Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 90/2010 - 60Rozsudek KSCB ze dne 31.05.2011

Prejudikatura

11 A 48/2010 - 146


přidejte vlastní popisek

10 A 90/2010 – 60

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce F. Ch., zastoupeného JUDr. Ing. Milanem Chmelíkem, advokátem se sídlem

Rodvínov 106, Jindřichův Hradec, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.11.2010, č.j. ZKI-O-37/196/2010, takto:

Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 1.11.2010 č.j. ZKI-O-37/196/2010 se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4 973,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Ing. Milana Chmelíka, advokáta v Jindřichově Hradci.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Jindřichův Hradec tak, že nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s provedením opravy v údajích katastru nemovitostí v katastrálním území Rodvínov s tím, že v katastru nemovitostí v k.ú. Rodvínov zůstane evidováno geometrické a polohové určení hranic pozemků č. 375/8 (LV č. 261), č. 481, 467, 375/9 (LV č. 92), č. 475 (LV č. 84), č. 468 (LV č. 44), č. 466 (LV č. 88), jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí, kdy součástí výroku bylo i uvedení lomových bodů parcel a jejich souřadnic. Napadeným rozhodnutím žalovaný změnil Pokračování
- 2 -
10A 90/2010

prvostupňové rozhodnutí tak, že nevyhověl nesouhlasu žalobce a v katastru nemovitostí dle napadeného rozhodnutí zůstane evidováno geometrické a polohové určení hranic pozemků č. 375/8 (list vlastnictví č. 261 – Ing. J. B.), č. 481, 467, 375/9 (list vlastnictví č. 92 – F. Ch.), č. 475 (list vlastnictví č. 84 – B. J.), č. 468 (list vlastnictví č. 44 – K. S.), č. 466 (list vlastnictví č. 88 – J. B.) a ve výroku rovněž doplnil další lomové body, a to mimo jiné lomový bod 364 – 1595 a jeho souřadnice.

Žalobce namítá, že provedená oprava nenapravuje chybný stav vzniklý zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, ale zasahuje do vlastnických práv žalobce, což dle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona nelze. Oprava byla provedena na základě listiny, která nesplňuje požadavky zákona. Rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 27.8.2010 byla provedena oprava po téměř dvaceti letech, a to na základě záznamu podrobného měření změn č. 148 ze dne 13.9. a 14.9.1990. Toto tvrzení žalovaného i katastrálního úřadu však neodpovídá skutečnosti, neboť žádný záznam podrobného měření změn neexistuje, byl vyhotoven jen vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení, což je potvrzeno i v protokolu ze dne 1.12.2010. Samotným vytyčováním přitom nelze měnit hranice pozemků. Žalobce nikdo k vytyčování pozemků nepřizval, vytyčovací náčrt č. 148 mu byl zaslán s dvacetiletým zpožděním až po provedené opravě v červnu 2010, žalobce nikdy předtím tento dokument neviděl, protokol nepodepisoval a nikdo mu ani nedal možnost se k této písemnosti vyjádřit. Žalobce nesouhlasí se žalovaným, že v roce 1990 postačovalo, že byl pozván k vytyčování pouze tehdejší uživatel – Jednotné zemědělské družstvo Rodvínov. Pojem vlastník (uživatel) dle Směrnice ČÚGK č. 4000/1975-22 nelze postavit na stejnou úroveň. Dle žalobce bylo kategoricky stanoveno přizvání vlastníka sousední nemovitosti, neboť § 13 odst. 4 uvedené Směrnice nepoužívá obrat vlastník nebo uživatel.V daném případě pouze podle tzv. polního náčrtu mělo dojít ke změně zákresu vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí a rovněž i ke změnám výměry pozemků. K provedení opravy musel být dodržen protokolární souhlas vlastníka. K tomu, aby bylo vytýčení provedeno v souladu se zákonem, musely být v přírodě označeny všechny lomové body trvalým způsobem (trvalými stabilizačními znaky) a musely být určeny souřadnice všech těchto lomových bodů. Vytýčení zroku 1990 ovšem tyto požadavky nesplňovalo. Lomové body byly pouze označeny dlouhými ocelovými trubkami, které nebyly zabetonovány. Např. nebyl označen lomový bod 364-1595, který tvoří čtyřmezí dnešních pozemků 375/13, 439, 375/8 a 375/9. Souřadnice lomového bodu 364-1595, který do původního rozhodnutí doplnil žalovaný, jsou zcela nesmyslné, podle napadeného rozhodnutí je lomový bod určen souřadnicí Y o hodnotě 710441.31 a souřadnicí X o hodnotě 1150524/27, takto definovaný lomový bod ovšem neurčuje čtyřmezí pozemků 375/13, 439, 375/8 a 375/9, neboť tyto souřadnice určují bod jinde, kdesi na pomezí parcel 375/1 a 375/9 v obci a k.ú. Rodvínov. Katastrální úřad uvádí u bodu 1595 souřadnice Y o hodnotě 709664,02 a souřadnice X o hodnotě 1150966/92. Ve spise nejsou uloženy hodnoty souřadnic ani jejich výpočty, vytyčovací náčrt č. 148 žádný bod 1595 neobsahuje, nelze proto ani zjistit odkud žalovaný hodnoty bodu čerpá. Závažné jsou rovněž procesní nedostatky, neboť ve spise není proveden záznam o určení oprávněné úřední osoby. Na dokumentech je uváděno jméno p. Š., faktické provádění opravy však zabezpečovala Ing. R. Ve spise žalovaného nejsou založeny žádné výpočty, na základě kterých měla být prováděna oprava. Oprava je prováděna na základě vadných a nedostatečných podkladů, a to zmatečným způsobem. Opravou se mění stav, o kterém existovala v mapových podkladech dlouhodobá shoda, a proto je nepřípustným způsobem zasahováno do vlastnických práv žalobce.

Pokračování
- 3 -
10A 90/2010

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Oprava byla provedena na základě listin, které splňují požadavky právní normy. Dle § 16 odst. 1 směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 4000/1975-22 se vyhotovoval měřický náčrt a protokol, technicky se pro potřeby dokumentace výsledek označoval číslem v řadě záznamů podrobného měření změn, které zaznamenávaly výsledky měření. Pojem vlastník, uživatel dle uvedené směrnice (§ 13 odst. 4) je postaven na stejnou úroveň, naopak v té době se za prvotního považoval uživatel, a to vzhledem k budoucímu předpokladu vlastnictví veškeré půdy státem. Žalobce byl v té době vlastníkem větší části pozemků, některé však nabyl později, a to v roce 1993. V předpisech není kategoricky stanoven požadavek na přizvání vlastníka. K námitce žalobce ohledně stabilizace lomových bodů žalovaný odkázal na § 9 odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb. Dle žalovaného se nejednalo o opravu chyby, ale doplnění parcely v té době v katastrální mapě zobrazené. Chyba vznikla nepoužitím dokumentovaných výsledků při doplňování parcel zjednodušené evidence. Žalovaný odkázal na § 5 odst. 5 vyhlášky č. 23/1964 Sb., podle kterého bylo-li „nesporně zjištěno, že zákresy vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí byly provedeny nesprávně, opraví chybné zákresy orgány geodézie po předchozím protokolárně zjištěném souhlasu vlastníků dotčených pozemků“. V případě žalobce nebyl vytyčen celý obvod jím vlastněných parcel, pouze hranice sousedící s pozemky Ing. J. B. Domněnka o zmenšení výměry v jeho neprospěch není namístě. Ing. R. je oprávněnou úřední osobou, statutárním zástupcem, na kterou se žalobce vždy obracel. Geometrický plán správně nebyl použit, ale hranice byly vytýčeny a šlo ho tedy použít. Záznam podrobného měření změn č. 148 existuje a je součástí číselné řady dokumentovaných výsledků. V roce 1990 platili pro jeho vyhotovení jiná kritéria, a proto byl i jiný jeho obsah. Parcely zjednodušené evidence v mapě vyznačeny nebyly, proto nemohl nikdo proti nim protestovat. Doplnění do mapy katastru nemovitostí v žádném případě nezasahuje do práv vlastníka. Zeměměřické a katastrální orgány jsou pouze orgány evidenčními. Rozhodují pouze na základě jemu dostupných případně účastníky jinak předložených listin schopných k zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaný proto vycházel při rozhodování z jemu dostupných podkladů. Napadené rozhodnutí je věcně správné, přezkoumatelné, netrpí formálními vadami zásadního charakteru a při jeho vydání nebyly porušeny zásady procesního řízení.

Ze správních spisů byly se zřetelem k žalobním bodům zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v Jindřichově Hradci Ing. B. zaslal dne 3.5.2010 nesouhlas se zákresem parcel v katastrální mapě po digitalizaci v k. ú. Rodvínov vedené ve zjednodušené evidenci pod č. 388 a 475.

Žalovaný po přešetření věci dospěl k závěru, že v evidenci katastru nemovitostí jsou vedeny parcely ve vlastnictví žalobce parcelního čísla 375/9, 467 a 481 s chybnou výměrou a zároveň je i chybně zobrazena část hranice parcel v digitální katastrální mapě, což bylo žalobci sděleno dne 17.6.2010 s odůvodněním, že došlo k chybnému určení výměry parcel a k chybnému zobrazení části hranic, neboť nebyly převzaty hranice uvedených parcel z vytyčovacího náčrtu 030920-255 (záznam podrobného měření změn č. 148 z roku 1990). Proto byl opraven zákres hranice parcel č. 375/9, 467 a 481 s parc. č. 357/8 podle vytyčovacího náčrtu z roku 1990. Dle žalovaného provedením opravy nebyla žádným způsobem dotčena vlastnická práva a rozsah vlastnictví je nezměněm. Dopisem ze dne 8.7.2010, který byl katastrálnímu pracovišti doručen 15.7.2010, vyslovil žalobce nesouhlas s provedenou opravou ze dne 17.6.2010, neboť tím byla podstatně snížena výměra pozemků celkem o 727 m, a to na základě podkladů z roku 1990, které neviděl a neměl možnost se Pokračování
- 4 -
10A 90/2010

k nim vyjádřit a rovněž k vytyčování nebyl přizván. Tímto postupem se dle žalobce neopravuje zákres po digitalizaci, ale mění se stav v katastru nemovitostí dlouhodobě evidovaný a skutečně existující, a to dle listiny – vytyčovacího náčrtu, který nemá zákonem stanovené náležitosti. Katastrální úřad dne 26.7.2010 oznámil zahájení řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí.

Rozhodnutím katastrálního úřadu bylo rozhodnuto, že nesouhlasu žalobce se nevyhovuje a bylo ve výroku druhém uvedeno, jak zůstane evidováno geometrické a polohové určení hranic pozemků s odůvodněním, že nesouhlas je nedůvodný, neboť provedená oprava byla provedena v souladu s platnými předpisy pro doplnění parcel zjednodušené evidence do katastrální mapy a provedenou opravou nebyly dotčeny právní vztahy k řešeným parcelám.

Obsahem spisu je vytyčovací náčrt ohledně vytýčení hranic předmětných parcel z roku 1990, č. 148, jehož součástí je protokol o vytýčení hranice pozemků ze dne 13.9. a 14.9.1990, kdy byly na žádost ONV Jindřichův Hradec vytýčeny hranice mezi pozemky na podkladě katastrální mapy, dle něhož zúčastněné strany - JZD Rodvínov, zastupoval p. F., jakožto uživatel sousedních parcel a J. B., kteří neměli připomínky k vytýčené hranici, což stvrdili podpisem. Přílohou tohoto náčrtu je geometrický plán vyhotovený za účelem oddělení pozemků pro samostatně hospodařící zemědělce, kde jsou uvedeny nové hranice a označeny železnými trubkami s dřevěnými kolíky.

Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného v zákonné lhůtě odvolal, uváděl téměř shodné námitky jako v nesouhlasu s provedenou opravou ze dne 17.6.2010, zejména namítal, že mu nebyl zaslán vytyčovací náčrt z roku 1990, ten mu byl zaslán až v červenci 2010 s tím, že podoba vytýčení je nevěrohodná.

Napadeným rozhodnutím nebylo odvolání žalobce vyhověno, žalovaný dospěl k závěru, že při převodu na digitalizaci nebyly využity výsledky vytýčení, které bylo v roce 1990 provedeno, a to dle vytyčovacího náčrtu č. 148, což ukládá vyhláška č.26/2007 Sb. V roce 1990 byla vytýčena mimo jiné severní hranice parcely PK č. 388 ve vlastnictví Ing. B. Žalovaný pochybil, neboť pro doplnění hranic pozemků nevyužil výsledky uvedeného vytýčení. V roce 2009 došlo k převodu katastrální mapy z grafické formy do digitální, katastrální úřad nedodržel § 63 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb. Žalovaný se zabýval i výměrou parcel u pozemkové parcely č. 375/8, 481, 467 a 375/9 a porovnal původní výměry předmětných parcel zjednodušené evidence a výměry parcel zobrazených, zabýval se chybně určenou výměrou zbytkové parcely č. 498/3 (nyní 481) a zjistil, že byla způsobena odečtením chybně zjištěné výměry její oddělené části p. p. 498/1 a neodečtením výměry dílu „a“ z GP (p. p. 498/2) od výměry původní parcely.

Dne 14.12.2010 vydal žalovaný opravné rozhodnutí č.j. ZKI-O-37/196/2010-1, kterým v napadeném rozhodnutí ve výroku opravil nesprávnost souřadnic lomového bodu č. 364-1595. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce v zákonné lhůtě odvolal. Český úřad zeměměřický a katastrální dne 6.5.2011 vydal rozhodnutí č.j.: ČÚZK 5755/2011-14/R, jímž rozhodnutí žalovaného ze dne 14.12.2010 č.j. ZKI-O-37/196/2010-1 zrušil a řízení o opravě výroku rozhodnutí č.j. ZKI-O-37/196/2010 ze dne 1.11.2010 zastavil s odůvodněním, že skutečnost, že by záměna souřadnic bodu č. 34-1595 za souřadnice bodu č. 364-1195 byla zřejmou nesprávností nijak nevyplývá z žádné jiné části opravovaného rozhodnutí ani nijak není zřejmá z obsahu spisu. V odůvodnění původního rozhodnutí ve věci ani z obsahu spisu není Pokračování
- 5 -
10A 90/2010

seznam souřadnic jednotlivých lomových bodů určujících hranice dotřených pozemků, nelze proto znění výroku původního opravovaného rozhodnutí nijak porovnat a pro závěr, že daná záměna souřadnic ve výroku opravovaného rozhodnutí je zřejmou nesprávností, nejsou žádné relevantní podklady. Samotná skutečnost, že chybnost souřadnic bodu č. 364-1595 uvedených ve výroku opravovaného rozhodnutí je možné snadno zjistit z informačního systému katastru nemovitostí, není pro opravu výroku rozhodnutí rozhodná, když spis neobsahuje žádný výstup ze systému s datem předcházejícím vydání původního rozhodnutí ve věci. Popsaná záměna souřadnic lomového bodu č. 364-1595 není tedy zřejmou nesprávností, kterou by bylo možné opravit postupem podle § 70 správního řádu.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

Žalobce namítá, že oprava byla provedena na základě listiny, která nesplňuje požadavky zákona, na základě záznamu podrobného měření změn č. 148 ze dne 13.9. a 14.9.1990. Tato námitka není důvodná, neboť dle § 16 odst. 1 Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 4000/1975-22 bylo možno vyhotovit měřický náčrt a protokol. V § 13 uvedené směrnice je stanoven postup při vytyčování hranic pozemků, dle něhož vytyčování hranic pozemků provádí oprávněné organizace podle map a měřických podkladů z evidence nemovitostí pozemkového katastru nebo z jiných podkladů. Vytyčování hranic pozemků zakreslených v pozemkové popřípadě v katastrální mapě spočívá v jejich vyznačení v přírodě podle dostupných měřičských podkladů. Vytyčené hranice pozemků se v přírodě označí ve všech lomových bodech trvalými stabilizačními znaky, pokud není z jednoho lomového bodu hranice vidět na druhý, vytýčí se i potřebné mezilehlé body. Vytyčováním hranic pozemků v přírodě se nemění právní vztahy k nemovitostem. U pozemků ve vlastnictví nebo užívání občanů se hranice vytyčují na jejich žádost. K vytyčování musí být přizván vlastník (uživatel) dotčené sousední nemovitosti, není-li přítomen, musí být s výsledkem vytyčování písemně seznámen. Podle § 3 odst. 3 směrnice č. 4000/1975-22 technicky se pro potřeby dokumentace výsledek označoval číslem v řadě záznamů podrobného měření změn, které zaznamenávaly výsledky měření. Toto ustanovení odkazuje na platný tiskopis geodézie.

Z obsahu spisu vyplývá, že výsledky vytýčení jsou zaznamenány v záznamu podrobného měření změn, v záznamu je uložen vytyčovací náčrt a protokol o vytýčení. Vytýčení bylo provedeno z důvodu obnovení hranic pozemků tehdejšího vlastníka J. B. Z protokolu vyplývá, že podkladem pro vytýčení byla mapa PK k. ú. Rodvínov, vytýčení se zúčastnil J. B., za vlastníky dalších pozemků jednal uživatel – Zemědělské družstvo Rodvínov-zastoupené pracovníkem družstva. V protokole je uveden souhlas obou zúčastněných s vytýčením hranice. Zemědělské družstvo Rodvínov vedené v evidenci nemovitostí jako uživatel celého honu vzniklého sloučením řady pozemků různých vlastníků zde vystupovalo v pozici uživatele dle § 2 zákona o půdě. Dle tehdy platných předpisů evidence nemovitostí byl uživatel zván k vytýčení vlastnických hranic v případě, že se jednalo o pozemky v užívání organizace, jak vyplývá z § 7 tehdy platného zákona č. 22/1964 Sb. iz§ 13 odst. 4 Směrnice České úřadu geodetického a kartografického č. 4000/1975-22 pro vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků. Dle uvedené Směrnice je vlastník na roveň postaven uživateli, proto v souladu s uvedenou směrnicí i zákona č. 22/1964 Sb. byl přizván uživatel. Z těchto předpisů nevyplývá, že by bylo kategoricky stanoveno přizvat vlastníka k vytyčování pozemků.

Pokračování
- 6 -
10A 90/2010

Nedůvodná je námitka žalobce ohledně stabilizace lomových bodů, a to s odkazem na § 9 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kde je stanoveno, že je-li třeba nově zaměřit vlastnické hranice pozemků ve správě organizací, hranice komunikací a regulovaných vodních toků, hranice pozemků jednotných zemědělských družstev a hranice pozemků s právem osobního užívání, musí být tyto hranice označeny trvalým způsobem na náklad účastníků, např. mezníky, zdmi, ploty, železnými trubkami, z čehož vyplývá, že trubky jsou přípustné.

K výhradě žalobce, že došlo k provedení opravy v roce 1990, kdy musel být dodržen postup dle 5 odst. 5 vyhlášky č. 23/1964 Sb., tj. protokolární souhlas vlastníka, soud uvádí, že se nejednalo v daném případě o opravu chyby, ale o doplnění parcely v té době v katastrální mapě zobrazené, kdy chyba vznikla nepoužitím dokumentovaných výsledků při doplňování parcel ve zjednodušené evidenci.

Zcela nadbytečné je zabývat se výměrami jednotlivých pozemků, neboť vytýčením nedošlo ke změně právních vztahů k nemovitostem (§ 13 odst. 3 Směrnice ČÚGK). V případě žalobce nebyl však vytyčen celý obvod jím vlastěných parcel, pouze hranice sousedící s pozemky Ing. Jana Bláhy, proto je nedůvodná výhrada žalobce o zmenšení výměry v jeho neprospěch.

Žalobce namítá nesprávnost souřadnice lomového bodu 34-1595, který do původního rozhodnutí žalovaný doplnil. Soud zjistil, že ve spise nejsou uloženy hodnoty souřadnic, ani jejich výpočty, vytyčovací náčrt č. 148 ze dne 13. a 14.9.1990 žádný bod 1595 neobsahuje, nelze proto zjistit, odkud žalovaný hodnoty bodu čerpá. Žalovaný měl vědomost o uvedeném pochybení, proto vydal opravné rozhodnutí, kterým opravil zřejmé nesprávnosti ve výrokové části napadeného rozhodnutí tak, že v bodu 2 uvedené souřadnice bodu č. 34-1595 tj. souřadnice Y (S-JTSK): 710441.31 a souřadnice X (S-JTSK): 115024.27 byly opraveny a nahrazeny tak, že souřadnice Y (S-JTSK): 709664.02 a souřadnice X (S-JTSK): 1 150 966.92. Toto rozhodnutí bylo Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v Praze zrušeno a řízení bylo zastaveno. Uvedená námitka je proto důvodná, neboť dle odůvodnění napadeného rozhodnutí ani ve správním spise není seznam souřadnic jednotlivých lomových bodů určujících hranice dotčených pozemků, jedná se tedy o chybnost souřadnic bodu č. 34-1595 uvedených ve výroku napadeného rozhodnutí. Určení lomového bodu tudíž není přezkoumatelné, jestliže ve spise žalovaného nejsou žádné hodnoty souřadnic ani jejich výpočty uvedeny a ani vytyčovací náčrt žádný bod 1595 neobsahuje.

Žalobce nedůvodně namítá, že ve spise není záznam o určení oprávněné úřední osoby. Tato námitka je nedůvodná, neboť Ing. R. je statutárním zástupcem, proto je oprávněnou úřední osobou v dané věci.

Žalobce namítá, že žalovaný nesprávně argumentuje tím, že součástí záznamu podrobného měření změn č. 148 jsou vedle protokolu o vytýčení i výpočty, ovšem dle žalobce žádný uvedený záznam neexistuje a v předmětném spise nejsou založeny ani žádné výpočty, na základě kterých měla být prováděna oprava. Rovněž geometrický plán byl nepoužitelný a ve spise není založen. Lze přisvědčit uvedené výhradě, že geometrický plán použit nebyl, hranice ovšem byly vytyčeny. Vytýčení předmětných pozemků bylo provedeno, výsledky vytýčení jsou uvedeny v záznamu podrobného měření změn č. 148 a v tomto záznamu je uložen i vytyčovací náčrt a protokol o vytýčení. Uvedený záznam je součástí číselné řady dokumentovaných výsledků a jeho obsah je v souladu s předpisy, jež platily v roce 1990.

Pokračování
- 7 -
10A 90/2010

Soud proto se zřetelem k uvedenému pochybení napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení dle § 78 odst. 1 s.ř.s. ve spojení s § 78 odst. 4 s.ř.s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., přičemž žalobce měl úspěch jen částečný, proto mu byla soudem přiznána náhrada ve výši 50 %. Celkem by při plném úspěchu náležela náhrada nákladů za 3 úkony právní pomoci po 2 100,- Kč, 3x 300,- Kč režijní paušál a cestovné z Jindřichova Hradce k jednání do Českých Budějovic a zpět – 745,- Kč a zaplacený soudní poplatek 2 000,- Kč, z čehož ½ představuje částku 4 973,- Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle § 103 odst. 1 s.ř.s. prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech. Kasační stížnost nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. května 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru