Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 23/2011 - 44Rozsudek KSCB ze dne 30.11.2011

Prejudikatura

1 Afs 39/2006 - 79


přidejte vlastní popisek

10Af 23/2011 – 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce HAMBANTOTA s.r.o. se sídlem České Budějovice, K. V. Raise 792/7, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24.1.2011 č.j. 6002/10-1200, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou dne 12.4.2011 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24.1.2011, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu v Českých Budějovicích, o dodatečném vyměření daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 24.5.2005 do 31.12.2005 a za zdaňovací období od 1.1.2006 do 31.12.2006 a současně sdělena povinnost platit penále a tato prvostupňová rozhodnutí potvrzena.

V žalobě se uvádí, že správce daně vyloučil z daňových nákladů žalobci zejména náklady, které byly fakturovány společnostmi Účtoservis Lorenc spol. s r.o., EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. a CB Plast s.r.o. Žalobce nakupoval zboží a služby přímo, jak tomu bylo u dodavatele Účtoservis Lorenc spol. s r.o., nebo prostřednictvím společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o., která nákupy služeb a zboží zajišťovala na základě mandátu. Smlouvu se společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o. žalobce předložil. Dle žalobce bylo účelné provést výslech svědka Stanislava Lorence. Svědek několikrát omluvil svou nepřítomnost, termín, kdy se svědek skutečně dostavil k podání svědecké výpovědi, však nebyl správcem daně žalobci oznámen zákonným způsobem. Žalobce proto namítá nezákonnost oznámení data konání výslechu, má za to, že v případě doručení SMS zprávy na ni nemusí brát zřetel, když Pokračování
- 2 -
10Af 23/2011

nemá zaručeno, že oznámení učinil skutečně správce daně. Oznámením termínu konání svědecké výpovědi formou SMS správce daně porušil nejen ustanovení § 16 odst. 4 písm. e) daňového řádu, ale i povinnost mlčenlivosti zakotvenou v ustanovení § 24 zákona č. 337/1992 Sb. Daňové řízení proto považuje žalobce za nezákonné. I kdyby byla připuštěna možnost oznámení termínu výslechu prostřednictvím SMS, nebyl zde současně dodržen postup dle § 17 odst. 7 věty druhé daňového řádu, když oznámení o konání svědecké výpovědi mělo být doručeno i žalobci a jeho zástupci. Žalobce zpochybňuje i místní šetření provedené u společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o., EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. Z místního šetření byl sepsán protokol dne 17.7.2009, který byl pořízen se Stanislavem Lorencem, účetním společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o., ta externě vede účetnictví pro EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. Místní šetření, které vypovídalo o vnitřních poměrech třetího subjektu, tedy nebylo provedeno s osobou oprávněnou za tento subjekt jednat, když se přímo jednalo o písemnosti a účetnictví EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. Dle protokolu mělo být kontrolováno účetnictví EUROSTAV BOHEMIA. Žalobce je proto toho názoru, že provedené místní šetření je nezákonné, neboť nebylo prováděno s oprávněnou osobou. Zcela nesprávně proto správce daně i žalovaný používá nezákonně provedeného místního šetření jako důkazního prostředku v neprospěch žalobce. Tím správce daně porušil ustanovení § 16 odst. 4 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb. a výsledky takového provedeného místního šetření použil v neprospěch žalobce.

Žalobce dodává, že i za situace, že by připustil možnost doručit oznámení o provedení svědecké výpovědi jinak než do vlastních rukou, nebyl mu termín konání svědecké výpovědi oznámen včas. Potvrzení poskytnuté správcem daně o odeslání SMS pouze prokazuje, že do centra textových zpráv správce daně byla odeslána SMS, která by měla být doručena na určité číslo registrované mobilním operátorem. O tom, zda mobilní operátor SMS do centra SMS zprávu přijal a zda následně byly zpráva v neporušeném stavu a v originálním znění doručena oprávněné osobě však dokument z interního systému správce daně v žádném případě zaručenou informaci nepodává. Zástupce daňového subjektu nebyl s dostatečným předstihem informován správcem daně o konání svědecké výpovědi dne 8.4.2010, neboť v tomto termínu měl být účasten u správce daně v Táboře.

Správce daně pak v návaznosti na nezákonně provedeného výslechu svědka a nezákonně provedených místních šetření u třetích subjektů vyvodil, že žalobce neunesl důkazní břemeno, prokázání přijetí plnění. Správce daně se tak zaměřil na prokázání důkazní nouze a nevzal v úvahu možnost, že by dodavatelé s žalobcem mohli mít zájem na tom, aby nepřiznali výnosy z dosažených tržeb na žalobci. Žalobce nesouhlasí s postupem, kdy správce daně jako důkaz uvádí zjištění z účetnictví třetích osob, u kterého není prokázáno, že je vedeno řádně. Neposkytnutím úplného znění písemností a použití těchto písemností jako důkazu, kdy některé informace z protokolů o místních šetřeních jsou začerněny, čímž je žalobci znemožněna účinná obrana.

Žalobce namítá nesprávnost postupu v případě neuznání nákupů jako nákladů na udržení a zajištění příjmů, a to výdaj učiněný společností za nákup PC PIV OFF ICE včetně příslušenství, tiskárny HP Laser Jet, náplní HP, AGFA. Dle žalobce správce daně nesprávně vyhodnotil důkazy namísto toho, aby řádně zjistil skutkový stav. Žalobce rovněž nesouhlasí s neuznáním nákladů za nákup kancelářských potřeb. Žalovaný se řádně nevypořádal s odvolacími důvody ohledně neuznání nákladů za nákup kancelářských potřeb.

Žalobce zpochybňuje způsob a datum provedení úředního záznamu ze dne 8.3.2010, kdy dne 3.3.2010 daňový poradce Ing. Puffer telefonoval správci daně a zjišťoval, zda se Pokračování
- 3 -
10Af 23/2011

dostavila ke správci daně svědkyně L., jednatelka obchodního partnera žalobce. Žalobce namítá, že záznam vyhotovila pracovnice Finančního úřadu Ing. I. V., přestože telefonický hovor daňový poradce vedl s Ing. Š., což je považováno za nestandardní postup. Daňový poradce žalobce telefonoval dne 3.3.2010 s Ing. Š., proto uvedená pracovnice měla povinnost vypracovat úřední záznam o obsahu telefonického hovoru. Rovněž za zcela nestandardní považuje skutečnost, že úřední záznam byl vypracován až po pěti dnech.

Žalobce namítá, že správce daně vzal v úvahu nedostatečné prověření obchodních vztahů z účetnictví společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o., jež bylo poskytnuto Policií ČR, o kterém není potvrzeno, zda je úplné. V souvislosti s tím žalobce odkazuje na nezákonně provedenou svědeckou výpověď Stanislava Lorence. Obsah účetnictví dodavatele a jeho rozsah, v jakém bylo uloženo u Policie, není žalobci znám, taktéž s obsahem protokolu nebyl žalobce seznámen, čímž mu bylo znemožněno předkládané důkazy potvrzené žalovaným rozporovat a účinně se tak bránit neoprávněnému doměření daně. Z těchto důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Nepřisvědčil námitce žalobce ohledně nezákonnosti oznámení data konání výslechu svědka Stanislava Lorence, kdy správce daně splnil povinnost vyrozumět daňový subjekt o datu konání výslechu svědka s tím, že svědka opakovaně předvolával a vzhledem k opakovaným omluvám bylo datum provedení výslechu svědka vícekrát odkládáno, proto o novém termínu konání výslechu byl zástupce žalobce vyrozumíván formou SMS. Tato forma se jevila s ohledem na časté omluvy svědka nejrychlejší a nejhospodárnější. Zástupce žalobce SMS zprávy přebíral a ani sám nezpochybňuje, že by zprávy od správce daně nedostal a nebyl s termíny výslechu seznámen. Tato forma oznámení je v daňovém řízení používána, ač ji daňový řád výslovně neupravuje. Výslech svědka Lorence byl proto proveden v souladu se zákonem, výpověď jím učiněná je řádným důkazem a žalobcem namítaný důvod nemůže mít na její důkazní sílu vliv. Namítané porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost je zcela nedůvodné, neboť předáním informace o tom, že v určitý den proběhne výslech svědka, neprozradil správce daně nic o poměrech žalobce ani svědka samotného. Proto je uvedená námitka nedůvodná.

Dle žalovaného, nedůvodná je i výhrada ohledně způsobu a datování provedení úředního záznamu ze dne 8.3.2010, kdy záznam vyhotovila pracovnice Ing. V., která se osobně daňové kontroly zúčastnila. Telefonicky hovořila s daňovým poradcem pracovnice Ing. Š., která obsah hovoru sdělila Ing. V., neboť se týkal věci jí vedené. Ing. V. o obsahu hovoru si udělala stručnou poznámku, na základě které vypracovala s pětidenním odstupem úřední záznam, který založila do spisu. Tento postup odpovídá § 13 daňového řádu. Žalovaný odmítá i žalobní námitku, ve které je zpochybňováno místní šetření provedené se společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o. Při místních šetřeních byly správci daně předloženy účetní doklady společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o. a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o., kdy místní šetření zásadně spočívala v předání dokladů, případně uvedení, kde se další doklady nacházejí a zda doklady určitého druhu existují. Rozhodně se nejednalo o výslechy svědka. Přesto správce daně pro objektivní posouzení se rozhodl Stanislava Lorence k výslechu jako svědka předvolat.

Pokud se jedná o namítané neposkytnutí úplného znění písemnosti a jejich použití jako důkazu žalovaný odkázal na § 24 daňového řádu, který mu ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost o poměrech daňových subjektů. V neveřejné části spisu jsou založeny listiny v původní neupravené podobě a soudu je proto umožněno ověřit, že správce daně nepoškodil žalobce neumožněním nahlédnout do těchto údajů.

Pokračování
- 4 -
10Af 23/2011

Ohledně žalobní námitky týkající se nákupu PC, vybavení nákladů na nákup kancelářských potřeb a hodnocení důkazů v daňovém řízení bylo odkázáno žalovaným na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Správce daně proto učinil správný závěr, že žalobce neprokázal, že náklady za zboží fakturované společnostmi EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o., společností CB Plast s.r.o. a společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o., jsou náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Daňová kontrola na daň z příjmů právnických osob za rok 2005, 2006 a 2007 byla správcem daně zahájena dne 21.10.2008. V rámci daňové kontroly správce daně zjistil, že žalobce zaúčtoval do daňově účinných nákladů faktury od společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. za dodání zboží a poskytnutí služeb. Žalobce rovněž uplatnil náklady na základě daňových dokladů vystavených společností CB Plast s.r.o. Děbolín, Jindřichův Hradec a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. Roudné. U správce daně vznikly pochybnosti ohledně vykázané výše nákladů, proto byl žalobce vyzván k prokázání, že společností uplatněné náklady na prodané zboží jsou správné a jedná se o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Ve výzvě správce daně uvedl pochybnosti ohledně deklarovaných plnění, neboť jím byla zjištěna absence záznamů ve skladové evidenci. Žalobce na výzvu reagoval, vyjadřoval se k jednotlivým zpochybňovaným fakturám, ovšem dle správce daně nepředložil důkazní prostředky, jimiž by prokázal, že náklady na zboží jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Žalobce dne 9.12.2009 předložil plnou moc na základě které zmocnitel – DS Technik s.r.o. udělil plnou moc Ing. Davidu Pufferovi pro zastupování před příslušným správcem daně ve věci konání právních úkonů v souvislosti s kontrolou daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Plná moc byla udělena dne 4.12.2009 a zmocněnec tuto plnou moc přijal. Ve spise je založeno i ukončení plné moci, kde je uveden jako subjekt DS Technik a dále plná moc pro Ing. Davida Puffera s tím, že je zde uvedeno kontrola ukončena dne 12.5.2010. Žalobci i jeho zmocněnci bylo oznámeno předvolání svědka JUDr. Františka Chovíta na den 2.3.2010, Stanislava Lorence na dne 4.3.2010 a M. L. na den 3.3.2010, a to předvoláním ze dne 15.2.2010.

Svědek JUDr. František Chovít vypověděl, že společnost CB - Plast s.r.o. správcem daně předložené faktury, kterými žalobce prokazoval zdanitelná plnění, nevystavila, ani uvedená plnění neuskutečnila. Předložené faktury svědek nepodepsal, nebyly ani jím zahrnuty v účetnictví uvedené společnosti. Se společností DS Technik s.r.o. svědek obchodní styky neměl a ani ji nezná.

Svědek Stanislav Lorenc a M. L. se na předvolání ke svědecké výpovědi nedostavili, opakovaně byli předvoláváni ke svědecké výpovědi na dne 15.3.2010. Správce daně zvolil formu předání předvolání svědků v místě jejich trvalého bydliště, a to dne 10.3.2010. Výpověď Stanislava Lorence se dne 15.3.2010 z důvodu pracovní neschopnosti neuskutečnila.

Dne 15.3.2010 byla jako svědek vyslechnuta M. L., která uvedla, že veškeré záležitosti vyřizoval a podepisoval její manžel Stanislav Lorenc. K fakturám, které jí byly předloženy, se nemohla vyjádřit, neboť k nim neměla žádné informace.

Pokračování
- 5 -
10Af 23/2011

Správce daně sjednal další termín konání svědecké výpovědi Stanislava Lorence dne 22.3.2010, a to telefonicky. Dne 29.3.2010 se svědek opětovně nedostavil, sdělil správci daně termín konání svědecké výpovědi na den 6.4.2010. Ve spise je založen doklad o doručení SMS zprávy ze dne 31.3.2010, kterou správce daně oznamoval den konání svědecké výpovědi Stanislava Lorence, a to zástupci žalobce i jednateli žalobce Radku Stejskalovi. O doručení SMS je založen ve spise záznam operátora. Svědek Stanislav Lorenc byl vyslechnut dne 6.4.2010 a s ohledem na jeho termín rehabilitace bylo ve výpovědi pokračováno dne 8.4.2010. Stanislav Lorenc jako svědek potvrdil obchodní styky se společností DS Technik s.r.o. a k předloženým dokladům uvedl, že byly jím vyhotoveny i podepsány. Konkrétní údaje, které požadoval správce daně sdělit za účelem posouzení, zda došlo ke skutečnému plnění na základě faktur, kdy byl správcem daně dotazován, kdo zboží nabízel, kdo poptával, od koho bylo zakoupeno, svědek neuvedl s poukazem na časový odstup. O pokračování výslechu svědka Stanislava Lorence informoval správce daně zástupce žalobce SMS zprávou, která byla operátorem doručena dne 7.4.2010, o čemž je ve spise založeno potvrzení o doručení od operátora. Svědek Stanislav Lorenc ve svědecké výpovědi ze dne 8.4.2010 žádné konkrétní údaje k fakturaci zboží a služeb neuvedl.

Z potvrzení o doručení SMS od operátora vyplývá, že SMS správce daně, ve které bylo zástupci žalobce oznamováno, že pokračování výslechu pana Lorence se koná dne 8.4.2010, tj. ve čtvrtek ve 12.00 hodin na Finančním úřadě v Českých Budějovicích, byla úspěšně doručena dne 7.4.2010 v 15,36 hod. na telefonní číslo 420606900726 (Puffer David Ing.).

Zpráva o daňové kontrole byla se žalobcem projednána dne 31.5.2010. Ze závěru daňové kontroly vyplývá, že žalobce nevedl skladovou evidenci, proto nemohl prokázat, že náklady jím uplatněné jsou náklady daňovými ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Výpovědí svědka Lorence nebylo prokázáno, že fakturovaná dodání zboží byla fakticky uskutečněna, svědek si na dodavatele zboží nevzpomínal, případně uváděl firmy neidentifikovatelné. Rovněž při místním šetření provedeném v sídle společnosti Účtoservis Lorenc nebyly zjištěny žádné faktury nebo doklady svědčící pro přijetí zboží či služeb fakturovaných žalobci. Správce daně proto učinil závěr, že žalobce neunesl důkazní břemeno, neoprávněně snížil základ pro výpočet daně, neboť neprokázal, že plnění uvedená na fakturách byla skutečně jím přijata a použita pro uskutečnění jeho obchodní činnosti.

Na základě výsledků daňové kontroly vydal správce daně dodatečné platební výměry, kterými dodatečně žalobci vyměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 24.5.2005 do 31.12.2005 ve výši 163 800,- Kč, dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1.1.2006 do 31.12.2006 ve výši 1 141 200,- Kč a za zdaňovací období od 1.1.2007 do 31.12.2007 ve výši 1 369 920,- Kč a současně s tím mu byla sdělena i povinnost zaplatit penále. Žalobce proti dodatečným platebním výměrům podal odvolání, které bylo jím následně doplněno.

Napadeným rozhodnutím byla odvolání žalobce zamítnuta a napadená rozhodnutí finančního úřadu potvrzena, neboť žalobce v průběhu daňového řízení neprokázal, že nakoupené zboží a služby byly skutečně uskutečněny a mají přímou souvislost s dosaženými tržbami pro dosažení a udržení příjmů. Dokazování bylo provedeno úplně, ovšem žalobce neunesl důkazní břemeno, neprokázal, že náklady, které uplatnil v základu daně dle účetních dokladů obsahujících prodej zboží, materiálu a poskytnutí služeb společnostmi Účtoservis Lorenc spol. s r.o., EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. a CB - Plast s.r.o. jsou náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Pokračování
- 6 -
10Af 23/2011

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

Žalobce namítá nesprávnost postupu při vyloučení nákladů, které byly fakturovány žalobci společností Účtoservis Lorenc s.r.o., EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. a CB-plast s.r.o., neboť žalobce toto zboží skutečně nakupoval, k čemuž předložil doklady, což mohl potvrdit svědek Stanislav Lorenc. Žalobce zdůraznil nutnost výpovědi svědka Stanislava Lorence. Svědek se z výslechů několikrát omluvil, termín kdy se svědek skutečně k podání svědecké výpovědi dostavil, nebyl správcem daně oznámen žalobci ani jeho zástupci zákonným způsobem, neboť se tak stalo formou krátké textové SMS zprávy, čímž bylo znemožněno žalobci účastnit se výslechu svědka a klást mu otázky. Oznámení o konání výpovědi svědka prostřednictvím SMS nelze považovat za doručení, a tudíž došlo k porušení ustanovení § 16 odst. 4 písm. e/ zákona č. 337/1992 Sb., ale i povinnosti mlčenlivosti zakotvené v ustanovení § 24 téhož zákona. Rovněž nebyl dodržen postup podle § 17 odst. 7 věty druhé tohoto zákona, když oznámení o konání svědecké výpovědi mělo být doručeno žalobci i jeho zástupci. Daňový řád v ustanovení § 31 odst. 2 ukládá správci daně povinnost včasného oznámení termínu konání svědecké výpovědi, což splněno nebylo. Navíc formou SMS zprávy nemůže být zaručeno, že se informace dostala do dispozice konkrétního subjektu, který měl být s informací obeznámen. Zástupce žalobce byl v době provádění výslechu Stanislava Lorence přítomen jednání na Finančním úřadu v Táboře.

Tyto námitky žalobce nejsou důvodné, a to z následujících důvodů.

Svědek Stanislav Lorenc byl předvolán k výslechu rozhodnutím ze dne 15.2.2010, a to na 4.3.2010. Žalobce byl zastoupen daňovým poradcem Ing. Davidem Pufferem, správce daně proto oznamoval termín výslechu svědků jak žalobci (datovou schránkou), tak i daňovému poradci – písemně v poštovní zásilce, který si ji v úložní době nevyzvedl. Výslech svědka Stanislava Lorence se nekonal z důvodu jeho onemocnění. Svědek Stanislav Lorenc zaslal správci daně dne 2.3.2010 písemně omluvu. Svědek byl opětovně předvolán rozhodnutím ze dne 4.3.2010 na 15.3.2010. Oznámení o konání výslechu svědka vyhotovené dne 9.3.2010 bylo zasláno zástupci žalobce písemně prostřednictvím pošty, kdy daňový poradce si zásilku převzal až dne 22.3.2010. Správce daně rovněž odeslal oznámení prostřednictvím SMS zprávy na číslo jeho mobilního telefonu. Doručení zprávy dne 9.3.2010 je doloženo potvrzením od SMS operátora. Výslech se dne 15.3.2010 nekonal, a to ze zdravotních důvodů svědka. Svědek Lorenc se z jednání v den výslechu omluvil a navrhl další termín na 22.3.2010. Správce daně svědkem navržený termín respektoval a oznámení o změně termínu zaslal zástupci žalobce SMS zprávou, která byla zástupci ing. Pufferovi doručena dne 15.3.2010. Svědek Stanislav Lorenc se opět v den konání výpovědi omluvil ze zdravotních důvodů a navrhl termín výslechu na 22.3.2010, který později změnil na 6.4.2010 (oznámení bylo doručeno zástupci Ing. Pufferovi rovněž SMS zprávou dne 31.3.2010, což je potvrzeno zprávou od SMS operátora. Dne 6.4.2010 se svědek Stanislav Lorenc k výslechu dostavil, Ing. Puffer se jednání nezúčastnil. Dne 6.4.2010 svědecká výpověď nebyla ukončena, svědek ze zdravotních důvodů se omluvil a požádal o pokračování ve výslechu dne 8.4.2010. Tento termín byl zástupci žalobce sdělen zprávou SMS dne 7.4.2010, což je potvrzeno operátorem. K oznámení termínu konání svědecké výpovědi Stanislava Lorence došlo tedy formou SMS zprávy, neboť svědek neúčast oznamoval v průběhu svědecké výpovědi, proto dle správce daně nebylo možné informovat zástupce žalobce jiným způsobem než doručením SMS zprávy. Potvrzení o doručení SMS zpráv od operátora je součástí správního spisu.

Pokračování
- 7 -
10Af 23/2011

Žalobce v souvislosti s výslechem svědka Stanislava Lorence namítal porušení § 16 odst. 4 písm. e/ zákona o správě daní a poplatků, neboť výslech byl proveden bez jeho přítomnosti, a tudíž nemohl klást svědku otázky. Při využití tohoto práva byl by žalobce schopen prokázat tvrzené skutečnosti. K tomuto tvrzení v žalobě žádné konkrétní informace však neuvedl. Ze správního spisu vyplývá, že zástupce žalobce byl o termínech konání svědecké výpovědi svědka Stanislava Lorence informován, stalo se tak opakovaně písemnou formou, přičemž písemnost byla doručována v souladu se zákonem o správě daní a poplatků, posléze v důsledku časové tísně prostřednictvím SMS zpráv. Soud při hodnocení důvodnosti této námitky vychází ze skutečnosti, že formu a způsob vyrozumění daňového subjektu o datu konání výslechu svědka daňový řád nestanoví. Jestliže není způsob vyrozumění stanoven nelze úspěšně vyrozumění o výslechu svědka způsobem, který byl v dané věci použit, zpochybnit. Žalovaný v dané věci předložil potvrzení operátora, že SMS zpráva byla doručena a adresát zprávu otevřel a zprávu si přečetl. Bylo tedy na žalobci, zda se výslechu svědka zúčastní, či v případě nemožnosti účastnit se výslechu svědka v náhradním termínu požádá o změnu tohoto termínu konání výslechu svědka. Žalobce ani jeho zástupce se výslechu nezúčastnil, na oznámení nereagoval a o změnu termínu nepožádal. Opodstatněná není ani další argumentace žalobce uvedená v žalobě, že oznámení prostřednictvím SMS zprávy nelze považovat za doručení dle zákona č. 337/1992 Sb. Podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. e/ má daňový subjekt právo klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním šetření. Tomuto právu daňového subjektu odpovídá povinnost správce daně vyrozumět jej o jakémkoli výslechu svědka, který správce daně provádí. Zákon však nestanoví způsob, jakým má být daňový subjekt za účelem realizace jeho práva o datu konání výpovědi svědka vyrozuměn. Pro věc je podstatné, a to i s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu č.j. 2 Afs 5/2009-81 a č.j. 1 Afs 148/2008-73, je-li adresát s obsahem písemnosti obeznámen. Za této situace je pak otázka, zda bylo doručeno předepsaným způsobem, bez významu. Nedodržení formy samo o sobě by neznamenalo, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je vždy, zda se písemnost dostala do dispozice adresáta. V dané věci způsob doručení předepsán není. Pro věc je využitelný názor vyslovený v judikatuře Nejvyššího správního soudu, zda je adresát s informací, která se má dostat do jeho sféry obeznámen. V dané věci je třeba vycházet i z faktu, že pokud žalobce a jeho zástupce správci daně telefonní číslo sdělili, správce daně vycházel ze skutečnosti, že lze na těchto telefonních číslech vejít s žalobcem či jeho zástupcem v kontakt. Soud proto uzavřel, že postupem správce daně nebylo žalobci znemožněno účastnit se výslechu svědka Lorence. Použitím této formy vyrozumění žalobce, respektive jeho zástupce o datu konání výslechu svědka nemohlo dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti zakotvené v ustanovení § 24 zákona č. 337/1992 Sb. v platném znění. Soud se podrobněji touto žalobní námitkou nezabýval, neboť žalobce v žalobě konkrétně neuvedl, v jakém směru mělo dojít k porušení této povinnosti žalovaného. V SMS zprávě je pouze uvedeno, jakého dne se bude výslech svědka konat. V SMS zprávě nejsou uvedeny poměry daňových subjektů.

Soud rovněž nepovažuje za opodstatněnou námitku žalobce, že nebyl dodržen postup podle § 17 odst. 7 věty druhé zákona č. 337/1992 Sb., když oznámení o konání svědecké výpovědi mělo být doručeno žalobci i jeho zmocněnému zástupci. Za účelem posouzení této žalobní námitky soud se zabýval povahou plné moci udělené žalobcem zástupci Ing. Pufferovi. V plné moci udělené žalobcem dne 4.12.2009 je uvedeno, že žalobce uděluje plnou moc Ing. Davidu Pufferovi, diplomovanému ekonomovi, daňovému poradci pro zastupování před příslušným správcem daně ve věci konání právních úkonů v souvislosti s kontrolou daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Zmocněnec tuto plnou moc přijal. Pro posouzení této žalobní námitky soud vycházel z ustanovení § 10 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků, podle kterého daňový subjekt, jeho zákonný zástupce, nebo ustanovený zástupce Pokračování
- 8 -
10Af 23/2011

se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V dané věci může mít současně jen jednoho zástupce. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Není-li rozsah zmocnění vymezen, nebo není-li vymezen přesně, je tato plná moc pro daňové řízení neomezená. Podle ustanovení § 17 odst. 7 daňového řádu, má-li příjemce zástupce s neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Pokud má zástupce příjemce plnou moc omezenou na určité úkony, doručuje se písemnost vztahující se k takovým úkonům příjemci i jeho zástupci. Má-li příjemce osobně v daňovém řízení něco vykonat, doručuje se písemnost jemu i jeho zástupci. Pro účely ustanovení § 17 odst. 7 daňového řádu je zapotřebí stanovit, zda se jedná o plnou moc všeobecnou, tedy plnou moc udělenou pro celé daňové řízení nebo plnou moc speciální.

Otázku plné moci řešil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 30.1.2003 sp.zn. I ÚS 433/01, kde uvedl, že jedná se o všeobecnou /generální/ plnou moc, která opravňuje zmocněnce ke všem právním úkonům, nebo o zvláštní plnou moc, která jej omezuje pouze na některé právní úkony, popřípadě některý druh právních úkonů nebo pouze jediný právní úkon. Každý druh plné moci může být omezený nebo neomezený. Podle neomezené plné moci může zmocněnec provést příslušné právní úkony podle svého volného uvážení, v omezené plné moci má dány směrnice, jak má postupovat. V souvislosti s tím soud odkazuje i na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12.9.2007 č.j. 1 Afs 39/2006-79, ve kterém je uvedeno, že plná moc může být v zásadě dvojího charakteru, buď omezená, tedy taková, kdy je přesně určen její rozsah, nebo neomezená, ve všech ostatních případech. Pro posouzení omezenosti plné moci je na základě ustanovení daňového řádu určující skutečnost, zda je nějakým způsobem vymezen její rozsah.

V daném případě žalobce zmocnil Ing. Davida Puffera, daňového poradce, dne 4.12.2009 pro zastupování před příslušným správcem daně ve věci konání právních úkonů v souvislosti s kontrolou daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty. Ve smyslu citovaných ustanovení zákona o správě daní a poplatků a i s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu dospěl soud k závěru, že se nepochybně jednalo o plnou moc neomezenou, neboť rozsah zmocnění pro zmocněnce není nikterak konkrétně vymezen. V žalobě bylo zpochybněno neoznámení termínu konání výslechu svědka Stanislava Lorence žalobci, neboť konání výslechu tohoto svědka bylo oznámeno pouze zástupci žalobce. Tento postup správce daně byl však v souladu s platnou právní úpravou, správní orgány při aplikaci ustanovení § 17 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků nepochybily. O konání výslechu svědka byl vyrozuměn zástupce žalobce /byť v předchozích případech byl obeznámen i jednatel žalobce/ v souladu s platnou právní úpravou, neboť plná moc ze dne 4.12.2009, která je založena ve spise, je plnou mocí neomezenou. Nejednalo se tedy o plnou moc zvláštní, neboť zmocňovala zmocněnce k zastupování ve věci konání právních úkonů u konkrétních daní bez jakéhokoliv speciálního vymezení. Nelze proto přisvědčit žalobci, že byl zkrácen na svých právech porušením ustanovení § 17 odst. 7 věty druhé zákona č. 337/1992 Sb. v platném znění, písemnost správce doručovat správně jen zástupci. Argumentuje-li žalobce ustanovením § 31 odst. 2 téhož zákona, pak jeho interpretace tohoto ustanovení neodpovídá jeho obsahu, neboť žalobce se dovolává doručení oznámení o provedení svědecké výpovědi a klade důraz na včasnost oznámení termínu konání svědecké výpovědi. Souhlasit lze pouze s požadavkem včasnosti oznámení termínu konání svědecké výpovědi, tento požadavek vyplývá z ustanovení § 31 odst. 2 daňového řádu, v němž je ve třetí větě uvedeno, že o provádění svědecké výpovědi správce daně daňový subjekt včas vyrozumí, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Toto ustanovení stanoví tedy požadavek včasnosti vyrozumění. Právě zvoleným způsobem správce daně tomuto požadavku dostál, neboť jiným způsobem by s ohledem na termín jednání nebyl zástupce žalobce o Pokračování
- 9 -
10Af 23/2011

jednání včas vyrozuměn. Je na volbě daňového subjektu, zda se konání svědecké výpovědi zúčastní či nikoliv. Správce daně nemá povinnost termín konání svědecké výpovědi s daňovým subjektem či jeho zástupcem konzultovat či vyjednávat a je na daňovém subjektu v případě nevyhovujícího termínu konání svědecké výpovědi o tom správce daně prokazatelně informovat a požádat jej o změnu termínu konání svědecké výpovědi. Ze spisu nevyplývá, že žalobce jakýmkoli způsobem o termínu konání svědecké výpovědi se správcem daně jednal, případně požádal o změnu konání tohoto jednání. Žalovaný správní orgán se s námitkou ohledně neoznámení konání výslechu svědka v napadeném rozhodnutí vypořádal. Soud shodně se žalovaným uzavřel, že postupem žalovaného nebylo žalobci znemožněno účastnit se výslechu svědka Lorence. Výslech svědka nebyl nezákonný. I z dalších šetření správce daně, které jsou zachyceny v daňovém spise i ve zprávě o daňové kontrole, vyplývá opodstatněný závěr, že žalobcem tvrzená plnění a služby nemohly být s ohledem na doklady prověřené v daňové evidenci svědka Lorence uskutečněny tak, jak je svědkem deklarováno. Z toho důvodu i správce daně vyslovil závěr, že svědeckou výpověď svědka Stanislava Lorence nelze považovat za důvěryhodnou a nelze ji použít jako důkazní prostředek v daňovém řízení, kterým by žalobce mohl prokázat, že tvrzená plnění skutečně od společností Účtoservis Lorenc s.r.o. a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. přijal. O správnosti závěru vysloveného správcem daně ohledně nevěrohodnosti svědka svědčí i to, že si svědek nic konkrétního nepamatoval a žádné konkrétní skutečnosti ve svědecké výpovědi neuvedl.

Nedůvodná je námitka žalobce ohledně zpochybnění místního šetření provedeného ve společnostech Účtoservis Lorenc spol. s r.o. a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. Správce daně nesprávně vycházel z protokolu o místním šetření ze dne 17.7.2009, který byl sepsán se Stanislavem Lorencem, účetním společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o., kdy se jednalo o písemnosti a účetnictví EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. Se Stanislavem Lorencem bylo tedy vedeno šetření ohledně účetnictví EUROSTAV BOHEMIA, a byly mu kladeny otázky. Při provedení místního šetření tak dle žalobce bylo porušeno ustanovení § 16 odst. 4 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb. a výsledky tohoto místního šetření byly použity k tíži žalobce. Tato námitka není důvodná. Žalovaný se s uvedenou žalobní námitkou řádně vypořádal. Tento závěr je soudem považován za správný, v případě, že žalovaný dospěl k závěru, že žalobce nemá právo účastnit se místního šetření, pokud se při místním šetření neprovádí svědecká výpověď či jednání se znalci. V dané věci při místním šetření nebyly prováděny svědecké výpovědi, bylo pouze nahlíženo do účetnictví společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. a do účetnictví EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. za roky 2005, 2006 a 2007. Při místním šetření rovněž Stanislavu Lorencovi byly vráceny písemnosti. Stanislav Lorenc v rámci místního šetření uvedl, kde se další doklady nacházejí a uváděl informace o tom, zda doklady určitého druhu existují. Stanislav Lorenc nebyl jako svědek v rámci místního šetření vyslechnut, o čemž svědčí skutečnost, že následně se rozhodl jako svědka Stanislava Lorence k výslechu předvolat. O místním šetření byl sepsán protokol, který je součástí daňového spisu. V protokolu o místním šetření jsou z důvodu zachování mlčenlivosti skryty údaje o poměrech jiných daňových subjektů, přesto uvedený protokol umožňuje poskytnout informace o provedeném místním šetření ohledně dokladů v účetnictví společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o. a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o., žalobci ani nebylo znemožněno se s tímto důkazem seznámit. Nevyrozumění žalobce o konání místního šetření nemá vliv na nezákonnost rozhodnutí. V souvislosti s tím soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu č.j. 8 Afs 14/2011, dle něhož „… o konání místního šetření měla být stěžovatelka vyrozuměna bez ohledu na skutečnost, že v jeho rámci neprobíhal výslech svědka nebo znalce, nicméně soud uzavřel, že toto pochybení správce daně nemohlo ovlivnit zákonnost rozhodnutí“. V daném případě v rámci místního šetření, bylo pouze ověřováno, zda Pokračování
- 10 -
10Af 23/2011

žalobcem tvrzené doklady byly vydány, zda byla vedena skladová evidence, uzavřeny smlouvy o nájmu. Nelze proto přisvědčit tvrzení žalobce, že mu bylo znemožněno kladení otázek při místním šetření. V rámci místního šetření nebyla žádná osoba vyslechnuta, na základě místního šetření, že správce daně přistoupil k provedení výslechu svědka Stanislava Lorence za účelem ověření a objektivního posouzení skutečností, které vyplynuly z místního šetření. Z daňového řízení nevyplývá, že by ze strany finančních orgánů bylo žalobci znemožněno předkládat důkazy, z písemností založených ve spise je zřejmé, že žalobce měl dostatečný prostor k tomu, aby předkládal důkazy o svých tvrzeních. Soud proto uzavřel, že při provedení místního šetření ze strany správce daně nedošlo k porušení § 16 odst. 4 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb. v případě, že v rámci místního šetření nebyl žádný svědek vyslechnut. Z obsahu protokolu o místním šetření toto nevyplývá.

K námitce žalobce ohledně neposkytnutí úplného znění protokolu o místním šetření soud poukazuje na § 24 daňového řádu, který ukládá správci daně povinnost zachovávat mlčenlivost o poměrech daňových subjektů jak osobních tak v souvislosti s podnikáním. Vzhledem k tomu, že v některých písemnostech jsou uváděny údaje i o obchodních vztazích žalobce s jinými právnickými či fyzickými osobami, než figurují ve sporných dokladech, správce daně umožnil žalobci se seznámit s uvedenými písemnostmi, ale současně skryl údaje týkající se vztahu žalobce a jiných osob.

Žalobce neprokázal, že náklady, které uplatnil v základu daně dle účetních dokladů obsahujících prodej zboží, materiálu a poskytnutí služeb společnostmi Účtoservis Lorenc spol. s r.o. a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. a CB-plast s.r.o. jsou náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Žalobce v žalobě namítá nutnost provedení výpovědi svědka Stanislava Lorence, správce daně tento návrh žalobce akceptoval, tento svědek se nebyl schopen konkrétně vyjádřit k jednotlivým plněním. Správce daně zajistil i výslech jednatelů dalších společností, a to JUDr. Františka Chovíta, jednatele společnosti CB-plast, který vyvrátil tvrzení žalobce, že s touto společností někdy obchodoval. K fakturám, které mu byly předloženy, uvedl, že je nevystavoval, ani je nepodepisoval a společnost žalobce mu není známa. Svědkyně M. L. se konkrétně k nákladům žalobce nevyjádřila s tím, že veškeré záležitosti vyřizoval a podepisoval její manžel Stanislav Lorenc. Svědek Stanislav Lorenc žádné konkrétní údaje k obchodním případům neuvedl, nebyl schopen sdělit, zda došlo k faktickému plnění na základě fakturace, nebyl schopen uvést, kdo zboží nabízel, kdo poptával, a to s odkazem na časový odstup. Správný je proto závěr, že žalobcem tvrzená plnění a služby nemohly být s ohledem na doklady prověřené v daňové evidenci uskutečněny tak, jak je deklarováno. Na základě svědecké výpovědi Stanislava Lorence nemohlo být tedy prokázáno, že žalobce tvrzená plnění skutečně od společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. a EUROSTAV BOHEMIA spol. s r.o. přijal. Svědek Stanislav Lorenc si konkrétní údaje nepamatoval a konkrétní údaje nebyl v rámci své svědecké výpovědi schopen uvést.

Žalobce nesouhlasí s neuznáním nákladů za nákup PC PIV OFFICE včetně příslušenství tiskárny HP Laser Jet, náplní HP, agfa v roce 2005. Nesouhlas žalobce není opodstatněný, a to z následujících důvodů. Žalobce do protokolu dne 10.2.2009 uvedl, že v roce 2005 a 2006 nepořizoval žádný drobný hmotný majetek. Při tomto jednání předložil přehled drobného majetku k 10.2.2009, kde je jím uváděn pořízený drobný hmotný majetek v roce 2007 a 2008. Z obsahu protokolu při místním šetření ze dne 5.6.2009 u společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. vyplývá, že o nákupu ani prodeji uvedeného zboží nebylo účtováno. Rovněž svědek Stanislav Lorenc vypověděl, že si na prodej počítače nevzpomíná. U správce daně proto vznikly pochybnosti ohledně uvedeného nákladu, proto byl žalobce vyzván, aby prokázal, zda výše uvedené náklady jsou náklady daňovými. Žalobce v odpovědi Pokračování
- 11 -
10Af 23/2011

na výzvu uvedl, že počítač s příslušenstvím a tiskárna jsou vedle SW základem pro vedení evidencí a účetnictví, jinak než ručně. Jiný počítač v této době zakoupen nebyl, což dokazuje, že počítač žalobce potřeboval k provozování činnosti. V předmětném období byl žalobcem zakoupen rovněž účetní program Pohoda, který bylo potřeba využívat. Tento majetek byl žalobcem evidován v sešitě, neboť až od roku 2007 byl přehled drobného hmotného majetku evidován na počítači. Správcem daně bylo zjištěno, že účetní program Pohoda žalobce získal v roce 2006 převedením licence od fyzické osoby Radka Stejskala, jednatele společnosti žalobce. Žalobce předložil účetnictví zpracované v systému Pohoda, z něhož vyplývá, že nebyl na počítači žalobce zpracován a na počítači tedy nevytvářel ani další evidence, což je potvrzeno i sešitem, kde byla v roce 2005 ručně vedena evidence drobného hmotného majetku. Za tohoto skutkového stavu je správný závěr správce daně, že žalobce neprokázal, že v roce 2005 byl jím využíván shora uvedený hmotný majetek k podnikatelské činnosti a ani nebylo jím prokázáno, že byl společností Účtoservis Lorenc spol. s r.o. dodán v případě, že společnost v účetnictví neúčtovala ani o nákupu ani o prodeji počítače žalobci. Za situace, že žalobcem nebyl řádně prokázán nákup uvedených věcí, rovněž tak skutečnost, že byly jím v roce 2005 využívány, žalobce vedl evidenci majetku ručně v sešitu, je správný závěr žalovaného, že žalobce neprokázal, že náklady na pořízení výpočetní techniky uvedené na faktuře č. 9/05 jsou náklady daňovými ve smyslu § 24 zákona o daních z příjmů.

Nedůvodný je rovněž nesouhlas žalobce s neuznáním nákladů dle faktur od společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. na nákup kancelářských potřeb (obálek, médií DR, potisk CD-R, papíru, toneru, navštívenek, reklamních cedulí a letáků) na tisk obchodních ceníků, kopírování, elektronického servisu, pozáručních oprav, údržby webových stránek, přefakturace služby manipulační a skladové od společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. Žalovaný uvedl, že pochybnost vyjádřená správcem daně o dodání tohoto materiálu a služeb firmou, která byla na dokladu uvedena jako dodavatel, nemá na výpisu z obchodního rejstříku obchodní činnost uvedenou jako předmět podnikání, což bylo pouze jednou z pochybností správce daně. Žalobce má za to, že tato pochybnost správce daně je neopodstatněná. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že pochybnost správce daně nevyplývala pouze ze skutečnosti, že společnost Účtoservis Lorenc spol. s r.o. neměla v obchodním rejstříku zapsánu jako předmět podnikání obchodní činnost. Pochybnosti správce daně vyplývaly i z toho, že uvedená společnost, která má jako jednu z činností reklamní činnost a marketing prodává materiál potřebný k provozování své činnosti ve statisícových částkách za rok jiné společnosti. Správce daně proto provedl místní šetření, při kterém zjistil, že společnost nenakoupila výše uvedený materiál ani v takovém množství, jaké bylo uvedeno na fakturách zaúčtovaných v účetnictví žalobce a rovněž bylo zjištěno, že účetnictví neprokazuje uskutečnění obchodních případů souvisejících s fakturací uvedeného materiálu a služeb žalobci a že společnost Účtoservis Lorenc spol. s r.o. neměla žádné materiální ani personální vybavení pro výrobu reklamních letáků a dalšího shora uvedeného zboží. V případě tohoto zjištění je zcela nedůvodná námitka žalobce, že správce daně měl k otázce prověření nákupů provést šetření účetnictví společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. za situace, kdy správce daně toto šetření provedl a tvrzení žalobce nebylo potvrzeno. Správce daně nezpochybňoval potřebu žalobce ohledně nakoupeného materiálu, ale samotný nákup uvedeného zboží a za tím účelem ověřil nákupy v účetnictví společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o. v rámci místního šetření, čímž nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že se jedná o náklad daňový ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Rovněž svědeckými výpověďmi nebyl náklad žalobce prokázán, v případě, že svědkyně L. odkázala na výpověď Stanislava Lorence a Stanislav Lorenc, nebyl schopen konkrétní údaje k jednotlivým nákupům uvést. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný se řádně zabýval odvolací námitkou žalobce, kdy učinil závěr, že žalobce neprokázal, že zboží bylo žalobci fakticky dodáno. Za tohoto skutkového Pokračování
- 12 -
10Af 23/2011

stavu je zcela nerozhodné předložení fotodokumentace z výstavy FOR ARCH 2006, na které je zachycena reklamní tabule.

Žalobce namítá nesprávný způsob a datum provedení úředního záznamu č.j. 63385/10/077930/306433 ze dne 8.3.2010. Soudem bylo zjištěno, že dne 3.3.2010 daňový poradce žalobce Ing. Puffer telefonoval správci daně a zjišťoval, zda se uvedeného dne ke správci daně dostavila svědkyně L., jednatelka obchodního partnera žalobce společnosti EUROSTAV BOHEMIA s r.o. Poté co mu bylo sděleno, že svědkyně se k jednání nedostavila, daňový poradce sdělil, že jí zatelefonuje. V dalším telefonátu oznámil správci daně, že k výslechu svědkyně L. se nedostaví. Daňový poradce sdělil, že Stanislav Lorenc, který byl předvolán na 4.3.2010 se k výslechu nedostaví, a to pro nemoc, a proto se i on ke správci daně dne 4.3.2010 nedostaví. Rovněž správce daně informoval daňového poradce o tom, že svědci zaslali omluvy z jednání. Uvedené skutečnosti jsou zachyceny v úředním záznamu, který vypracovala Ing. I. V., která prováděla daňovou kontrolu u žalobce. Telefonický hovor s daňovým poradcem vedla pracovnice Ing. Š., která obsah hovoru sdělila Ing. V., ta si o obsahu hovoru udělala stručnou poznámku. Úřední záznam vypracovala Ing. V. následně s pětidenním odstupem. Tento postup není v rozporu s ustanovením § 13 daňového řádu, v případě, že úřední záznam je podepsán pracovnicí správce daně, která jej vyhotovila s uvedením data a odkazu na zdroj informace v záznamu. Záznam rovněž zachycuje i obsah telefonického hovoru, který ani není žalobcem zpochybňován. Dle § 13 daňového řádu je povinností pracovníka správce daně úřední záznam podepsat, a uvést datum. V úředním záznamu je odkaz na zdroj informace obsažen. Úřední záznam není veřejnou listinou, neboť slouží pouze pro potřeby správce daně a nikoliv jako důkazní prostředek, proto námitka žalobce ohledně zpochybnění způsobu a data provedení úředního záznamu je zcela irelevantní. Jedinou výjimkou, uvedenou v § 31 odst. 4 daňového řádu mezi výčtem důkazních prostředků, je úřední záznam o místním šetření. Obsah telefonického hovoru je zcela bez významu na dodatečné doměření daně z příjmů právnických osob.

Správce daně dle žalobce nepostupoval ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., jestliže neprověřil postup prvoinstančního správce daně, a to ohledně prověření obchodních vztahů z účetnictví společnosti Účtoservis Lorenc spol. s r.o., které mu bylo poskytnuto Policií ČR. Z pouhého předaného účetnictví, o kterém není potvrzeno, zda je úplné, nemohl správce daně věrohodně zjistit, jaké že měla mít společnost Účtoservis Lorenc spol. s r.o. obchodní vztahy. Žalobci není obsah účetnictví dodavatele a jeho rozsah znám, rovněž s obsahem protokolu č. 166924/09/077930/306433 žalobce nebyl seznámen, a proto mu bylo znemožněno předkládané důkazy potvrzené žalovaným rozporovat a účinně se tak bránit. Výhrada není důvodná s ohledem na zjištění správce daně. Správce daně si vyžádal účetnictví Účtoservis Lorenc spol. s r.o. od Policie ČR, která dle protokolu předložila účetní doklady za rok 2005. V rámci místního šetření, nebyly zajištěny žádné důkazy o dodání zboží, které bylo fakturováné žalobci a ani žalobce konkrétní důkazy o prokázání nákladu nedoložil. Svědeckou výpovědí S. Lorence nebyl náklad prokázán, svědek pro časový odstup se ke konkrétním nákladům vyjádřil, nevzpomněl si.

Soud poznamenává, že žalobci byl dán dostatečný prostor k prokázání nákladů. Důkazy, které žalobce správci daně předložil nepředstavují důkazy k uplatnění výdajů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Prokazování nákladů je záležitostí dokladovou, současně je však třeba respektovat soulad s faktickým stavem. Důkaz daňovým dokladem je pouze důkazem formálním, dovršujícím hmotněprávní aspekty skutečného provedení zdanitelného plnění. Výsledky důkazního řízení však reálné vynaložení nákladů na pořízení konkrétních věcí prokázáno není. Požadavky ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních Pokračování
- 13 -
10Af 23/2011

z příjmů nejsou dodrženy a konkrétní žalobcem zaúčtované výdaje proto nemají povahu výdajů daňových.

Soud proto uzavřel, že z důvodů výše uvedených žalobní námitky nejsou opodstatněné, a proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nemohlo být přiznáno, neboť nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost, do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 30. listopadu 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru