Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 48/2011 - 19Rozsudek KSCB ze dne 26.10.2011

Prejudikatura

8 Afs 66/2008 - 71

5 Afs 115/2006 - 91


přidejte vlastní popisek

10 Af 48/2011 – 19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. R. M., zastoupeného Ing. Ladislavem Michálkem, daňovým poradcem, Sušice, Pražská 268, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.4.2011, č.j. 2016/11-1500, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou, doručenou dne 28.6.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28.4.2011, č.j. 2016/11-1500, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu v Táboře ze dne 5.4.2011, kterým mu bylo podle ustanovení § 167 daňového řádu uloženo složit do tří pracovních dnů jistotu ve výši 4 597 013,- Kč na depozitní účet finančního úřadu a na základě ustanovení § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu a současně toto rozhodnutí potvrzeno.

(2) Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí jsou nezákonná, neboť vycházejí z nesprávného právního posouzení věci. U žalobce probíhá daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 a 2008 a kontrola DPH za leden 2007 až prosinec 2008. Žalobce uznává, že měl v účetnictví chyby a uplatněnou daň nesprávně zaplatil. Nesouhlasí však s důvody, které jsou správcem daně v zajišťovacím příkazu uvedeny. Jedná se o nesprávné posouzení věci. Správce daně neuvádí v zajišťovacím příkazu obavu, že by daň v době její splatnosti byla nedobytná. Pouze uvádí, že vznikla obava v návaznosti na prováděnou kontrolu, že úhrada daně v době její splatnosti bude spojena se značnými obtížemi, přičemž nespecifikuje, v čem tyto obtíže spatřuje. Správcem daně Pokračování
- 2 -
10Af 48/2011

uvedené důvody, že žalobce začal převádět nemovitý majetek na své příbuzné, klesly mu v roce 2010 tržby a změnil bydliště a místo podnikání mimo místní příslušnost správce daně, žalobce v odvolání vysvětlil. Důvody uvedené správcem daně nejsou podle názoru žalobce odpovídající skutečnosti. Žalobce na zajišťovací příkaz uhradil částku, kterou měl k dispozici, a to 2 000 000,- Kč, kterou by použil i na úhradu daně. Daňová kontrola nebyla dosud ukončena je ve fázi dokazování a nebyla ani projednána zpráva o daňové kontrole. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Zajišťovací příkaz je institutem správy daní. Lze jej vydat, pokud správci daně vznikne obava ohledně dosud nesplatné nebo nestanovené daně, že její vybrání bude spojeno se značnými obtížemi nebo bude daň v době vymahatelnosti nedobytná. Institut lze využít tehdy, pokud jsou signály o tom, že by daň mohla být obtížně vybratelná nebo vymahatelná. Smyslem zajišťovacího příkazu je před vydáním rozhodnutí zajistit ve prospěch správce daně částku použitelnou ke splnění daňové povinnosti. Podle § 102 odst. 2 daňového řádu musí být zajišťovací příkaz řádně odůvodněn. Tuto podmínku žalovaný naplnil. Důvody, které vedly správce daně k vydání zajišťovacího příkazu, byly v něm uvedeny. Doměrek byl stanoven v předpokládané výši, k zajištění přistoupil správce daně s ohledem na rozsáhlé převody nemovitého majetku žalobce, ke kterým začalo docházet v době probíhající daňové kontroly. To vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí zachycujících jednotlivé převody majetku žalobce. Tím byla naplněna podmínka vyjádření obavy správce daně ve vztahu k vymahatelnosti daně po jejím stanovení. Námitky, které žalobce vyjádřil v žalobě, žalovaný označil za nedůvodné.

III. Obsah správních spisů

(4) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

(5) Daňová kontrola byla u žalobce zahájena dne 10.2.2010. V průběhu daňové kontroly žalobce neprokázal, že přijal konkrétní služby v létech 2007 a 2008 fakturované společnostmi BOHATI s.r.o., Praha 10 a PROGRESSBRICK, s.r.o. Brno. Správce daně v rámci daňové kontroly zjistil, že žalobce do daňových výdajů zahrnul v roce 2007 v rozporu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. částku 5 657 415,- Kč a v roce 2008 částku 4 982 000,- Kč. V daňových přiznání k DPH za kontrolovaná zdaňovací období uplatnil neoprávněně částku 2 021 495,- Kč. Správce daně dále zjistil, že žalobce převádí veškerý svůj nemovitý majetek na své příbuzné. Od 10.3.2011 probíhalo řízení na Katastrálním úřadu pro hlavní město Prahu ohledně převodu bytu v nemovitosti č.p. 463 v Praze Košířích na Bc. M. M. od 14.3.2011 probíhá řízení na Katastrálním úřadě pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor o převodu rozestavěné budovy v kat. úz. Skalice nad Lužnicí na R. M., kde bylo zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalobce a od 15.3.2011 další řízení ohledně převodu pozemku a staveb umístěných v kat. úz. Skalice nad Lužnicí na Ing. H. M.. Správce daně dále zjistil, že žalobci klesal objem tržeb a prodlužovala se doba splatnosti krátkodobých závazků. Kupříkladu tržby v roce 2009 klesly na částku 3 961 703,- Kč. Žalobce v průběhu daňové kontroly změnil své bydliště a místo podnikání.

Pokračování
- 3 -
10Af 48/2011

(6) Dne 5.4.2011 vydal Finanční úřad v Táboře zajišťovací příkaz pod č.j. 63533/11/110942303457, kterým žalobci uložil do tří pracovních dnů po oznámení zajišťovacího příkazu zajistit úhradu daně, která dosud nebyla stanovena složením jistoty na depozitní účet finančního úřadu ve výši 4 597 013,- Kč. Proti tomuto zajišťovacímu příkazu se žalobce včas odvolal. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím dne 28.4.2011 pod č.j. 2016/11-1500 tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Stalo se tak především s odůvodněním, že žalobce nepopřel uskutečnění převodu nemovitostí na bratra a neteře, uvedl k nim, že převody již chtěl uskutečnit před delší dobou a v důsledku nedostatku času se k tomu nedostal. Převody nemají podle názoru žalobce žádnou souvislost s kontrolou. K tomu žalovaný vysvětlil, že převodem nemovitostí došlo k podstatnému zmenšení majetku žalobce, ze kterého by bylo eventuelně možno v budoucnu uspokojit jeho splatné daňové nedoplatky, a proto je obava správce daně ohledně obtíží při vybrání daně případně nedobytnosti daně odůvodněná a reálná. Stejně tak je odůvodněna ve vztahu k poklesu tržeb a hrubého zisku žalobce, jakož i s ohledem na dobu splatnosti jeho krátkodobých závazků. Žalovaný uvedl konkrétní vyčíslení poklesu tržeb z částky 8 580 899,- Kč na částku 3 961 703,- Kč. Stejně tak i změna bydliště a místa podnikání žalobce může mít za následek určité obtíže při ukončení daňové kontroly, tento důvod však ze strany správce daně nebyl prioritní.

IV. Právní názor soudu

(7) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

(8) Žalobce jako hlavní žalobní námitku uvedl, že správce daně v rozhodnutí nevyslovil obavu ohledně nedobytnosti doměřené daně, pouze vyslovil obavu, že úhrada daně v době její splatnosti bude spojena se značnými obtížemi, přičemž nijak nespecifikoval, v čem tyto své obtíže spatřuje. Důvody uváděné žalovaným žalobce neakceptoval jako důvody, z nichž by mohla vyplývat odůvodněná obava, že úhrada daně bude v době její splatnosti spojena se značnými obtížemi. Na zajišťovací příkaz žalobce uhradil 2 000 000,- Kč, které měl k dispozici. Podle názoru žalobce se jednalo o nesprávné právní posouzení věci.

(9) Ustanovení § 167 odst. 1 daňového řádu, na jehož základě byl v projednávané věci vydán zajišťovací příkaz, stanoví, že je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz. Podle odstavce třetího, není-li nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do tří pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Podle odstavce čtvrtého, u daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek.

(10) Z citovaného ustanovení daňového řádu vyplývá, smysl vydání zajišťovacího příkazu, zajistit včas i v případě daně, která nebyla dosud stanovena, ve prospěch správce daně v příkaze uvedenou finanční částku k realizaci budoucího konečného rozhodnutí. Představuje jakousi záruku, že daňový subjekt svou daňovou povinnost splní. Význam zajišťovacího příkazu lze jinými slovy charakterizovat tak, že má se jeho prostřednictvím předejít možným budoucím problémům při vybírání daně. Výčet konkrétních případů, při Pokračování
- 4 -
10Af 48/2011

kterých může správci daně vzniknout odůvodněná obava, že úhrada daně, u které dosud neuplynul den její splatnosti nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo, že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, zákon nestanoví. Zákon pouze alternativně stanoví možnost vydání zajišťovacího příkazu pro případ jeho odůvodněné obavy, že bude doměřovaná daň v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi. Zákonodárce nestanoví, že musí být naplněny oba uvedené důvody, postačuje naplnění pouze jednoho z nich. Podnět k vydání zajišťovacího příkazu vychází od pracovníků správce daně za situace, kdy je kupříkladu zjištěno, že výsledky dosud prováděné daňové kontroly nasvědčují tomu, že dojde k doměření daně ve větší výši a jsou zjištěny kupříkladu účelové převody finančních prostředků nebo nemovitostí spřízněným osobám apod. V zajišťovacím příkazu správce daně uvede podle § 102 odst. 2 daňového řádu důvody, které jej vedly k vydání zajišťovacího příkazu. V důvodech je nutné uvést, proč správce daně pokládá vybrání daně za ohrožené, nebo v čem spočívají jeho obavy, že úhrada dosud nestanovené daně bude v době její splatnosti nebo vymahatelnosti nedobytná, nebo že v té době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi.

(11) V daném případě správce daně vysvětlil, jaké povinnosti žalobce nesplnil, uvedl, že do daňových výdajů zahrnul v roce 2007 v rozporu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném v kontrolovaném zdaňovacím období částku 5 657 415,- Kč a v roce 2008 částku 4 982 000,- Kč. V daňových přiznáních k DPH za kontrolovaná zdaňovací období si uplatnil neoprávněně částku 2 021 495,- Kč. Žalobce neprokázal, že mu byla jemu fakturovaná plnění poskytnuta. Z toho důvodu je zřejmé, že výsledek daňové kontroly vyústí v doměření daně s ohledem na výsledky kontroly ve značné výši a žalobce svůj chybný postup i v žalobě připustil. Odůvodněná obava správce daně vyplynula ze skutečnosti, že žalobce začal v průběhu daňové kontroly po té, co mu byl znám předběžný výsledek kontrolního zjištění převádět svůj nemovitý majetek na své příbuzné. Správce daně dále argumentoval i poklesem objemu tržeb a objemu hrubého zisku a prodlužováním doby splatnosti krátkodobých závazků žalobce, když z daňových přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2009 a 2010 vyplynulo, že tržby z podnikání klesly žalobci z 8 580 899,- Kč na 3 961 703,- Kč. Snížení tržeb bylo zaznamenáno i v roce 2010, kdy hrubý zisk činil 6 % z dosažených tržeb. Pokud by zůstalo toto procento, v roce 2010 by odhadem správce daně činil hrubý zisk zasažených příjmů 238 000,- Kč a z toho správce daně uzavřel, že nelze předpokládat, že z této částky by byl žalobce schopen doměřenou daň splácet. Konečně správce daně uvedl, že odůvodněná obava je podpořena i skutečností, že žalobce dne 24.3.2011 změnil své bydliště a místo podnikání mimo místní příslušnost správce daně, který provádí daňovou kontrolu. Proto vydal předmětný zajišťovací příkaz, jehož vydání odůvodnil existencí odůvodněné obavy z důvodů výše uvedených, že bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi. Žalovaný správní orgán v postupu správce daně neshledal nesprávnost nebo nezákonnost.

(12) S ohledem na výše citované důvody, které vedly správní orgány k závěru ohledně naplnění odůvodněné obavy, že u daně, která nebyla dosud stanovena, bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi, dospěl soud k závěru, že námitky vyslovené žalobcem důvodné nejsou. Povinností úřadu bylo v rozhodnutí o zajištění úhrady na dosud nestanovenou daň uvést důvody, které orgány vedly k realizaci tohoto postupu. Z výše citovaného vyplývá, že daňové orgány uvedly konkrétní důvody, jimiž svou obavu ohledně značných obtíží popsaly a vyjádřily. Nelze proto souhlasit s žalobcem, jak uvádí v žalobě, že se v zajišťovacím příkaze nijak nespecifikuje, v čem správce daně obtíže s vybráním daně spatřuje. Právě důvody, které správce daně konstatoval, že žalobce v průběhu kontroly začal Pokračování
- 5 -
10Af 48/2011

převádět nemovitý majetek na své příbuzné, odhad ohledně udržení výše tržeb, pokles hrubého zisku prodlužováním doby splatnosti krátkodobých závazků žalobce, jakož i změna bydliště a místa podnikání žalobce, představují zcela konkrétní důvody, v nichž lze odůvodněnou obavu správce daně spatřovat. Tyto důvody nejsou obecné a naplňují zákonem stanovenou nezbytnou podmínku. Úvaha, která byla správním orgánem učiněna, je logická a byla učiněna v mezích stanovených zákonem. Z úvahy vyslovené správními orgány vyplývá, že daň je třeba zajistit, proto, že s ohledem na majetkové převody a snížení tržeb i zisku z podnikatelské činnosti je třeba daň zajistit, neboť žalobce v době vydání zajišťovacího příkazu nezbytnými prostředky disponoval, avšak do budoucna již v této výši těmito prostředky disponovat nemusí a je nutné, aby zůstaly zajištěny pro účely úhrady stanovené daňové povinnosti. Soud proto uzavřel, že důvody uvedené správcem daně mají ve vztahu k předpokládanému doměrku daně své opodstatnění, navíc za situace, kdy žalobce sám chyby v účetnictví připustil a přiznal, že nesprávně daň uplatnil. Rovněž uvedl, že na zajišťovací příkaz uhradil částku, kterou měl k dispozici, a to 2 000 000,- Kč a tuto částku by použil i na úhradu daně. Skutečnost, že daňová kontrola nebyla dosud ukončena a je ve fázi dokazování, není na překážku vydání zajišťovacího příkazu, neboť pro právě pro tento případ umožňuje zákon § 167 odst. 4 výše zajišťované částky správcem daně stanovit podle vlastních pomůcek. Soud neshledal ani žalobcem namítané nesprávné právní posouzení věci, bylo aplikováno správné ustanovení daňového řádu a úvaha správce daně, která byla na základě citovaného ustanovení učiněna, odpovídala zákonu, byla vyslovena v jeho mezích a neodporovala zásadám logiky. Současně soud poukazuje na to, že žalobce neposkytl žádný důkaz ke svému tvrzení, že značné převody nemovitého majetku hodlal uskutečnit delší dobu, když realizoval je v krátkém časovém období v průběhu probíhající daňové kontroly, kdy mu byly sděleny závěry ohledně chyb v účetnictví, které žalobce uznal a byla mu sdělena i výše předpokládaných daňových doměrků. Soud proto takto předestřenému obecnému tvrzení žalobce neuvěřil. Rozhodnutí žalovaného proto hodnotí jako správné a zákonu odpovídající.

V. Závěr, náklady řízení

(13) Soud dospěl na základě výše uvedeného k závěru, že žalobcem uváděné žalobní námitky nejsou důvodné a rozhodnutí žalovaného správního orgánu je přezkoumatelné a vydané v souladu se zákonem. Žaloba byla proto podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.

(14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem podle § 105 odst. 2 s.ř.s.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 26. října 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r.

Pokračování
- 6 -
10Af 48/2011

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru