Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 62/2010 - 19Rozsudek KSCB ze dne 31.08.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Afs 71/2010 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10Af 62/2010 – 19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce A.R., zast. Ing. Františkem Mejtou, daňovým poradcem v Písku, Zeyerova 2388, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28.6.2010, č.j. 3396/10-1500, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 15.7.2010 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ze dne 28.6.2010, č.j. 3396/10-1500, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce v záležitosti výzvy k odstranění vad daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2009.

V žalobě se uvádí, že rozhodnutí je způsobilé přezkoumání soudem, protože jde o jakousi specifickou formu jeho zastavení. Proto bylo konečným způsobem zasaženo do práv Pokračování
- 2 -
10Af 62/2010

žalobce, v důsledku něhož daň nebude řádně vyměřena a nedojde k vyčíslení přeplatku na dani a jeho vrácení.

Žalobce byl vyzván k vlastnoručnímu podpisu daňového přiznání, když na tiskopise daňového přiznání jeden vlastnoruční podpis žalobce byl. Podané daňové přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku bylo podepsáno. Proto je výzva nezákonná, protože vynucovala povinnost řádně splněnou. Předmětem sporu je skutečnost, že nějaký ministerský úředník přistoupil k tvorbě tiskopisu daňového přiznání. Není podstatné, na kolik dílčích podání se souhrnné podání učiněné poplatníkem elektronicky rozdělí. Podstatné je, že postačuje jeden elektronický či vlastnoruční podpis. Při podání datovou schránkou není zapotřebí žádný podpis. Žalobce se dovolává přehledů osob samostatně výdělečně činných o vrácení přeplatku na sociálním a zdravotním pojistném.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Je nezpochybnitelné, že týž tiskopis obsahuje údaje daňovým subjektem tvrzené za předmětné zdaňovací období a zároveň jej lze vyplněním v jeho sedmém oddílu využít k uplatnění práva na vrácení přeplatku na téže dani bez nutnosti samostatného podání na jiném tiskopise. Z logiky věci a grafického provedení tiskopisu nelze než usoudit, že jedná se o dvě samostatná podání bez akcesorické vazby. Obsahuje-li formulář více podání, v tomto případě odlišné povahy, když jedno je výrazem splnění povinnosti a druhé uplatněním práva a tato podání jsou od sebe nezaměnitelně graficky a textově oddělena, nelze usuzovat, že podepsáním žádosti k uplatnění práva bylo zároveň podepsáno prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v daňovém přiznání uvedených, tedy splnění povinnosti břemena tvrzení. Odkazuje se na § 40 odst. 2 daňového řádu, které stanoví, že daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách. Žalobce nezpochybňuje, že tiskopis nebyl v souladu se zněním zákona. Završuje-li obsah údajů tvrzených daňovým subjektem prohlášení, pak z textu vyplývá, že podpis daňového subjektu bude následovat v místě tomu určeném nebo kdekoliv pod prohlášením v rámci podání daňového přiznání.

K argumentaci podáním přiznání elektronickým zařízením, kde se požaduje pouze jeden podpis, žalovaný konstatuje, že žalobce srovnává nesrovnatelné, ztotožňuje-li přiznání v listinné podobě s podáním opatřeným elektronickým podpisem prostřednictvím datové zprávy nebo datové schránky. Na rozdíl od formulářové podoby, kde je oprávněnost podání a nezaměnitelná identifikace žadatele ošetřena jeho přístupem k elektronické verzi v podobě certifikátu či uživatele datové schránky a postup v těchto případech je upraven § 21 odst. 2 a násl. daňového řádu a zákonem o elektronickém podpisu. V listinné podobě náležitost nezpochybnitelné identifikace daňového subjektu činícího podání nemůže být jinak splněna, než připojením vlastnoručního podpisu na každém podání samostatně. Plní-li daňový subjekt svou povinnost podání přiznání k dani a prohlašuje-li, že uvedl veškeré údaje správně a úplně, tak jak stanoví zákon, pak náležitostí podání je též jeho podpis na důkaz jeho vůle toto prohlášení o pravdivosti učinit.

Žádá-li daňový subjekt o vrácení přeplatku, pak svou vůli též stvrdí svým podpisem. V obou případech není rozhodné, zda daňový subjekt využije jednoho tiskopisu pro podání dvou samostatných podání či zda táž podání předloží na samostatných tiskopisech.

Ze spisu finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Žalobce podal dne 22.3.2010 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2009. Z oddílu o placení daně vyplývá tvrzení, že žalobce na dani zaplatil o 8.310 Kč více, než činí Pokračování
- 3 -
10Af 62/2010

jeho daňová povinnost. Tiskopis obsahuje prohlášení o tom, že všechny údaje uvedené daňovým subjektem v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné, což je zapotřebí stvrdit podpisem. Podpis na daňovém přiznání chybí.

Tiskopis dále obsahuje žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů ve výši 8.310 Kč a tato žádost je žalobcem podepsána.

Finanční úřad v Písku vydal dne 21.4.2010 výzvu k odstranění vad podání opírající se o § 21 odst. 8 daňového řádu, ze kterého plyne, že podání je třeba doplnit o vlastnoruční podpis.

Dne 21.5.2010 daňový poradce žalobce nahlédl do spisu žalobce a podal odvolání, ve kterém poukázal na to, že na tiskopise již jeden vlastnoruční podpis poplatníka je. Dovozuje se, že je vynucována povinnost řádně splněná.

Odvolání žalobce bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že tiskopis je podepsán pouze v části žádosti o vrácení přeplatku na dani, ale není podepsáno prohlášení o tom, že uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Daný tiskopis obsahuje dvě podání, daňové přiznání a žádost o vrácení přeplatku. Okolnost, že dvě podání jsou součástí jednoho

tiskopisu je ve prospěch daňového subjektu, protože nemusí vypisovat samostatnou žádost o vrácení případného přeplatku, ale lze využít předtištěnou žádost. Jedná se o dvě samostatná podání, která musejí být vlastnoručně podepsána. Proto je v tiskopise odděleně vytvořen prostor pro podepsání daňového přiznání samostatně a samostatně je oddělena část vztahující se k vrácení přeplatku na dani. Žalobce podání neučinil elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem či z datové schránky, a proto nepochybnou součástí je podpis u každého podání samostatně.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Žalobce podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2009, které nepodepsal a současně na předepsaném tiskopise uplatnil žádost o vrácení přeplatku. Tato žádost byla podepsána. Protože daňové přiznání podepsáno nebylo, byl žalobce vyzván postupem podle § 21 odst. 8 daňového řádu k odstranění této vady podání. Protože vada podání odstraněna nebyla, žalovaný odvolání žalobce proti výzvě zamítl.

Při usuzování o tom, lze-li takové rozhodnutí podrobit kognici soudu, vycházel soud ze skutečnosti, že zamítnutím odvolání se daňové řízení v konkrétní záležitostí končí, čímž daňový subjekt může být dotčen na svých subjektivních právech. Dané rozhodnutí proto přezkoumání soudem podléhá.

Formulář Ministerstva financí využitý žalobcem obsahoval dva právní úkony. Prvním z nich je daňové přiznání, druhým pak žádost o vrácení přeplatku na dani. Předpokladem vrácení přeplatku je projednání uplatněného daňového přiznání v daňovém řízení.

Způsob podání daňového přiznání upravuje § 40 odst. 2 daňového řádu. Podle tohoto předpisu daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání jsou přílohy vyznačené v příslušném tiskopise.

Pokračování
- 4 -
10Af 62/2010

Pro souzenou věc je rozhodné, že pro daňové přiznání byl využit předepsaný tiskopis. Jestliže lze na takovém tiskopise daňové přiznání podat, pak požadavek finančních orgánů, aby daňové přiznání bylo podepsáno, má zákonnou oporu, přičemž takovou zákonnou normou je ustanovení § 40 odst. 2 daňového řádu. Má-li být daňové přiznání, které je návrhem na zahájení daňového řízení, podáno na předepsaném tiskopise, pak to znamená, že je zapotřebí, aby daňový subjekt v tiskopise uvedl všechny požadované údaje. Takovým údajem je i podpis daňového přiznání v rubrice nadepsané jako prohlášení o správnosti a úplnosti údajů uvedených v daňovém přiznání. Jestliže podpis v daňovém přiznání chybí, pak daňové přiznání není řádně podáno a v důsledku chybějícího podpisu daňového subjektu nelze daňové přiznání považovat za písemnost způsobilou vyvolat účinky s takovým podáním spojené.

Jestliže v daňovém přiznání v příslušné části chybí podpis žalobce, pak daňové přiznání trpělo vadami a byl tu důvod postupovat podle § 21 odst. 8 daňového řádu. Protože žalobce vadu podání neodstranil, byl tu důvod odvolání zamítnout.

Argumentace žalobce podpisem žádosti o vrácení přeplatku na dani na stejném formuláři není správná. Žádost o vrácení přeplatku je zcela jiným úkonem odlišným od daňového přiznání a řídí se ustanovením § 64 odst. 4 věta první daňového řádu. Z tohoto předpisu je zřejmé, že daňový přeplatek se vrací výlučně na žádost daňového subjektu a předpokládá se, že taková žádost je daňovým subjektem podepsána. Daňové přiznání a žádost o vrácení přeplatku na dani jsou však dva odlišné úkony, každý je regulován jiným právním předpisem, a proto nemůže postačovat pro podání daňového přiznání podpis na žádosti o vrácení přeplatku na dani. Výzvou žalobce proto nebyla vynucována povinnost již řádně splněná.

Tiskopis daňového přiznání se vyhotovuje na základě zákonného zmocnění. Nejedná se proto o formulář vyhotovený nějakým ministerským úředníkem, jak uvádí se v žalobě, ale o zákonem předepsanou listinu, kterou se daňové přiznání podává.

Dovolává-li se žalobce podání učiněného elektronicky, pak je zapotřebí především připomenout, že v souzené záležitosti takovou formou daňové přiznání podáno nebylo, ale stalo se tak na předepsaném tiskopise. Pro elektronická podání jsou ustanovením § 21 odst. 4 daňového řádu předepsány další náležitosti, kdy vedle elektronického podání je povinností daňového subjektu uvést poskytovatele certifikačních služeb, který certifikát daňového subjektu vydal a vede jeho evidenci nebo má možnost připojit certifikát k podání. Elektronický podpis je pak upraven zák. č. 227/2000 Sb. v novelizovaném znění. Podání učiněná elektronicky či datovou zprávou a podání v předepsaných tiskopisech se řídí různými právními předpisy a ty je zapotřebí dodržet, přestože u elektronických podání postačuje uvést jedenkrát poskytovatele certifikačních služeb.

Protože žalobce podal daňové přiznání v předepsaném tiskopise, nelze argumentovat vedením korespondence datovými schránkami. I při využití takového podání je daňový subjekt jednoznačně identifikován.

Pokračování
- 5 -
10Af 62/2010

Napadené rozhodnutí se opírá o ustanovení § 40 odst. 2 daňového řádu, má proto oporu v zákoně a výklad obou projevů vůle, jak daňového přiznání tak žádosti o vrácení daňového přeplatku, byl vyložen správně.

Přehledy pojistného osob samostatně výdělečně činných na sociálním a zdravotním pojištění se řídí speciálními právními předpisy, přičemž analogie legis není ve správním a finančním právu zásadně přípustná.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí netrpí vadami, na které se poukazuje v žalobě.

Vzhledem k těmto důvodům podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující jeho obvyklý rámec administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. srpna 2010

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru