Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 582/2012 - 33Rozsudek KSCB ze dne 05.03.2013

Prejudikatura

9 Afs 50/2007

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Afs 30/2013 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

10Af 582/2012 - 33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. P., zast. s.r.o. ARIADNA se sídlem v Praze 3, Bořivojova 21, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 15.5.2012 č.j. 6631/12-1102-702767,

takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 16.7.2012 Krajskému soudu v Brno postoupenou dne 5.11.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 15.5.2012 č.j. 6631/12-1102-702767, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému vyměření daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Napadené rozhodnutí vydalo Finanční ředitelství v Brně, které působilo v odvolacím řízení jako územní Pokračování
- 2 -
10Af 582/2012

finanční orgán podle zák. č. 531/1990 Sb., ve smyslu § 20 odst. 2 zák. č. 456/2011, o finanční správě České republiky, v novelizovaném znění se odvolací instancí od 1.1.2013 rozumí Odvolací finanční ředitelství v Brně.

Žalovanému je vytýkáno, že rozhodl v rozporu se skutkovým stavem ohledně tvorby rezerv na opravu rodinného domu v Žirovnici a nátěru ocelové kolny. Tvorbu rezervy na opravu rodinného domu žalobce prokázal předložením původního rozpočtu, který obsahoval i uvažované technické zhodnocení domu. Práce na technickém zhodnocení nebyly vzaty v úvahu při tvorbě rezervy a bylo vycházeno z nižší částky. Údaje z nabídkového rozpočtu žalobce korigoval poznámkami k tomu rozpočtu, oprávněnou výši rezervy, pak žalobce prokázal kontrolním rozpočtem vypracovaným soudním znalcem. Těmito důkazy žalobce důkazní břemeno unesl.

K nátěru ocelové kolny se poukazuje na to, že pokud by takový nátěr proveden nebyl, byly by konkrétní prvky zkorodované. Poukazuje se na možný postup při provádění nátěru, který je po čase třeba obnovovat. Jestliže byla vytvořena rezerva na výměnu pozinkovaných trapézových stěn za nové, aby došlo k obnově původního stavu, logicky musely být tyto stěny natřeny. Poukazuje se na nedostatek praktických zkušeností finančních orgánů v oboru stavebnictví, který je vede k nesprávným závěrům.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na požadavek zákona o rezervách o tom, že způsob tvorby rezerv a jejich výše musí být prokazatelné. Oprávněnost tvorby rezervy na opravu rodinného domu žalobce prokazoval nabídkovým rozpočtem stavební firmy, a tento rozpočet byl k výzvě správce daně doplněn poznámkami, podklady a na základě nichž byl rozpočet vyhotoven. Správce daně opatřil důkazní prostředky ve formě znaleckého posudku Z.M. a v průběhu daňové kontroly pořídil fotodokumentaci. Hodnocením důkazů dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že rezerva na opravy domu tvořena vsouladu se zákonem o rezervách, protože z rozpočtu není zřejmé, jaké konkrétní práce se mají na domě provádět a nelze posoudit, jde-li o opravy či technické zhodnocení. Pokud by měly být provedeny všechny práce uvedené v rozpočtu, šlo by o technické zhodnocení, protože by to znamenalo zbourání téměř celého domu. Dále bylo poukázáno na existující značné rozpory mezi rozpočtem a předloženými poznámkami, což budí dojem, že poznámky byly zpracovány dodatečně v zájmu snížení rozsahu stavebních zásahů a zdání oprav. Došlo ke změně jednotkových cen, ale částka rozpočtu byla zachována. Následně žalobce předložil znalecký posudek a soupis prací a dodávek z roku 2007. Ani nově předložené důkazy neprokázaly oprávněnost zaúčtování tvorby rezerv v konkrétní výši. Bylo vzato v úvahu, že písemnosti byly vyhotoveny dodatečně v roce 2011, což svědčí o tom, že žalobce v době zahájení tvorby rezervy neměl k dispozici takové podklady, na základě kterých by bylo možno jednoznačně určit jednotlivé druhy prací buď jako opravy nebo technické zhodnocení. Oprávněnost tvorby rezervy v dané výši nebyla proto prokázána.

K nátěrům stěn ocelové kolny se poukazuje na to, že ta nikdy nebyla natřená, a proto nejde o opravu, ale o technické zhodnocení. K úsudku obsaženému v žalobě se poukazuje na to, že k podpoře tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy. Závěr, že stěny nikdy nebyly natřeny, se opírá o údaje z technické dokumentace haly z doby její výstavby z roku 1976, o fotodokumentaci pořízenou při místních šetřeních a o zjištění, že dle rozpočtu plánované rezervy měly být všechny stěny ocelové kolny nahrazeny novým plechem (tato položka byla správcem daně akceptována jako oprava, tudíž položka daňově účinná a z výpovědi svědka plyne, že část rezervy na opravu kolny, na nátěr, byla tvořena na již opravené vyměněné plechy.

Pokračování
- 3 -
10Af 582/2012

Ze spisu finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Dne 26.5.2009 byla u žalobce zahájena mimo jiné kontrola daně z příjmů fyzických osob za rok 2007.

Žalobce v průběhu daňové kontroly předložil mimo jiné doklad označený jako tvorba rezerv, která se vztahovala na rodinný dům Rataj a halu č. 342. Kromě označení budov, na které se rezerva tvořila, jsou uvedeny částky, které měly být na opravu označených staveb využity.

Výši rezervy žalobce prokazoval nabídkovým rozpočtem zpracovaným F.D., Stavební firma DOL-AST. Na základě požadavku správce daně k prokázání oprávněnosti tvorby dané rezervy žalobce předložil poznámky a podklady F.D., ze kterých bylo vycházeno při vyhotovení nabídkového rozpočtu.

Správce daně pořídil fotodokumentaci stavu domu a provedl důkaz posudkem znalce Z.M. z roku 2002 o zjištěné ceně prodávaných nemovitostí, ve kterém je stavební stav domu popsán.

V průběhu řízení byl žalobcem předložen znalecký posudek Ing. A.R. ze dne 31.1.2011, kdy znalec posuzoval výši finanční rezervy oprav, přičemž jedná se o znalce ustanoveného pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a pro obor ceny a odhady nemovitostí. Znalec vyčíslil výsledné částky oprav hlavní budovy dvorního křídla a dvou vedlejších staveb a uvedl, že nabídkový rozpočet stavebních firem se může považovat za oprávněný v případě, že neliší se o více jak 30 % ceny znalcem stanoveného rozpočtu.

Další žalobcem předložená písemnost je označena jako koncept – soupis prací a dodávek z roku 2007.

K tvorbě rezervy na opravu haly byl předložen nabídkový rozpočet zpracovaný F.D., Stavební firma DOL-AST , F.D. dále vyhotovil poznámky a podklady, které žalobce při daňové kontrole předložil.

F.D. byl vyslechnut jako svědek, vyjádřil se, jaké práce na ocelokolně provedl na základě smlouvy uzavřené se žalobcem dne 25.6.2006. Ke tvorbě rezervy svědek uvedl, že neměl žádné podklady, vycházel ze změřeného obrysu a požadavku investora. Ten určil, co by bylo zapotřebí opravit. Jednotlivé dílčí práce byly násobeny měrnými jednotkami a cenou. Cena odpovídala cenám obvyklým podle zkušeností svědka, ceníků a lokality. Svědek se vyjádřil k novému oplechování i nátěrům. Rozpočet pro tvorbu rezervy na opravu ocelokolny byl tvořen podle zadání investora jako oprava, tedy odstranění starých opotřebovaných materiálů a nahrazení materiály novými se stejnými nebo obdobnými technickými parametry.

Správce daně kromě fotodokumentace stavu haly v době kontroly opatřil technickou dokumentaci haly z roku 1976. V uvedeném roce byla hala zřízena.

Žalobce se k tvorbě rezervy na obě věci v průběhu daňové kontroly vyjádřil.

Daňová kontrola byla uzavřena zprávou, ve které se popisují shromážděné důkazy, jejich hodnocení, bylo učiněno skutkové zjištění o tom, že rezerva na opravu domu nebyla Pokračování
- 4 -
10Af 582/2012

tvořena v souladu se zákonem o rezervách. Předložené důkazy neumožňují posoudit, jedná-li se o opravy či technické zhodnocení. Provedení všech prací uvedených v rozpočtu, by znamenalo zbourání téměř celého domu včetně nosných zdí a postavení domu nového. V takovém případě by se jednalo o technické zhodnocení. Poukazuje se na rozpory mezi rozpočtem a poznámkami, o nichž se uvádí, že byly zpracovány dodatečně za účelem zmenšení rozsahu stavebních zásahů do domu tak, aby popisované práce budily zdání oprav. Odkazuje se na zákon o rezervách, podle kterého již při zahájení tvorby rezervy musí být průkazným způsobem evidováno, jaký konkrétní majetek bude předmětem oprav, stav v době před zahájením opravy a výsledek nebude technickým zhodnocením.

K nátěru oplechování ocelokolny se uvádí, že z pořízených fotografií je zřejmé, že stěny ocelové kolny nikdy natřeny nebyly. Nátěr, tudíž není opravou a nelze na něj tvořit rezervu.

Tvorba rezervy na opravu domu a nátěr ocelokolny nebyla posouzena jako daňově účinná a o položky takto tvořené rezervy došlo ke zvýšení daňového základu za zdaňovací období roku 2007.

Zvýšení daňového základu se projevilo vydáním dodatečného platebního výměru ze dne 29.4.2011 na daň z příjmů fyzických osob za rok 2007, v jehož odůvodnění je odkazováno na kontrolní zprávu.

V odvolání se žalobce domáhal uznání tvorby rezervy na opravu rodinného domu v Žirovnici v plné výši a tvorbu rezervy na opravu ocelokolny ve výši nákladů na nátěry plechů.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že tvorba rezerv je daňovým výdajem za předpokladu, že je tvořena způsobem a ve výši stanovené zvláštním zákonem, jímž je zákon o rezervách. Za opravu se podle § 7 odst. 2 zákona nepovažuje technické zhodnocení, které definuje § 33 zákona o daních z příjmů. Při tvorbě každé rezervy je nutné zdůvodnit nezbytnost její tvorby, způsob výpočtu výše a jejího používání. Prokázání těchto podmínek je na daňovém subjektu. V rozhodnutí se podává výčet výpočtů vyvracejících tvrzení daňového subjektu o deklarovaných opravách. Uzavírá se, že žalobce neprokázal, že rezerva byla tvořena v souladu se zákonem o rezervách. V rozhodnutí se doplňuje, že nebyla rozporována uznatelnost všech vytvořených rezerv, u kterých vznikly v průběhu daňového řízení pochybnosti o dodržení podmínek na ně kladených.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. , v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V souzené záležitosti se jedná o to, zda žalobcem zaúčtované náklady na tvorbu rezervy na opravu rodinného domu v Žirovnici, Havlíčkovo náměstí 45 a ocelokolny jsou náklady daňově uznatelnými.

Podle § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů jsou mimo jiné daňovými výdaji rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon, tím je zák. č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v novelizovaném znění. Výše rezervy je upravena v ust. §7 odst. 2 zákona tak, že se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Opravou přitom není technické zhodnocení podle zákona o daních z příjmů ( § 7 odst. 2 zákona ).

Pokračování
- 5 -
10Af 582/2012

Z těchto přepisů je zřejmé, že rezervu lze vytvářet na opravy hmotného majetku a výše rezervy musí odpovídat charakteru opravy. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je pak na daňovém subjektu, aby prokázal, na jaký majetek se rezerva vytváří, že jedná se o opravu majetku, jaký náklad na takovou opravu je zapotřebí vynaložit.

Technické zhodnocení, které se za opravu pro účely tvorby rezervy nepovažuje, upravuje ust. § 33 zákona o daních z příjmů. Technickým zhodnocením podle toho předpisu, jsou vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily částku 40.000, -Kč. Rekonstrukcí jsou pak podle § 33 odst. 2 zákona zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Žalobce tvorbou rezervy na stavební úpravy konkrétního rodinného domu sledoval podle svého vyjádření zřízení ubytovny pro zaměstnance. Ze znaleckého posudku Z.M. z roku 2005, který byl pořízen pro účely převodu, vyplývá, že jedná-li se o rodinný dům, v jehož přízemí se nacházela prodejna, v prvním poschodí by pak byt, vedle pozemku byly oceněny dvě kolny a terénní úpravy. Fotodokumentací pořízenou správcem daně při daňové kontrole bylo shledáno, že dům zůstal nezměněn, což žalobce nikterak nezpochybňuje. Dokončenou stavbu lze podle § 126 odst. 1 stav. zák. užívat jen k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí. Změna v užívání stavby vyžaduje souhlas stavebního úřadu, to vyplývá z § 127 odst. 1 stav. zák.. Jestliže rezerva byla tvořena na takovou přestavbu rodinného domu, aby ten mohl sloužit jako ubytovna, pak vedle dalších opatření stavebního úřadu by výsledkem stavební činnosti muselo dojít ke změně v užívání stavby. Změna stavby podle zákona o daních z příjmů je rekonstrukcí podle § 33 odst. 2 zákona, a tudíž technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1 zákona. Nepovažuje-li se podle § 7 odst. 2 zákona o rezervách technické zhodnocení na opravu, pak již z toho důvodu nebylo možno pro žalobcem zamýšlenou rekonstrukci domu rezervu vytvářet.

Soud nesdílí názor žalobce, že úsudek finančních orgánů o tom, jde-li o rezervu a prokázání její výše na opravu domu je v rozporu se skutkovým stavem. Předložením rozpočtu vyhotoveném F.D. není prokázáno, jaké opravy mají být provedeny a jakou částku představují náklady na takové opravy. Žalobce sám připouští, že rozpočet zahrnuje též technické zhodnocení domu. Závady rozpočtu spočívající v nedostatečné konkretizaci oprav a nákladů na ně neodstraňují ani dodatečně předložené písemnosti uvažovaného dodavatele stavby ve formě poznámek k tomu rozpočtu. Již z toho důvodu, že není konkretizováno, o jaké opravy se jedná a jaké přinesou náklady, neprokazují důkazy uvedené v žalobě, že jedná se o rezervu ve smyslu § 7 zákona, a tudíž daňový výdaj.

Oprávněnost tvorby rezervy na opravu domu ve výši zaúčtované žalobcem nelze prokázat znaleckým posudkem Ing. A.R. z 31.1.2011. V posudku se uvádí, že jedná se o nevyužívanou neudržovanou stavbu, která bude opravena, přičemž bylo vycházeno ze stavu jednotlivých objektů, informací žalobce, obvyklých přístupů a stavebních řešení. Projektová dokumentace plánovaných oprav nebyla pořízena. Znalec vycházel z rozpočtu F.D., přičemž některé výchozí údaje upravil. Uvádí se, že žádný z objektů neodpovídá současným standardům úrovně užívání, ani standardům stavebních konstrukcí a vybavení. V příloze je obsažen výčet předpokládaných prací tak, že se uvádí způsob odstranění stávajících stavebních prvků a jejich náhrada a výpočet nákladů na tyto práce. Z posudku a přílohy není zřejmé, zda po provedených stavebních pracích má být dům užíván stejným způsobem, jak je Pokračování
- 6 -
10Af 582/2012

dosud kolaudován, či má nastat v užívání změna. Tvrzení žalobce o tom, jak má být dům po využití rezervy užíván, označeným znaleckým posudkem prokázáno není.

Posudek znalce Ing. R. neprokazuje na jaké opravy byla rezerva tvořena. Označené stavební práce nejsou rozlišeny na opravy a technické zhodnocení (např. způsob změny vytápění odpovídá modernizaci pro rozšíření vybavenosti a jde tudíž o technické zhodnocení), neprokazuje oprávněnost výše vytvořené rezervy na opravy. Se zřetelem k informacím vyplývajícím ze znaleckého posudku nelze tudíž přisvědčit žalobci v jeho tvrzení o tom, že znalec vyloučil z plánovaných položek stavebních prací práce odpovídající technickému zhodnocení, a tudíž znaleckým posudkem předloženým žalobcem není prokázána oprávněnost tvorby rezervy na opravu konkrétního domu.

Soud poznamenává, že žalovaný se žalobcem předloženými písemnosti pro účely tvorby rezervy na opravu rodinného domu zabýval velmi podrobně, což je zjevné ze strany 5 a 6 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy poukázal na rozpory mezi předloženým rozpočtem a skutečným stavem a důsledky těchto rozporů, jak se projevily v poznámkách F.D. ve vztahu k ceně, která vzdor těmto rozporům byla uvedena ve stejné výši.

Jestliže tvorba rezervy na opravu rodinného domu je daňovým nákladem tehdy, je-li tvořena v souladu se zákonem o rezervách, tak důkazy, kterých se žalobce dovolává v žalobě nebylo prokázáno, že rezerva byla vytvářena na opravy a bylo tak učiněno v souladu se zákonem o rezervách.

Vyloučení rezervy na opravu konkrétního domu v roce 2007 bylo tudíž učiněno v souladu s požadavky § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů.

Z danově uznatelných nákladů byla dále vyloučena položka odpovídající tvorbě rezervy na nátěr ocelokolny. Ze spisu je zřejmé, že bylo vycházeno ze zjištění při místním šetření, které je doloženo fotodokumentací založenou ve spise. Dále byla opatřena dokumentace haly z doby, kdy byla zřízena a dalším důkazním prostředkem je svědecká výpověď F. D., který stavební práce na této hale prováděl. Z těchto podkladů vyplynulo, že všechny plechy na ocelové kolně byly vyměněny a nahrazeny plechem novým. Okolnost, že původní pozinkovaný plech natřen nebyl, prokazuje původní technická dokumentace a vyjádření svědka o možnosti povrchové úpravy již vyměněných pozinkovaných plechů. Tvrzení žalobce o nátěru plechů a obnově tohoto nátěru nebylo v průběhu daňové kontroly ničím podloženo. U nátěru pozinkovaných plechů není proto stejná důkazní situace jako u výměny těchto plechů, která byla realizována a náklad na ní uznán jako náklad daňový.

Ze shromážděných podkladů nevyplývá, že vyměněné plechy byly opatřeny nátěrem a k prokázání existence nátěru původních plechů nepostačuje pouhý úsudek tak, jak je uplatněn v žalobě. Jestliže pozinkované plechy, které byly nahrazeny, natřeny nebyly, pak opatření nových plechů nátěrem opravou není. Tvorba rezervy na nátěr vyměňovaných plechů na ocelokolně proto neodpovídá požadavkům zákona o rezervách tak, jak byly uvedeny v předchozí pasáži rozsudku a rezerva na nátěr označeného objektu není podřaditelná § 24 odst. 1 pism. I) zákona o daních z příjmů.

Soud nesdílí názor žalobce, že závěry finančních orgánů jsou způsobeny tím, že nemají praktické zkušenosti v oboru stavebnictví, protože finanční orgány obou stupňů se zabývaly žalobcem předloženými podklady, jimiž prokazoval výši tvorbu rezervy, bylo poukázáno na rozpory v těchto podkladech. Tyto podklady byly zhodnoceny z hlediska Pokračování
- 7 -
10Af 582/2012

požadavků daňového práva a zákona o tvorbě rezerv a zjištění o tom, že opravy nebyly dostatečně konkretizovány, nebyl prokázán způsob stanovení jejich výše a nejedná se o technické zhodnocení, má oporu ve spise.

Jeli v žalobě poukazováno na vytýkané vady postupu správce daně, pak soud připomíná, že žalobní body se vztahují k aplikaci hmotného práva, nikoliv procesnímu postupu finančních orgánů. Bez jakékoliv konkretizace procesního postupu se soud nemůže zabývat tím, zda v průběhu řízení nějaké vady, které by měly dopad do zákonnosti rozhodnutí, zabývat.

Aplikací hmotného daňového práva pak k zásahu do práv žalobce nedošlo. Ten měl v průběhu řízení příležitost opakovaně se vyjádřit, předkládat důkazní prostředky, navrhovat doplnění důkazního řízení, což také činil a proto nemohlo dojít k zásahu do žalobcova práva na spravedlivý proces. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není stiženo vadami vytýkanými v žalobě.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci jednání projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pokračování
- 8 -
10Af 582/2012

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 5. března 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová , v.r.

Za správnost vyhotovení: Jaroslava Prázdná

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru