Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Af 10/2011 - 30Rozsudek KSCB ze dne 23.03.2011

Prejudikatura

7 Afs 1/2010 - 53


přidejte vlastní popisek

10Af 10/2011-30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce GT economy, s.r.o., se sídlem Chelčického 77/23, České Budějovice, proti žalovanému Finančnímu úřadu v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 1/5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2010, č.j. 277335/10/077910301582, takto:

Rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 3.12.2010, čj. 277335/10/077910301582 se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalobce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou došlou Krajskému soudu dne 4.2.2011 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho žádosti o prominutí příslušenství daně tak, že žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že žalovaný při vyřízení jeho žádosti přihlédl k tomu, že veškeré závazky vůči finančním orgánům i celním orgánům má žalobce vyrovnány a že příslušenství daně vzniklo na základě vyměření, které zjistil správce daně a toto zjištění plyne převážně ze zatajených skutečností daňovým subjektem.

Pokračování
- 2 -
10Af 10/2011

Žalobce v žalobě namítá nesprávné posouzení skutkového stavu, žalovaný účelově používá formulaci, že k vyměření daně došlo na základě zatajených skutečností, přičemž ze zprávy o daňové kontrole neplyne, že by daňový subjekt něco zatajil. Dvě transakce nákupu a prodeje nebyly opomenutím zaúčtovány, což dokazuje zpráva o daňové kontrole. Dle žalobce je v odůvodnění napadeného rozhodnutí nepravdivě sděleno, že k vyměření daně došlo na základě převážně zatajených informací, neboť z příjmů opomenutých činí dodatečně určený základ daně 27,5 %. Ze strany žalovaného rovněž došlo k porušení pravidel pro volné správní uvážení, která jsou stanovena v metodickém pokynu ministerstva financí za účelem stejného posuzování promíjení příslušenství. Žalovaný rovněž porušil pravidla pro správní uvážení tím, že nerespektoval princip oprávněného legitimního očekávání. Žalobce měl za to, že správce daně bude postupovat dle pokynu dle ministerstva financí, jehož podmínky pro prominutí příslušenství daně naplnil. Ze správní praxe finančního úřadu je známo, že subjektům, které nemají daňové nedoplatky a vykazují dobrou úroveň spolupráce je promíjeno 55 – 70 % příslušenství daně.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť při rozhodování o prominutí příslušenství postupoval dle pokynu Ministerstva financí ČR D-330 a dle metodického pokynu uvedeného ministerstva č.j. 43/95 879/2009. Při posouzení jednotlivých důvodů vycházel z výsledků zjištění kontroly daně z příjmů právnických osob za rok 2006 a dospěl k závěru, že u žalobce je dán důvod malusu, uvedený v tabulce D. I, bod 1 metodického pokynu č.j. 43/95 879/2009, dle něhož příslušenství daně vzniklo na základě vyměření nebo předepsání daně, které správce daně zjistil ze zatajených skutečností žalobcem. Proto v odůvodnění uvedl, že se jednalo o zatajené skutečnosti. V daňovém řízení žalovaný nezjišťoval úmysl nebo nedbalost daňového subjektu, neboť toto zjištění je pro daňové účely bezpředmětné. Žalobce ve dvou případech neuvedl, respektive zatajil skutečnosti, ať již úmyslně nebo z nedbalosti, které byly rozhodné pro daňové účely a jejich odstranění bylo provedeno až správcem daně, proto nenaplnil důvody pro prominutí příslušenství. K subjektivnímu názoru na dobrou úroveň spolupráce nebo srovnání s jinými daňovými subjekty, jímž mělo být promíjeno příslušenství 55 – 77 %, nelze přihlédnout.

Žalovaný dne 3.12.2010 pod č.j. 277335/10/077910301582 vydal rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobce doručenou dne 22.11.2010 o prominutí příslušenství daně s odůvodněním, že „při posuzování žádosti bylo přihlédnuto k tomu, že veškeré závazky vůči územním finančním orgánům a celním orgánům má žalobce ke dni rozhodnutí vyrovnány, ale také k tomu, že příslušenství daně vzniklo na základě vyměření, které zjistil správce daně a toto zjištění plyne převážně ze zatajených skutečností daňovým subjektem“.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, i když z jiných důvodů, než je uváděno v žalobě.

Rozhodnutí o prominutí daně podle § 55a zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění platném ke dni 31.12.2010 je přezkoumatelné ve správním soudnictví, byť na jeho vydání není právní nárok a je založeno na absolutní volné úvaze rozhodujícího orgánu. Takovéto rozhodnutí lze přezkoumat z hlediska dodržení procesního postupu při jeho vydání a z hlediska případného zneužití správního uvážení rozhodujícím orgánem. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného je z uvedených hledisek nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje dostatečné odůvodnění.

Pokračování
- 3 -
10Af 10/2011

Otázkou přezkoumatelnosti správních rozhodnutí, respektive obsahu jejich odůvodnění se zabýval Nejvyšší správní soud, a to např. v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.2.2008 č.j. 7 Afs 212/2006-74, které bylo publikováno pod č. 1566/2008 Sb. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V uvedeném rozhodnutí bylo judikováno, že „rozsah provedeného přezkumu musí nalézt odraz v písemném odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu“. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů je tedy třeba vykládat v jejím skutečném smyslu, to je jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí v důsledku nemožnosti zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Z odůvodnění správního rozhodnutí musí soud zjistit, z jakých skutečností správní orgán vycházel, jaké důkazy provedl, jak je hodnotil a k jakým závěrům dospěl, tedy důvody a úvahy, jež vedly k vydání jeho rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí má zásadní význam, neboť výrok rozhodnutí je výlučně závislý na úvaze rozhodujícího orgánu. Jen na základě odůvodnění rozhodnutí může soud totiž zjistit, zda rozhodující úvaha byla učiněna na podkladech shromážděných ve správním spise, zda neodporuje zásadám logiky a zda žalovaný při rozhodování nepřekročil meze správního uvážení. Existence řádného odůvodnění tak zamezuje libovůli správního orgánu při jeho rozhodování.

V žalobou napadeném rozhodnutí je citováno zákonné ustanovení, podle kterého bylo rozhodováno a v odůvodnění je pouze uváděno, že bylo přihlédnuto k tomu, že žalobce má vyrovnány veškeré závazky a že příslušenství daně vzniklo na základě vyměření, které bylo zjištěno převážně ze zatajených skutečností daňovým subjektem, z čehož vyplývá, že soud nemůže objektivně přezkoumat, zda námitky uplatněné žalobcem jsou oprávněné či nikoliv. Tento nedostatek nemůže být zhojen ani tvrzením žalovaného v jeho vyjádření k žalobě. Toto vyjádření není součástí napadeného rozhodnutí, jde o vyjádření, které bylo žalovaným vypracováno k žádosti soudu a je jím reagováno na žalobní námitky. Soud přezkoumává odůvodnění rozhodnutí, a to nikoliv podle obsahu správního spisu, neboť jen napadené rozhodnutí je v soudním řízení přezkoumáváno a jen vůči takovému rozhodnutí lze uplatňovat námitky. Není-li však z napadeného rozhodnutí zřejmé, o jaké konkrétní skutečnosti opřel žalovaný svůj právní závěr, proč považuje důvody žádosti za liché, bylo žalobci znemožněno, aby mohl vůči napadenému rozhodnutí uplatnit relevantní žalobní body. V případě, že správní orgán vydal rozhodnutí, které je přezkoumatelné ve správním soudnictví, ovšem z jeho odůvodnění nelze zjistit obsah a důvody jeho vydání, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a je třeba jej pro tuto vadu zrušit. Za tohoto stavu nelze soudem napadené rozhodnutí přezkoumat, pokud by soud napadené rozhodnutí přezkoumával, nahrazoval by tak činnost správního orgánu a sám by tím zatížil meritorní rozhodnutí nepřezkoumatelností. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je pak podle judikatury NSS tak závažnou vadou rozhodnutí, ke které soud přihlíží z moci úřední.

Soud poznamenává, že při výkladu ustanovení § 55a daňového řádu odůvodnění u rozhodnutí vydávaných dle tohoto ustanovení není třeba jen v případě, kdy je žádosti daňového subjektu zcela vyhověno. V případě, že žádosti daňového subjektu se nevyhovuje, je třeba rozhodnutí odůvodnit.

V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu se soud nezabýval ostatními žalobními námitkami v případě, že je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Soud proto z důvodů shora uvedených napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost z nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s, a to bez nařízení jednání.

Pokračování
- 4 -
10Af 10/2011

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., a vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je zrušeno pro nepřezkoumatelnost, ke které soud přihlíží z úřední moci nikoli pro důvody uplatněné v žalobě.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 23. března 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru