Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 532/2012 - 34Rozsudek KSCB ze dne 10.12.2012

Prejudikatura

10 Af 279/2011 - 32


přidejte vlastní popisek

10Af 532/2012 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J.P. zast. s.r.o. ARIADNA se sídlem v Praze 3, Bořivojova 21, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, nám. Svobody 4, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.5.2012 č.j. 6630/12-1102-702767, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 16.7.2012 Krajskému soudu v Brně postoupenou dne 17.9.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2012 č.j. 6630/12-1102-702767, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému vyměření daně z příjmů fyzických osob za rok 2006 a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Napadenému rozhodnutí je vytýkán rozpor s právními předpisy a podstatné vady řízení, kdy správcem daně nebyly uznány náklady na stavební opravy provedené F.D., kdy jednalo se o náklady na opravu fasád žalobcovy provozovny Havlíčkovo nám. 46, Komenského ulice. Při místním šetření bylo ověřeno, že práce byly provedeny, avšak správce daně měl výhrady k rozsahu těchto prací. Náklady žalobce byly prokázány dodatečnou opravou původních faktur. Žalobce jako důkaz předložil novou fakturu a požadoval provést případný znalecký posudek. Znalec ustanoven nebyl, tím bylo postupováno v rozporu s § 92 odst. 2 a § 95 odst. 1 daňového řádu. Žalobce se dovolává ust. § 8 odst. 3 daňového řádu, podle kterého je zapotřebí vycházet ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. Původní daňové doklady neodpovídaly skutečnosti, Pokračování
- 2 -
10Af 532/2012

kdežto nová fakturace je správná. Uzavírá se, že žalobce důkazní břemeno unesl a prokázal, že jde o daňové náklady.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že neuznal náklady na stavební opravy provedené podle smlouvy o dílo ze dne 25.6.2009 jako náklady daňové. Správci daně vznikly na základě předložených daňových dokladů a místního šetření pochybnosti o tom, zda deklarované práce byly provedeny v rozsahu uvedeném ve smlouvě. Bylo na žalobci prokázat, že oprava fasády a nátěru byla provedena ve sjednaném rozsahu. Důkazy, které byly provedeny, byly řádně vyhodnoceny v jejich vzájemné souvislosti a vyplývá z nich, že žalobce neprokázal, že práce uvedené v příloze smlouvy o dílo byly fakticky provedeny, čímž neprokázal oprávněnost zaúčtování nákladů do nákladů daňově uznatelných. Po seznámení žalobce s výsledky daňové kontroly žalobce podal vyjádření, v němž odvolával se na sdělení dodavatele deklarovaných prací, v němž ten přisvědčil závěrům správce daně o tom, že fyzický rozsah fakturovaných oprav fasády daného objektu neodpovídá skutečnosti. Opravené daňové doklady nebyly předloženy. Byl doložen podrobný soupis prací a služeb. Tyto skutečnosti byly zhodnoceny v úředním záznamu ze dne 21.3.2011. Zhodnocení se promítlo ve zprávě, kde je uvedeno, že na výsledku nebude nic měněno. Současně se daňovému subjektu dostalo příslušného poučení, to se stalo i při projednání zprávy. Následně žalobce vyjádřil nesouhlas se zjištěním správce daně a vznesl požadavek na prověření fakturace znaleckým posudkem. S návrhem na provedení nového důkazního prostředku se správce daně vypořádal.

Žalobce v průběhu daňového řízení neprokázal soulad skutečného stavu se stavem tvrzeným, správce daně naopak dostál své povinnosti a prokázal své pochybnosti o uskutečnění nákladů v žalobcem tvrzeném rozsahu. Ani soupis prací o opravě fasády nelze osvědčit jako věrohodný. Z důkazního prostředku vyplývá, že byla opravena přibližně polovina původně tvrzené plochy. Celková cena byla dopočítána formou doplatků a příplatků k cenám, změnami cen a prací. Žalobce tímto důkazním prostředkem hodnověrně neprokázal faktické provedení konkrétních prací na deklarovaném místě, protože není prokázáno, že práce byly skutečně provedeny a kterým dokladem byla fakturovány. Poukazuje se na jeden z dokladů, kterého se žalobce dovolává, kde se uvádí oprava fasády kolem celého závodu včetně lešení. V účetnictví žalobce byla řada daňových dokladů od téhož dodavatele na stavební práce bez jejich bližší specifikace. Žalobce několikrát měnil svá tvrzení, přičemž hodnota plnění zůstávala stejná. Důkazní břemeno neunesl a neprokázal daňovou uznatelnost nákladů v konkrétní výši.

K návrhu na doplnění řízení znaleckým posudkem se uvádí, že daňové řízení nestojí na vyšetřovací zásadě. Soupis prací a dodávek na opravě fasády byl zhodnocen jako nedůvěryhodný a neprokazující, že práce tam uvedené byly fakticky provedeny a vyúčtovány spolu s bouracími pracemi na uvedených daňových dokladech. Oprava fasády byla sice provedena, avšak je rozporován rozsah a lokalizace deklarovaných prací. Za takové situace nelze znaleckým posudkem sporné skutečnosti prokázat. Žalobce ani dodavatel stavebních prací nebyli v průběhu daňového řízení schopni prokazatelně přiřadit a zdůvodnit, jaké práce byly fakturovány, a proto nelze požadovat provedení důkazního prostředku, který nezajistí zjištění skutečností rozhodných pro správné stanovení daně. Důkazní řízení bylo vedeno v souladu se zákonem.

Ze spisu finančních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti. Pokračování
- 3 -
10Af 532/2012

Žalobce mimo jiné v průběhu daňové kontroly prokazoval náklady na opravy konkrétní stavby fakturami, ve kterých jsou práce fakturované F.D., charakterizované jako stavebně montážní práce, oprava sloupu, vstup, oprava omítky u zadního vjezdu, stavebně montážní práce v podobě opravy omítky hrubé, omítky štukové, tmelení prasklin, bílení, pojízdné lešení, parapet, oprava poškozené fasády, v další faktuře se uvádějí stavebně montážní práce, oprava výtahů, střechy, omítky, šachet, malířské opravy, oprava fasády kolem celého závodu včetně lešení, lokální oprava střechy, montáž dlažby v šatně. O ceně se uvádí, že je smluvní. Práce byly prováděny na základě smlouvy o dílo ze dne 25.6.2006.Předmět plnění byl označen tak, že jedná se o bourání, oprava vnějších částí budov s odkazem na propočet obsažený v příloze 1.

Dne 27.10.2009 bylo provedeno místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že fasáda vykazuje známky lokálních oprav bez nátěrů. Toto zjištění vedlo k vydání výzvy k odstranění pochybností o daném nákladu, protože rozsah opravy fasád nedosahoval žalobcem tvrzených 80 % plochy fasády. Vyjádření žalobce bylo projednáno správcem daně, který poukázal na to, že dosud předloženými písemnostmi nelze prokázat, že práce byly provedeny.

Správce daně vyslechl dodavatele stavebních prací F.D., který uvedl, že pro žalobce provádí stavební práce od 1.7.2006 dosud. Jednalo se o stavební opravy všeho druhu v areálu Masného průmyslu v Žirovnici, tak činil svědek, společnost FAD-PM prováděla opravy a rekonstrukci pro I.P. na rodinném domě v Žirovnice též od roku 2006. Tyto práce skončily v roce 2007. Na fotografiích svědek označil místa provedených oprav fasád. K popisu stavebních montážních prací ve fakturách svědek uvedl, že šlo o opravy drobných vnitřních částí masny. S odstupem času přesně neví, kde byly provedeny. Podle dalšího dokladu se jednalo o opravu strojovny výtahu, šlo dále o různorodé opravy celého objektu. Svědek prošel celý provoz a kde bylo potřeba tak opravoval. V další fakturaci se jednalo o vnitřní práce uvnitř masny. Svědecká výpověď se dále dotýkala opravy ocelokolny, tyto náklady nebyly učiněny předmětem žaloby. K protokolu o svědecké výpovědi je připojena dokumentace, ve které svědek označil místa, kde měla být oprava provedena.

O výsledku daňové kontroly byla pořízena zpráva, se kterou byl žalobce v závěru roku 2010 seznámen. K výsledkům daňové kontroly podal vyjádření, která byla předmětem hodnocení správce daně jak je úředním záznamem doloženo. Současně byl vyhodnocen listinný důkaz ve formě soupisu prací a dodávek na opravě fasády. Bylo uzavřeno, že tímto důkazem není prokázáno, že fakturované práce byly skutečně provedeny a vyúčtovány v souvislosti s dalšími stavebními pracemi. Hodnocení podání žalobce a důkazního prostředku bylo zahrnuto do zprávy, která byla se žalobcem projednána. Žalobce byl uvědoměn o tom, že na výsledku daňové kontroly nedojde k žádné změně a dostalo se mu poučení ve smyslu § 88 odst. 3,4 daňového řádu.

Sdělení F.D. ze dne 3.1.2011 pro žalobce je založeno ve spise a uvádí se v něm, že pracovníci správce daně mají pravdu v tom, že fyzický rozsah vyfakturovaných oprav fasády objektu neodpovídá skutečnosti. Při zpracování předběžného propočtu byla použita zjednodušená metoda a zvýšená procenta fasády dostatečně pokrývají položky, které se při opravách fasády obvykle vyskytují a fakturují se. Se zřetelem k tomu byla dohodnuta předběžná cena prací a fakturace byla přepracována dodavatelem podle skutečně provedených prací. Soupis prací a dodávek je k dopisu připojen.

Dne 29.4.2011 následovalo vydání dodatečného platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob za rok 2006. Pokračování
- 4 -
10Af 532/2012

V odvolání žalobce v podstatě vyjádřil nesouhlas s tím, že náklady na opravu fasády konkrétního provozu nebyly hodnoceny jako daňově uznatelné a požadoval vyhotovit znalecký posudek za účelem prokázání provedení těchto prací a tudíž opodstatněnost dané fakturace.

Součástí spisu jsou grafické operáty katastrálního úřadu.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že ze shromážděných podkladů není zřejmé, jaké části budovy měly být opravovány. Údaje nesouhlasí s tvrzením žalobce, lokalizace a rozsah deklarovaných oprav nekoresponduje s dalšími důkazními prostředky. Z fotografie je zřejmo, že v opravovaných stěnách jsou okna a vrata, jejichž plocha byla započítána do čtverečných metrů opravovaných ploch fasády, což není možné. Tím žalobce neprokázal, že oprava fasády provozovny byla provedena tak jak tvrdil. Předmět plnění podle dalších faktur odpovídá konkrétně specifikovaným fakturám. Podle daňového dokladu č. 1336 byla provedena oprava fasády kolem celého závodu včetně lešení. Tato zjištění zpochybnila faktické uskutečnění prací podle přílohy č. 1 ke smlouvě o dílo. K fakturaci částky, která nebyla hodnocena jako daňově uznatelná, byl vyslechnut svědek, který uvedl, že jedna faktura se sice vztahovala ke stavebním pracím uvnitř masny, další k opravám ocelové kolny. Doložením opravených podkladů svědka nedošlo ke změně kontrolního zjištění a z důkazu vyplývá, že jedná se o třetí tvrzení daňového subjektu o tom, jaké stavební práce byly podle přílohy č. 1 ke smlouvě o dílo provedeny. Žalobce neprokázal, že konkrétní částka byla vynaložena v souladu s § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Deklarované opravy fasády daného objektu byly provedeny, což je zřejmé z místního šetření a patrné ze specifikovaných daňových dokladů, které správcem daně nebyly zpochybněny. Žalobce však neprokázal, že jím deklarované práce v hodnotě 1.002.584,- Kč byly provedeny v místě a rozsahu jak tvrdil a byly vyúčtovány jím označenými pěti daňovými doklady. Za té situace znaleckým posudkem nelze prokázat, kterými doklady byly práce na opravě fasády provozovny vyúčtovány a stalo-li se tak v rámci žalovaným označených dokladů. Žalobce ani dodavatel prací nebyli schopni prokazatelně přiřadit a zdůvodnit jaké práce byly těmito doklady ve skutečnosti vyfakturovány.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V souzené záležitosti se jedná o to, zda částka 1.002.584,-Kč fakturovaná žalobci dodavatelem stavebních prací doklady č. 984, 1025, 1169, 1305 a 1423 je daňově uznatelná.

Legální definice daňového nákladu je obsažena v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Podle tohoto předpisu výdaje vynaložené na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.

To znamená, že daňově uznatelné jsou takové výdaje, které podnikatelskému subjektu přinášejí zdanitelné příjmy a dalším požadavkem je, aby daňový subjekt prokázal výši takových nákladů.

Žalobce uzavřel smlouvu o dílo s dodavatel stavebních prací ohledně opravy provozovny na Havlíčkově nám., jednak o opravě ocelokolny. Náklady související s opravou ocelokolny nebyly učiněny předmětem žaloby. K opravě fasády provozovny měly finanční Pokračování
- 5 -
10Af 532/2012

orgány k dispozici faktury, v nichž předmět plnění je označen jako stavebně montážní práce

za smluvní cenu. Dále byl proveden důkaz fakturami popsanými v předchozí pasáži rozsudku. Žalobce se v průběhu daňové kontroly k rozsahu a lokalizaci prací opakovaně vyjadřoval, činil tak i při místním šetřením, byl vyslechnut dodavatel prací, jako důkazní prostředek byl nabídnut soupis prací a dodávek dodavatele vypracovaný v závěru daňového řízení. Tyto důkazní prostředky byly finančními orgány zhodnoceny jak správcem daně, tak žalovaným, přičemž hodnocení důkazů odpovídá požadavkům § 8 odst. 1 daňového řádu. Zjištění, že žalobce neprokázal, že dané faktury zahrnují výdaje na opravu fasády odpovídá obsahu spisu a je logické. Žalovaný se jednotlivými důkazními prostředky zabýval. Poukázal na rozpory ve vyjádření žalobce činěná postupně v průběhu řízení o rozsahu prací, které měly být uhrazeny danými fakturami, tak na skutečnost, že nebyl žalobce schopen rozsah prací na dané provozovně a jejich úhradu prokázat.

Správce daně při místním šetření skutečně shledal, že ve specifikovaných místech byla fasáda opravena ( tímto zjištěním je vyvráceno, že opravena byla celá fasáda, včetně lešení ) a rozsah těchto prací byl porovnán s fakturami, jejichž obsah je uveden v předchozí pasáži rozsudku. Takto fakturované práce finanční orgány ztotožnily s pracemi, tak jak byly zjištěny při místním šetření a úhradu těchto prací podřadily daňově uznatelným nákladům.

Žalobce však neprokázal, že v dalších pěti fakturách znějících na částku 1.002.584,- Kč, v nichž předmět plnění je označen jako stavebně montážní práce za smluvní cenu, jsou obsaženy náklady na opravu fasády provozovny na Havlíčkově nám.. I svědek D. připustil,

že skutečný rozsah fakturovaných oprav fasády této provozovny neodpovídá fakturaci a v podstatě se dovolává dohodnuté předběžné ceny. Soupisem prací dodavatele však není prokázáno, jaké opravy fasády měly být těmito fakturami účtovány. Soupisem prací a dodávek předložených správci daně v lednu 2011 žalobce neprokázal, že daný výdaj zaúčtovaný v účetnictví žalobce odpovídá skutečnosti, tím spíše za situace kdy opravy shledané správcem daně při místním šetření odpovídají z hlediska specifikace předmětu fakturace zcela jiným daňovým dokladům.

Dodavatel stavebních prací nevydal pro žalobce opravenou fakturu, ale vyhotovil seznam prací a dodávek, avšak tímto seznamem rozsah a místo stavebních prací a jejich úhrada prokázána nebyla. Tyto písemnosti správce daně obsáhle zhodnotil v úředním záznamu ze dne 21.3.2011, kdy uzavřel, že daný soupis není důvěryhodný a neprokazuje, že práce v něm uvedené byly fakticky provedeny a vyúčtovány konkrétními fakturami.

Žalobce k opodstatněnosti fakturace navrhl provést znalecký posudek. Pro postup podle § 95 odst. 1 za použití § 92 odst. 2 daňového řádu, kterých se žalobce dovolává, však v souzené věci nebyl dán důvod. Důkazní břemeno je v daňovém řízení na daňovém subjektu a tudíž na žalobci, který nebyl schopen prokázat jaké stavební práce měly být danými fakturami uhrazeny. Opodstatněnost dané fakturace není tudíž podřaditelná odborné otázce ve smyslu § 95 odst. 1 písm. a) a nejde tu ani o situaci podřaditelnou písmenu b) téže normy daňového řádu. Jestliže znalec k ověření opodstatnění dané fakturace ustanoven nebyl, nestalo se tak v rozporu s požadavky právních předpisů, kterých se žalobce dovolává. Jsou-li tu dvě skupiny faktur, které se vztahují ke stavebním pracím, přičemž předmět vyjádřený v jedné skupině v podstatě odpovídá tomu, co bylo shledáno o opravě provozovny žalobce při místním šetření (tyto výdaje byly zhodnoceny jako daňově uznatelné) a oproti tomu tu existuje skupina faktur, ve kterých je předmět označen jako stavebně montážní práce, kdy žádný ze smluvních účastníků není schopen uvést o jaké práce se jednalo, pak za dané situace ani znaleckým posudkem o fakturaci nelze prokázat, jaké práce, v jakém místě, v jakém Pokračování
- 6 -
10Af 532/2012

rozsahu, v jaké hodnotě byly v druhé polovině roku 2006 provedeny. K doplnění důkazního řízení nebyl prostor pro stejné důvody ani v odvolacím řízení, přičemž žalovaný se s odvolací námitkou ohledně doplnění dokazovaní znaleckým posudkem o fakturaci vypořádal.

Soupis prací a dodávek byl správcem daně posouzen v úředním záznamu ze dne 21.3.2011. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je pak zřejmé, že vlastní úsudek učinil též žalovaný.

Předložením soupisu prací a dodávek vyhotoveným F.D. žalobce neprokázal, že práce fakturované konkrétními daňovými doklady stavební povahy se uskutečnily v provozovně žalobce na Havlíčkově nám., není zřejmé jaké stavebně montážní práce byly provedeny na dané provozovně a v jaké ceně. Nešlo tu o novou fakturaci či opravenou fakturu a tyto písemnosti byly zhodnoceny zcela v souladu § 8 odst. 3 daňového řádu. Finanční orgány obou stupňů porovnaly postupně podaná vyjádření žalobce k opravě fasády provozovny. Vzaly v úvahu výpověď dodavatele stavebních prací i jeho sdělení o tom, že fakturace neodpovídá fyzickému rozsahu oprav fasády provozovny. Rozsah oprav se značně zmenšil, přitom cena prací zůstala stejná. Jsou-li tu jiné správcem daně uznané faktury o zaplacení prací na opravě provozovny a její fasády, pak daným soupisem pořízeným dodavatelem není oprávněnost dané fakturace a její podřazení daňově uznatelným nákladům opodstatněná. Daňovou uznatelnost fakturace nelze prokázat znaleckým posudkem, jestliže žalobce neprokázal, že oprava fasády provozovny podle faktur správcem daně vyloučených byla skutečně realizovaná. Doplňuje se, že oprava fasády a náklady na ní byly uznány jako náklady daňové

u jiné skupiny daňových dokladů.

Důkazy nabídnutými žalobcem v průběhu daňové kontroly žalobce své důkazní břemeno ohledně nákladů uhrazených na základě faktur označených v žalobě žalobce neunesl, protože neprokázal, že v těchto fakturách uvedený předmět plnění byl skutečně realizován, v jakém místě a za jakou cenu. Podmínky stanovené § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů pro uznání daných výdajů jako výdajů daňových, proto splněny nejsou.

Finanční orgány postupovaly v souladu s předpisy daňového řádu, na které se v žalobě poukazuje. Žalobce byl uvědoměn o pochybnostech správce daně, které v průběhu kontroly vyvstaly. Důkazní prostředky byly zhodnoceny v souladu s požadavky daňového řádu, bylo reagováno na nově doložené důkazy, rozhodnutí je řádně odůvodněno. Nejsou tu tudíž žádné

procesní vady, které by způsobovaly nezákonnost napadeného rozhodnutí jakož i rozhodnutí správce daně.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí není v rozporu s předpisy, který se žalobce dovolává.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování
- 7 -
10Af 532/2012

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 10. prosince 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á, v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru