Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 45/2011 - 29Rozsudek KSCB ze dne 14.09.2011

Prejudikatura

7 Afs 64/2008 - 52

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Afs 5/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10Af 45/2011 – 29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Z. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Kubínem, advokátem v Českých Budějovicích, Pražská tř. 7, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.4.2011, č.j. 1626/11-1100, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 23.6. 2011 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti platebnímu výměru ze dne 7.7.2010, kterým byla změněna vyměřená daň silniční za zdaňovací období roku 2009 z částky ve výši 54 662,- Kč na částku 53 037,- Kč.

Žalobce namítá nesprávný výklad ustanovení § 6 odst. 9 zákona o dani silniční s tím, že předmětná vozidla nebyla zařazena v jeho obchodním majetku. Důkazní prostředky k prokázání podmínky, že předmětná vozidla nebyla v roce 2009 použita k podnikání, Pokračování
- 2 -
10Af 45/2011

navrhoval již v odvolání proti platebnímu výměru, a to provedením důkazu - smlouvami o pronájmu motorových vozidel, které ke svému podnikání v roce 2009 používal, dále kompletní číselnou řadou faktur za rok 2009 a bankovními výpisy. Správce daně učinil závěr, že žalobce předmětná vozidla užíval a vedl o nich záznam pouze na základě peněžního deníku bez toho, aby se podrobně zkoumaly podklady těchto zápisů. V případě, že by správce daně provedl navrhované důkazní prostředky, byl by skutkový závěr jiný, tedy, že žalobce předmětná vozidla v roce 2009 nepoužíval k podnikání, pronajímání ani provozování jiných činností, které jsou předmětem příjmů, a proto splňuje předpoklady pro uplatnění beneficia dle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční, tedy snížení roční sazby daně u těchto vozidel o 100 %. Žalobcem je proto navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí a rovněž tak i platebního výměru vydaného správcem daně.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Z § 6 odst. 9 zákona o dani silniční vyplývá, že snížení sazby daně je vázáno na splnění třech podmínek, přičemž základní podmínkou je vymezení předmětu daně – jakých konkrétních vozidel se ustanovení týká, další druhá podmínka vylučuje striktně souvislost využití vozidla s podnikatelskou činností a za třetí jsou pak vymezeny podmínky, kým a k čemu smí být vozidlo použito. Uvedené podmínky musí být splněny současně. Ze skutkového stavu vyplývá, že žalobce je fyzickou osobou vykonávající na základě živnostenského oprávnění podnikatelskou činnost v oboru pronájmu, půjčování věcí movitých, k provozování své podnikatelské činnosti užíval i předmětná nákladní vozidla, vedl o nich záznamy v daňové evidenci, a proto byl učiněn správcem daně závěr, že žalobce nesplňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 9 zákona o dani silniční. Nemá nárok na 100 % snížení sazby daně u předmětných čtyř vozidel, neboť nedošlo ke splnění třetí podmínky, tj. žalobce není ve smyslu § 6 odst. 9 písm. a) zákona subjektem neziskovým ani subjektem napojeným na státní rozpočet.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

Žalobce v daňovém přiznání k dani silniční za rok 2009 přiznal 12 silničních motorových vozidel, která byla předmětem silniční daně, z toho 10 nákladních vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun a u nákladních vozidel registrační značky X, X, X, X uplatnil snížení sazby daně o 100 % ve smyslu § 6 odst. 9 zákona o dani silniční.

V rámci vyměřovacího řízení správce daně zjistil šetřením, že žalobce je fyzickou osobou - podnikatelem, který je registrován na základě ohlášení živnosti ze dne 9.4.2008, kdy předmětem jeho podnikání je pronájem a půjčování věcí movitých. Vozidla uvedená v daňovém přiznání nebyla v roce 2009 vyřazena z registru vozidel.

Správce daně dne 7.7.2010 vydal platební výměr, kterým žalobci vyměřil silniční daň za rok 2009 ve výši 54 662,- Kč, tedy o 24 500,- Kč vyšší než daňový subjekt uvedl v daňovém přiznání.

Žalobce napadl platební výměr odvoláním, kde namítal, že shora uvedená čtyři nákladní vozidla splňovala podmínku snížení sazby daně o 100 % z důvodu uvedeného v § 6 odst. 9 zákona o dani silniční. Dále namítal, že vozidlo registrační značky X bylo registrováno až od 17.4.2009, a proto je předmětem silniční daně až od měsíce dubna 2009.

Správce daně rozhodl o odvolání, částečně mu vyhověl, přisvědčil námitce o vzniku daňové povinnosti shora uvedeného vozidla od měsíce dubna 2009 a rovněž zjistil chybu při Pokračování
- 3 -
10Af 45/2011

vyměření daňové povinnosti u jednoho nákladního vozidla. Dne 18.10.2009 silniční daň změnil z částky 54 662,- Kč na částku 53 037,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako nedůvodné zamítnuto, neboť žalobce neprokázal, že uvedená čtyři nákladní vozidla nepoužil k podnikání v případě, že je podnikatelským subjektem a není proto splněna podmínka stanovená v § 6 odst. 9 zákona o dani silniční.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Mezi účastníky je na sporu, zda správce daně správně postupoval dle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční ve znění platném pro rok 2009 v případě, že žalobci doměřil silniční daň z předmětných čtyř vozidel, na které žalobce uplatnil 100 % roční snížení sazby daně.

Dle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční se bez ohledu na datum první registrace sazba daně podle odstavce dva snižuje o 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů a nebo nejsou provozována pro cizí potřeby a jsou-li používána a) subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, b) jako výcviková vozidla podle zvláštního právního předpisu upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, nebo za c) fyzickými osobami.

Snížení sazby daně je splněno při splnění zákonem daných podmínek. Základní podmínkou je vymezení předmětu daně, tedy jakých konkrétních vozidel se týká. Další druhá podmínka vylučuje striktně souvislost využití vozidla s podnikatelskou činností a třetí jsou vymezeny podmínky kým a k čemu smí být vozidlo použito. Tyto tři podmínky pro snížení sazby daně musí být splněny současně. V daném případě žalobce je fyzickou osobou, která vykonává na základě živnostenského oprávnění podnikatelskou činnost, mimo jiné v oboru pronájmu a půjčování věcí movitých, kdy k provozování podnikatelské činnosti užíval i předmětná nákladní vozidla, o kterých rovněž vedl i záznamy v daňové evidenci. Z uvedeného je zřejmo, že nejsou dodrženy podmínky pro snížení sazby daně dle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční za situace, kdy žalobce je podnikatelem, jde o subjekt zřízený za účelem podnikání, že předmětná vozidla, která jsou předmětem daně, sloužila k podnikatelské činnosti, byla vedena po konkrétním zdaňovacím období v obchodním majetku žalobce a rovněž byla i evidována v registru vozidel. Správný proto je závěr žalovaného, že žalobce nesplňuje podmínky pro beneficium dle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční.

Žalobce navrhoval další důkazní prostředky, a to smlouvami o pronájmu motorových vozidel v roce 2009 v návaznosti na číselnou řadu faktur v uvedeném roce, peněžním deníkem za rok 2009 a porovnání prvotních dokladů sloužícím k zápisu do peněžního deníku. Tento důkazní návrh byl soudem pro nadbytečnost zamítnut, neboť uvedenými důkazními prostředky by nemohl být zvrácen závěr, že žalobce splňuje podmínky pro beneficium dle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční, žalobce není ve smyslu § 6 odst. 9 písm. a) zákona o dani silniční subjektem, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, jestliže bylo zjištěno, že žalobce má vydané živnostenské oprávnění.

Zcela nedůvodně je žalobcem odkazováno na skutečnost, že ze strany žalovaného nebylo přihlíženo k závěrům z jednání Koordinačního výboru ministerstva financí s komorou Pokračování
- 4 -
10Af 45/2011

daňových poradců ČR ze dne 13.10.2010, neboť uvedený závěr je pro soud nezávazný, a proto nelze z těchto závěrů při rozhodování soudem, tak i žalovaným, vycházet.

Soud z důvodů shora uvedených dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že u čtyř vozidel, splňuje podmínky pro beneficium ve smyslu § 6 odst. 9 zákona o dani silniční, proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 14. září 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru