Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 83/2014 - 50Rozsudek KSCB ze dne 20.11.2014

Prejudikatura

4 As 20/2008 - 84

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 280/2014

přidejte vlastní popisek

10A 83/2014 - 50

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce DENVER REALESTATE s.r.o., se sídlem Praha 4, Jaurisova 515/4, zast. JUDr. Davidem Řezníčkem, LL.M., advokátem v Českých Budějovicích, U Černé věže 3, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 5. 2014, č.j. KUJCK 27115/2014 OZZL/Hk/O-19/14, takto :

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 3.7.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12.5.2014, č.j. KUJCK 27115/2014 OZZL/Hk/O-19/14, jímž bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu v Písku ve věci povolení kácení stromů rostoucích mimo les a uložení povinnosti provést náhradní výsadbu dřevin tak, že byla doplněna podmínka opravňující stromy pokácet po vydání povolení k provedení stavby řadových rodinných domů. Ve zbylé části bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že nebyly odstraněny veškeré vady, které vedly ke zrušení dříve vydaných rozhodnutí o žádosti o povolení k pokácení stromů rostoucích mimo les. Důvodem, pro který je rozhodnutí odvolací instance napadáno, se vztahuje k rozsahu a výši náhradní výsadby uložené žalobci. Ta je žalobcem nahlížena jako Pokračování
- 2 -
10A 83/2014

nepřiměřená. Správní orgán při úsudku o rozsahu ukládané náhradní výsadby vychází z internetové aplikace pro oceňování dřevin zpřístupněné na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jejíž použití je označováno za diskutabilní. Vstupní hodnoty, s nimiž bylo pracováno, nebyly relevantním způsobem zjištěny, a proto hodnota dřevin nemohla být stanovena reálně a pravdivě. Potřebné informace nebyly zajištěny ani poté, co podklady pro rozhodnutí byly doplněny o posudek vyhodnocení funkčního estetického významu dřevin v dané lokalitě. Konkrétní hodnocení daných dřevin absentuje. Vada vytýkaná dřívějším rozhodnutím o tom, že nebyl zjištěn skutečný stav věci, přetrvává.

Žalobce je dále přesvědčen o tom, že rozhodnutí bylo vydáno vyloučeným pracovníkem. O námitce podjatosti bylo sice negativně rozhodnuto, trestní oznámení žalobce bylo odloženo, mělo však opodstatněný důvod. To se dovozuje z telefonického rozhovoru vedoucího odboru životního prostředí.

Důvody nezákonnosti rozhodnutí jsou spatřovány v tom, že při stanovení výše náhradní výsadby nebyla zohledněna všechna hodnotící kritéria nezbytná k prokázání skutečné a pravdivé hodnoty dřevin a výsledek, k němuž správní orgán došel, nelze považovat za objektivní. Přiměřenost náhradní výsadby není nikde definována. Metodiku využitou pro stanovení náhradní výstavby žalobce označuje za absolutně neobjektivní. Z rozhodnutí není patrné a řádně odůvodněné, z jakého důvodu má žalobce pečovat o vysázené stromy v maximálně možné délce pěti let. Přístup správního orgánu nasvědčuje tomu, že k jednotlivým případům nepřistupuje individuálně a neposuzuje skutečně potřebnou dobu následné péče.

Žalovaný dostatečně nezohlednil odvolací námitky žalobce, poukazuje na nepřiměřený rozsah náhradní výsadby, investiční záměr žalobce lze označit za veřejný zájem, nebyl posouzen zdravotní stav stromů, vyjadřuje se nesouhlas se stanovením délky následné péče o nově vysázené stromy.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že důvody kácení stromoví jsou ryze komerční, mají-li stromy ustoupit výstavbě řadových rodinných domů určených k prodeji. Realizací záměru žalobce bude zlikvidován rozsáhlý zapojený porost dřevin tvořící ucelený biotop, který je součástí městského prostředí a náhradní výstavbou je sledována náhrada takto vzniklé újmy. Náhradní výsadba v nižším počtu dřevin by neodpovídala zákonnému požadavku na zachování a obnovování přírody a jejích součástí, což se řadí mezi významné veřejné zájmy. Z přístupu žalobce je patrná zjevná snaha ušetřit náklady, které bude muset na realizaci náhradní výstavby vynaložit. Stav dřevin byl v průběhu správního řízení dostatečně posouzen a vyhodnocen s použitím několika posudků, přičemž nejspolehlivější je posouzení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Námitka podjatosti byla opakovaně řešena. Poukazuje se na agresivní útočný styl vyjádření žalobce v průběhu správního řízení, a když se vedoucí odboru pokoušel zjistit, co je vyjádřením míněno, došlo k nedorozumění. Žalobce si podle informačního zákona vyžádal informace k záležitosti povolování kácení a ukládání nákladních výsadeb od mnohých městských úřadů Jihočeského kraje, pro svou argumentaci však použil ty informace, které mohly lépe posloužit na podporu jeho tvrzení. Důvodnost stanovené délky následné péče má oporu ve vyjádření městského úřadu, poukazuje se na to, že takto rozsáhlý případ kácení u Městského úřadu v Písku neprobíhal a nebyl řešen. Metodika vypracovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zaručuje objektivnost a spolehlivost pro určování výše náhradních výsadeb. Žádný ze stromů nebyl označen jako havarijní, stavem stromů není bezprostředně ohrožen život ani zdraví a nehrozí škoda značného rozsahu. Proto také bylo vedeno řízení o povolení kácení stromů. Pokračování
- 3 -
10A 83/2014

Protože jedná se o porost vzrostlých dlouhodobě zapojených dřevin, mají tyto stromy vyšší hodnotu než například stromy mladé, protože slouží jako biotop či útočiště pro celou řadu dalších druhů organismů. V daném případě se jedná o jednotný porost takřka lesního charakteru, a proto nebyl důvod k tomu, popisovat každý jednotlivý strom. Daný porost funguje a působí spíše jako celek, nikoli jako jednotlivé samostatné dřeviny.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Žalobce podal dne 13.12.2012 Městskému úřadu v Písku žádost k pokácení 35 lesních borovic o obvodu kmene 82 – 205 cm ve výšce 130 cm na parcele č. 650/16 v kat. úz. Hradiště u Písku. Jako důvod kácení se uvádí, že na pozemku má vzniknout výstavba 9 řadových domů. Náhradní výsadba bude provedena dle pokynů odboru životního prostředí v určeném rozsahu na předepsaném místě. K žádosti je připojeno schéma umístění kácených a ostatních stávajících stromů a průzkum a oměření stromů navrhovaných ke kácení.

V řízení zahájeném dne 3.1.2013 bylo dne 28.1.2013 vydáno rozhodnutí, jímž žádosti o kácení stromů bylo vyhověno a současně byla stanovena povinnost provést náhradní výsadbu. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal a předložil posudek Ing. Jaroslava Žáka z oboru dřevozpracování, ochrany přírody z 24.7.2012, který všechnu stromovou zeleň z hlediska vzrůstu a kvality označil jako většinou nevyhovující pro potřebu parkové zeleně. Počet stromů s obvodem kmene 80 cm a výše shledal v počtu 40 kusů. Jedná se výhradně o borovice, o jejichž pokácení nutno požádat.

Prvostupňové rozhodnutí bylo v odvolacím řízení zrušeno v podstatě pro nedostatečně zjištěný skutkový stav, především ve vztahu k uložení povinnosti provést výsadbu nových stromů a nedostatečné odůvodnění rozhodnutí.

Ocenění stromu (borovice) bylo provedeno podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve verzi 2013, byla hodnocena výška stromu, výška nasazení koruny, průměr koruny, fyziologická vitalita, zdravotní stav stromu, atraktivita umístění stromu, růstové podmínky, stanoviště.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a Krajské středisko České Budějovice dne 28.5.2013 stanovilo hodnotu stromů na parcele č. 650/16 v kat. úz. Hradiště u Písku. Popisuje se stav porostu borovic lesních pocházejících pravděpodobně ze spontánní výsadby, doplněný náletem mladších dřevin. Porost se vzájemně zapojil a tvoří zajímavý biotop navazující zčásti na plochy mokřadního charakteru vzniklé po odtěžení cihlářské dílny. Borový porost je součástí celého komplexu vzájemně spolu zapojeného a představujícího ucelený vegetační prvek. Vyčíslení hodnoty stromů proto představuje jen určitou část skutečné hodnoty porostů, protože jednu část hodnoty má vlastní porost borovic s obvody kmene nad 80 cm a jinou hodnotu mají stromy s menším obvodem. Poukazuje se na rizika spojená s kácením stromů a okolnost, že vyčíslená hodnota stromů nezahrnuje další biologickou hodnotu lokality. Při vyčíslení hodnoty stromů bylo vycházeno z podkladů žalobce založených do spisu. Tyto hodnoty byly převedeny do průměrů a chronologicky seřazeny do tabulky výpočtu. Hodnota borovic s obvodem nad 80 cm činí 3.695.608 Kč, hodnota borovic s nižším obvodem určených ke kácení představuje 2.152.690 Kč. K rozsahu náhradní výsadby se uvádí, že ta by měla být adekvátní uvedené hodnotě a neměla by překročit hodnotu stromů určených k pokácení.

Pokračování
- 4 -
10A 83/2014

Ve spise je založeno opatření Ministerstva životního prostředí č. 10/12 z 28.12.2012 jímž byla jako organizační složka státu zřízena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Mimo jiné jí bylo svěřeno zabezpečovat znaleckou činnost v oblasti ochrany přírody a krajiny prostřednictvím správ chráněných krajinných oblastí.

Námitka podjatosti uplatněná žalobcem vůči Ing. M.Š., vedoucímu odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku, byla rozhodnutím z 2.7.2013 vyřízena tak, že označený zaměstnanec úřadu není vyloučen z projednání a rozhodnutí uvedené věci.

Dne 19.7.2013 bylo vydáno rozhodnutí, jímž žalobci bylo povoleno pokácení 35 borovic lesních a současně stanoveny podmínky, které zahrnují mimo jiné provést náhradní výsadbu.

Následovalo rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce proti usnesení o tom, že konkrétní zaměstnanec úřadu není vyloučen z projednání věci a toto odvolání bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Prvostupňové rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena první instanci k dalšímu řízení, přičemž odvolací orgán seznámil žalobce s podklady pro rozhodování založené ve spise. První instanci vytkl, že v řízení nebylo dostatečně vyhodnoceno, převažují-li zájmy na kácení stromů nad zájmem na jejich ochraně, protože není povinností orgánu ochrany přírody a krajiny žádosti vyhovět a pokácení nemalého počtu stromů povolit. Pro účely rozhodování bylo uloženo stav předmětných dřevin vyhodnotit a své zjištění rozvést v odůvodnění rozhodnutí. Uvádí se, že teprve po vydání územního rozhodnutí bude najisto postaveno, které dřeviny musejí být při realizaci stavby pokáceny. Vyjádření žalobce v žádosti k náhradní výsadbě je hodnoceno jako proklamativní v zájmu vydání povolení, jestliže žalobce v odvolání uložení náhradní výsadby důrazně odmítá.

O tom, že Ing. M.Š, vedoucí odboru životního prostředí, není vyloučen z projednání dané věci, bylo opětovně rozhodováno 7.11.2013 tak, že námitce podjatosti vyhověno nebylo. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Estetické a funkční hodnocení porostu na dané parcele provedl Ing. J.D., autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura, autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability. O porostu se uvádí, že tvoří součást dnes částečně a v budoucnosti zcela omezené enklávy zajímavého přírodně blízkého biotopu uvnitř zastavěného území města. Vzhledem k terénním poměrům je možno předpokládat při realizaci stavebních záměrů úplnou likvidaci této části porostu, a to znamená i této části biotopu. K funkčnímu významu porostu se uvádí, že je v těsném kontaktu s městskou zástavbou a vegetace plní zdravotně hygienickou a ekologickou funkci a vytváří mikroklimatické podmínky. Z funkčního hlediska se poukazuje na funkci ekologickou. Došlo k rozvoji sukcesních pochodů a vzniku zajímavého biotopu. Jedná se o zeleň přírodního charakteru, členící urbanizovaný prostor a tento význam bude stavebním rozvojem na okolních parcelách umocněn. Nezanedbatelný význam z hlediska estetického je zapojení městského prostředí do krajiny. Celá plocha bývalé cihelny s existující vegetací tvoří významný estetický prvek. Tuto okolnost je zapotřebí vzít při kácení v úvahu. V závěru doporučených opatření se poukazuje na to, že porost plní všechny funkce zeleně a význam s postupující urbanizací bude narůstat. Nejvýznamnější se jeví funkce ekologická, nezanedbatelné jsou i další funkce včetně hodnot estetických. Kácení v území se jeví jako negativní, což lze snížit náhradní výsadbou původních přirozených dřevin v souladu s územním plánem a požadavky orgánu ochrany přírody. Hodnota stromů Pokračování
- 5 -
10A 83/2014

byla vypočtena podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny a tento výpočet vychází z biologických estetických a zdravotních hodnot dotčených dřevin. Jiná metodika výpočtu neexistuje. Uvažovaný zásah je akceptovatelný za podmínek, že před povolením kácení bude proveden biologický průzkum lokality a součástí povolení bude povinnost náhradní výsadby.

Územní rozhodnutí, jímž se umisťuje stavba 9 řadových domů, je datováno 4.2.2013.

Dne 20.1.2014 bylo vydáno rozhodnutí, jímž se žalobci povoluje pokácení 35 kusů borovic lesních za podmínek, že pokácení stromů může být provedeno po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a v době vegetačního klidu. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že pro závěr o tom, že je zapotřebí pro účely výstavby pokácení dřevin povolit, svědčí posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jestliže z toho posudku vyplývá, že jedná se o nestabilní podloží, pro které může dojít k vyvrácení borovic. Pokácení stromů změní povětrnostní poměry, jestliže v současné době představují borovice celistvý organický celek lesního porostu. Zásahem způsobeným vykácením borovic bude zasažen organický celek. Náhradní výsadba by měla alespoň částečně nahradit ekologickou újmu. Vedle výpočtu Agentury ochrany přírody a krajiny byl pořízen důkaz v podobě posudku Ing. J.D., pro výpočet byly použity údaje převzaté z posudku Ing. J.Ž. Při úsudku o rozsahu přiměřené výsadby bylo vycházeno z hodnoty stromů 2.152.690 Kč. Při stanovení ceny vycházel správní orgán z cen stromů v místě obvyklých. Délka následné péče po dobu 5 let byla určena v zájmu skutečné realizace následné péče. Při stanovení kratší doby nebudou stromy určené jako náhradní výsadba řádné vrostlé, zapěstované. Doba 5 let je optimální a odpovídající druhu a velikosti stromů určených pro náhradní výsadbu. Lokalita, ve které má být náhradní výsadba realizována, je výsušná a stromy budou náchylné k odumření. Vyžadují zálivku, úpravu korun tak, aby došlo k zakořenění. Tehdy bude náhradní výsadba splňovat svůj účel. Nejde jen o pouhou výsadbu stromů, ale náhradu zeleně schopné dalšího růstu.

Odvolání obsahující odvolací námitky týkající se především přiměřenosti náhradní výsadby a doby péče o vysázené stromy projednal žalovaný napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že dotčený pozemek je podle územního plánu částečně zahrnut od návrhové plochy obytné pro nízkopodlažní výstavbu, zbylá část zůstává jako plocha doprovodné a izolační zeleně přístupná všem jako součást sídla. Stav dřevin není havarijní. Odvolatel směřuje k redukci rozsahu náhradní výsadby, přitom výstavba bude mít zásadní vliv na celkový stav dotčené lokality, stávající porost má charakter lesa, značnou biologickou a estetickou hodnotu, což je doloženo posudky. Likvidací porostu dojde ke značné ekologické újmě, kterou je zapotřebí kompenzovat. Při stanovení výše náhradní výsadby je nutno započítat celkovou biologickou hodnotu porostu, který má značný ekologický potenciál. Pětiletá péče o nově vysazené stromy je v podstatě minimální a sleduje, že stromy budou dobře prosperovat a přežijí do vyššího věku. Cílem náhradní výsadby je nahradit funkce stromů, jejichž pokácení bylo povoleno. Nově vysazené mladé stromky nemohou rychle nahradit plnění všech funkcí pokácených vzrostlých stromů, což se projevuje v tom, že náhradní výsadba je obvykle ukládána ve vyšším počtu než počet kácených dřevin.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o povolení pokácení 35 borovic lesních a současně vymezen rozsah náhradní výsadby a doba péče o nově vysázené stromy. Žalobní body se vztahují právě k rozsahu náhradní výsadby a době následné péče o vysázené stromy. Pokračování
- 6 -
10A 83/2014

V tomto ohledu se soud zabýval tím, jsou-li pro rozhodnutí o náhradní výsadbě a péči o ni dostatečné podklady.

Žalobce předložil posudek Ing. J.Ž., soudního znalce v oboru dřevozpracování, ochrany přírody z července 2012, ten stromy označil za nevyhovující pro potřebu parkové zeleně a uvedl, že odstraňovaná zeleň bude nahrazena výsadbou stromů a keřů. Další důkaz představuje ocenění stromu podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, stav stromu je hodnocen jako výborný, tvořící součást většího celku. Agentura ochrany přírody a krajiny podala písemné stanovisko, poukázala na to, že je tu nejen pouhá hodnota stromů, ale biologická hodnota lokality, pokáceným stromům musí odpovídat nová výsadba. Konečně je tu posudek Ing. J.D. o vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin v dané lokalitě. Z tohoto posudku je patrné, že daný porost plní všechny funkce zeleně, nejvýznamnější se jeví funkce ekologická, povolovaný zásah se jeví jako významně negativní a je žádoucí takový vliv snížit náhradní výsadbou přirozených dřevin. Na základě těchto podkladů bylo možno spolehlivě rozhodnout o náhradní výsadbě podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Skutkové podklady soud považuje za úplné a právě posudek Ing. J.D. dokládá, že pokácením 35 borovic lesních dojde k ekologické újmě, protože nejde pouze o pokácení jednotlivých stromů, ale právě v důsledku jejich vykácení bude zasažen biotop představující útočiště rostlin a živočichů, které jsou na tento biotop vázány. Pro účely stanovení hodnoty stromů odkazuje znalecký posudek na stanovení hodnoty stromů Agenturou ochrany přírody a krajiny. Toto stanovisko s výpočtem je ve spise založeno.

Metodika výpočtu hodnoty dřevin Agentury ochrany přírody a krajiny není sice právním předpisem, ale za situace, kdy tato agentura působí jako znalec pro danou oblast a způsob výpočtu je praxí přijímán, pak využití metodiky nelze nahlížet jako nezákonné, protože naopak stanovením kritérií je vyloučena možnost libovůle při úsudku o ceně kácených dřevin.

Při úsudku o hodnotě stromů navržených ke kácení bylo vycházeno právě z výpočtu Agentury ochrany přírody a krajiny, která byla zřízena právě jako odborný orgán specializovaný mimo jiné na znaleckou činnost v oblasti přírody a krajiny. V této hodnotě pak byla stanovena náhradní výsadba, kdy bylo vycházeno z cen stromů v místě obvyklých, to je zjevné z prvostupňového rozhodnutí.

Byly tudíž zajištěny potřebné informace o hodnotě stromů určených k pokácení. Této hodnotě odpovídá cena nové výsadby, ekologická újma je doložena posudkem Ing. J.D. Soud nesdílí názor žalobce o tom, že tento posudek je v podstatě málo informativní, jestliže se zabývá daným porostem z hlediska jeho funkčního významu, obsahuje popis současného stavu doprovázený fotodokumentací a právě tato část posudku dokládá, že posuzovatel se se stavem místa a porostu obeznámil. Úsudek žalobce o tom, že Ing. D. neprovedl místní šetření, proto oporu v posudku nemá. Posuzovatel se zabýval hodnoceným porostem, o němž uvedl, že odpovídá charakteristice významného krajinného prvku, uvádí se obvod kmenů borovic a uvádějí se další druhy stromů. Porost je označen za hodnotný a předpokládá se povinnost stanovit náhradní výsadbu. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že hodnotou kácených dřevin se posuzovatel zabýval, z hlediska konkrétní hodnoty odkázal na stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny. Posudek byl však pořízen za účelem zjištění, vznikne-li pokácením 35 borovic ekologická újma. Pokud by ke vzniku ekologické újmy povolovaným kácením nedošlo, nepřicházelo by v úvahu stanovení povinnosti náhradní výsadby. Právě posudek Ing. J.D. dokládá, že povolovaným kácením k ekologické újmě dojde. Skutková zjištění nezbytná Pokračování
- 7 -
10A 83/2014

pro aplikaci § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou po doplnění řízení vyhodnocením funkčního a estetického významu dřevin v dané lokalitě úplná.

Je-li z posudku zřejmé, že Ing. D. se s posuzovanou lokalitou obeznámil, pak mohl dostatečně a určitě posoudit funkční a estetický význam předmětných dřevin.

Žalobce pro účely správního řízení předložil znalecký posudek Ing. J.Ž. z oboru dřevozpracování, ochrana přírody z 24.7.2012, tedy z doby před podáním žádosti o povolení pokácet konkrétní borovice. V tomto posudku je stromová zeleň charakterizována jako nevyhovující pro potřebu parkové zeleně. Předpokládá se pokácení borovic a jejich náhrada náhradní výsadbou. Posudek konstatuje, jaké se nacházejí na daném pozemku druhy stromů, cena se stanoví v hodnotě dřeva borovic, to však pro stanovení nové výsadby nepostačuje. Je-li tu hodnocení Ing. D. a stanovení ceny kácených stromů k tomu povolaným odborným orgánem při použití metodiky užívané při stanovení ceny kácených stromů ve správních řízeních, pak nebylo zapotřebí doplňovat posudek Ing. J.Ž.

Vada řízení spočívající v tom, že při předchozím rozhodování nebyl zjištěn význam a hodnota kácených dřevin, byla odstraněna právě pořízením vyhodnocení Ing. J.D. Ve znaleckém posudku Ing. Jaroslava Žáka je konstatován výskyt škůdců a chorob dřevin a keřů, což však vztahuje se ke stavu porostů na pozemku, neuvádí se, že takovým způsobem jsou postiženy právě kácené borovice. Mimo jiné pro jejich zdravotní stav, vzrůst a zakmenění se porost borovic hodnotí jako les, nikoli jako parkové či zahradní stromoví. Posudek Ing. D. odkazuje ohledně hodnoty borovic na stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny. Ocenění borovic pak bylo provedeno právě podle metodiky zmíněné v předchozí pasáži rozsudku, kdy fyziologická vitalita a zdravotní stav stromu se hodnotí jako výborný. Reálný stav kácených stromů byl proto zjištěn ve zcela postačujícím rozsahu.

Soud nesdílí názor, že o žádosti žalobce rozhodoval vyloučený zaměstnanec úřadu. O námitce podjatosti, která byla uplatněna opakovaně, bylo rozhodnuto k tomu povolaným zaměstnancem úřadu a odvolání žalobce proti takovému usnesení bylo řádně projednáno instančním postupem. Věc vyřizoval zaměstnanec úřadu M.L. tak, jak mu tato věc byla přidělena, zaměstnanec úřadu, jehož podjatost byla namítána, je vedoucím odboru životního prostředí, který za rozhodování na daném úseku odpovídá.

Shledal-li příslušný orgán činný v trestním řízení, že nedošlo ke spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 tr. zák. a věc odložil, lze jen obtížně dovozovat, že trestní oznámení mělo opodstatněný důvod.

Vedle záznamu o telefonickém rozhovoru vedeném mezi Ing. M.Š. a koncipientkou advokátní kanceláře zastupující žalobce Mgr. B. je k dispozici záznam o uskutečněném telefonickém rozhovoru provedeném právě Ing. M.Š. Záznam je součástí správního spisu, i tomuto telefonickému rozhovoru byl přítomen další zaměstnanec úřadu. Obě tyto písemnosti byly předmětem hodnocení při rozhodování o tom, je-li ing. M.Š. vyloučen z projednávání věci. Úsudek o tom, že ze záznamů o telefonickém rozhovoru nelze důvodně předpokládat, že vedoucí odboru životního prostředí má zájem na výsledku řízení, odpovídá obsahu těchto písemností. Vedoucí odboru nemá žádný poměr k věci, ve které se rozhoduje o kácení stromů a uložení povinnosti k náhradní výsadbě. Na výsledku tohoto řízení není nikterak osobně zainteresován, protože takovým rozhodnutím nemůže být nikterak dotčen na svých právech. Není tu proto ani pochybnost o tom, že vedoucí odboru má poměr k věci a je proto z projednávání a rozhodování věci vyloučen. Ukládá-li zákon v návaznosti na povolení kácení Pokračování
- 8 -
10A 83/2014

stromů rozhodnout o náhradě, pak při splnění podmínek stanovených zákonem musí příslušná úřední osoba zákon respektovat. Není na uvážení úřední osoby, zda povinnost k náhradní výsadbě uloží či nikoli. Rozhodnutí o povolení ke kácení konkrétních stromů proto nebylo vydáno vyloučenou úřední osobou.

Telefonický rozhovor mezi vedoucím odboru a právním zástupcem žalobce se uskutečnil v rámci probíhajícího správního řízení a vedoucí odboru o tomto telefonickém rozhovoru zcela správně pořídil úřední záznam. Pořízení takového záznamu odpovídá zcela požadavkům § 15 odst. 1 věta třetí správ. řádu. Uskutečnil-li telefonický rozhovor vedoucí odboru, pak bylo jeho povinností o takovém telefonickém rozhovoru úřední záznam pořídit. Vedoucí odboru za činnost úseku jím vedeného odpovídá, což se mimo jiné projevuje tím, že krozhodnutí je připojeno jeho jméno a označení funkce. Činil-li zjištění vztahující se k vyjádření žalobce vedoucí odboru a nikoli úřední osoba věc projednávající, neznamená to, že vedoucí odboru je z projednávání věci vyloučen. Hodnotit stanoviska a vyjádření účastníků řízení je na správním orgánu a zpravidla se tak děje v odůvodnění rozhodnutí o věci samé. Uskutečněný telefonický rozhovor, který se vztahoval k takovému vyjádření žalobce, nemá žádný dopad do věcného rozhodnutí a nemá za následek, že vedoucí odboru byl vyloučen z projednání a rozhodnutí věci.

Rozhovor mezi vedoucím odboru a zástupcem žalobce nelze nahlížet jako rozhovor soukromý, jestliže byl uskutečněn v průběhu správního řízení a týkal se záležitosti v tomto řízení projednávané.

Přiměřenost náhradní výsadby je skutečně předmětem správního uvážení, pro aplikaci takového správního uvážení musí být především opatřeny podklady. Ty představuje v záležitosti rozhodování o povolení kácení stromů skutkové zjištění týkající se stromů navržených k odstranění. Správní orgán provedl dne 28.5.2013 místní šetření, jsou k dispozici posudky a hodnocení uvedené v předchozí pasáži rozsudku, ocenění provedla Agentura ochrany přírody a krajiny podle metodiky používané při každém rozhodování o povolení kácení stromů. Na základě takových podkladů bylo možno učinit úsudek o přiměřenosti náhradní výsadby v rámci správního uvážení. Využití metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny nebrání okolnost, že nejedná se o právní předpis. Významná je skutečnost, že taková metodika sjednocuje správní praxi, což umožňuje rovné zacházení s jednotlivými žadateli o povolení kácení stromů rostoucích mimo les a využitím takové metodiky lze předejít libovůli při rozhodování o dané žádosti. Tato metodika je vnitřním předpisem stanovícím kritéria, jimiž se Agentura ochrany přírody a krajiny řídí při určování hodnoty stromu. Ukládá zaměstnancům agentury hlediska, která nutno vzít při hodnocení stromů v úvahu, neukládá žádné povinnosti soukromým osobám. Aplikací metodiky na souzenou věc bylo naopak postupováno v souladu se zásadou zákazu libovůle, je-li tato metodika správní praxí využívána.

Měl-li správní orgán pro své rozhodnutí dostatek podkladů a z mezí zákona nevybočil, ani je nepřekročil, ani nebylo shledáno zneužití právního uvážení, pak nelze napadené rozhodnutí nahlížet jako nezákonné.

Žalobce si protiřečí, tvrdí-li na jedné straně, že právní úprava vztahující se k přiměřenosti náhradní výsadby není zákonem ani jinde specifikována, současně argumentuje povinností zohlednit veškerá hodnotící kritéria stavu dřevin, přičemž tato kritéria právní předpisy neupravují. Neuvádí, jaká kritéria zůstala nezohledněna. Na soudu není, aby činil vlastní úvahu o tom, jaká by taková kritéria měla být, nejsou-li žalobou namítána, tím Pokračování
- 9 -
10A 83/2014

spíše za situace, kdy je rozhodováno na základě volné správní úvahy. Soud nesdílí názor žalobce, že metodika Agentury ochrany přírody a krajiny není objektivní, jestliže byla vydána k tomu povolaným odborným orgánem státní správy působícím ve sféře ochrany přírody a krajiny.

Povinnost pečovat o vysázené stromy v délce 5 let odpovídá ustanovení § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Doba péče o novou výsadbu má trvat nezbytně nutnou dobu, která je omezena nanejvýše dobou 5 let. I v tomto ohledu zákon zakládá rozhodnout na základě správního uvážení. Z napadeného rozhodnutí ze strany 22 a 23 je zřejmé, jaká hlediska byla vzata v úvahu při stanovení pětileté péče o nově vysázené dřeviny. Uvádí se například, že u vysokokmenných typů dřevin je větší pravděpodobnost při péči v takto stanoveném rozsahu, že dřeviny dobře prosperovat a vynaložené prostředky a úsilí nebudou promarněny. Poukazuje se na účel sledovaný § 9 zákona nahradit funkce, které plnily stromy, jejichž pokácení se povoluje. Ani při stanovení délky péče o novou výsadbu správní orgán nepřekročil meze zákona a správní uvážení nezneužil. Napadené rozhodnutí ohledně délky péče o novou výsadbu je odůvodněno zcela postačujícícm způsobem.

Okolnost, že Městský úřad Písek zpravidla v posledních 5 létech ukládal trvání následné péče o novou výsadbu po dobu 5 let, neznamená, že k jednotlivým případům nepřistupuje individuálně. Pro souzenou věc je podstatné, že doba péče o náhradní výsadbu byla hodnocena právě se zřetelem k tomu, že tato výsadba obsahuje vysokokmenné dřeviny vyžadující delší péči. Povinnost provést novou výsadbu není samoúčelná, ale sleduje se jí právě náhrada stromů povolených k vykácení a tato realizovaná výsadba předpokládá, že o ni bude pečováno a tato péče je zákonem omezena maximálně na dobu 5 let. Účel ustanovení § 9 zákona byl tudíž zcela správně vyložen a tento předpis byl správně aplikován.

Jak již bylo uvedeno, Agentura ochrany přírody a krajiny byla zřízena mimo jiné proto, aby činila odborná posouzení na úseku ochrany přírody a krajiny. Vypracovala-li metodiku pro oceňování dřevin, pak je nanejvýš žádoucí, aby taková metodika byla správní praxí využívána právě v zájmu zajištění rovnosti účastníků. Jestliže tak Městský úřad v Táboře nečiní, neznamená to, že tato metodika není akceptovatelná. Nutno poznamenat, že žalobce v souvislosti s údajem o tom, že metodika není využívaná a konkretizuje v té souvislosti právě Městský úřad v Táboře, současně uvádí, že úřady k této metodice přihlížejí. Pro projednávanou věc je rozhodné, že Agentura ochrany přírody a krajiny hodnotu stromů podle této metodiky stanovila a je-li agentura odborným orgánem pro danou oblast, není důvod takové hodnocení zpochybňovat tím spíše za situace, že tu není žádný důkaz o tom, že hodnota stromů je jiná. Poznamenává se, že Ing. Jaroslav Žák stanovil tržní hodnotu dřeva borovice v minimální hodnotě 70.000 Kč. Agentura ochrany přírody a krajiny zohledňovala další kritéria, například zdravotní stav stromu, jeho vitalitu, polohový koeficient a došla k výsledné částce 81.734 Kč za jednu borovici v daném místě. Znalec Ing. Žák tato další hlediska nesledoval. Při porovnání uvedených hodnot není rozdíl mezi hodnotou dřeva a ekologickou hodnotou stromu příliš výrazný.

Ohledně délky péče o novou výsadbu žalobce poukazuje na rozhodovací praxi jediného úřadu, opět konkrétně Městského úřadu v Táboře. Shodné výhrady byly žalobcem uplatněny jako odvolací námitka, ze strany 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí je zjevné, že jsou tu jiné úřady ukládající dobu následné péče v trvání pěti let. Konkrétně se uvádí rozhodovací praxe Magistrátu města České Budějovice. Pro souzenou věc je rozhodné, že napadené rozhodnutí zcela postačujícím způsobem odůvodňuje, co vedlo ke stanovení následné péče o novou výsadbu v trvání pěti let. Nedošlo proto k porušení požadavku na Pokračování
- 10 -
10A 83/2014

rovný přístup k podnikání, materiální rovnosti účastníků a nelze ani dovozovat, že žalobce mohl legitimně očekávat vymezení tříleté doby péče o stromoví, jako je tomu v některých případech rozhodovaných Městským úřadem v Táboře. Nejednotnost praxe neznamená porušení těchto zásad, jsou-li v souzené věci dodrženy důvody pro to, aby péče o novou výsadbu byla stanovena právě v trvání pěti let.

Jak již bylo uvedeno, žalovaný se nezbytností a rozsahem náhradní výsadby zabýval, což je zjevné ze strany 21 a 22 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odůvodnění délky následné péče o vysázené stromy lze nalézt na straně 22 a 23 rozhodnutí. Napadené rozhodnutí má v tomto ohledu oporu ve spise a se zřetelem k podkladům ve spise založeným je přezkoumatelné a obsahuje v tomto ohledu odůvodnění odpovídající požadavkům § 68 odst. 3 správ. řádu.

Z hlediska zákonnosti napadeného rozhodnutí není na závadu, je-li žalobce označen jako investor. V daném řízení má postavení účastníka a tak s ním také bylo v průběhu rozhodování nakládáno. Rozsah výsadby pak odpovídá hodnotě vykácených stromů, tak jak byla vyčíslena Agenturou ochrany přírody a krajiny, přičemž byla vzata v úvahu hodnota pořizované nové výsadby, tak jak uvádí se v předchozí pasáži rozsudku. Odpovídá-li náhradní výsadba hodnotě pokácených stromů, pak nemůže se jednat o nepřiměřený zásah do práv žalobce.

Výstavba řadových domů určených pro prodej není podřaditelná veřejnému zájmu společnosti. Jde o výlučně soukromopodnikatelský zájem žalobce, kdy výstavbou řadových domů sleduje dosažení zisku. To se při výkonu podnikatelské činnosti předpokládá. O veřejný zájem by se například mohlo jednat při výstavbě infrastruktury, kdy veřejná prospěšnost takové stavby promítá se do územně plánovací dokumentace. V projednávané věci tomu tak však není. V prostoru, kde nacházejí se stromy, jejichž pokácení se požaduje, má být podle územního rozhodnutí realizována výstavba řadových domů. Jde o podnikatelský záměr a se zřetelem k tomu, že rozhoduje se o povolení kácení stromů a náhradní výsadbě, není rozhodné, o jaký druh a rozsah zástavby se jedná. Podstatné je, že realizace umístěné stavby vyžaduje pokácet stromy rostoucí mimo les, s čímž zákon o ochraně přírody a krajiny stanoví nejen oprávnění, ale též povinnosti. Ty nikterak nezmírňuje okolnost, že územně plánovací dokumentace se zástavbou rodinných domů v části konkrétní parcely uvažuje. Dotčené orgány se k zadání a návrhu územního plánu zcela nepochybně vyjadřovaly a činil tak i orgán ochrany přírody a krajiny. Nicméně dojde-li k realizaci přípustného funkčního využití, jsou s takovým využitím spojeny i povinnosti a ty se právě při zástavbě pozemku dotčeném stromy rostoucími mimo les projevují tak, že je nezbytné žádat o povolení k pokácení takového stromoví, a to je v daném případě spojené s povinností provést novou výsadbu adekvátní stromům káceným a o tyto stromy po stanovenou dobu náležitě pečovat. Zařazení plochy pozemku se vzrostlými stromy do funkční plochy určené k bydlení neznamená, že takovou okolnost lze při rozhodování o povolení kácení stromů zohlednit. S tím není zákonem o ochraně přírody a krajiny uvažováno, naopak je předepsáno zajistit za pokácené stromy výsadbu novou a o ni po stanovenou dobu pečovat.

K požadavku žalobce na provedení místního šetření poukazuje soud na protokol o ústním jednání a místním šetření ze dne 28.5.2013. Přítomnost při tomto jednání dokládá prezenční listina, kdy žalobce zastoupen na základě plné moci advokátní kanceláří se tohoto jednání spojeného s místním šetřením nezúčastnil. To však neznamená, že místní šetření nebylo provedeno. Stav porostů je dále doložen fotodokumentací založenou ve vyhodnocení Ing. J.D. Dalším podkladem je vyjádření a ocenění stromoví Agenturou ochrany přírody a Pokračování
- 11 -
10A 83/2014

krajiny. Není doloženo, že místní šetření provedl žalovaný. Lze dovodit, že představu o situaci na místě si mohl žalovaný vytvořit na základě prve označených písemností, které soud považuje pro projednání odvolacích námitek za postačující. Údaj o tom, že stav byl příležitostně ověřen, ve spise oporu nemá, a proto by jím argumentováno být nemělo. Nicméně tato vada odůvodnění nemá za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí, a proto k této vadě soud v souladu s § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. nepřihlíží. Toto pochybení nemůže mít za následek nezákonné rozhodnutí v této věci. Zdravotní stav stromů zjišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny, protože z hodnocení je zřejmé, že právě zdravotní stav stromů je jedním z hledisek, která jsou při stanovení hodnoty stromů zjišťována. Z důkazů provedených v průběhu řízení plyne, že borovicový porost v podstatě odpovídá porostu lesnímu, takto jej nahlíží Ing. Jaroslav Žák i Ing. J.D., rozlišuje se mezi stromy různého objemu kmene, takto jsou rozlišeny i při hodnocení provedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny. Ing. J.Ž. stanoví obvyklou cenu dřeva jedné borovice, z posudku není zřejmé, že by předmětem kácení byly jiné stromy, u kterých by hodnota dřeva činila jinou částku. Ing. D. odkazuje ve svém vyhodnocení rovněž na ocenění provedené Agenturou ochrany přírody a krajiny. Popis porostu je obsažen ve stanovení hodnoty stromů Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR ze dne 28.5.2013. Z prve uvedených podkladů lze dovodit, že borovice s obvodem nad 80 cm určených ke kácení jsou stejné kvality, stejného věku zapojených korun, které odpovídají charakteru lesa. To pak znamená, že každý z těchto stromů bude z hlediska vyjádření hodnoty nahlížen stejně. Právě se zřetelem k prve uvedeným důvodům je tu předpoklad, že stejná bude též hodnota jednotlivých stromů. Argumentace omezením vlastnického práva ve vztahu k hodnotě stromů nemůže obstát, je-li tu právní předpis, zákon o ochraně přírody a krajiny, který přikazuje ke kácení stromů vyžádat povolení, k čemuž je oprávněn výlučně vlastník pozemku, jehož jsou stromy součástí. Jak již bylo uvedeno, hodnota kácených stromů byla zjištěna a této hodnotě odpovídá rozsah náhradní výsadby. Stav dřevin je prve uvedenými podklady doložen.

Doba následné péče o novou výsadbu byla stanovena v trvání pěti let. Nebyla stanovena doba další. Z napadeného rozhodnutí nelze dovodit, že tato doba byla stanovena se zřetelem k tomu, aby péče o novou výsadbu byla co nejdelší dobu přesunuta na osobu odlišnou od vlastníka pozemku. Jak již bylo uvedeno, v odůvodnění napadeného rozhodnutí se uvádí, z jakých východisek bylo při stanovení následné péče v uvedené době vycházeno, například bylo poukazováno na druh porostu, vliv sucha. Argumentace žalovaného o praxi přijaté Magistrátem města České Budějovice je reakcí na odvolací námitku o délce následné péče. To neznamená, že v souzené věci nebyly vzaty v úvahu konkrétní okolnosti vztahující se ke káceným stromům a charakteru následné výsadby.

Soud uzavřel, že státní moc byla uplatněna na základě zákona a v jeho mezích, je-li tu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, umožnit kácení dřevin pro závažné důvody a jde-li o povolení kácení hodnotného porostu, je povinností správního orgánu stanovit povinnost k náhradní výsadbě a péči o ni.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s ustanovením § 8 a 9 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

Pokračování
- 12 -
10A 83/2014

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 20. listopadu 2014

Předsedkyně senátu

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru