Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 581/2012 - 22Rozsudek KSCB ze dne 01.02.2013

Prejudikatura

10 Af 279/2011 - 32


přidejte vlastní popisek

10Af 581/2012 - 22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Photon Park s.r.o., se sídlem v Olomouci, Palackého 621/1, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 10.9.2012 č.j. 6673/12-1200, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 5.11.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10.9.2012 č.j. 6673/12-1200, jímž byla zamítnuta odvolání žalobce proti zamítnutí stížností správcem daně na postup plátce daně a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena. Toto napadené rozhodnutí vydalo Finanční ředitelství České Budějovice, které působilo v odvolacím řízení jako územní finanční orgán podle zák. č. 531/1990 Sb. ve smyslu § 20 odst. 2 zák. č. 456/2011 Sb. o finanční správě ČR, v novelizovaném znění, se odvolací instancí od 1.1.2013 rozumí Odvolací finanční ředitelství v Brně.

Pokračování
- 2 -
10Af 581/2012

Žalobce poukazuje na to, že se společností E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje. Distributor se zavázal hradit žalobci výkupní cenu. Ta žalobci nebyla uhrazena v plné výši, protože z výkupní ceny byla provedena srážka odvodu za elektřinu ze slunečního záření. Česká republika implementovala předpisy Evropské unie o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a na základě vnitrostátní úpravy začaly vznikat fotovoltaické elektrárny. Skrytá daň odporuje původnímu smyslu zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Daň byla zavedena selektivně.

Z toho co bylo uvedeno, žalobce dovozuje, že postup žalovaného je protiústavní, porušuje právo legitimního očekávání a vlastnické právo. Postup žalovaného porušuje základní princip demokratického státu, a to zákaz retroaktivity právních norem i nepravá retroaktivita je v rozporu se základními principy, na nichž stojí ústavní pořádek státu.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v souladu s § 5 odst. 1 daňového řádu postupoval v souladu se zákonem, přezkoumal, zda plátce srazil odvod v zákonem stanovené výši a v postupu plátce neshledal žádné pochybení. Protiústavnost zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů nemohla být v řízení hodnocena, protože takové hodnocení finančním orgánům nepřísluší. Ústavní soud pak návrh na zrušení zákona nálezem ze dne 15.5.2012 zn. Pl. ÚS 17/11 zamítl.

Ze spisů finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Dne 31.1.2011 byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy mezi žalobcem a společnosti E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice.

Žalobce fakturoval Distributorovi za leden 2012 částku 2.507.508,30 Kč, za únor 2012 částku 4.522.562,22 Kč, za březen 2012 částku 8.698.337.34 Kč a za měsíc duben 2012 částku 9.497.700,96 Kč.

Žádosti žalobce o vysvětlení postupu plátce daně při provedení srážky odvodu z elektřiny ze slunečního záření vyřídila společnost E.ON Distribuce sdělením, že postupovala v souladu se zákonem a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby své zákonné povinnosti nedodržovala.

Stížnosti žalobce vyřídil Finanční úřad v Českých Budějovicích, který je rozhodnutími ze dne 24.4.2012, 15.5.2012 a 9.7.2012 zamítl.Odkázal na změnu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů provedené zákonem č. 402/2010 Sb., podle jehož ustanovení § 7a) a násl. je předmětem odvodu elektřina vyrobená ze slunečního záření za konkrétní období v určitých zařízeních. Poplatníkem odvodu je výrobce elektřiny, plátcem pak provozovatel přenosové soustavy. Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem formou výkupní ceny za kalendářní měsíc. Sazba odvodu činí 26 % a plátce je povinen odvést ji do 25 dnů po skončení odvodového období a ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu. Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. V dané věci plátce svou zákonnou povinnost splnil, protože podmínky pro odvod za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření byly splněny. Plátce postupoval v souladu s účinnou právní úpravou, kterou je vázán.

Pokračování
- 3 -
10Af 581/2012

O odvoláních rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že správce daně postupoval v souladu se zákonem, jímž byl změněn zákon o podpoře výroby elektřiny. Novelizací byl zaveden odvod z elektřiny ze slunečního záření a takový odvod je jeho plátce povinen srazit nebo vybrat a odvést do 25 dnů po skončení odvodového období. Plátci odvodu není dána žádná zákonná možnost svým povinnostem nedostát, aniž by mu nesplněním uvedených povinností nevznikla majetková a sankční odpovědnost. Plátce daně proto postupoval v souladu se zákonem. Rozhodnutí správce daně bylo vydáno v souladu se zásadami daňového řízení, byly vzaty v úvahu všechny právní předpisy ve vzájemných souvislostech a bylo zkoumáno, zda plátce srazil daň v zákonem stanovené výši. Další námitky odvolatele vztahující se k ústavnosti úpravy odvodu nejsou na posouzení finančních orgánů.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Zákonem č. 402/2010 Sb. byl novelizován zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Touto novelizací byl uzákoněn odvod za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 v zařízeních uvedených do provozu v době od 1.1.2009 do 31.12.2010 (§ 7a/ zákona). Poplatníkem odvodu je výrobce, který vyrábí elektřinu ze slunečního záření, plátcem pak provozovatel přenosové soustavy. Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny, přičemž sazba činí 26 %. Zákon dále upravuje způsob výběru odvodu, který mu ukládá povinnost srazit nebo odvod vybrat a odvést jej správci daně do 25 dnů po skončení odvodového období.

Ze smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje a fakturace žalobce pro distribuční společnost je zřejmé, žalobce dodal distributorovi elektřiny elektřinu vyrobenou ze slunečního záření. Tím se stal poplatníkem odvodu, distributor pak plátcem daně. Jestliže plátce daně, E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice, odvod srazil a odvedl jej správci daně, pak postupoval zcela v souladu se zákonem.

Odvod se vybírá srážkou podle hlavy VI daňového řádu a poplatníkovi odvodu přísluší jako opravný prostředek stížnost na postup plátce daně podle § 237 daňového řádu. Jestliže plátce odvodu postupoval v souladu se zákonem, jsou rozhodnutí finančních orgánů obou instancí o stížnosti žalobce na postup plátce věcně správná. Proto nelze přisvědčit žalobnímu bodu o nesprávném právním posouzení věci.

Poukazuje-li žalobce na směrnice Evropské unie, pak podpora vyžívání obnovitelných zdrojů je obsažena ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/S a č.209/28/S, přičemž tyto směrnice nestanovují povinnost podpory solárních elektráren na volné ploše a podpory ostrovních elektrických systémů, nepředepisují ani způsob jakým mají být obnovitelné zdroje podporovány. Daný zákon proto nemůže znamenat porušení předpisů evropského práva.

K argumentaci neústavností zákona soud především poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 15.5.2012 zn. Pl.ÚS 17/11, který posuzoval soulad zákona s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními závazky České republiky založené mezinárodními smlouvami, uvedl, že ve své podstatě došlo ke změně výše podpory poskytované provozovatelům fotovoltaických elektráren. Z nálezu vyplývá, že podpora a principy Pokračování
- 4 -
10Af 581/2012

stanovování regulovaných cen i nadále provozovatelům takových zařízení zaručují k dosažení prosté návratnosti investice do 15 let. Prakticky to znamená, že návratnosti bude dosaženo v delším období než bylo původně očekáváno. To však neznamená zásah do práva na ochranu majetku ani zásady legitimního očekávání, protože požadavek na neměnnost právní úpravy nemá oporu v platné právní úpravě a změna do budoucna daňovou regulací není vyloučena. Ústavní soud poukázal na to, že danou právní problematiku nelze posuzovat bez přihlédnutí ke konkrétní hospodářské situaci státu, poskytovaná podpora je beneficiem ze strany zákonodárce a nelze proto spoléhal na to, že zákonodárce svůj postup nepřehodnotí. Připomíná se odpovědnost vlády a parlamentu za stav veřejných financí.

Podmínky pro využití nepravé retroaktivity byly dodrženy, protože volba zákonných opatření směřujících k omezení státní podpory vycházela z opodstatněných důvodů, kdy se poukazuje na rychlý rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů působících nárůst nákladů na financování a pokles nákladů fotovoltaických instalací. Je-li právní úprava podpory výroby energie nastavena tak, že je přenášená na koncového zákazníka a státní rozpočet, je za dané situace podpora poskytovaná v dosavadní míře nepřiměřená deklarovaným cílům. Jde proto o odvrácení negativních sociálněekonomických dopadů, spočívajících především v podstatném zvýšení cen elektrické energie pro koncového spotřebitele. Takový postup je Ústavním soudem hodnocen jako legitimním, a proto Ústavní soud uzavřel, že nepravá retroaktivita je v dané záležitosti přípustná .

Došlo-li v označeném nálezu Ústavního soudu k rozvržení provozovatelů fotovoltaických elektráren do dvou skupin se zřetelem k době zahájení provozu, pak takový přístup nelze hodnotit jako selektivní jak je tvrzeno v žalobě, protože na všechny provozovatele v dané skupině se vztahují stejná pravidla, to platí i pro žalobce, který je podroben odvodu shodně jako ostatní provozovatele fotovoltaických elektráren vyrábějících elektřinu ze slunečního záření po 1.1.2011.

Uzavírá se, že povinností soudu ve smyslu čl. 95 odst. 1 ústavy, je řídit se zákonem. Tento zákon byl Ústavním soudem shledán souladným s ústavním pořádkem, proto napadené rozhodnutí není v rozporu z předpisy a ústavními principy, kterých se žalobce dovolává.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování
- 5 -
10Af 581/2012

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 1.února 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová ,v.r.

Za správnost vyhotovení: Jaroslava Prázdná

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru