žalovaný poukázal na zásadu dispoziční, podle které je rozhodnutí nutné přezkoumat v rozsahu požadovaném v odvolání, odvolacímu orgánu je dále uloženo zohlednit veškeré nesprávnosti nebo nezákonnosti, které v odvolacím řízení vyjdou najevo. V konkrétním případě žalobcem nebyl rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí vymezen, neboť žalobce žádné důvody nezákonnosti neuvedl. Vyjádřil pouze nespokojenost nad napadeným rozhodnutím a požadoval po odvolacím orgánu, aby o věci v podstatě znovu rozhodl v plném rozsahu. Z toho důvodu žalovaný zastává názor, že žalobce spoléhal na Pokračování
- 3 -
10Af 72/2013

povinnost odvolacího orgánu zohlednit i jiné skutečnosti v odvolání nenamítané a nesprávně je zaměnil za absolutní povinnost provést univerzální přezkum rozhodnutí vždy.

(7) Žalovaný zároveň odmítl žalobcovu námitku, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Z rozhodnutí totiž zcela jasně vyplývá, na základě jakého skutkového stavu bylo rozhodováno, a jaká byla aplikována zákonná ustanovení. Závěry jsou formulovány srozumitelně a jsou řádně zdůvodněny. Z rozhodnutí vyplývá, jak byly vypořádány žalobcovy odvolací námitky.

III. Obsah správního spisu

(8) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

(9) U žalobce byla zahájena daňová kontrola na dani z příjmu za zdaňovací období roku 2009 dne 16. 5. 2011. Výsledek daňové kontroly byl shrnut ve zprávě o daňové kontrole, kde k roku 2009 bylo z účetnictví žalobce zjištěno, že v roce 2009 účtoval na účet č. 552000“tvorba a zaúčtování rezerv podle zvláštních předpisů“ rezervu na opravu hmotného majetku ve výši 1.522.585,25 Kč. Tuto rezervu dle závěru správce daně žalobce celou zahrnul do daňových výdajů v roce 2009 neoprávněně, neboť v rozporu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. i) nebyla vytvořena dle zákona o rezervách a nejedná se o výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. S výsledky daňové kontroly byl žalobce seznámen dne 25. 9. 2012.

(10) Na základě výsledků daňové kontroly vydal správce daně dne 15. 10. 2012 dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009, kde žalobci doměřil daň ve výši 156.195 Kč. V odůvodnění dodatečného platebního výměru je uvedeno, že za odůvodnění se ve smyslu § 147 odst. 4 daňového řádu považuje zpráva o daňové kontrole.

(11) Proti dodatečnému platebnímu výměru se žalobce odvolal. Vzhledem k tomu, že odvolání neobsahovalo náležitosti stanovené v § 112 odst. 2 daňového řádu vyzval správce daně žalobce dne 20. 11. 2012, aby ve lhůtě 15 dnů odstranil vady odvolání a poučil jej o tom, co má v doplňku odvolání uvést. Žalobce požádal o prodloužení lhůty pro doplnění odvolání do 21. 12. 2012. Žádosti žalobce správce daně rozhodnutím ze dne 7. 12. 2012 vyhověl. Dne 21. 12. 2012 bylo správci daně doručeno doplnění náležitostí odvolání, v němž žalobce uvedl „závěry uvedené ve zprávě o kontrole a finančně promítnuté do napadeného rozhodnutí vycházejí nejen z nesprávné interpretace zákona o daních z příjmů, ale zejména zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Naopak veškeré vyloučené částky jsou výdaji podle zákona o daních z příjmů, a proto je vydané rozhodnutí nezákonné“.

(12) Správce daně Finanční úřad pro Jihočeský kraj rozhodl dne 21. 1. 2013 tak, že odvolací řízení se zastavuje. Správce daně posoudil doplněné odvolání žalobce v kontextu zákonných ustanovení odvolacího řízení dle daňového řádu a uzavřel, že žalobce na výzvu správce daně neuvedl konkrétní důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí.

(13) Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Uvedl, že podané odvolání bylo doplněno a jsou v tomto doplňku uvedeny důvody, v nichž je spatřována nezákonnost Pokračování
- 4 -
10Af 72/2013

platebního výměru. Výklad, který správce daně zaujal, považuje žalobce za nesprávný a nelogický a odvolání považuje za projednatelné. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím dne 13. 8. 2013 tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v Táboře o zastavení odvolacího řízení ze dne 21. 1. 2013 bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že žalobce neodstranil vady odvolání, nedoplnil ve smyslu § 112 odst. 1 daňového řádu důvody, pro které považoval dodatečný platební výměr za nezákonný. Přitom citované ustanovení vyslovuje požadavek, jakým způsobem mají být vymezeny odvolací důvody, což žalobce nerespektoval. Rozhodnutí prvostupňového orgánu žalovaný správní orgán nepovažoval za nepřezkoumatelné ani nezákonné.

IV. Právní názor soudu

(14) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná.

(15) Soud se věcí zabýval v mezích uplatněných žalobních bodů, především pak posouzením otázky, zda byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení odvolacího řízení.

(16) Ustanovení § 112 odst. 1 daňového řádu taxativně stanoví náležitosti odvolání za a) označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal, b) označení odvolatele, c) číslo jednací popřípadě číslo platebního výměru, nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, d) uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí, e) označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání, f) návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí. Podle odstavce druhého, obsahuje-li podané odvolání vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. Podle odstavce třetího, odstraní-li odvolatel vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas, v opačném případě správce daně odvolací řízení zastaví.

(17) V konkrétním případě vydal správce daně dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009, kterým žalobci doměřil daň ve výši 156.195 Kč. K tomu v odůvodnění dodatečného platebního výměru odkázal na obsah zprávy o daňové kontrole ze dne 25. 9. 2012. Žalobce podal proti dodatečnému platebnímu výměru blanketní odvolání. Správce daně proto výzvou ze dne 20. 11. 2012 žalobce vyzval k odstranění vad odvolání, neboť blanketní odvolání bránilo řádnému projednání věci. Konkrétně žalobce vyzval, aby uvedl důvody, v nichž spatřuje nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí, označil důkazní prostředky k tvrzením o skutkovém stavu a sdělil návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí. Lhůtu k odstranění vad odvolání stanovil správce daně v délce 15 dnů od doručení výzvy. Žalobce požádal o prodloužení této lhůty do 21. 12. 2012 z důvodu zdravotní indispozice. Tento návrh žalobce správce daně rozhodnutím o prodloužení lhůty ze dne 7. 12. 2012 akceptoval. Žalobce dne 21. 12. 2012 doručil správci daně doplněné odvolání proti rozhodnutí č. 202130/12/110912303425 na daň z příjmů za rok 2009. Uvedl v něm, že závěry uvedené ve zprávě o kontrole a finančně promítnuté do napadeného rozhodnutí vycházejí nejen z nesprávné interpretace zákona o daních z příjmů, ale zejména zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Naopak veškeré vyloučené částky jsou výdaji dle zákona o daních z příjmů, a proto je vydané rozhodnutí Pokračování
- 5 -
10Af 72/2013

nezákonné. Navrhl zrušení výše označeného rozhodnutí. Na základě takto doplněného odvolání správce daně vydal dne 21. 1. 2013 rozhodnutí, kterým odvolací řízení zastavil. Správce daně uvedl, že posoudil doplněné odvolání v kontextu zákonných ustanovení odvolacího řízení dle daňového řádu a zhodnotil, že důvody, které žalobce uvedl, nepředstavují konkrétní důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí, a proto podle § 112 odst. 3 daňového řádu odvolací řízení zastavil.

(18) Soud nesdílí názor správních orgánů o tom, že nebyly na výzvu doplněny žádné konkrétní důvody osvědčující nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Z citovaného obsahu doplněného odvolání naopak vyplývá, že žalobce vytkl správci daně nesprávnou interpretaci zákona o daních z příjmů, zejména zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Současně připojil, že veškeré vyloučené částky jsou výdaji dle zákona o daních z příjmů a z toho důvodu, že byly tyto částky vyloučeny, označil vydané rozhodnutí za nezákonné. Vzhledem ke skutečnosti, že z obsahu zprávy o daňové kontrole týkající se roku 2009 vyplývá, že žalobce v roce 2009 zaúčtoval na účet č. 552000 „tvorba a zaúčtování rezerv podle zvláštních předpisů“ rezervu na opravu hmotného majetku ve výši 1.522.585,25 Kč nelze mít pochybnosti o tom, že právě vyloučení této částky, k níž správce daně uvedl, že nemůže být celá zahrnuta jako daňový výdaj pro rozpor s ustanovením § 24 odst. 2 písm. i) zákona o rezervách jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů žalobce rozporoval. Vzhledem k tomu, že správce daně, ve zprávě o daňové kontrole, k takto vyloučenému výdaji týkajícímu se rezervy, neuvedl žádné další odůvodnění, se kterým by bylo lze polemizovat, je dle soudu výhrada žalobce týkající se tohoto postupu, jako odvolací námitka dostačující. V odůvodnění napadeného rozhodnutí není k postupu správce daně žádné další vysvětlení, je pouze činěn odkaz právě na obsah zprávy o daňové kontrole a z toho důvodu nelze souhlasit se závěrem daňových orgánů, že odvolání je nekonkrétní a nelze se jím věcně zabývat. Stejně tak argumentovat lze i k odvolací námitce týkající se vyloučené částky výdajů dle zákona o daních z příjmů. Soud proto uzavřel, že žalovaný si mohl být jist, jaké rozhodnutí bylo odvoláním napadeno a kdo odvolání podal. Bylo uvedeno i číslo jednací platebního výměru. Důvody, v nichž byla spatřována nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí, byly uvedeny sice stručně, nicméně byly označeny, a jak již soud výše uvedl, vzhledem ke stručnosti zhodnocení pochybení žalobce, nemohl správce daně očekávat ani podrobné odůvodnění výhrad proti postupu správce daně. Žalobce nenamítal vady skutkové, a proto také nebylo nutné navrhovat důkazní prostředky k takovému tvrzení. Ostatně i správce daně uvedl, že neoznačení důkazních prostředků dle § 112 odst. 1 písm. e) daňového řádu nebylo důvodem k zastavení odvolacího řízení. Návrh pro odvolací orgán, jak má být v dané věci projednání odvolání žalobce postupováno, byl uveden, neboť žalobce požadoval, aby odvolací orgán dodatečný platební výměr zrušil.

(19) Soud proto uzavřel, že výhrady žalovaného i prvostupňového správce daně, na základě kterých bylo odvolací řízení zastaveno, byly neopodstatněné. Odvolání žalobce i přes jeho stručnost obsahovalo zákonem stanovené taxativní náležitosti odvolání, bylo z něho zřejmé, z jakých důvodů a čeho se žalobce domáhal. Odvolání proto bylo meritorně projednatelné.

(20) Soud dospěl k závěru, že v konkrétní věci nebyly splněny podmínky pro zastavení odvolacího řízení podle § 112 odst. 3 daňového řádu. Žalobce odstranil vytýkané vady odvolání a jeho odvolání bylo meritorně projednatelné. Vzhledem k tomu, že odvolací řízení bylo zastaveno, došlo k neoprávněnému vyloučení zákonem zaručeného práva žalobce na přezkum rozhodnutí správce daně odvolacím orgánem. Postup finančních orgánů byl v rozporu s právem na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a Pokračování
- 6 -
10Af 72/2013

svobod a článku 36 odst. 2 téže Listiny, neboť rozhodnutí správce daně o vlastní daňové povinnosti žalobce mohou být na základě případné žaloby přezkoumána ve správním soudnictví teprve poté, co budou vyčerpány řádné opravné prostředky v daňovém řízení, tedy i odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru, a kdy bude o nich žalovaným meritorně rozhodnuto.

V. Závěr, náklady řízení

(21) Soud proto uzavřel, že postupoval podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení bez jednání rozsudkem, neboť skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí byl v rozporu se spisy.

(22) Soud proto zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

(23) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 9.800 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč, náklady zastoupení daňovým poradcem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tedy 6.200 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) 600,- Kč, náklady celkem 9.800 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 7 -
10Af 72/2013

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. března 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru