Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 63/2012 - 24Rozsudek KSCB ze dne 23.03.2012

Prejudikatura
7 Afs 42/2007 - 142

přidejte vlastní popisek


10 Af 63/2012-24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně Z. J., zastoupené JUDr. Tomešem Vytiskou, AK Jindřichův Hradec, Masarykovo nám. 1/II, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2011, č.j. 5979/11-1500,

takto:

Rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 7. 12. 2011, č.j. 5979/11-1500 se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8.760,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 23. 1. 2012 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jejím odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 19. 7. 2011, kterým byla podle § 104 odst. 1 daňového řádu opravena zřejmá nesprávnost v rozhodnutí č.j. 72723/10/086910301225 ze dne 15. 12. 2010, v dodatečném platebním výměru na daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2008, tak, že odvolání žalobkyně bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Pokračování
- 2 -
10Af 63/2012

Žalobkyně v žalobě uvádí průběh předchozího řízení, namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobkyně s odkazem na ustanovení § 104 odst. 1 daňového řádu má za to, že lze napravit pouze tzv. písařské chyby v rozhodnutí, nikoli chybně formulované odůvodnění. V případě pochybení, jehož se správce daně při vydání dodatečného platebního výměru dopustil, se jedná o absenci zákonné náležitosti rozhodnutí, nikoli o zřejmou chybu v psaní, počtech či jinou zřejmou nesprávnost. V souvislosti s tím žalobkyně poukazuje na to, že odůvodnění rozhodnutí má být přesvědčivé a má být i dodrženo právo daňového poplatníka na spravedlivý proces. Tomuto požadavku správce daně při vydání původního rozhodnutí nedostál, což nelze napravit rozhodnutím o opravě zřejmých nesprávností, neboť se jedná o absenci zákonné náležitosti rozhodnutí, nikoliv o zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti. Žalobkyně odkazuje na § 89 odst. 2 správního řádu, z něhož vyplývá, že odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Žalovaný vydal rozhodnutí v rozporu s § 102 a 104 daňového řádu, proto žalobkyně navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Napadeným rozhodnutím ze dne 19. 7. 2011 bylo opraveno odůvodnění dodatečného platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 ze dne 15. 2. 2010. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí nebyl omylem uveden odkaz na zprávu o vytýkacím řízení ze dne 26. 10. 2010, ale pouze odkaz na číslo jednací úředního záznamu o stanovení základu daně podle pomůcek. Odkaz na zprávu o vytýkacím řízení ze dne 26. 10. 2010 byl uveden ve výroku předmětného dodatečného platebního výměru, tato zpráva byla s žalobkyní projednána i jí byla předána. I před opravou bylo tedy zcela zřejmé, proč správce daně nevyměřil daň dle podaného přiznání. Chyba, které se správce daně dopustil v odůvodnění dodatečného platebního výměru, byla zcela zákonným způsobem opravena postupem dle § 104 odst. 1 daňového řádu. Žalovaný nepřisvědčil námitce žalobkyně na chybějící náležitost rozhodnutí a postup správce daně při opravě dodatečného platebního výměru dle § 104 odst. 1 daňového řádu je správný a zákonný. Obdobné znění požadavku na nutnost a rozsah odůvodnění rozhodnutí vydávaných následně po vytýkacím řízení obsahuje § 102 daňového řádu. Zcela nemístně je žalobkyní odkazováno na ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu, neboť daňový proces je upraven řádem daňovým. Ustanovení § 104 odst. 1 daňového řádu připouští opravu zřejmých chyb v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím. Obsahovalo-li opravované rozhodnutí odkaz na zprávu o výsledku vytýkacího řízení v samotném výroku rozhodnutí a v odůvodnění bylo zmíněno jen číslo jednací úředního záznamu, doplňujícího předmětnou zprávu, což bylo žalobkyni známo, jednalo se o zřejmou nesprávnost.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Finanční úřad v Jindřichově Hradci dne 15. 12. 2010 pod č.j. 72723/10/086910301225 vydal dodatečný platební výměr na daň a ztrátu z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2008, kterým byla žalobkyni dodatečně vyměřena daň z příjmu ve výši 0,- Kč. Proti tomuto platebnímu výměru se žalobkyně v zákonné lhůtě neodvolala. Citovaný platební výměr je odůvodněn takto: viz úřední záznam č.j. 72724/10/086910301225.

Žalobkyně dne 17. 6. 2011 vznesla výhradu k odůvodnění dodatečného platebního výměru. Správce daně dne 19. 7. 2011 vydal rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností dle § 104 odst. 1 daňového řádu, opravil dodatečný platební výměr na základ daně, daň a ztrátu z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 ze dne 15. 12. 2010 tak, že původně Pokračování
- 3 -
10Af 63/2012

odůvodnění: viz úřední záznam č.j. 72724/10/086910301225 opravuje na odůvodnění: viz zpráva o vytýkacím řízení č.j. 40250/10/086910301225 ze dne 26. 10. 2010 a dále úřední záznam o stanovení základu daně, daně podle pomůcek č.j.72724/10/086910301225 ze dne 14. 14. 2010. Toto rozhodnutí odůvodnil správce daně tak, že v odůvodnění předmětného dodatečného platebního výměru bylo zřejmou nesprávností uvedeno pouze číslo jednací úředního záznamu, omylem zde nebylo uvedeno číslo jednací zprávy o vytýkacím řízení č.j. 40250/10/086910301225 ze dne 26. 10. 2010 s tím, že toto číslo jednací zprávy o vytýkacím řízení bylo uvedeno ve výroku předmětného dodatečného platebního výměru.

Proti shora uvedenému rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností se žalobkyně odvolala, pochybení nelze napravit rozhodnutím o opravě zřejmých nesprávností, neboť se jedná o absenci zákonné náležitosti rozhodnutí, nikoliv o zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti.

Odvolání žalobkyně bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto s odůvodněním, že ustanovení § 104 odst. 1 daňového řádu připouští opravu zřejmých chyb v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti. Obsahovalo-li opravované rozhodnutí odkaz na zprávu o výsledku vytýkacího řízení v samotném výroku rozhodnutí a v odůvodnění již bylo jen zmíněno číslo jednací úředního záznamu doplňujícího předmětnou zprávu, jednalo se dle žalovaného o zřejmou nesprávnost a postup správce daně byl v souladu s daňovým řádem.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Správce daně vydal rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností dne 19. 7. 2011 dle § 104 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. Dle tohoto ustanovení správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím.

Výkladem institutu opravy zřejmých nesprávností se soudy ve správním soudnictví již zabývaly. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č.j. 7Afs 42/2007-142 se uvádí, že „institut opravy zřejmých omylů a nesprávností lze správním orgánem aplikovat pouze na zjevné omyly ohledně údajů, které jsou jinak dostatečně podloženy zjištěními prokazujícími správné znění, tedy na opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných čísel, ale také na opravy početních chyb.

Z uvedeného vyplývá, že se judikatura shoduje v tom, že institut oprav zřejmých nesprávností lze využít především k opravě méně významných chyb, omylů, nepřesností a nesprávností. Oprava, kterou však správce daně provedl a žalovaný aproboval, však pod takto vymezený rozsah nemůže spadat v případě, kdy správce daně původní odůvodnění znějící viz úřední záznam č.j. 72724/10/086910301225 opravil na odůvodnění: viz zpráva o vytýkacím řízení č.j. 40250/10/086910301225 ze dne 26. 10. 2010 a dále úřední záznam o stanovení základu daně, daně podle pomůcek č.j. 72724/10/086910301225 ze dne 14. 12. 2010, neboť došlo tak k rozšíření odůvodnění napadeného rozhodnutí. V odůvodnění je odkazováno na další důkaz – zprávu o vytýkacím řízení. Neuvedení zprávy o vytýkacím řízení v dodatečném platebním výměru nelze vnímat jako zřejmou nesprávnost, neboť tento důkaz, který byl v odůvodnění následně v rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností uveden, může mít přímý dopad do sféry žalobkyně. Nejedná se tedy v daném případě o méně významnou chybu či nesprávnost, jde o absenci uvedení zprávy o vytýkacím řízení. Doplněním zprávy o vytýkacím řízení do textu odůvodnění došlo tak ke změně obsahu odůvodnění dodatečného platebního výměru. Soud proto uzavřel, že aplikací ustanovení § Pokračování
- 4 -
10Af 63/2012

104 odst. 1 daňového řádu nelze provést opravu platebního výměru v odůvodnění tak, že dojde v případě uvedení dalšího důkazu ke změně obsahu odůvodnění rozhodnutí. Takový postup totiž zakládá důvodné pochybnosti o správnosti rozhodování správního orgánu, případně nasvědčuje libovůli jejich rozhodování a je i jednoznačně v rozporu s principem právní jistoty. Při opravě zřejmých nesprávností lze odstraňovat jen chyby, kterých se správce daně dopustí ve vydaných rozhodnutích, tedy opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných čísel a opravy početních chyb. Postupem podle § 104 daňového řádu lze tedy opravit v rozhodnutí jen takové zřejmé chyby v počtech, psaní nebo jiné omyly. O takovou situaci se však v daném případě nejedná, neboť jak je zřejmé z rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností, nedošlo k opravě chyb v psaní, ale o doplnění rozhodnutí – o další důkaz – o zprávu o vytýkacím řízení.

Rozhodnutí vydané žalovaným proto vykazuje shora uvedené vady řízení, jež jsou důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., jde o podstatné porušení ustanovení o řízení. Soud proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věci vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Zcela nepřípadný je odkaz žalobkyně na ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu v případě, že správce daně postupuje při správě daní dle daňového řádu zákona č. 280/2009 Sb. V souvislosti s tím soud odkazuje na ustanovení § 262 daňového řádu, dle něhož se při správě daní správní řád nepoužije.

Soud poznamenává, že v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností není důvod se zabývat nezbytností uvedení odůvodnění v dodatečném platebním výměru, který byl vydán v roce 2010 pod č.j. 72723/10/0862910301225. Při přezkoumávání napadeného rozhodnutí není rozhodné, zda uvedený platební výměr obsahoval všechny náležitosti a zda je odůvodnění dodatečného platebního výměru přezkoumatelné. V daném řízení bylo rozhodné, zda správce daně provedl opravu zřejmých nesprávností v souladu s ustanovením § 104 daňového řádu či nikoli.

O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež představují dva úkony právní služby po 2.100,- Kč, 2x režijní paušál po 300,- Kč, soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 960,- Kč, které je zástupce žalobkyně plátcem, celkově tedy částka soudem přiznaných nákladů řízení činí 8.760,- Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování
- 5 -
10Af 63/2012

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. března 2012

Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Balejová v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru