Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 97/2013 - 44Rozsudek KSCB ze dne 21.10.2013

Prejudikatura

5 Ao 5/2011 - 27

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Aos 4/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10A 97/2013 – 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl vsenátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatelů a) HVN Logistic s.r.o., se sídlem v Hůrách 90, okres České Budějovice a b) ALTSAME s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, Dobrovodská 2772/21a, oba zast. advokátem, proti odpůrci Jihočeskému kraji, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územní opatření o stavební uzávěře ze dne 18.7.2013 č.j. KUJCK 39747/2013/OREG-21, takto:

Návrh se zamítá.

Odpůrci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Návrhem došlým dne 26.8.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy ve formě územního opatření o stavební uzávěře vydané odpůrcem dne 18.7.2013 č.j. KUJCK 39747/2013/OREG-21.

V návrhu se poukazuje na to, že územní opatření o stavební uzávěře se týká v návrhu vyjmenovaných pozemkových parcel náležejícím vlastnicky každému z navrhovatelů v k.ú. Hůry. Podle územního plánu obce Hůry jsou tyto pozemky zařazeny do funkčních ploch s využitím VS.H, z tohoto platného územního plánu schváleného po vydání územního Pokračování
- 2 -
10A 97/2013

rozhodnutí o umístění dálnice oba navrhovatelé v dobré víře vycházeli při nákupu pozemků v dané lokalitě a při dostavbě sousedního navazujícího logistického areálu ve vlastnictví prvního navrhovatele. Druhý z navrhovatelů nákupy pozemků prováděl v koordinaci s prvním navrhovatelem. Pozemky měly logicky doplňovat a rozšiřovat areál. Při nákupu pozemků bylo vycházeno z platně vymezeného ochranného pásma dálnice. Stavební uzávěra a vymezené ochranné pásmo představuje zásadní změnu podmínek pro jakoukoliv činnost navrhovatelů v daném území, která nastává poté, co navrhovatelé vynaložili značné investice v důvěře v platnou územně plánovací dokumentaci. Při rozhodování o námitkách prvního navrhovatele byla námitka o omezení rozsahu územním plánem vymezeného využití pozemků označena jako důvodná, následně se odpůrce pokouší polemizovat s rozsahem omezení, nicméně důvodnosti námitek nevyvrací. O námitkách druhého z navrhovatelů bylo rozhodnuto tak, že odkazuje se na důvody uvedené u odůvodnění rozhodnutí u prvního z navrhovatelů.

Návrh je odůvodněn věcnými a formálními důvody, přičemž věcné důvody spočívají v zásadním zásahu do základních práv omezením vlastnického práva, spočívajícího v možné dispozici s majetkem. Z formálního hlediska se dovozuje, že napadené rozhodnutí je neurčité a nejasné, což plyne z toho, že rozsah omezení nebyl vymezen precizně a není stanovena platnost stavební uzávěry.

Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Ke skutkovému a právnímu stavu uvedl, že návrh obsahuje příkladný výčet pozemků navrhovatelů dotčených stavební uzávěrou. Jsou tu další pozemky např. ty, na kterých byla navrhovateli zřízena stavba účelové komunikace, o které se v současné době vede řízení o jejím odstranění. Vyjádření odpůrce k územnímu plánu a vyhlášení stavební uzávěry jsou dva různé úkony vycházející z odlišných ustanovení stavebního zákona. Souhlasné stanovisko se uděluje z hledisek podle § 53 odst. 4 stavebního zákona. Vyšší územně plánovací dokumentace obsahující koridor určený pro umístění stavby dálnice byla územním plánem obce Hůry respektována a zpřesněna v souladu s vydaným územním rozhodnutím. Vymezení plochy VS.H, včetně přístupových komunikací je pouhým konstatováním stavu v území, využití dalších návrhových ploch je podmíněno předchozí realizací stavby dálnice. Pozemky označené v návrhu jsou plochami stávajícího v době vydání územního plánu existujícího areálu výroby a skladování. Přístup k areálu je územním plánem řešen po stávající místní komunikaci. Vyhlášená stavební uzávěra možnost využívat areál k stávajícímu účelu nijak neomezuje, stejně jako přístup k němu. Omezení se týká pouze realizace nových staveb, případně změn stávajících staveb. Stavební uzávěra není vyhlášena komplexně bez možnosti udělení výjimek, které jsou vázány na prokázání skutečnosti, že stavba nebude bránit či ztěžovat realizaci výstavby dálnice. Z územního plánu pak nevyplývá automatická možnost realizovat za všech okolností všechny připravované rozvojové záměry k existujícímu areálu. Územní plán představuje první krok k realizaci záměrů navrhovatelů, jejichž konkrétní rozsah a forma vyplyne z projednání v navazujících řízeních. K dalším navrhovateli označeným pozemkům konkrétně specifikovaným odpůrcem se uvádí, že ty jsou v územním plánu vymezeny jako nezastavěné území a to zčásti jako plochy zemědělské, zčásti jako plochy pro nezastavěné území zeleně krajinné – všeobecné. Tyto plochy nejsou územním plánem určeny pro rozvoj areálu navrhovatelů a ti nemohli předpokládat, že jejich rozvojové plány budou na základě stávajícího územního plánu povoleny. Nemohli předjímat,

že v rámci budoucí změny územního plánu bude umožněna změna využití těchto pozemků a tím realizace plánovaných záměrů.

K úkolům územního plánování nepatří vymezení ochranného pásma komunikací, protože takové pásmo vzniká ze zákona na základě rozhodnutí o umístění stavby. Pozemky a Pokračování
- 3 -
10A 97/2013

stavby navrhovatelů se nacházejí mimo souvisle zastavěné území obce, ochranné pásmo

dálnice tak vzniklo nabytím právní moci územního rozhodnutí automaticky podle silničního zákona. Hranice ochranného pásma byla pevně stanovena a známa již v době vydání územního plánu. V územním plánu obce Hůry proto nemohlo být ochranné pásmo vymezeno v rozporu se silničním zákonem. Vymezení ochranného pásma vyplývá z textu kapitoly I. odst. 1 písm. d) výrokové části územního plánu zabývající se dopravním řešením. V územním plánu je zakreslena hranice upřesněného koridoru dopravní infrastruktury, v rámci které je možno těleso dálnice umístit. Nejde o hranice ochranného pásma dálnice. Poukazuje se na to, že s návrhem úzce souvisí řízení o odstranění stavby účelové komunikace zřízené navrhovateli bez stavebního povolení, jejíž dodatečné povolení vyhlášená stavební uzávěra znemožňuje. Tato komunikace by podstatným způsobem ztížila realizaci stavby dálnice. Napojení areálu je podle územního plánu řešeno z opačné strany než nepovolená stavba komunikace a areál je napojen na silnici I/34 v stávající křižovatce u obce Hůry. Navrhovatelé byli s dopravní situací v době vydání územního plánu seznámeni, a nemohli tudíž legitimně očekávat, že nepovolená stavba komunikace bude dodatečně povolena.

Úsudek navrhovatelů o žalobní legitimaci je nesprávný a v rozporu s ustanovením § 101a a násl. s.ř.s.

K odůvodnění návrhu se poukazuje na to, že pouhé konstatování navrhovatelů o tom, že stavební uzávěra zasáhne do jejich majetkových práv, nepostačuje k vlastnímu odůvodnění návrhu. Poukazuje se na vnitřní rozpor návrhu o tom, že na jedné straně se uvádí, že stavba dálnice se konkrétních pozemků dotkne pouze okrajově, na druhé straně brojí proti omezení

činnosti. Stavební uzávěra se vztahuje na všechny dotčené subjekty stejnou měrou, nikoho neznevýhodňuje ani nediskriminuje. Byla vydána za účelem ochrany veřejného zájmu, aby bylo možno plánovanou stavbu dálnice D3 dokončit s co největším urychlením a nejmenšími finančními náklady. Bylo postupováno podle § 97 odst. 1 stavebního zákona, kdy územní ochrana dálnice vyplývající z vydaného územního rozhodnutí se ukázala být nedostatečná, protože ochranné pásmo stavebními úřady nebylo respektováno. Precizněji vymezit předmět omezení není vhodné, protože takový rozsah závisí na charakteru území, typu stavby, konkrétního stavebně technického řešení stavby dálnice v místě navrhované stavby nebo opatření. K časovosti stavební uzávěry se uvádí, že ta je vymezena dostatečně určitě, což odpůrce opírá o judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Navrhovatelé k vyjádření odpůrce uvedli, že ten postupuje účelově. Popis jeho činnosti je odlišný od běžné praxe odpůrce, vyjádření o možnosti využít udělení výjimky je hodnoceno jako zavádějící. Navrhovatelé vyjadřují souhlas s tím, že územní plán stvrzuje stav věcí, jaký byl v době vydání územního plánu. Zůstala opomenuta skutečnost, že v roce 2011 došlo ke změně územního rozhodnutí na stavbu dálnice. To má být zhojeno napadeným opatřením a takový postup je hodnocen jako zneužití práva. Opatřením se sleduje překonání jiných nedostatků postupu než okolnost, že navrhovatelé či jiné subjekty by využívali svá práva daná územním plánem. Stavbu komunikace posoudil stavební úřad magistrátu jako legální ve svém stanovisku obsaženém v předkládací zprávě pro odvolací instanci ve vyvlastňovací záležitosti. K časovému vymezení trvání opatření se klade otázka, zda se vztahuje na celou dálnici D3.

Odpůrce pro účely projednání návrhu předložil písemnosti dokládající procesní postup při projednávání návrhu na vydání územního opatření o stavební uzávěře, mezi kterými je územní rozhodnutí ze dne 10.4.2007 o umístění stavby dálnice D3 – 0309/III v k.ú. Borek u Českých Budějovic, Libnič, Hůry a Úsilné. Toto rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím ze Pokračování
- 4 -
10A 97/2013

dne 7.1.2011, kdy důvodem pro tuto změnu byla změna okružní křižovatky, o které se uvádí, že tato změna je v souladu s územními plány obcí Úsilné a Hůry, které do územních plánů zahrnuly trasu dálnice, včetně okružní křižovatky.

Spis obsahuje rozhodnutí Stavebního úřadu v Rudolfově ze dne 18.1.2010 o umístění přístavby skladového objektu na konkrétních pozemkových parcelách v k.ú. Hůry pro prvního navrhovatele a souhlas Stavebního úřadu v Českých Budějovicích sprovedením ohlášené stavby dočasné povahy pro základovou stanici společnosti T-Mobile Czech Republic.

Ke komunikaci uváděné v podáních navrhovatelů i odpůrce je ve spise založeno sdělení Městského úřadu v Rudolfově z 31.1.2013 o tom, že pro tuto komunikaci nebylo vydáno územní rozhodnutí ani stavební povolení.

Spis dokládá jednotlivé procesní úkony a obsahuje námitky uplatněné oběma navrhovateli.

Vyhlášení stavební uzávěry bylo projednáno dne 18.7.2013 Radou Jihočeského kraje a formou veřejné vyhlášky bylo územní opatření o stavební uzávěře publikováno.

Ke stavební uzávěře byla pořízena projektová dokumentace obsahující m.j. výčet pozemků v ochranném pásmu dálnice a územní plán obce Hůry vydaný zastupitelstvem obce formou opatření obecné povahy dne 10.9.2009.

Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého hlavy druhé soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Soud především poukazuje na to, že vzhledem k novelizaci procesního postupu řízení o zrušení opatření obecné povahy soud přezkoumává taková opatření se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu ve smyslu § 101b odst. 2 s.ř.s. Řízení je tudíž ovládáno dispoziční zásadou a vychází se skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy, rozšiřování návrhových bodů přípustné není.

Územní opatření o stavební uzávěře vydané Radou Jihočeského kraje má povahu opatření obecné povahy. Soud ověřil, že pozemky navrhovatelů vypočtené v návrhu jsou zahrnuty mezi pozemky, na které se stavební uzávěra vztahuje. Z těchto celkem jedenácti pozemků parc. č. 474/2, 474/45, 474/106, 474/109 vlastnicky náležející prvnímu navrhovateli, jsou v územním plánu obce Hůry zařazeny v ploše VS.H, tedy v ploše pro výrobu a skladování. Ostatní pozemky jsou zahrnuty v ploše zemědělské půdy. Ty nacházejí se mimo intravilán obce v nezastavěném území. K ploše pro výrobu a skladování je vyznačen přístup po místní komunikaci. Ostatní plocha pro koridor dálnice je v územním plánu rovněž vyznačena. Územní plán tudíž jednoznačně určuje způsob využití funkčních ploch, do kterých jsou pozemky navrhovatelů zahrnuty. Tyto pozemky pak lze využít výlučně způsobem předpokládaným územním plánem, tzn. že čtyři z pozemků uvedené v návrhu jsou využitelné k výrobě a skladování, ostatní pak jako zemědělská půda. Pozemky nakupované pro účely rozšíření areálu by bylo možno takovým způsobem využít výlučně tehdy, jestliže by takový způsob odpovídal územně plánovací dokumentaci. Ta je rozhodná pro územní řízení a řízení o povolení stavby o navrženém rozšiřování, případně doplňování logistického areálu navrhovatele a pozemky pořízené navrhovatelem ad b) jsou v územním plánu označeny jako zemědělská plocha. Zatímco plocha navrhovatele ad a) v prostoru logistického areálu je v územním plánu vedena jako stabilizované území, v územních změnách jsou vyznačeny Pokračování
- 5 -
10A 97/2013

plochy smíšené dopravní (SD.1.H.), další pozemky mimo logistický areál navrhovatele ad a) jsou vedle využitelnosti jako zemědělská plocha v územních změnách označeny jako plochy pro nezastavěné území zeleně krajinné všeobecné. Jestliže jiným způsobem, než jak stanoví územní plán, nelze pozemky navrhovatelů využít, není rozhodná výše investice navrhovatelů na pořízení pozemků, případně do obnovy a modernizace logistického areálu. Využití stávajících staveb v logistickém areálu pak vyhlášená stavební uzávěra nikterak nebrání.

Územní plán vymezuje plochu pro stavbu dálnice a právě v této ploše byla dálnice v době před vyhlášením územního plánu umístěna. Změna územního rozhodnutí z roku 2011 byla vyvolána navrženou změnou okružní křižovatky v souladu s územními plány obcí Úsilné a Hůry. V územním rozhodnutí ze 7.1.2011, tedy z doby po vyhlášení územního plánu obce Hůry, se uvádí, že trasa dálnice včetně okružní křižovatky je v územním plánu obce Hůry vymezena.

Úsudek navrhovatelů, že územní plán obce Hůry byl krajským úřadem schválen, neodpovídá ustanovení § 53 odst. 4 stavebního zákona. Na krajském úřadu je posoudit soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje s vyšší územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při tomto přezkoumání návrhu územního plánu se nejedná o komplexní přezkoumání návrhu ze všech hledisek kladených na územní plán a vydání kladného stanoviska znamená pouze skutečnost, že návrh územního plánu není v rozporu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací kraje.

Stavební uzávěrou bylo na pozemcích vypočtených ve výroku zakázáno umísťovat a povolovat stavby nesouvisející se stavbou dálnice, které by mohly ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle územního rozhodnutí o umístění dálnice. Opatřením o stavební uzávěře nedošlo k vymezení ochranného pásma dálnice, protože ve smyslu § 30 silničního zákona ochranné pásmo vzniká ze zákona již samotným územním rozhodnutím o umístění stavby.

Územní rozhodnutí bylo územním plánem respektováno a vymezuje plochu, ve které bude stavba dálnice umístěna.

Stavební uzávěra nepředstavuje pro navrhovatele ad b) zásadní změnu podmínek pro činnost v daném území v porovnání s územně plánovací dokumentací. Všechny čtyři pozemky druhého navrhovatele uvedené v žalobě se nacházejí v nezastavěném území, které je označeno jako zemědělská plocha, částečně jako orná půda. Změna se pak předpokládá v tom smyslu, že půjde i nadále o nezastavěné území zeleně krajinné všeobecné. Tato situace tu existovala již od doby přijetí územního plánu obce Hůry a nic na ní nemění projednávaná stavební uzávěra, jestliže pozemky druhého navrhovatele nejsou zahrnuty do plochy využitelné pro výrobu a skladování (VS.H). Tyto pozemky podle územního plánu k rozšíření areálu navrhovatele ad a) využít nelze a na tom nemění nic ani stavební uzávěra.

Územním opatřením o stavební uzávěře jsou dotčeny čtyři z pozemků prvního navrhovatele. Ty jsou zahrnuty v ploše označené VS.H, kdy jedná se o území stabilizované. To znamená, že stavební uzávěra nebrání stávajícímu užívání těchto pozemků a existujících staveb v areálu. Opatření o stavební uzávěře znamená, že na těchto pozemcích a stavbách nelze zřizovat stavby nové, případně nelze existující stavby měnit, ledaže bude udělena výjimka z omezení nebo zákazu stavební činnosti, jejíž udělení se ve výroku opatření připouští. Dále se na existujících stavbách umožňuje provádění udržovacích prací. Stavební uzávěra znamená změnu podmínek v porovnání s územně plánovací dokumentací, avšak Pokračování
- 6 -
10A 97/2013

zákonem připuštěnou, která ale nevylučuje jakoukoliv činnost navrhovatele v daném území, jestliže opatření nevylučuje užívání již existujícího areálu a je tu možnost udělit výjimku ze zákazu umisťovat a povolovat stavby, přičemž jedná se o omezení na dočasnou dobu.

Oba navrhovatelé uplatnili proti návrhu opatření námitky, které jsou svým textem i obsahem shodné, jsou shodně formulované, námitky prvního navrhovatele obsahují citaci územního plánu. Oba navrhovatelé poukazují na vložené investice. O námitkách navrhovatelů je územním opatřením rozhodnuto tak, že námitky každého z nich se zamítají, odůvodňuje se rozhodnutí o námitkách prvního navrhovatele, o námitkách druhého navrhovatele se uvádí, že ty jsou obsahově shodné s námitkami prvního navrhovatele a v odůvodnění rozhodnutí o námitkách se odkazuje na text odůvodnění rozhodnutí o námitkách prvního navrhovatele.

Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu předpokládá, že rozhodnutí o námitkách bude odůvodněno. Jestliže námitky obou navrhovatelů jsou obsahově zcela shodné a v odůvodnění rozhodnutí o námitkách druhého navrhovatele je odkazováno na odůvodnění rozhodnutí o námitkách prvního navrhovatele, nelze tento postup hodnotit jako rozporný s označenou právní normou, jestliže je zřejmé, jakým způsobem byly námitky druhého navrhovatele vypořádány a z jakých důvodů. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele ad b) se v podstatě uvádí tolik, že pro zamítavé rozhodnutí o námitkách platí to, co bylo řečeno o námitkách navrhovatele ad a). Odpůrcem zvolený způsob odůvodnění námitek lze poavžovat nanejvýš za vadu procesní povahy bez vlivu na zákonnost napadeného opatření. K takové vadě se pak po smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. nepřihlíží. Pro věc je totiž rozhodné, že námitky byly projednány a je zřejmé, s jakým výsledkem a jaké důvody k tomuto výsledku odpůrce vedly.

Úvaze navrhovatelů formulované v návrhu tak, že odpůrce připustil, že námitka o omezení rozsahu územním plánem vymezeného využití pozemků je důvodná, nelze přisvědčit. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách se totiž připouští, že územní opatření o stavební uzávěře nemůže samo o sobě zrušit vydaný územní plán. Z textu odůvodnění je pak seznatelné, že v porovnání podle stavu územního plánu dochází k omezením ve smyslu zřizování nových staveb, což však není ani stavební uzávěrou zcela vyloučené, jestliže jsou připuštěny výjimky. Soud nesdílí názor vyjádřený v návrhu o tom, že odůvodněním rozhodnutí o námitkách není oprávněnost a důvodnost námitek vyvrácena. Výslovně se uvádí, že existující areál lze užívat pro jeho účel a takové užívání není stavební uzávěrou omezeno, poukazuje se na možnost udělení výjimky. Odpůrce se vypořádal s námitkou o možnosti rozšířit areál a výslovně uvedl, že taková možnost územním plánem dána není. Poukazuje se na cíle územního plánování a okolnost, že v konkrétním případě stojí proti sobě soukromý zájem vlastníka nemovitosti s veřejným zájmem, protože stavba dálnice podle územně plánovací dokumentace se zřizuje ve veřejném zájmu a ten je prokázán. Z žádné právní normy nelze odvodit subjektivní právo vlastníka nemovitosti na zahrnutí nemovitostí do určitého konkrétního způsobu využití. Vydaný územní plán představuje konkrétní podobu veřejného zájmu na dalším rozvoji obce v dané době. Nemožnost využít dané území v plánovaném rozsahu není zásahem do práv společností nabytých v dobré víře. Existující práva nejsou stavební uzávěrou dotčena. Poukazuje se na ochranné pásmo vzniklé ze zákona, okolnost, že areál prvního navrhovatele se nenachází v souvisle zastavěném území obce, upřesnění koridoru pro umístění stavby dálnice v územním plánu. Ten nevymezuje ochranné pásmo dálnice.

Porovnáním námitek a odůvodnění rozhodnutí o nich lze shledat, že důvodnost námitek byla posouzena a to právě se zřetelem k územnímu plánu obce, rozsahu ochranného Pokračování
- 7 -
10A 97/2013

pásma vyplývajícího ze zákona a vlivu opatření a práva navrhovatelů, tak jak je lze z územního plánu dovodit. Na námitky bylo tudíž reagováno a odůvodněním rozhodnutí o nich byly vyvráceny.

K žalobní legitimaci soud poznamenává, že napadený akt je opatřením obecné povahy a ten přezkoumává se speciálním postupem podle § 101a násl. s.ř.s., kdy aplikace předpisů o přezkoumání správních rozhodnutí je vyloučena.

Do vlastnických práv navrhovatele ad b) napadeným opatřením zasaženo není, jestliže jím vlastněné pozemky představují zemědělskou půdu situovanou mimo intravilán. Podle územního plánu tyto pozemky k rozšíření areálu navrhovatele a) využít nelze. To lze vztáhnout i na tři pozemky ve vlastnictví navrhovatele ad a). Čtyři jzeho pozemků nacházejí se uvnitř plochy územním plánem označené jako plocha pro výrobu a skladování. Takovým způsobem lze pozemky nacházející se v tomto prostoru využívat. Omezení spočívá výlučně v tom, že po stanovenou dobu nelze v daném prostoru povolovat nové stavby, případně je umisťovat, avšak připouštějí se výjimky. Z opatření je pak patrné, že odpůrce vážil veřejný zájem na výstavbě dálnice, o které je soudu z úřední činnosti známo, že ta je zařazena mezi veřejně prospěšné stavby a zájmem soukromým na využití pozemků v prostoru plochy pro výrobu a skladování k rozšíření areálu. Hledání rovnováhy mezi ochrannou uvedených zájmů je úkolem orgánu působícímu při vydávání opatření o stavební uzávěře. Do tohoto hledání rovnováhy nepřísluší soudu zasahovat. Pro věc je podstatné, že přijaté opatření je úměrné svému cíli, což bylo vysvětleno v odůvodnění námitek.

Soud neshledal existenci vad formální povahy označené v návrhu, pro které se dovozuje, že opatření je neurčité a nejasné. Z výroku rozhodnutí je seznatelné, že na konkretizovaných pozemcích je zakázáno umisťovat a povolovat všechny stavby, které se stavbou dálnice nesouvisejí a mají takovou vlastnost, že by mohly ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle územního rozhodnutí o umístění daného úseku dálnice. Právě z důvodu, že se zakazuje výstavba takového charakteru, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území, je dána možnost povolit výjimku, kdy v řízení právě musí být žadatelem prokázáno splnění uvedeného požadavku. Při takto formulovaném výroku o tom, jaké stavební aktivity se zakazují, je napadené opatření určité a jasné.

Opodstatněný není ani návrhový bod o nedostatečném vymezení doby trvání stavební uzávěry. Podle § 99 odst. 1 stavebního zákona musí územní opatření o stavební uzávěře obsahovat dobu trvání této uzávěry. Tomuto zákonnému požadavku napadené opatření zcela vyhovuje, jestliže stanoví, že stavební uzávěra bude ukončena dnem uvedení stavby dálnice D3 do provozu. Okamžik ukončení stavební uzávěry je z tohoto vyjádření zcela zřejmý, protože jím bude ten den, kdy v daném úseku bude zahájen provoz po dálnici. Jestliže se ve výroku územního opatření vypočítávají pozemky v k.ú. Borek u Českých Budějovic, v k.ú. Libinič, v k.ú. Úsilné a v k.ú. Hůry, pak je zcela zjevné, že uvedením dálnice D3 do provozu je míněn právě úsek dálnice v tomto rozsahu. Z odůvodnění opatření je pak patrné, že jiných než vymezených katastrálních území, a tudíž ani jiného dálničního úseku se opatření nedotýká. To vyplývá i z odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde se uvádí, že sleduje se znemožnění budoucího využití území podle konkrétního územního rozhodnutí ze dne 10.4.2007 změněné dne 7.1.2011. Z obsahu opatření lze tudíž jednoznačně dovodit, že platnost stavební uzávěry bude ukončena uvedením dálnice D3 do provozu v úseku 0309/3 v katastrálních územích Borek u Českých Budějovic, Libnič, Hůry a Úsilné. V tomto úseku je trasa dálnice územním rozhodnutím vymezena a v územním plánu obce Hůry je koridor pro tuto dálnici vyznačen. Z obsahu opatření je zřejmé, že nemíní se ve výroku o časovém Pokračování
- 8 -
10A 97/2013

vymezení trvání uzávěry dálnice ve svém celku. V tomto ohledu by nicméně Rada Jihočeského kraje překročila rozsah své místní působnosti, což neučinila. Ostatně je obecně známo, že dálniční komunikace v České republice jsou uváděny do provozu po dokončení jednotlivých úseků, což ve vztahu k dálnici D3 se stalo v letošním roce uvedením do provozu úseku dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem.

I z této skutečnosti lze dovodit, že doba platnosti dané stavební uzávěry se vztahuje na určitý úsek dálnice odvoditelný z opatření a nikoliv na celou zamýšlenou trasu dálnice D3.

Jak již bylo uvedeno, ustanovení § 101b odst. 2 s.ř.s. neumožňuje rozšiřování návrhových bodů v době po podání žaloby a nelze tak činit ani v replice k vyjádření odpůrce. Návrhový bod o roli krajského úřadu při přijímání územně plánovací dokumentace obcí soud neshledal důvodný právě se zřetelem k ustanovení § 53 odst. 4 stavebního zákona. Důvodem vydání napadeného opatření byly jiné okolnosti, a to konkrétní rozhodnutí stavebních úřadů o přípustnosti staveb (Stavební úřady v Českých Budějovicích a Rudolfově). K návrhu územního plánu se krajský úřad vyjadřoval se zřetelem k dodržení vyšších územně plánovacích dokumentací. Napadeným opatřením se pak sleduje předejít možnosti ztížení realizace umístěného úseku stavby dálnice. Možnost využití výjimky nebyla předmětem návrhu, a proto není důvod, aby se soud řízením o výjimce zabýval. To se vztahuje i k požadavku navrhovatele ad a) na změnu územního plánu poté, co došlo ke změně územního rozhodnutí. Nezbývá než zopakovat, že změnou územního rozhodnutí provedenou dne 7.1.2011 do územního plánu zasaženo nebylo a účelem napadeného rozhodnutí není korekce územního plánu obce Hůry, ale sleduje se jím respektování ochranného pásma dálnice a koridor pro dálnici je v územním plánu obce vymezen. Nejde tu proto o žádné zneužití či obcházení předpisů stavebního práva. Jedná se tu o zákaz umisťování a povolování staveb v ochranném pásmu, nikoliv o jeho chybné vymezení, protože ochranné pásmo je založeno zákonem, opatřením je pak zcela nepochybně sledováno předcházet umisťování a povolování staveb v zájmu možnosti realizovat stavbu dálnice v daném úseku tak, jak byla umístěna.

Současné napojení areálu na silniční síť nebylo předmětem návrhových bodů, spis obsahuje sdělení stavebního úřadu o tom, že nejedná se o povolenou komunikaci a názor stavebního úřadu v jiné věci o tom, z jakých důvodů má za to, že jde o komunikaci povolenou, není závazný. Soud poznamenává, že v územním plánu obce Hůry je dopravní obslužnost areálu vyznačena po místní komunikaci. Doba platnosti stavební uzávěry byla vymezena v souladu s ustanovením § 99 odst. 1 stavebního zákona, a jakého úseku dálnice se týká, je z opatření zjevné.

Soud proto uzavřel, že napadené opatření není v rozporu s předpisy, kterých se navrhovatelé dovolávají.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101d odst. 2 věta druhá s.ř.s. návrh jako nedůvodný zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému odpůrci nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání návrhu nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování
- 9 -
10A 97/2013

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lůthy nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. října 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru