Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 47/2013 - 28Rozsudek KSCB ze dne 27.11.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 Afs 147/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10Af 47/2013 - 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Golf Čertovo břemeno, s.r.o., se sídlem Alenina Lhota 7, Jistebnice, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem, se sídlem Tábor, Převrátilská 330, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích č.j. 8164/12-1200 ze dne 29.11.2012, takto :

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí o dodatečném doměření daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009 ve výši 152.400,-Kč a zrušení daňové ztráty z příjmů právnických osob ve výši 513.156,-Kč a sdělení povinnosti zaplatit penále, kdy odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno.

Pokračování
- 2 -
10Af 47/2013

Žalovaný odvolání zamítl s odůvodněním, že žalobce v roce 2007 a 2008 realizoval stavbu automatického závlahového systému druhé devítky golfového hřiště, tyto závlahové systémy jsou součástí stavby golfového hřiště a nikoliv samostatnou věcí, golfové hřiště nebude bez závlahových systémů správně fungovat, nebudou splněny funkční, estetické, kvalitativní a jiné nároky, které jsou na golfové hřiště obecně kladeny, a proto jsou závlahové systémy součástí stavby golfového hřiště. Závlahové systémy tvoří se stavbou golfového hřiště jeden funkční celek a z toho důvodu je žalovaný považuje za součást stavby golfového hřiště a vynaložené finanční prostředky na realizaci přístavby mohou vstupovat do daňově účinných nákladů formou odpisu golfového hřiště jako celku v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. K počátku odepisování žalovaný uvedl, že do dne vydání kolaudačního souhlasu, respektive nabytí právní moci kolaudačního souhlasu, nelze realizovanou stavbu užívat a odpisovat majetek, který ze zákona ještě nemůže sloužit po dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Jestliže žalobce tímto kolaudačním souhlasem v roce 2009 nedisponoval, nesplnil povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy pro užívání hmotného majetku, tudíž nemohl tento majetek užívat a nebyl tak oprávněn zahrnovat odpisy z tohoto hmotného majetku do daňově účinných nákladů. Realizované závlahové systémy proto považuje žalovaný za součást technického zhodnocení dosavadního golfového hřiště, které je zařazeno do páté odpisové skupiny.

Žalobce nesouhlasí s tím, že žalovaný vybudování závlahových systémů považuje za součást stavby druhé devítky golfového hřiště, tedy že realizované závlahové systémy považuje za součást technického zhodnocení dosavadního golfového hřiště, které je zařazeno do páté odpisové skupiny. V souvislosti s tím žalobce odkazuje na § 120 občanského zákoníku, dle něhož součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Z žádného důkazu, který správce daně shromáždil neplyne, že se v případě závlahového sytému instalovaného na golfovém hřišti jedná o součást golfového hřiště. Závlahový systém má zahrádkářský charakter. Přestože je instalován pod povrchem golfového hřiště, nelze konstatovat, že jeho oddělením od golfového hřiště, jako věci hlavní, by došlo ke znehodnocení golfového hřiště. Charakter závlahového systému je třeba hodnotit individuálně a nelze vycházet z toho, že závlahové systémy bývají obecně považovány za součást pozemku. V daném případě je nutno zavlažovací systém považovat za samostatnou věc, od hřiště jej lze oddělit, aniž by došlo k jeho znehodnocení, stejně tak i závlahový systém by demontáží nebyl znehodnocen. Zařazení do páté odpisové skupiny jako součást hřiště s odpisovou dobou 30 let se jeví jako absurdní, a to s ohledem na životnost vybudovaného závlahového systému. Povolení k výstavbě závlahového systému a dalších vodních děl je obsaženo v územním rozhodnutí vydaném stavebním úřadem v Jistebnici ze dne 10.12.2008. Hřiště bylo uvedeno do provozu v dubnu 2009. Žalobce požádal o dodatečné povolení stavby a o povolení nakládání s vodami. Na základě žádosti žalobce bylo vydáno rozhodnutí, kterým Městský úřad v Táboře dodatečně dne 29.4.2010 povolil stavby vodního díla, rozhodl o nakládání s vodami a vydal kolaudační souhlas pro část stavby závlahového systému. Rozhodnutím Městského úřadu v Táboře, tedy bylo dodatečně povoleno nakládání s vodami, a to od okamžiku faktického dokončení a užívání, nikoli od okamžiku vydání, respektive nabytí právní moci rozhodnutí Městského úřadu v Táboře. Žalobce proto považuje za počátek doby pro odpisování hmotného majetku rok 2009 nikoli rok 2010, jak je dovozováno žalovaným. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že u větší části vybudovaných závlahových systémů není stanovena povinnost pro jejich užívání, a proto je nutné mít za to, že počátek doby odepisování je dán jejich faktickým dokončením a užíváním. V souvislosti s tím žalobce poukazuje na rozhodnutí Městského úřadu v Táboře ze dne 29.4.2010, z něhož je patrné, že předmětem dodatečného povolení stavby a kolaudačního souhlasu je zavlažovací Pokračování
- 3 -
10Af 47/2013

systém v celkové délce 810,15 m. Tato část zavlažovacího systému tvoří cca 20% hodnoty celého zavlažovacího systému.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Golfové hřiště vybudované v letech 2007 až 2008 je nutno považovat za přístavbu hřiště dosavadního. Závlahové systémy jsou součástí stavby golfového hřiště a nikoliv samostatnou věcí. Golfové hřiště nebude bez těchto závlahových systémů správně fungovat, nebudou splněny funkční, estetické, kvalitativní a jiné nároky, které jsou na golfové hřiště obecně kladeny. Závlahový systém tvoří se stavbou jeden funkční celek. Závlahové systémy jsou součástí stavby golfového hřiště. Vynaložené finanční prostředky na realizaci přístavby mohou vstupovat do daňově účinných nákladů formou odpisů golfového hřiště jako celku v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. Přístavba, která byla vybudována v letech 2007 až 2008, je technickým zhodnocením dosavadního golfového hřiště, a proto podle § 29 odst. 3 zákona o daních z příjmů technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého k obvyklému užívání. Územní rozhodnutí nepodléhá kolaudaci, nejedná se tedy o rozhodnutí, kterým by byla povolena výstavba závlahového systému a dalších vodních děl. Stavba vodního díla byla realizována před vydáním stavebního povolení a následně byla předmětem dodatečného stavebního povolení, řízení za účelem vydání stavebního povolení proběhlo v rámci řádného vodoprávního řízení. Dne 29.4.2010 bylo vydáno rozhodnutí, v němž Městský úřad v Táboře uděluje povolení k nakládání vodami a dodatečné povolení stavby a současně bylo vydán kolaudační souhlas, z čehož nelze dovodit, že by hřiště bylo uvedeno do provozu včetně závlah v dubnu 2009 a tedy i dána žalobci možnost uplatnit daňové odpisy. Odpisovat lze hmotný majetek až po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého k obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění všech povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Jestliže byl vydán kolaudační souhlas dne 29.4.2010, byly teprve tehdy splněny všechny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, tedy došlo ke splnění podmínek dle § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Vybudování závlahových systémů je nutno považovat za součást přístavby k dosavadnímu hřišti, t.j za součást technického zhodnocení dosavadního golfového hřiště, které je zařazeno do páté odpisové skupiny.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Správce daně zahájil u žalobce kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2009. Správce daně v rámci kontroly zjistil, že žalobce v letech 2007 až 2008 zrealizoval výstavbu automatického závlahového sytému druhé devítky golfového hřiště. Žalobce uvedl, že závlahový systém tvoří dva oddělené systémy, čerpací stanice vybudovaná v roce 2002 pokrývá závlahy na části do zhruba nadmořské výšky 640 m, jednotlivé koncovky systému se dají nezávisle ovládat. Při rozšíření hřiště v letech 2007 a 2008 byla vybudována druhá čerpací stanice, která pokrývá závlahy v nadmořské výšce 640 až 670 m, přičemž jednotlivé koncovky systému se dají nezávisle ovládat. Základní rozvodový systém je uložen v hloubce cca 50 cm, z tohoto základního systému jsou vedeny trubkami o průměru 40 mm v hloubce 30 až 40 cm přívody k jednotlivým odpalištím, jamkovištím a centrálním místům na hracích drahách. Dále pak následují rozvody o průměru 30 mm, které jsou uloženy nepatrně pod povrchem, na které jsou napojeny postřikovače, kterých je na hřišti 400. Žalobce považoval tyto závlahové systémy za samostatný hmotný majetek a zařadil je do druhé odpisové skupiny s odkazem na ust. § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů s odůvodněním, že příloha číslo 1 k zákonu o daních příjmů výslovně neřeší závlahy golfových hřišť. Žalobce vybudoval v rámci přístavby golfového hřiště závlahové systémy II a III, které dle územního rozhodnutí mají využívat některé rozvody. Původní Pokračování
- 4 -
10Af 47/2013

rozvody jsou z polyetylenových trub uloženy v nezámrzné hloubce. Závlahové systémy II a III, které byly žalobcem vybudovány v letech 2007 až 2008, jsou součástí nově vybudovaného golfového hřiště, které bezprostředně navazují na dosavadní golfové hřiště, které bylo uvedeno do provozu v roce 2002.

Žalobce předložil smlouvu o dílo, kterou uzavřel s dodavatelem Jaroslav MYSLÍN – GARTEN, Kuřim, ohledně dodávky a montáže automatického závlahového systému pro závlahu trávníkových ploch hracích drah stávajícího devítijamkového hřiště, kdy byla dohodnuta smluvní cena 2.729.061,-Kč, včetně 19 % DPH. Dle smlouvy měl být zavlažovací systém hracích drah a přechod stávající devítky na dekodérový systém proveden na jaře 2007. Dokončení zavlažovacího systému pro druhou devítku hřiště mělo být provedeno dle smlouvy v roce 2008. Dle daňových dokladů žalobce pořídil závlahový systém II dne 17.12.2007 a závlahový systém III dne 15.12.2008, tento majetek zařadil do druhé odpisové skupiny a uplatnil jako daňově účinný náklad kontrolovaného období zrychlené odpisy z uvedeného majetku. Žalobce měl pochybnosti o tom, zda dodávka a montáž závlahového systému a čerpací stanice jsou zařazeny do majetku v souladu s účetními a daňovými předpisy, proto žalobce vyzval k odstranění pochybností. Žalobce reagoval na výzvu a předložil technickou zprávu geodetické kanceláře, oznámení o zahájení správního řízení, dodatečné povolení stavby a faktury vztahující se k pořízení závlah. Žalobce v podání ze dne 8.5.2012 uvedl, že v roce 2008 byla vybudována nová větev pro další dokončenou část hřiště a závlahový systém byl zaměřen geodetickou kanceláří v Táboře a byla vypracována studie nazvaná „Optimalizace vodního režimu a zavlažovacího systému v areálu Golf Čertovo břemeno Alenina Lhota“. V srpnu 2009 bylo zahájeno vodoprávní řízení a dne 29.4.2010 bylo vydáno povolení k nakládání s vodami a byla dodatečně povolena stavba vodního díla pro stavbu shora uvedeného názvu. Správce daně shrnul ve zprávě o kontrole kontrolní zjištění a dospěl k závěru, že zavlažovací systémy byly stavebně realizovány v roce 2007 a 2008 jako jedno dílo. Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a kolaudační souhlas s danou stavbou byl udělen 29.4.2010. Dle správce daně žalobce ve zdaňovacím období 2009 porušil § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů a do daňově účinných nákladů neoprávněně zahrnul odpis z uvedeného majetku ve výši 799.240,-Kč. Podle § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů daňové odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého k obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Těmito zvláštními právními předpisy je zejména zákon o vodách, kdy dle § 8 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 uvedeného zákona k nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o obecné nakládání s nimi, k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění, je třeba povolení vodoprávního úřadu. V daném případě bylo vydáno povolení k nakládání s vodami dne 29.4.2010, dodatečné povolení stavby vodního díla a současně byl vodoprávním úřadem vydán i kolaudační souhlas, proto až ode dne 29.4.2010 jsou splněny povinnosti stanovené vodním zákonem pro užívání vodního díla – zavlažovacího systému a majetek lze teprve až od roku 2010 daňově odpisovat.

Správce daně vydal dodatečný platební výměr, kterým žalobci doměřil daň z příjmů právnických osob za rok 2009 ve výši 152.400,-Kč a zrušil daňovou ztrátu z příjmů právnických osob ve výši 513.156,-Kč a sdělil mu povinnost zaplatit penále. Žalobce se proti platebnímu výměru odvolal. Nesouhlasil se zařazením závlahového systému do odpisové třídy pět s délkou odpisování 30 let. V odvolání poukázal na to, že povolení k výstavbě závlahového systému je obsaženo v územním rozhodnutí ze dne 10.12.2008, které bylo správcem daně opomenuto. Rozšířené hřiště bylo uvedeno do provozu včetně závlah v dubnu 2009, bylo rozšířeno na dvojnásobek a byly vybudovány nejen závlahy, ale i další vodní díla, Pokračování
- 5 -
10Af 47/2013

14 malých vodních nádrží a 4 vodoteče. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, které je uvedeno v předchozí pasáži rozsudku.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Mezi účastníky je na sporu, zda správce daně správně vyloučil z daňově účinných nákladů částku 799.240,-Kč, která přestavuje odpisy majetku – závlahových systémů, které žalobce vybudoval v rámci přístavby golfového hřiště II a III, které jsou dle žalobce samostatným hmotným majetkem, a proto je zařadil do druhé odpisové skupiny s odkazem § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Z § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů platného pro zdaňovací období 2009 vyplývá, že v prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze číslo 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebního díla ke změně hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i třídění do odpisové skupiny, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatník zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím období nebo v období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke změně došlo. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil tím, že vybudování závlahových systémů považuje za součást stavby golfového hřiště, nikoliv samostatnou věc. Nesouhlasí proto se zařazením závlahového systému II. a III. jako samostatného hmotného majetku, do druhé odpisové skupiny, neboť golfové hřiště nebude bez těchto závlahových systémů správně fungovat, a proto jsou závlahové systémy součástí stavby golfového hřiště a tvoří se stavbou golfového hřiště jeden funkční celek. S tímto závěrem žalobce nesouhlasí a v souvislosti s tím odkazuje na § 120 odst. 1 občanského zákoníku, neboť nebyl zajištěn důkaz, že by v případě závlahového systému instalovaného na golfovém hřišti se jednalo o součást golfového hřiště. Instalovaný závlahový systém má zahrádkářský charakter, přestože je instalován pod povrchem golfového hřiště, nelze konstatovat, že jeho oddělením od golfového hřiště jako věci hlavní, by došlo ke znehodnocení golfového hřiště. Tento názor žalobce správný není, neboť závlahové systémy jsou součástí stavby golfového hřiště a nikoliv samostatnou věcí. Golfové hřiště totiž bez závlahových systémů nemůže řádně fungovat a je i správný závěr žalovaného, že nebudou splněny funkční, estetické, kvalitativní a jiné nároky, které jsou na golfové hřiště kladeny. Proto je správný úsudek, že závlahové systémy jsou součástí stavby golfového hřiště, neboť tvoří se stavbou jeden celek.

Soud poznamenává, že součástí věci je vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc jako taková (hlavní věc) znehodnotila. V daném případě je nutno klást důraz na znehodnocení věci jako takové a nikoliv na znehodnocení její oddělené části. Znehodnocením je třeba rozumět funkční újmu, kdy hlavní věc již nemůže sloužit původnímu účelu vůbec, či v plné míře, či zejména došlo k hospodářskému poškození věci, popřípadě i estetickému zhoršení vzhledu věci, neboli souhrnně řečeno došlo k újmě na hodnotě věci hlavní. Věc i její součást tvoří jedinou věc neboli celek. Soudní praxe dospěla k závěru, že například i meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, které je funkčně spjato s pozemkem a nelze je oddělit od pozemku, aniž by došlo ke znehodnocení pozemku, je součástí pozemku podle § 120 obč. zákoníku. Z toho je zřejmo, že v daném případě zavlažovací systém nelze považovat za samostatnou věc. Správně proto žalovaný uzavřel, že závlahové systémy jsou součástí stavby golfového hřiště, a proto vynaložené Pokračování
- 6 -
10Af 47/2013

finanční prostředky na realizaci přístavby je možno považovat za daňově účinné náklady formou odpisu golfového hřiště jako celku dle § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, dle něhož náklady jsou také odpisy hmotného majetku. Podle přílohy č. 1 k zákonu o daních z příjmů, která třídí hmotný majetek do odpisových skupin, je v odpisové skupině 5 pod položkou 241 uvedeno „stavby pro sport a rekreaci“. Zařazení golfového hřiště do skupiny 5 je proto správně.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že dle žalovaného je nutno vybudované golfové hřiště v letech 2007 až 2008 považovat za přístavbu hřiště dosavadního, a to s odkazem na § 33 odst. 1 zákona o daních z příjmů, dle něhož přístavby, pokud převýšily u jednotlivého majetku úhrnu 40.000,- Kč, jsou pro účely citovaného zákona technickým zhodnocením. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce v letech 2000 až 2001 vybudoval devíti jamkové golfové hřiště, které uvedl v roce 2002 do provozu a v roce 2007 a 2008 vybudoval závlahové systémy II a III, které bezprostředně navazují na dosavadní golfové hřiště, a proto je správný závěr, že jsou součástí nově vybudovaného golfového hřiště. Žalobce tedy rozšířil původně devíti jamkové golfové hřiště na osmnácti jamkové a při této změně zachoval vzájemné provozní propojení s původní stavbou, proto tato úprava odpovídá přístavbě s ohledem na § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona, dle něhož změnou dokončené stavby je přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. V daném případě tedy byly splněny zákonné podmínky ve smyslu § 33 zákona o daních z příjmů, dle které přístavby, jestliže u jednotlivého majetku v úhrnu převýšily 40.000,-Kč, jsou pro účely tohoto zákona technickým zhodnocením, proto žalovaný správně uzavřel, že přístavba, která byla vybudována v letech 2007 až 2008 je technickým zhodnocením dosavadního golfového hřiště.

Z ust. § 29 odst. 3 zákona o daních z příjmů technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého k obvyklému užívání. Z § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů vyplývá, že odpisováním pro účely zákona o daních z příjmů se rozumí zahrnování odpisování hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do nákladů k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého k obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Pro odpisování technického zhodnocení platí podmínky pro dokončení změn na majetku, ale i splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Z toho plyne, že až do dne vydání kolaudačního souhlasu nelze realizovanou stavbu užívat a nelze i proto odpisovat majetek, který ze zákona ještě nemůže sloužit pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Ze spisu vyplývá, že žalobce požádal o dodatečné povolení stavby a o povolení s nakládání s vodami, přičemž Městský úřad v Táboře dne 29.4.2010 vydal rozhodnutí, kterým dodatečně povolil stavby vodního díla, nakládání s vodami a vydal i kolaudační souhlas pro stavbu závlahového systému. Jestliže předmětné rozhodnutí bylo vydáno v roce 2010 nelze, jak se žalobce mylně domnívá, považovat za počátek doby pro odpisování hmotného majetku rok 2009. Zcela irelevantní je tvrzení žalobce, že předmětem dodatečného povolení stavby a kolaudačního systému je zavlažovací systém v celkové délce 810,15 m, kdy tato část zavlažovacího systému tvoří přibližně 20% hodnoty celého zavlažovacího systému, jestliže stavba byla realizována před vydání stavebního povolení a až následně bylo vedeno řízení o dodatečném stavebním povolení, kdy řízení za účelem vydání stavebního povolení proběhlo v rámci vodoprávního řízení. Stavba byla realizována bez stavebního povolení, následně bylo vydáno dodatečné stavební povolení a v případě povolení k nakládání s vodami se nejednalo o žádné dodatečné Pokračování
- 7 -
10Af 47/2013

povolení. Městský úřad dne 29.4.2010 tedy vydal rozhodnutí, kterým udělil povolení k nakládání s vodami a dodatečné povolení stavby a současně vydal i kolaudační souhlas, proto je správný závěr, že bylo golfové hřiště uvedeno do provozu včetně závlah až v roce 2010. Rozhodnutím ze dne 29.4.2010 byl vydán nejen kolaudační souhlas, ale i dodatečné

povolení stavby vodního díla s názvem „Optimalizace vodního režimu a zavlažovacího systému v areálu Golf Čertovo břemeno Alenina Lhota“ v k.ú. Cunkov a Starcova Lhota a rovněž bylo i uděleno povolení k nakládání s vodami a k odběru povrchové vody, do kterého patří vodní nádrže, vodoteče, zavlažovací řády B, C, D a E, čerpací stanice. Tato rozhodnutí představují nezbytnou základnu k fungování dalších zavlažovacích rozvodů. Jestliže tedy stavba nebyla v roce 2009 zkolaudovaná, respektive nebyl vydán kolaudační souhlas, nejsou splněny zákonné předpoklady pro odpis uvedených nákladů v roce 2009. Z územního rozhodnutí vydaného dne 10.12.2008 ohledně závlahového systému vycházet nelze, rozhodná je kolaudace. Stavbu lze užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí, kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby.

Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu se zákonem, což vedlo k tomu, že žaloba byla podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodná zamítnuta.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný právo na náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování
- 8 -
10Af 47/2013

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27.listopadu 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová , v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru