Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 91/2013 - 71Rozsudek KSCB ze dne 23.10.2013

Prejudikatura

8 Ao 1/2009 - 142


přidejte vlastní popisek

10A 91/2013 - 71

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatelů a/ M.V., bytem Š.,V. 399 a b/ Ing. M.B. bytem O.V., H.n. 253, oba zast. JUDr. Janem Rathem, advokátem v Praze 1, Na Poříčí 19, proti odpůrci Město Lišov, se sídlem Lišov, Třída 5. května 139/156, zast. Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem v Kamenici nad Lipou, Bořetín 73, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního opatření o stavební uzávěře schválené Radou města Lišov dne 16.5.2013, č.j. 2362/13,

takto:

Návrh se zamítá.

Odpůrci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Českých Budějovicích byl dne 20.7.2013 doručen návrh na zrušení opatření obecné povahy – územního opatření o stavební uzávěře, schváleného radou Města Lišov dne 16.5.2013, kterým podle § 6 odst. 6 písm. c/, § 97 odst. 1, § 98 a § 99 zákona č. 183/2006 Sb. § 171, § 172, § 173 a § 17 vyhlášky č. 503/2006 Sb. byla vyhlášena stavební uzávěra mimo jiné na pozemek parc. č. 758/11 v kat. úz. Lišov, jehož vlastníky jsou žalobci.

V návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatelé uvádí, že dne 1.6.2013 byli seznámeni s územním opatřením o stavební uzávěře vydaným radou Města Lišov, vyvěšeném na úřední desce dne 17.5.2013 pod č.j. 2362/13. V řízení o stavební uzávěře podali námitky, Pokračování
- 2 -
10A 91/2013

kterým nebylo vyhověno z důvodů uvedených v opatření o stavební uzávěře. Navrhovatelé podali též žádost o udělení výjimky z omezení nebo zákazu podle územního opatření o stavební uzávěře, které rovněž nebylo vyhověno.

Navrhovatelé informovali odpůrce, že dne 19.10.2012 uzavřeli s Jihočeským krajem smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě se zavázali prodat pozemek parc. č. 758/11 v kat. úz. Lišov Jihočeskému kraji za účelem výstavby chráněného bydlení. Odpůrce měl obavy, že předmětná stavba chráněného bydlení by případně omezovala provoz střelnice, která je v blízkosti. Dle navrhovatelů je střelnice v dostatečně bezpečné vzdálenosti.

Ze zápisu ze schůze rady města ze dne 11.10.2012 se v bodě IX/8 uvádí, že rada města uložila odboru územního plánování výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Lišově, aby navrhl radě města řešení, které by znemožnilo na pozemku parc. č. 758/11 postavit dům chráněného bydlení. Následně po této schůzi bylo navrženo a schváleno opatření o stavební uzávěře vztahující se rovněž i na pozemek ve vlastnictví žalobců, na kterém byl záměr postavit chráněné bydlení. Navrhovatelé mají zato, že opatření o stavební uzávěře bylo proto vydáno účelově, aby znemožnilo na pozemku parc. č. 758/11 v kat. úz. Lišov postavit dům chráněného bydlení. Tímto postupem porušil odpůrce zákon, neboť vydání opatření o stavební uzávěře je v rozporu s § 97 odst. 1 stavebního zákona, v daném případě se jedná o zjevnou vůli odpůrce a porušení zákonných práv žalobců. Odpůrce tak nejdříve určil cíl k znemožnění stavby chráněného bydlení a poté hledal prostředky k naplnění tohoto cíle. Tím porušil ustanovení § 2 odst. 1, 2 a 3 správního řádu a rovněž článek 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.

Město Lišov plánovalo výstavbu na předmětném pozemku, jestliže k tomuto pozemku měly být jeho nákladem přivedeny inženýrské sítě, jakož i další plánované a realizované investice do projektů městské infrastruktury vztahující se k předmětnému pozemku. Za tím účelem žalobci odprodali Městu Lišov pozemky za cenu 100 Kč za m, která je výrazně pod cenou obvyklou. Tyto pozemky odpůrce odkoupil od navrhovatelů za účelem rozšíření komunikace. Jedná se proto v daném případě o zneužití funkce při výkonu veřejné správy.

Navrhovatelé poukazují na to, že v rozhodnutí o žádosti o udělení výjimky ze dne 17.7.2013 odpůrce uvedl, že v daném případě převládají jiné veřejné zájmy hovořící pro to výjimku neudělit, přičemž není zřejmé, co jsou jiné veřejné zájmy. Proto se odpůrce dopustil zvůle a porušil právo žalobců na spravedlivý proces.

Opatření o stavební uzávěře je v rozporu s § 97 stavebního zákona, neboť je vydáváno tehdy, pokud by stavební činnost mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny. Přijaté opatření o stavební uzávěře však postrádá vymezení důvodů, v čem by mohla stavební činnost ztížit nebo znemožnit budoucí využití území. Postrádá uvedení konkrétních záměrů, co je vlastně dle nového územního plánu navrhováno v lokalitě stavební uzávěry. Pokud byl požadavek na zpracování nového územního plánu již zadán v roce 2011 na základě usnesení č. 6/2011 ze dne 26.9.2011, pak je nepochybně odpůrci známo v době, kdy je navrhováno zřízení stavební uzávěry, s jakým využitím tohoto území je nově uvažováno. Navrhovatelé mají za to, že odůvodnění stavební uzávěry spočívající v tom, že bude zpracován nový územní plán je zcela nedostatečné a neurčité a z jeho textu lze dovodit, že zadání nového územního plánu je účelové. Stavební uzávěra je účelovým krokem, sledujícím znemožnit na pozemku ve vlastnictví navrhovatelů postavit dům chráněného bydlení. V daném případě nelze stavební činností očekávat ztížení nebo znemožnění Pokračování
- 3 -
10A 91/2013

budoucího využití daného území, jestliže odpůrce nemá představu, jakým způsobem by mělo být území stižené stavební uzávěrou v budoucnosti využito. Tímto zneužitím zákona dojde k porušení zákonem chráněného vlastnického práva odpůrců, kteří nemohou svobodně nakládat se svým majetkem způsobem, jak zamýšleli. V souvislosti s tím odkazují navrhovatelé na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 Ao 1/2009, dle něhož je nutno vycházet z aktuálního stavu této přípravy /z její fáze/, v dané věci tomu tak zjevně nebylo, jestliže odpůrce teprve hledá základní koncepci a opatřením o stavební uzávěře tomuto hledání základní koncepce chce dát prostor. Navrhovatelé proto navrhují, aby soud vyslovil nezákonnost územního opatření o stavební uzávěře a územní opatření o stavební uzávěře vydané radou Města Lišov pod č.j. 2362/13 zrušil.

Odpůrce navrhoval zamítnutí žaloby. Územní opatření o stavební uzávěře bylo vydáno na základě dlouhodobého zadání ke zpracování územního plánu Města Lišov na základě usnesení zastupitelstva Města Lišov ze dne 26.9.2011 a s ohledem na fázi zpracování tohoto územního plánu. Nelze uvažovat o účelové objednávce změny územního plánu za účelem znemožnění výstavby na pozemku navrhovatelů, neboť v době rozhodnutí o pořízení změny územního plánu nebylo odpůrci známo nic o připravované stavbě chráněného bydlení. Smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena až v říjnu 2012, přičemž rada města dne 26.3.2012 přijala usnesení o zadání konkrétní změny územního plánu. Odpůrce zdůraznil, že se jedná o princip dočasného a předběžného opatření do dne vydání nového územního plánu města, tedy nedochází žádným fatálním způsobem k zásahu do vlastnických práv žalobců. Jedná se o obecné opatření zasahující širší okruh subjektů, které se netýká pouze navrhovatelů, kteří je jednoznačně a účelově vykládají pouze k jejich pozemku. Zájem navrhovatelů je deklarován jako veřejný, ovšem ze smlouvy o smlouvě budoucí plyne zejména jejich soukromý zájem, a to prodej pozemku za tržní cenu, která se bude odvíjet od možnosti výstavby daného zařízení. Opatření bylo vydáno procesně zákonným postupem. Odpůrce považuje za případný odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Ao 1/2009, který ovšem dle názoru odpůrce navrhovatelé mylně vytrhli z kontextu, neboť v odůvodnění je především uvedeno, že je nutno vycházet ze zadání územního plánu, není-li zpracován jeho návrh, návrh, pokud je zpracován, nemusí být schválen zastupitelstvem obce. Z těchto důvodů obdobný návrh Nejvyšší správní soud uvedeným rozsudkem zamítl.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

Z výpisu usnesení zastupitelstva ze dne 26.9.2011 č. 6/2011 ze zápisu pod bodem 1 vyplývá, že byl schválen návrh na pořízení územního plánu Města Lišov.

Dne 20.2.2012 byla mezi odpůrcem a zhotovitelem Projekční a inženýrská kancelář A+U DESIGN spol. s r.o. uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování nového územního plánu města.

Ze zápisu ze schůze rady Města Lišov ze dne 11.10.2012 je patrno, že dle bodu IX/8 bylo uloženo odboru územního plánování, výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Lišově, aby navrhl řešení ohledně zamezení výstavby na tam uvedených pozemcích mimo jiné i na pozemku ve vlastnictví žalobců parc. č. 758/11 v kat. úz. Lišov.

Součástí spisu je zápis z veřejného projednání návrhu územního opatření o stavební uzávěře ze dne 26.4.2013, kde byl občanům vysvětlen rozsah stavební uzávěry a její důvody. Pokračování
- 4 -
10A 91/2013

Navrhovatelé se zapojili do diskuse. K jejich dotazu architekt Boček a starosta uváděli, že důvodem vydání stavební uzávěry je jen potřeba komplexně řešit celé urbanizované území Lišova v rámci tvorby nového územního plánu, nikoliv bránění výstavbě chráněného bydlení.

Ve správním spise jsou založena vyjádření dotčených orgánů, například vyjádření odboru životního prostředí Magistrátu města České Budějovice i Krajského úřadu Jihočeského kraje k návrhu územního opatření o stavební uzávěře, vyjádření Krajské hygienické stanice a připomínky odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje, Ministerstva obrany a Ministerstva dopravy. Navrhovatelé doložili smlouvu o budoucí kupní smlouvě ze dne 19.10.2012, kterou navrhovatelé uzavřeli s Jihočeským krajem, na základě které se zavázali prodat pozemek parc. č. č. 758/11 v kat. úz. Lišov za účelem výstavby chráněného bydlení.

Magistrátem města České Budějovice byl zpracován podrobný návrh zadání územního plánu, který prošel připomínkovým řízením mezi dotčenými orgány, správními úřady, krajským úřadem.

Dne 10.12.2012 bylo přijato usnesení zastupitelstva č.j. 12/2012, článek III/2 na základě kterého byl dán podnět zpracovateli územního plánu k vyjmutí území zasaženého budoucím opatřením o stavební uzávěře ze zastavitelného území města.

Rada města Lišov přijala dne 18.4.2013 usnesení č. 66/2013, článek I/4, usnesení o pokračování ve zpracování návrhu zadání nového územního plánu v přímé souvislosti s povinností plnit závěry výše uvedeného usnesení zastupitelstva. Návrh zadání byl předložen ke schválení zastupitelstvu města.

Územní opatření o stavební uzávěře bylo vydáno v přenesené působnosti usnesením rady města Lišov dne 16.5.2013 č. 68/2013 veřejnou vyhláškou č. ev. 73/2013, č.j. 2362/13, které bylo vyvěšeno na úřední desce dne 17.5.2013 a sejmuto dne 2.6.2013. Stavební uzávěra se mimo jiné týká i pozemku parc. č. 758/11 v kat. úz. Lišov, který je ve vlastnictví žalobců. Dle stavební uzávěry se ve vymezeném území zakazuje povolování a realizace nových staveb.

Navrhovatelé v řízení o stavební uzávěře podali námitky dne 16.4.2013, kterým nebylo vyhověno, rada Města Lišov námitky zamítla z důvodů, které jsou uvedeny v odůvodnění stavební uzávěry.

Navrhovatelé rovněž dne 14.6.2013 podali žádost o udělení výjimky dle článku III stavební uzávěry z omezení nebo zákazu podle územního opatření s tím, že se jedná o chráněné bydlení, o zástavbu sledující integraci postižených občanů a jedná se tedy o výstavbu bydlení sociálního charakteru. Této žádosti nebylo vyhověno, neboť udělení výjimky není ve veřejném zájmu, je účelové a v daném případě převládají jiné veřejné zájmy, a proto výjimku udělit nelze.

Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu 7, hlavy 2 soudního řádu správního a dospěl k tomuto závěru.

Soud poznamenává, že vzhledem k novelizaci procesního postupu řízení o zrušení opatření obecné povahy přezkoumává opatření o stavební uzávěře se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu ve smyslu § 101b/ odst. 2 s.ř.s. Z uvedeného vyplývá, že návrh musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů Pokračování
- 5 -
10A 91/2013

považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Řízení je ovládáno dispoziční zásadou a vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. Soud postupuje při projednávání návrhu podle uplatněných žalobních bodů.

Krajský soud zkoumal, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci jednat. Zabýval se proto nejprve aktivní procesní legitimací navrhovatelů.

Aktivní legitimace je upravena v ustanovení § 101a/ odst. 1 – 3 s.ř.s. Z § 101a/ odst. 1 vyplývá, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

K otázce aktivní legitimace se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21.7.2009 č.j. 1 Ao 1/2009-120, které bylo publikovano pod č. 1910/2009 takto: „navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. Nestačí tedy, tvrdí-li navrhovatel, že opatření obecné povahy či procedura vedoucího k jeho vydání jsou nezákonné, aniž by současně tvrdil, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry…). Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení…). V případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace…). Výjimečně je též představitelné, aby aktivní procesní legitimace byla dána i tehdy, tvrdí-li navrhovatel, který sám není vlastníkem nemovitosti, ani nemá právo k takové cizí věci na území regulovaném územním plánem, že jeho vlastnické právo nebo jiné absolutní právo k nemovitosti nacházející se mimo území regulované územním plánem by bylo přímo dotčeno určitou aktivitou, jejíž provozování na území regulovaném územním plánem tento plán (jeho změna) připouští. Typicky půjde o vlastníka pozemku sousedícího s územím regulovaným územním plánem, který by mohl být dotčen určitou aktivitou, jejíž vlivy se významně projeví i na jeho pozemku (např. exhalacemi, hlukem, zápachem apod.) nebo které povedou k významnému snížení hodnoty jeho majetku.“

Z judikatury Nejvyššího správního soudu z rozsudku č.j. 7 Ao 7/2010-133 ze dne 27.1.2011 vyplývá, že aktivně legitimován může být pouze ten, kdo má přímý a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je regulováno, když tento vztah může být pouze vztahem vlastnickým, a to z toho důvodu, že právo nějak nakládat s určitou věcí je vždy odvozeno z vlastnického práva k této věci – buď právo nakládat s věcí je přímo součástí vlastnického práva, nebo vyplývá z omezení vlastnického práva jiných osob k dotčené věci a nebo jde o právo relativní poskytnuté tím, kdo je oprávněn přímo či zprostředkovaně věcí disponovat. Nacházejí-li se nemovitosti navrhovatelů v obci Lišov, jsou navrhovatelé nadáni vlastnickým právem k území, jež je dotčeno opatřením obecné povahy. Navrhovatelé proto mohou být zkráceni na svých právech předmětným opatřením - stavební uzávěrou.

Pokračování
- 6 -
10A 91/2013

Z toho plyne, že navrhovatelé splňují podmínky pro aktivní legitimaci, jestliže jsou vlastníky pozemku v kat. úz. Lišov, jehož se opatření o stavební uzávěře týká.

Navrhovatelé označili za žalovaného Městský úřad Lišov, který však nemá pasivní legitimaci, jestliže opatření o stavební uzávěře vydala v přenesené působnosti rada města. Pasivně legitimováno v dané věci je tedy Město Lišov, jehož orgánem je rada města, v rámci jejíž přenesené působnosti bylo opatření obecné povahy o stavební uzávěře vydáno.

Navrhovatelé namítají, že byli zkráceni na právu na spravedlivý proces. Tato výhrada není důvodná, neboť navrhovatelé se mohli aktivně zúčastnit projednání opatření obecné povahy, mohli uplatnit a rovněž i uplatnili své připomínky k napadenému opatření obecné povahy.

Navrhovatelé argumentují, že opatření o stavební uzávěře je v rozporu s ustanovením § 97 stavebního zákona, neboť stavební uzávěra byla nařízena účelově, aby bylo znemožněno na jejich pozemku postavit dům chráněného bydlení. Ustanovení § 97 stavebního zákona pro územní opatření o stavební uzávěře bez jakékoli výjimky předepisuje formu opatření obecné povahy. Odpůrce vydání tohoto opatření opírá o skutečnost, že by mohlo dojít ke ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravovaného územního plánu. Předmětné ustanovení jako předpoklad vydání opatření o stavební uzávěře uvádí mimo jiné rozhodnutí o pořízení změny /nové/ územně plánovací dokumentace.

Soud ze správního spisu zjistil, že opatření o stavební uzávěře bylo vydáno na základě rozhodnutí o pořízení nového územního plánu Města Lišov, a to na základě usnesení zastupitelstva města Lišov ze dne 26.9.2011 č. 6/2011 o pořízení nového územního plánu města ve smyslu § 44 stavebního zákona. Na základě tohoto usnesení byla následně uzavřena dne 20.2.2012 mezi Městem Lišov a Projekční a inženýrskou kanceláří A+U DESIGN spol. s r.o. smlouva o dílo, jejímž předmětem je zpracování nového územního plánu města. Zastupitelstvo dne 10.12.2012 přijalo usnesení, na základě kterého dalo podnět zpracovateli územního plánu k vyjmutí území zasaženého budoucím opatřením o stavební uzávěře ze zastavitelného území. Navrhovatelé dne 1.10.2012 uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní, dle které se zavázali prodat pozemek v jejich vlastnictví Jihočeskému kraji za účelem výstavby chráněného bydlení. Z toho plyne, že předmětná smlouva byla navrhovateli uzavřena poté, co již byl schválen návrh na pořízení nového územního plánu, a to na základě usnesení ze dne 26.9.2011, kdy byla uzavřena i smlouva o vypracování územního plánu, která je datována dnem 20.2.2012. Za tohoto skutkového stavu, kdy byl schválen návrh na pořízení územního plánu nejméně rok předtím, než navrhovatelé uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní, nemůže obstát výhrada navrhovatelů, že nařízení o stavební uzávěře bylo přijato účelově za účelem zabránění výstavby chráněného bydlení.

V rozhodnutí o stavební uzávěře se zakazují nebo omezují stavební činnosti za účelem ochrany důležitých zájmů v území, naplnění cílů a záměrů územního plánování a budoucího využití území nebo jeho organizace podle připravované územně plánovací dokumentace. Z toho plyne, že stavební uzávěru lze stanovit i pro území, v němž stávající územní plán výstavbu povoluje, a to jako dočasné opatření do schválení podrobnější územně plánovací dokumentace pro dané území. I v takovém případě musí být stavební uzávěra v souladu s cíli a záměry územního plánování a odpovídat tak budoucímu funkčnímu využití území nebo jeho organizace podle připravované územně plánovací dokumentace. V době vyhlášení stavební uzávěry byl schválen návrh na pořízení územního plánu, byla uzavřena i smlouva o vypracování územního plánu a rovněž byl jeho pořizovatelem zpracován návrh zadání Pokračování
- 7 -
10A 91/2013

územního plánu. Proto bylo možné vyhlásit stavební uzávěru z důvodu budoucího využití území, jestliže orgán příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace rozhodne o určitém způsobu budoucího funkčního využití předmětného území, včetně pozemkové parcely ve vlastnictví navrhovatelů. Soud proto uzavřel, že v době vyhlášení stavební uzávěry byla již rozpracována územně plánovací dokumentace, která brání funkčnímu využití předmětného pozemku za účelem výstavby. Zpracování územního plánu od jeho zadání až po jeho schválení je dlouhodobým procesem, v jehož průběhu může docházet k větším či menším změnám. Proto při posouzení otázky, zda při přípravě územního plánu je třeba vydat územní opatření o stavební uzávěře, tedy při úvaze, zda je toto opatření zapotřebí, protože by mohlo dojít ke ztížení nebo znemožnění využití území, je nutno vycházet z aktuálního stavu této přípravy. V daném případě tedy došlo již k vypracování návrhu územního plánu, a z této skutečnosti je nutno vycházet. Opatření o stavební uzávěře proto nebylo vydáno v rozporu s ustanovením § 97 stavebního zákona, a to i s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 Ao 1/2009-142, dle něhož je nutno vycházet ze zadání územního plánu, není-li návrh zpracován. Další podmínkou vydání opatření o stavební uzávěře je skutečnost, že plánovaná stavební činnost v lokalitě by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území dle připravované územně plánovací dokumentace. Z údajů uvedených shora vyplývá, že dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní kupec hodlal na předmětném pozemku realizovat výstavbu chráněného bydlení. Dne 10.12.2012 bylo přijato usnesení zastupitelstva, na základě kterého byl dán podnět zpracovateli územního plánu k vyjmutí lokality ze zastavitelného území města, z čehož je možno učinit závěr, že je možnost, že dle nového územního plánu bude předmětná lokalita vyjmuta ze zastavitelného území. Soud poznamenává, že v daném případě se jedná o fázi přípravy územního plánu, kdy byl vypracován návrh zadání, který byl předložen ke schválení zastupitelstvu města dne 30.9.2012. Soud proto uzavřel, že k vydání stavební uzávěry byly shledány zákonné důvody, přičemž i toto opatření bylo vydáno procesně zákonným způsobem, což není ze strany navrhovatelů zpochybňováno.

Zcela irelevantní je námitka navrhovatelů ohledně garancí výstavby na předmětných pozemcích, jestliže tato výhrada není žádnými důkazy podložena a odpůrce toto zcela odmítá. Žádné usnesení rady města ohledně vybudování inženýrských sítí k předmětným pozemkům neexistuje.

Nedůvodná je i námitka navrhovatelů, že žádali o výjimku z opatření o stavební uzávěře, přičemž odpůrce uvedl, že dle názoru členů rady převládají jiné veřejné zájmy hovořící pro její neudělení, aniž tedy bylo uvedeno, co jsou jiné veřejné zájmy, jestliže v daném případě soud nepřezkoumává rozhodnutí o udělení výjimky ze dne 17.7.2013, ale opatření o stavební uzávěře ze dne 14.6.2013. Soud poznamenává, že proti rozhodnutí o žádosti o udělení výjimky se nelze odvolat.

Soud k charakteru opatření o stavební uzávěře uvádí, že se jedná o opatření, které je dočasné, a to do dne vydání nového územního plánu města, z čehož plyne, že na základě opatření o stavební uzávěře nedochází žádným způsobem k zásahu do vlastnických práv navrhovatelů, neboť teprve až z nového územního plánu bude možno učinit jednoznačný závěr, zda se jedná o pozemek, který bude pro určen pro výstavbu či nikoliv. Tedy až nový územní plán je způsobilý ovlivnit trvale zásadním způsobem hodnotu pozemků v lokalitě a tedy i vlastnické právo navrhovatelů. Ze stavební uzávěry je patrno, že vymezuje nejen pozemek ve vlastnictví navrhovatelů, ale týká se dalších pozemků, a to parc. č. 738/2, 758/18, 758/17, 796/30, 796/29, 796/28, části pozemku 796/4, 796/27 a podstatné části pozemků 796/31, 796/26 a 796/25 v kat. úz. Lišov. Z toho je zřejmé, že navrhovatelé zcela nesprávně dovozují, že předmětné opatření o stavební uzávěře bylo vydáno právě z důvodu, že uzavřeli Pokračování
- 8 -
10A 91/2013

smlouvu o smlouvě budoucí kupní s Jihočeským krajem. Jedná se o obecné opatření, jež se dotýká více vlastníků pozemků v dané lokalitě. Navrhovatelé mají za to, že jejich zájem je veřejný, ovšem s ohledem na smlouvu o smlouvě budoucí, kupní je patrno, že jejich zájem je pouze soukromý, jestliže v jejich zájmu je předmětný pozemek prodat.

Soud nepřisvědčil ani námitce navrhovatelů, že „odpůrce teprve hledá základní koncepci“, neboť soud má za to, že i v daném případě, kdy je vypracováván návrh zadání územního plánu, je nutno prověřit zastavitelná území z hlediska požadavků dle nového zadání územního plánu, bez omezení konkrétními stavebními záměry vlastníků.

Argumentace navrhovatelů, že starosta i místostarosta města vyslovil obavy, aby stavba chráněného bydlení neomezovala provoz střelnice situované v katastru města, je zcela neopodstatněná a nepodložená. V daném případě, kdy se zpracovává nový územní plán, je tato výhrada zcela irelevantní.

Navrhovatelé odkazují na zápis ze dne 26.3.2013, kde vyslovili souhlas se stavební uzávěrou, ovšem takový zápis ve správním spise založen není. Navrhovatelé zřejmě poukazují na zápis z veřejného projednání návrhu územního opatření o stavební uzávěře ze dne 26.4.2013. Tento odkaz je ovšem nepřípadný, neboť jak bylo již uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, stavební uzávěra nebyla nařízena za účelem toho, aby došlo ke znemožnění postavit dům chráněného bydlení na pozemku ve vlastnictví navrhovatelů, ale za účelem toho, aby projektant znovu prověřil, zda město nepotřebuje konkrétní plochy k jinému účelu a v případě že ano, zda jejich účel je tím správným využitím daného prostoru. Důvodem vydání stavební uzávěry byla potřeba komplexně řešit celé urbanizované území Lišova v rámci tvorby nového územního plánu, nikoliv bránit výstavbě s chráněným bydlením.

Soud poznamenává, že odpůrce nabídl Jihočeskému kraji darem své pozemky za účelem výstavby chráněného bydlení, na což nebylo reagováno. Z toho je patrno, že odpůrce se nebrání tomu, aby na území města Lišov stavba takového typu byla realizována.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti došel soud k závěru, že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy není v rozporu se zákonem, proto soud návrh jako nedůvodný zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy odpůrce, který byl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení nemá, neboť mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Pokračování
- 9 -
10A 91/2013

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 23. října2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r.

Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru