Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 35/2011 - 34Rozsudek KSCB ze dne 24.06.2011

Prejudikatura

5 As 28/2007 - 89

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 107/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

10Af 35/2011 – 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. R. L., , proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.3.2011, čj. 1155/11-0300, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Třeboni o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, kdy žalovaný jeho odvolání zamítl a rozhodnutí Finančního úřadu v Třeboni potvrdil s odkazem na § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, dle něhož povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory budoucího rozhodnutí a vytváření nových informací. Žalobce navrhuje, aby rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí Finančního úřadu v Třeboni bylo zrušeno a současně s tím, aby byla žalovanému uložena povinnost poskytnout požadované informace do třiceti dnů od doručení rozsudku.

Žalobce v žalobě namítá nutnost aplikace ustanovení § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 5 As 28/2007-89 ze dne 17.1.2008, dle něhož nelze každý akt, který správní orgán jako akt interní označí za interní pokyn považovat, neboť rozhodný je vždy obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu. Žalovaný namítá, že nelze poskytnout listinu, nýbrž obsah, což je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 17/2008-67 ze dne 7.5.2008 i v rozporu s účelem zákona. Žalobce odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 61/2006 Sb. a Pokračování
- 2 -
10Af 35/2011

poukazuje na skutečnost, že poskytování informací je především poskytování jejich obsahu, tedy informace se poskytuje ve formátu dle obsahu žádosti. Nelze proto možno uzavřít, že informací není informace o obsahu zápisů z porady metodiků Finančního ředitelství v Českých Budějovicích a Ministerstva financí, nýbrž obsah těchto zápisů jako takový, poskytnutý v listinné podobě ve formě okopírování na papírech nebo poskytnutý v elektronické podobě ve formě skenování na CD nosiči. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, že zápisy z porad obsahují pouhou sumarizaci témat k další diskusi nad podněty vzešlými z praktické aplikace právních předpisů, jež bude v budoucnu vhodné či nutné upravit, aniž by nutně na poradě muselo vzniknout závazné stanovisko, tedy, že v zápisech zaznívají názory, jež jsou z povinnosti poskytovat informace vyloučeny dle § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Toto tvrzení opírá o zápisy z porady metodiků FŘ a odb. 18 MF čj. 3536/05/FŘ130 ze dne 3.6.2005, kde se nacházejí stanoviska k jednotlivým ustanovením zákona č. 235/2004 Sb. Žalobce má za to, že není žádný důvod,proč by měla být nepřípustná námitka týkající se poskytnutí obdobné informace Finančním ředitelstvím v Hradci Králové a proč žalovaný postupuje nejednotně v poskytování informací metodicko-koordinačního charakteru.

Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 5.2.2011 doručil Finančnímu úřadu v Třeboni žádost dle § 13 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve které požadoval poskytnutí všech informací obsažených v zápisech z porady metodiků Finančního ředitelství v Českých Budějovicích a Ministerstva financí týkajících se výkonu daňové správy, upravující aplikační postupy ohledně zákona č. 235/2004 Sb. v jeho platném znění.

Finanční úřad v Třeboni rozhodnutím ze dne 14.2.2011 čj. 7491/11/088970302619 poskytnutí informace odmítl, neboť závěry, postupy nebo výklady obsažené v zápisech z porad metodiků nelze považovat za informace, které by podléhaly režimu zákona o svobodném přístupu k informacím dle § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Územní finanční orgány nejsou totiž oprávněny vyslovovat právní názory k aplikaci jednotlivých ustanovení obecně závazných právních předpisů k tomu účelu, aby tyto právní názory byly závazné, např. pro činnost daňového poradce a mohly tak být poskytovány jako zveřejňované informace. Účelem porady metodiků není vydávání řídících pokynů, ale sjednocení hledisek na postup v případě určitých situací. Zápis z porady má metodicko-koordinační řídící charakter a neovlivňuje jiné subjekty než služebně podřízené.

Žalobce se proti shora uvedenému rozhodnutí správce daně odvolal. V odvolání namítal, že účelem úpravy práva na informace je zajištění práva veřejnosti na informace, jež mají státní orgány a ostatní subjekty, které rozhodují o právech a povinnostech občanů k dispozici. Právo na informace je jednou z právních záruk ve veřejné správě, které jsou co do své podstaty a významu především zárukami zákonnosti ve veřejné správě. Dle žalobce se informace týkají výkonu veřejné správy a správce daně, jakožto povinný subjekt je má k dispozici a tedy se nejedná o případ, kdy by bylo požadováno sdělení informace, kterou by byl nucen správce daně teprve z různých podkladů vytvářet.

Odvolání žalobce bylo napadeným rozhodnutím jako nedůvodné zamítnuto a rozhodnutí prvostupňového správce daně potvrzeno s odůvodněním, že dle § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory budoucího rozhodnutí a vytváření nových informací s tím, že zápisy z porad metodiků obsahují pouhou sumarizaci témat k další diskuzi nad podněty vzešlými z praktické aplikace právních předpisů a vymezují situace, které v budoucnu bude vhodné či nutné upravit.

Pokračování
- 3 -
10Af 35/2011

Ze spisu žalovaného vyplývá, že žalobce doložil žádost o poskytnutí informace, jež byla jím zaslána Finančnímu ředitelství v Hradci Králové ohledně poskytnutí zápisu čj. 11859/07-0300-605539, kdy informace, která je obsažena v uvedeném zápisu je potřebná k výkonu jeho profese. Na základě této žádosti Finanční ředitelství v Hradci Králové žalobci požadovanou informaci poskytlo, zaslalo žalobci požadovaný zápis včetně jeho příloh, který je rovněž ve spise žalovaného založen.

Žalobce současně s žalobou jako přílohu doložil zápis z Finančního ředitelství v Brně ze dne 3.6.2005 z porady metodiků FŘ a odb. 18 MF, která byla konána ve dnech 21.4.2005, 2.5.2005 a 23.5.2005.

Krajský soud se zejména zabýval námitkou žalobce, dle níž žalovaný nesprávně posoudil právní otázku, neboť neaplikoval § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím přesto, že toto ustanovení dopadá na danou věc, kdy nesprávně bylo aplikováno ustanovení § 2 odst. 4, dle něhož povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory budoucího rozhodnutí a vytváření nových informací.

Poskytnutí informace může povinný subjekt omezit dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, jestliže se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům povinného subjektu.

Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 5 As 28/2007-89 uvedl, že za vnitřní pokyn ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím nelze stricto sensu považovat každý akt, který správní orgán takto označí. Rozhodný je vždy obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu. Vnitřní předpis ve veřejné správě představuje souhrnné označení pro akty abstraktní povahy, které slouží k uspořádání poměrů uvnitř jedné nebo více organizačních jednotek nebo zařízení veřejné správy a jejichž vydání se opírá o právně zakotvený vztah podřízenosti k vydavateli aktu. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud uzavřel, že vydávání instrukcí je tak pouhou realizací oprávnění řídit činnost podřízených a jejich plnění je zachováním právní povinnosti řídit se ve služební činnosti příkazy nadřízených. Není však vyloučeno, aby interním předpisem byly upraveny i pracovní postupy vyplývající z působnosti úřadu jako provedení předpisu úřadu vyššího. Mohou v nich být stanoveny interní toky informací a konkrétní instrukce. Vždy se však jedná o takové akty, které se dotýkají pouze pracovníků, kteří jimi jsou vázáni.

V uvedeném případě soud se zabýval tím, zda ze strany žalobce je požadováno poskytnutí informace ohledně informace, ve které jsou vnitřní pokyny povinného subjektu a v tom případě může být poskytnutí informace odepřeno dle uvedeného ustanovení. O takový případ se však nejedná, neboť z obsahu zápisu z porad vyplývá, že neobsahují pokyny, ale názory metodika a ostatních pracovníků, jež jsou zachyceny v požadovaných zápisech k problematice DPH. Proto žalobce nesprávně odkazuje na § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť důvodem pro rozhodnutí o zamítnutí odvolání byla skutečnost, že žalobce požadoval informace, na které povinnost poskytovat informace dle § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím nedopadá. Zcela nedůvodně je proto žalovaným odkazováno na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 As 28/2007, který se zabýval poskytováním informací o prominutí penále dle pokynu DS-129 a v souvislosti s tím se zabýval charakterem a obsahem pokynu. Uvedený judikát Nejvyššího správního soudu na daný případ proto aplikovat nelze.

Pokračování
- 4 -
10Af 35/2011

Z § 2 zákona č. 106/1992 Sb. ohledně povinnosti poskytovat informace vyplývá, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory budoucího rozhodnutí a vytváření nových informací. Ze zápisu z porady metodiků, jež byly žalovaným předloženy, vyplývá, že zápis obsahuje zejména odpovědi na dotazy zaměstnanců finančních úřadů ohledně výkladů konkrétních ustanovení daňových zákonů a jejich aplikaci v praxi, kdy ze strany metodika je k dotazu vyjadřován jeho názor na uvedenou problematiku (např. jaká je sazba daně z přidané hodnoty u stavebních prací pro sociální bydlení, u přeúčtování služeb dle § 21 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty). Zápisy zachycují pouze názory zúčastněných pracovníků na výklad sporných ustanovení a jejich aplikaci na určité skutečnosti, které nejsou závazné, ale jsou pouze doporučené. Teprve metodický pokyn je vydáván na základě jednotného stanoviska a ten je zveřejněn. Z uvedeného je zřejmo, že žalobce požadoval informaci ohledně názoru na daňovou problematiku ohledně DPH, proto ze strany žalovaného správně byl odepřen požadavek poskytnout informace obsažené v zápisech z porady metodiků finančního ředitelství s odůvodněním, že zápisy z porad metodiků obsahují sumarizaci témat k další diskusi nad podněty vzešlými z praktické aplikace právních předpisů a vymezují situace, které v budoucnu bude vhodné i nutné upravit.

Žalobce nedůvodně namítá, že žalovaný lpí na důsledném jazykovém výkladu a zdůrazňuje, že nelze poskytnout listinu, nýbrž obsah, neboť toto z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá. Žalovaný odmítl poskytnout informaci s odkazem na § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že zápisy z porad metodiků obsahují pouhou sumarizaci témat k další diskusi nad podněty vzešlými z praktické aplikace právních předpisů a vymezují situace, které bude v budoucnu vhodné, popřípadě nutné upravit. Zápisy z porad metodiků obsahují především pouze názory, které jsou z povinností poskytovat informace vyloučené. Žalobce v souvislosti s tím rovněž nedůvodně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 17/2008-67, dle jehož závěru vzniká povinnost povinnému subjektu poskytnout celistvý text a nikoliv pouze obsahový výňatek.

Argumentem pro vyhovění žádosti není skutečnost, že některé jiné úřady požadované písemnosti žalobci poskytly.

Z důvodů shora uvedených soud proto uzavřel, že postup žalovaného dle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1992 Sb., dle něhož povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, byl správný, jestliže obsahem požadovaných informací jsou názory na aplikaci předpisů o dani z přidané hodnoty. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch, práva na náhradu nákladů řízení se vzdal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů uvedených v § 103 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 24. června 2011

Předsedkyně senátu:

Pokračování
- 5 -
10Af 35/2011

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru