Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 99/2011 - 15Usnesení KSCB ze dne 09.02.2012

Prejudikatura

7 As 55/2007 - 71


přidejte vlastní popisek

10 A 99/2011 - 15

USNESENÍ

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce GT Economy s.r.o., se sídlem České Budějovice, Chelčického 77/23, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti sdělení ze dne 29.9.2011 č.j. KUJCK/34828/2011/OKZU/2,

takto:

Žaloba se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobci se vrací soudní poplatek v částce 3 000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 15.11.2011 bylo napadeno sdělení žalovaného ze dne 29.9.2011 č.j. KUJCK/34828/2011/OKZU/2 v záležitosti podnětu k přezkumnému řízení. Žalobce navrhl vydání rozsudku, jímž by žalovanému mělo být uloženo zahájit přezkumné řízení v živnostenské věci, zrušit všechna rozhodnutí vzniklá na základě nezákonně zahájeného správního řízení a věc vrátit k novému řízení živnostenskému úřadu prvního stupně. Protože takto formulovaný petit neodpovídá pravomoci soudu působícího ve správním soudnictví podle § 4 odst. 1 soudního řádu správního, vyzval soud žalobce k opravě rozsudečného návrhu a současně jej poučil o možnosti odmítnutí žaloby, nebude-li návrh na vydání rozsudku uveden do souladu se zákonem.

Dne 20.12.2011 žalobce upravil petit tak, že navrhl, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat rozhodnutí ve věci nezkumného řízení rozhodnutí Živnostenského úřadu v Českých Budějovicích v záležitosti zrušení živnostenských oprávnění.

Protože obsah žaloby neodpovídal návrhu na vydání rozsudku, byl žalobce 21.12.2011 vyzván, aby upřesnil, jaký žalobní typ svým podáním sleduje. Na výzvu soudu byla žaloba upravena jako žaloba proti správnímu rozhodnutí.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobcem identifikovaná písemnost, která má být podrobena přezkumné činnosti soudu, není rozhodnutím podle správního řádu, nýbrž sdělením ve věci podnětu žalobce k provedení přezkumného řízení. Ke zrušení živnostenských oprávnění žalobce došlo na návrh Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích pro neplnění závazků vůči státu. Při přezkoumání podnětu žalobce nebyly shledány důvody k zahájení přezkumného řízení z moci úřední a tato skutečnost Pokračování
- 2 -
10A 99/2011

byla žalobci oznámena. K výhradám žalobce o doručování se poukazuje na to, že žalobce je právnickou osobou, které se doručuje podle zákona č. 300/2008 Sb. do datové schránky. Doručování v záležitosti žalobce se uskutečnilo v souladu s § 17 zákona a poukazuje se na to, že podle § 17 odst. 1 věta poslední zákona se nepoužijí jiné právní předpisy upravující způsob doručení, je-li doručováno podle zákona o elektronických úkonech. Žalobcem napadená písemnost není rozhodnutím, odkazuje se na § 4 soudního řádu správního a dovozuje se dodržení podmínek pro odmítnutí žaloby.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Živnostenský úřad v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne 8.3.2011 zrušil k návrhu Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích živnostenská oprávnění žalobce s předměty podnikání opravy silničních vozidel a výroba, obchod a služby pro porušení povinností uložených zák. č. 589/1992 Sb. v novelizovaném znění tím, že žalobce neodváděl pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.5.2011.

Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo žalovaným dne 4.5.2011 zamítnuto pro opožděnost.

Poznamenává se, že výše neuhrazeného pojistného je ve spise doložena.

V podnětu k přezkumnému řízení z 9.8.2011 žalobce poukázal na předpisy správního řádu, které se vztahují k zahájení řízení. Dovodil, že v souladu s těmito předpisy se o zahájeném správním řízení nedozvěděl a oznámení hodnotí jako neplatné podle předpisů občanského práva.

Podnět žalobce byl vyřízen napadeným sdělením, jímž se žalobce uvědomuje o tom, že důvody k zahájení přezkumného řízení z moci úřední nebyly shledány. Zahájení správního řízení bylo žalobci oznámeno do datové schránky fikcí desátý den ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán. Protože žalobce se k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, byl opakovaně poučen o možnosti uplatnit svá procesní práva a byl vyrozuměn o dalším termínu ústního jednání. Písemnost byla doručena dne 26.11.2010. S aktuálním vyjádřením správce pojistného se žalobce seznámil 30.12.2010. Na žádost žalobce bylo řízení přerušeno, protože žalobce mínil dluh uhradit, což však v plném rozsahu neučinil. Tato skutečnost vedla k vydání rozhodnutí o zrušení živnostenských oprávnění.

Krajský soud se věcí zabýval podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta.

Soud se především se zřetelem k obsahu žaloby a návrhu na vydání rozsudku zabýval tím, jedná-li se o žalobu podle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. proti rozhodnutí vydanému v oblasti veřejné správy, neboť o žalobu podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Soud vyšel z obsahu žaloby i obsahu petitu, kdy lze dovodit, že žalobou Pokračování
- 3 -
10A 99/2011

je sledováno přezkoumání sdělení žalovaného k jeho podnětu na zahájení přezkumného řízení. Brojí-li žalobce proti stanovisku žalovaného, že důvody k zahájení přezkumného řízení dány nejsou, pak jedná se o žalobu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s.

Přezkumné řízení zahájeno nebylo a v živnostenské věci žalobce nebylo zahájeno žádné jiné řízení. Přitom žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s.ř.s. lze využít jenom tehdy, běží-li tu správní řízení. Zahájení správního řízení žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dosáhnout nelze. Porovnáním obsahu žaloby a návrhu na vydání rozsudku se zákonnou úpravou žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu učinil soud zjištění, že daná žaloba není podřaditelná žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

Poté, co žaloba byla podřazena žalobnímu typu podle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zabýval se soud tím, je-li sdělení žalovaného v záležitosti podnětu žalobce k provedení přezkumného řízení přezkoumatelné soudem.

Přezkumné řízení je upraveno v hlavě IX. správního řádu. Podle § 94 odst. 1 věta třetí, účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

Právě takovým způsobem bylo v souzené věci postupováno, protože žalobce podal podnět k provedení přezkumného řízení a tento jeho podnět byl vyřízen sdělením. Sdělením žalovaného, jímž se žalobci oznamuje, že důvody pro zahájení přezkumného řízení splněny nejsou, není nikterak zasaženo do právních poměrů žalobce, nic se nemění na existujícím skutkovém a právním stavu věci. Tímto rozhodnutím se žalobci neukládá žádná povinnost, vysvětlují se důvody, pro které přezkumné řízení nebylo zahájeno. Není-li daným sdělením zasahováno do právní sféry žalobce, nejedná se o rozhodnutí podřaditelné § 65 s.ř.s. (srovn. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14.2.2008 č.j. 7 As 55/2007-71). Skutečnost, že sdělení vydané podle § 94 odst. 1 správního řádu nezasahuje do subjektivních práv žalobce, má svůj dopad do možnosti přezkoumat zákonnost takového sdělení. Účel správního soudnictví je vyjádřen v § 2 s.ř.s. tak, že ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem, nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví zákon. Z tohoto předpisu lze dovodit, že předmětem přezkoumání soudem nejsou všechna rozhodnutí či opatření orgánů veřejné správy, ale pouze ta, která se dotýkají subjektivních práv žalobců a ochrany veřejných subjektivních práv lze využít výlučně způsoby stanoveným soudním řádem správním za podmínek, které tento právní předpis stanoví.

Sdělení ve věci podnětu k provedení přezkumného řízení se nedotýká žalobcových veřejných subjektivních práv a svou povahou je úkonem žalovaného, které rozhodnutím není. Takové sdělení je podřaditelné § 70 písm. a) s.ř.s. a jedná se o úkon vyloučený z přezkoumání soudem. Dopadá-li na dané sdělení kompetenční výluka, pak žaloba proti takovému úkonu je podle § 68 písm. e) s.ř.s. vyloučena. Označená norma výslovně stanoví, že žaloba je Pokračování
- 4 -
10A 99/2011

nepřípustná tehdy, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto zákona vyloučeno. Soud proto uzavřel, že sdělení ve věci podnětu k provedení přezkumného řízení je na základě inkompetečního ustanovení s.ř.s. vyloučeno z kognice soudu. Způsob vyřízení žaloby směřující proti úkonu správního orgánu, které nemůže být podrobeno přezkoumání soudem, upravuje § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. tak, že soud žalobu usnesením odmítne, je-li návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

Jestliže předmětem řízení bylo učiněno sdělení ve věci podnětu k přezkumnému řízení, které je vyloučeno z přezkoumání soudem, a tudíž je žaloba proti němu nepřípustná, jsou zákonné požadavky pro odmítnutí takové žaloby dodrženy.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze zásady, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona o soudních poplatcích. Podle tohoto předpisu, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V projednávané věci byla žaloba před prvním jednáním odmítnuta a jsou proto dodrženy podmínky pro vrácení zaplaceného poplatku. Soudní poplatek ze žaloby činí 3 000,- Kč a takto žalobcem uhrazený poplatek se žalobci vrací.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Pokračování
- 5 -
10A 99/2011

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 9. února 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru