Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 83/2013 - 31Rozsudek KSCB ze dne 01.04.2014

Prejudikatura

4 Aps 4/2011 - 68


přidejte vlastní popisek

10A 83/2013 - 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. T., zast. Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem v Kamenici nad Lipou, Bořetín 73, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, Lidická 11, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 7. 6. 2013, čj. ZKI-O-20/89/2013, za účasti J. T., J. P., zast. Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem v Českých Budějovicích, Nemanická 440/14 a Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze, Husinecká 1024/11a, takto:

Žaloba se zamítá.

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 16. 7. 2013 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2013, čj. ZKI-O-20/89/2013, kterým bylo v odstavci 2. zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Třeboň ve věci námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Pokračování
- 2 -
10A 83/2013

V žalobě se poukazuje na to, že geometrickým plánem z roku 1958 byla zaměřena parcela č. 1618/1, která měla tvar obdélníku. V roce 1976 bylo prováděno nové mapování, kdy vznikl záznam podrobného měření změn č. 355, jímž byl geometrický plán zaveden do katastrální mapy, přičemž stalo se tak nesprávně, kdy došlo k posunu pozemku, který byl znázorněn jako kosodélník. Důkazní návrh znaleckým posudkem nebyl akceptován. Z takto nesprávného zavedení geometrického plánu do katastrální mapy se odvíjely další chyby. V roce 1981 byl vyhotoven vytyčovací náčrt č. 429 odpovídající vytýčení Ing. B. z roku 1958. Zavedení parcely č. 1701/2 (původní č. parc. 1618/1) do technickohospodářského mapování znamená, že spolu přestaly korespondovat poloha pozemku v mapě s vytyčenou polohou pozemku v terénu. Na tuto chybu poukázal Ing. V. v roce 1973 a z jeho podnětu došlo k opravě zákresu jižní hranice č. 1701/2 v mapě katastru nemovitostí. Hranici odsouhlasily původní vlastnice sousedících pozemků. Ing. V. za účelem uvedení do souladu záznamu podrobného měření změn č. 355 z roku 1976 a vytyčovacího náčrtu č. 429 z roku 1981 provedl opravu chybného zákresu mimo jiné mezi parcelami č. 1699/3 a č. 1701/9. Geometrický plán byl schválen zaměstnancem Katastrálního úřadu v Třeboni, součástí geometrického plánu byl vytyčovací náčrt č. 894 a protokol o vytýčení hranice, se kterým byli seznámeni všichni dotčení vlastníci. Oprava byla vlastníky akceptována více jak 10 let. Na základě vytýčení v září 2006 provedla J. P. podle sdělení k ohlášení drobné stavby oplocení svého pozemku a svůj pozemek oplotil též žalobce s manželkou. Hranice byla v roce 1997 obnovena, v terénu stabilizována pevnými body určenými v souřadnicích místního systému, písemně předána vlastníkům, hranice byla geodeticky dostatečně doložena, což nebylo po celou dobu vytýčení nově obnovené hranice žádným z vlastníků zpochybněno. Katastrální úřad v této souvislosti tvrdí, že postrádal právní listinu realizující daný geometrický plán, kdy podle názoru žalobce šlo o pouhou opravu chyby v katastru nemovitostí. Podle názoru žalovaného došlo k chybě rozhraní předmětných pozemků bez prohlášení vlastníků, kdy žalobce má za to, že bylo učiněno v jiné formě a je pouze zástupným důvodem pro zahájení řízení o opravě chyby v roce 2008. Řízení o opravě chyby bylo provedeno. Pokud by oprava učiněná v roce 1997 nebyla doložena, tak by geometrický plán z toho roku nemohl být potvrzen katastrálním úřadem. Rozhodnutím o opravě chyby došlo opětovně k návratu k chybnému stavu způsobenou přenesením geometrického plánu Ing. B. do systému technickohospodářského mapování.

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že katastrální pracoviště v Třeboni neprovedlo navrhované místní šetření, podle kterého by bylo možno dojít k jednoznačnému zjištění polohy hranice pozemků v terénu. Oplocení bylo v minulosti provedeno podle nové hranice vyznačené železnými trubkami. Rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci byl nesprávně vyložen. Žalobce i J. P. užívají nemovitosti nepřetržitě v dobré víře od roku 1996 podle geometrického plánu Ing. V., který uvedl do souladu stav v terénu se skutečnými hranicemi podle původních mezníků. Provedenou opravou údajné chyby došlo k posunu reálné vlastnické hranice mezi nemovitostmi J. P. a manželů V. terénu. To platí i o posunu hranice mezi pozemkem žalobce a J. P. Dlouholetý stav v katastru byl odlišně změněn bez relevantních podkladů a je tudíž v rozporu se zákonem. Dále se poukazuje na rozpory v odůvodnění rozhodnutí, kdy se uvádí, že byly využity některé údaje, nebyla dostatečně ověřena poloha pozemků, vytýčení vychází ze závazných údajů katastru.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v katastrálním území Suchdol nad Lužnicí byla k 9. 11. 2012 vyhlášena platnost katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do formy grafického počítačového souboru. Jednalo se o přepracování analogové katastrální mapy, která vznikla jako následek technickohospodářského mapování a platila od 15. 11. 1973. Zjišťování hranic na místě se při Pokračování
- 3 -
10A 83/2013

obnově operátu přepracováním neprovádí. Změny z období mezi technickohospodářským mapováním a obnovou jsou do přepracovaného operátu doplněny z výsledků příslušných zeměměřických činností. V roce 2008 bylo vedeno řízení o opravě chyby v katastrálním operátu a rozhodnutí o opravě chyby nabylo právní moci dne 7. 7. 2008. Po této opravě byla hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 zobrazena v katastrální mapě podle zeměměřického záznamu č. 1481 jako spojnice konkrétních bodů. Neměřický záznam byl vyhotoven podle náčrtu č. 26 z technickohospodářského mapování, záznamu podrobného měření změn č. 355, na podkladě kterého byl do technickohospodářského mapování zaveden geometrický plán z roku 1958 a záznam podrobného měření změn č. 682, jímž byla z parcely 1701/2 oddělena parcela č. 1701/9. Parcelu č. 1701/2 nabyli kupní smlouvou z roku 2007 manželé T. Právní vztahy k nemovitostem nemohou být obnovou katastrálního operátu dotčeny. Ve správním řízení bylo ověřeno, že hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1701/2 byla do digitální katastrální mapy zobrazena v souladu s předchozí platnou mapou. Přepracováním nedošlo ke změně hranice ani ke zmenšení výměry pozemku.

K textu žaloby pod body 1 – 6 se odkazuje na to, že jedná se o shodný text s podaným odvoláním, kdy s námitkami žalobce se žalovaný vypořádal. K požadavku na provedení znaleckého posudku se uvádí, že odborně jsou pracovníci správního orgánu na takové úrovni, která jim umožňuje rozhodovat ve věci. Jejich vzdělání a praxe je staví minimálně na úroveň žalobcem uváděným případným soudním znalcem. Znalosti v oboru postačují a správní orgán nepotřebuje pro své rozhodování znalecký posudek. Nové důkazní prostředky nebyly předloženy. Nebylo potřeba provádět místní šetření k provedení důkazů, s listinami byli účastníci seznámeni. Geometrický plán ani dokumentace o vytýčení hranice nejsou veřejnými listinami, právními akty ani úkony. Dokumentace o vytýčení hranice pozemku není technickým podkladem, podle kterého by se vyznačovaly změny v katastru nemovitostí. Vytýčení hranice nebylo nikdy právním řádem stanoveno jako závazné. Samo vytýčení je vždy zatíženo jistou neurčitostí způsobenou v tomto případě absencí jednoznačného technického podkladu. K rozporům uváděným žalobcem se uvádí, že není smyslem a ani nelze využít veškeré údaje a oměrné k ověření výpočtu. To není v rozporu s právními předpisy. Dále se v rozhodnutí uvádí, že nelze v současné době ověřit polohu bodů s potřebnou přesností, což lze učinit jen ve spolupráci s vlastníky pozemků, z jejichž postoje je zřejmé, že dohoda o upřesnění hranice možná není. Při rozhodování bylo vycházeno z dostupných podkladů. Správní orgán není oprávněn stanovit správnost vlastnické hranice. Její stanovení za současné situace vychází z evidovaného stavu. O průběhu hranice může rozhodnout pouze na základě žaloby soud.

Jako osoby na řízení zúčastněné se přihlásili J.T. a J. P. a Státní pozemkový úřad.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Katastrální operát obnovený přepracováním na digitální katastrální mapu na části katastrálního území Suchdol nad Lužnicí byl vyložen k veřejnému nahlédnutí, platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dnem 9. 11. 2012.

Spis obsahuje výtisk katastrální mapy zachycující lokalitu, ve které se nachází pozemek žalobce, výtisk digitální katastrální mapy s vyznačením jednotlivých bodů, jejichž spojnice tvoří hranici dané parcely, výtisk mapy katastru nemovitostí před digitalizací, výtisk mapy před opravou, výtisk mapy pozemkového katastru.

Pokračování
- 4 -
10A 83/2013

Geometrický plán vypracovaný Ing. B. v roce 1958 byl vyhotoven pro účely rozdělení několika pozemkových parcel mimo jiné též parcely č. 1618/1. Zaměření bylo provedeno dne 4. 12. 1958. Na ohlašovacím listu k tomuto geometrickému plánu se uvádí, že byl proveden při technickohospodářském mapování pod č. 355.

Záznam podrobného měření změn č. 355 byl pořízen v roce 1976 a byl jím zaveden geometrický plán z roku 1959 do technickohospodářského mapování. Pozemek č. 1701/2 je v záznamu zobrazen, uvádí se číselné označení bodů, staničení vodorovné vzdálenosti, kolmice, vodorovný úhel.

Vytyčovací náčrt č. 429 zachycuje parcelu č. 1701/2, vyznačuje se umístění železných trubek. V protokolu o vytýčení hranice pozemků se uvádí, že bylo provedeno na podkladě geometrického plánu z roku 1959. Podle popisu vytyčovacích prací byla dle náčrtu v terénu vytýčena hranice parcely.

V záznamu podrobného měření změn č. 682 z roku 1992 se uvádí, že důvodem změny bylo oddělení stavebního místa, kdy z původní parcely 1701/2 byla oddělena parcela 1701/9.

V záznamu podrobného měření změn č. 731 z roku 1993, kdy došlo k oddělní parcely č. 1701/12, se uvádí, že poznamenává se chybný zákres parcely č. 1701/2.

V roce 1997 došlo k vytýčení hranice pozemků podle geometrického plánu Ing. B. z roku 1958, vytyčovacího náčrtu č. 429 z roku 1981 a mapy pozemkového katastru. V záznamu podrobného měření změn č. 894 se jako důvod změny uvádí oddělení pozemků pro převod a oprava chybného zákresu z důvodu chybného zavedení geometrického plánu z roku 1958 do technickohospodářského mapování.

Záznam podrobného měření změn č. 1434 se vztahuje k parcele č. 1701/1.

Záznam podrobného měření změn 1481 se vztahuje k určení hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1701/2, která byla určena podle geometrického plánu z roku 1992.

Vytyčovací náčrt č. 1899 byl proveden pro účely soudního řízení.

Zaměření rodinného domu na parcele č. 1701/8 bylo provedeno v roce 1989.

Žalobce vznesl dne 12. 10. 2012 námitku proti obnovení katastrálního operátu přepracovaného na digitální mapu, ve které poukázal na to, že koupil rodinný domek na parcele č. 1701/2 s výměrou 1.005 m . Obnovením operátu došlo k odebrání části pozemku. Požadoval, aby byla zachována parcela 1701/2 v hranicích, jak ji v roce 2007 nabyl. Uvedl, že k posunu hranice došlo zřejmě mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9.

Původní rozhodnutí o námitce z 9. 11. 2012 Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Třeboň bylo v odvolacím zřízení zrušeno pro neúplnost podkladů k rozhodnutí.

Po doplnění podkladů v rozsahu požadovaném odvolací instancí bylo dne 25. 3. 2013 vydáno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Třeboň, jímž byla námitka žalobce zamítnuta. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že polohové a geometrické zachycení lomových bodů hranice parcely č. 1701/2 odpovídá v obnoveném Pokračování
- 5 -
10A 83/2013

operátu stavu katastru tak, jak v něm byly hranice parcely evidovány před obnovou. Hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 byla určena geometrickým plánem z roku 1992, který je součástí kupní smlouvy ze dne 29. 4. 1992. Parcela č. 1701/2, kterou nabyli manželé T. v roce 2007 od A. H., kdy jižní hranice parcely byla v minulosti určena geometrickým plánem z roku 1993. Problematika zákresu hranic byla řešena v řízení o opravě chyby uzavřené pravomocným rozhodnutím z roku 2008. Stav podle geometrického plánu z roku 1996 nebyl doložen příslušnou právní listinou, se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených změnou. Geometrický plán Ing. B. byl do technickohospodářského mapování zaveden záznamem podrobného měření změn č. 355 tak, že polohové a geometrické určení parcely č. 1701/9 bylo provedeno ztotožněním severní hranice uvedené parcely s hranicí mezi pozemky č. 1701 a 1699 tak, jak ta byla určena při technickohospodářském mapování. Uvedené vytýčení mělo být provedeno podle stavu vedeném v pozemkové mapě evidence nemovitostí. Na základě údajů uvedených v geometrickém plánu Ing. B. nelze obnovit stav vedený v pozemkovém katastru pro naprostý nedostatek měřických prvků. Uvádí se pouze rozměr pozemku, nikoli však polohové a geometrické určení pozemku. Geometrický plán Ing. B. byl zaveden do hospodářského mapování tak, jak je uvedeno v záznamu podrobného měření změn č. 355. Vytyčovacím náčrtem záznamu podrobného měření změn č. 429 byla vytýčena hranice pozemku č. 1701/2 podle plánu Ing. B. V katastru však byl zaveden a zobrazen stav podle záznamu podrobného měření změn č. 355 a technickohospodářského mapování. Záznam podrobného měření změn č. 682 neobsahuje ověření výchozích bodů, je však zřejmé, že byla akceptována hranice mezi parcelami č. 1701/1 a 1701/2 a 1699 podle stavu technickohospodářského mapování. Rozměry parcely č. 1701/2 odpovídají údajům z vytyčovacího náčrtu č. 429. Rozdělení původní parcely č. 1701/2 je určeno novou hranicí, a to staničením na měřických přímkách. Při zjištění nesouladu mezi skutečností v terénu a evidovaným stavem v katastru byl Ing. V. vypracován geometrický plán pro sjednocení stavu existujícího v terénu a stavu v katastru a měl být podkladem pro sepsání právní listiny o uznání vlastnických hranic, tak jak byly zaměřeny. Změna provedená bez právních náležitostí byla obnovena, čímž došlo k návratu k právnímu stavu věci. Změna stavu v katastru nemůže být provedena na základě geometrického plánu, ale ten musí být doložen příslušnou listinnou. Geometrický plán je pouze technickým podkladem pro právní listiny. Námitka proti obnovenému operátu není důvodná, protože stav v katastru před i po obnově je totožný. Výměry parcel byly nově vypočteny podle souřadnic uvedených v rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání z důvodů v podstatě shodných se žalobními body.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že bylo ověřeno, že hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1701/2 byla do digitální katastrální mapy zobrazena v souladu s předchozí platnou mapou. Ke kontrole byly využity údaje a oměrné míry uvedené v geometrickém plánu z roku 1958 a záznamů podrobného měření změn č. 355, 682, 731, kterým byla oddělena parcela č. 1701/12 a neměřického záznamu č. 1481, které porovnal s příslušnými hodnotami zjištěnými přímo z digitální katastrální mapy. Tímto postupem bylo zjištěno, že severní hranice uvedených parcel je totožná s hranicí zobrazenou v předchozí analogové katastrální mapě v měřítku 1 : 2000. Geometrické a polohové určení hranice mezi oběma parcelami je dáno údaji neměřického náčrtu č. 1481, v případě rozhraní parcel vycházel z údajů záznamu podrobného měření změn č. 682 pro oddělení parcely č. 1701/9. V tomto záznamu je hranice zobrazena jako rovnoběžka se severní hranicí původní parcely č. 1701/2, nyní hranice mezi parcelami č. 1701/9 a 1699/3 ve vzdálenosti 18,30 m. Bylo zjištěno, že v rámci záznamu podrobného měření změn č. 682 nebyla dostatečně ověřena poloha připojovacích a kontrolních bodů a způsob měření nesplňoval předepsaná ustanovení. Pokračování
- 6 -
10A 83/2013

Nezávislým měřením byla ověřena pouze poloha jednoho z bodů, ostatní údaje nelze označit jako určující hodnoty a jako nezávislé kontrolní údaje je lze pro ověření polohy řešeného rozhradí využít sporadicky. Pro rozsah vlastnictví jsou rozhodující hranice pozemků, tedy geometrické určení pozemku. Výměra pozemku je údajem odvozeným z geometrického určení. Při přepracování nebyly změněny hranice parcely č. 1701/2, což znamená, že ke zmenšení pozemku zmenšením, respektive zpřesněním výměry nedošlo.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí v záležitosti námitky žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu pro kat. úz. Suchdol nad Lužnicí.

Obnova katastrálního operátu je upravená § 13 zák. č. 344/1992 Sb., ve znění účinném v době vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a uplatnění námitky a rozhodování o ní. Podle tohoto předpisu se obnova katastrálního operátu, jímž se rozumí vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, provádí novým mapováním, přepracováním souboru geodetických informací nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav. Pro katastrální území Suchdol nad Lužnicí byla obnova katastrálního operátu provedena přepracováním souboru geodetických informací (§ 13 odst. 1 písm. b) zákona). Tento způsob obnovy katastrálního operátu přepracováním je upraven § 15 zákona tak, že při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru.

Obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální upravuje § 63 vyhl. č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon o katastru nemovitostí, v novelizovaném znění. Podle tohoto předpisu obnova katastrálního operátu se provádí tak, že katastrální mapy vedené jako mapy analogové se přepracovávají na mapu digitální. Postup upravuje § 63 odst. 3 vyhlášky tak, že provádí se částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 50 odst. 4 písm. a), e), f), h), i) a doplnění neúplných údajů podle písm. g), doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnoveného souboru geodetických informací, oprava zjištěných chyb v katastru, porovnání v souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací a nový výpočet výměrů dílů BPEJ. Způsob určení souřadnic lomových bodů obsahuje § 63 odst. 4 vyhlášky.

Předmět revize katastru, jak jej zmiňuje § 63 odst. 3 vyhlášky se vztahuje ke hranici katastrálního území, zápisům v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení, seznamu budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznamu budov bez čísel popisných a čísel evidenčních, bodům polohového bodového pole, místním a podmístním názvům, jménům a názvům subjektů vlastnících v daném prostoru nemovitosti. Se zřetelem k uplatněným žalobním bodům je zapotřebí připomenout, že účinek obnovy má pouze evidenční povahu.

Z právní úpravy obnovy katastrálního operátu, jak byla provedena v souzené věci, vyplývá, že obnova se děje přepracováním souboru geodetických informací do formy grafického počítačového souboru přepracováním analogové katastrální mapy. Při tomto způsobu obnovy katastrálního operátu nejsou zjišťována rozhraní mezi jednotlivými Pokračování
- 7 -
10A 83/2013

parcelami. Právě takovým způsobem bylo při obnově katastrálního operátu pro kat. úz. Suchdol nad Lužnicí postupováno.

Parcela č. 1701/2 byla do analogové katastrální mapy zavedena technickohospodářským mapováním, záznamem podrobného měření změn č. 355 podle náčrtu z technickohospodářského mapování podle geometrického plánu Ing. B. z roku 1958. Parcela č. 1701/9 byla od parcely č. 1701/2 oddělena podle záznamu podrobného měření změn č. 682 z roku 1992. Do analogové mapy se promítlo rozhodnutí o opravě chyby v katastru nemovitostí provedené pravomocným rozhodnutím z roku 2008. K tomuto řízení se vztahuje záznam podrobného měření změn č. 1481. Z digitální mapy obsahující číselné označení bodů lze shledat, že rozhraní mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 představuje spojnice mezi body 1481 – 3 a 1481 – 2. To odpovídá mapě analogové z doby předcházející digitalizaci.

Jestliže hranice mezi pozemky č. 1701/2 a 1701/9 zobrazená v analogové mapě odpovídá zobrazení této hranice v digitální katastrální mapě, pak obnova katastrálního operátu byla provedena v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona účinného v době provádění obnovy katastrálního operátu.

To co bylo uvedeno o právní úpravě obnovy katastrálního operátu přepracováním analogové mapy a o rozhodných údajích o hranici mezi pozemky č. 1701/2 a 1701/9 má význam pro vypořádání jednotlivých žalobních bodů.

Geometrickým plánem Ing. B. z roku 1958 byla vytvořena parcela č. 1618/1 pozemkového katastru. Z geometrického plánu je patrné, že nejedná se o obdélník, jehož všechny strany svírají pravý úhel. K požadavku na místní šetření, které by mělo ověřit kamenné mezníky vytyčující tento pozemek, je zapotřebí zopakovat, že obnova katastrálního operátu byla provedena přepracováním souboru geodetických informací z analogové mapy do digitální podoby, nedělo se tak novým mapováním. Proto požadavek na provedení místního šetření nemá opodstatnění, a jestliže takový důkaz nebyl proveden, bylo postupováno zcela souladně s předpisy upravujícími obnovu katastrálního operátu právě formou přepracování údajů analogové mapy do mapy digitální. Geometricky byl zaveden do evidence nemovitostí záznamem podrobného měření změn č. 355 při technickohospodářském mapování a právě z takového zobrazení daného pozemku v mapě mělo být následně vycházeno. To vyplývá ze skutečnosti, že mapa zobrazující dané pozemky, platila. Tvrzení, že geometrický plán Ing. B. byl až do roku 1997 jediným geometrickým plánem, který vyšel ze skutečného měření v terénu, nemá oporu ve spise. Například pod č. 429 je evidován vytyčovací náčrt, kterým byla vytýčena hranice pozemku č. 1701/2, přičemž hranice byla označena železnými trubkami, bod 1 železným hřebem. K vytýčení hranice došlo rovněž v roce 1992, číslo záznamu podrobného měření změn 682, kdy z parcely 1701/2 byla oddělena parcela 1701/9 a mezi spojnicemi 1481-3 a 1481-2 byla vytvořena hranice mezi oběma těmito pozemky. Geometrický plán byl vyhotoven právě pro vytváření označené parcely a tento geometrický plán se stal součástí kupní smlouvy z roku 1992, kterou pozemek do svého vlastnictví získali manželé J. a I. V.

Zavedení geometrického plánu Ing. B. se stalo záznamem podrobného měření změn č. 355 při technickohospodářském mapování. Takto vytvořená mapa byla platná až do doby digitalizace analogové mapy, protože se nejedná o obnovu katastru novým mapováním, ale o obnovu přepracováním stavu geodetických informací z analogové mapy do mapy digitální není zapotřebí provádět žádné měření v terénu, a proto nepřichází v úvahu pro nedostatek Pokračování
- 8 -
10A 83/2013

měřických prvků provádět ohledně průběhu hranice znalecký posudek. Jestliže napadené rozhodnutí vychází z toho, že při daném způsobu obnovy katastru se měření neprovádí, pak navržený znalecký posudek nebylo zapotřebí provádět, ani se šířeji takovým návrhem zabývat.

V roce 1981 byla parcela evidována v platné mapě. Proto při vyhotovení vytyčovacího náčrtu č. 429 mělo být z mapového podkladu vycházeno a nemělo být postupováno výlučně podle geometrického plánu Ing. B. z roku 1958.

Záznam podrobného měření změn č. 731 pořízený v roce 1993 byl vyhotoven pro účel převodu původní parcely č. 1618/2 pozemkového katastru do katastru nemovitostí jako parcela 1701/12 katastru nemovitostí. Protokol o vytýčení hranice pozemků je oběma vlastnicemi R. H. a M. K. schválen. Tímto geometrickým plánem ohledně parcely č. 1701/12 byla vytýčena jižní hranice pozemku č. 1701/2 právě mezi touto parcelou a parcelou 1701/12.

Geometrický plán Ing. V. z roku 1997 shledal chybu mezi zobrazením polohy pozemků v mapě a vytýčením v terénu. Tento geometrický plán byl zaveden do analogové mapy. Jestliže se v žalobě poukazuje na to, že tento geometrický plán byl zaměstnancem katastrálního úřadu ověřen, pak je zapotřebí poukázat na ustanovení § 72 odst. 1 a 4 tehdy platné vyhl. č. 190/1996 Sb. o tom, že katastrální úřad potvrzuje soulad očíslování parcel s údaji katastru a označení nových a měněných parcel parcelními čísly.

K poukazu žalobce na to, že Ing. V. nebyl nikdy vyzván k přepracování geometrického plánu, poukazuje soud na ustanovení § 19 katastrálního zákona o tom, že geometrický plán je pouhou technickou pomůckou, která sama o sobě nepostačuje pro provedení v katastru nemovitostí. Nový stav podle geometrického plánu lze do katastrální mapy zaznamenat pouze na základě listiny (např. kupní smlouvy), které je geometrický plán součástí. V souzené věci však není doloženo, že vlastnící pozemků dotčených geometrickým plánem vyjádřili se se znázorněním pozemků a vytýčením jejich hranic, souhlas. Jestliže tu souhlas vlastníků pozemků s geometrickým plánem z roku 1997 chyběl, geometrický plán nebyl připojen k žádné listině, např. ve formě notářského zápisu, kterým by bylo potvrzeno vlastnictví daných parcel v hranicích uvedených v geometrickém plánu, pak takový geometrický plán nebyl způsobilý k přenesení do katastrální mapy. Okolnost, že došlo k oplocení pozemků a ohlášení jednoduchých staveb není pro posouzení souladu obnovy katastrálního operátu se zákonem rozhodné.

Stav před zavedením geometrického plánu z roku 1997 byl obnoven na základě rozhodnutí o opravě chyby v katastru nemovitostí na základě rozhodnutí z roku 2008. Označené rozhodnutí se stalo vykonatelným. Chyba spočívající v zákresu geometrického plánu z roku 1997 byla odstraněna. Nezbývá než zopakovat, že geometrický plán pro zobrazení v katastrální mapě nepostačoval. Souhlasné prohlášení vlastníků k tomuto geometrickému plánu nebylo doloženo. Jak již bylo uvedeno, geometrický plán je pouhou technickou pomůckou a bez listiny, jejichž je součástí, jej nelze v katastrální mapě provést. Chyba vzniklá při vedení katastru nemovitostí tím, že do katastrální mapy byl promítnut samostatný geometrický plán bez jakékoli listiny, byla následně napravena v řízení o opravě chyby postupem podle § 8 katastrálního zákona. Souhlasné prohlášení vlastníků pozemků nebylo v jakékoli formě katastrálnímu úřadu předloženo, což je ze spisu patrné. Ostatně kdyby tomu tak bylo, nebylo by možno vést řízení o opravě chyby vzniklé při vedení katastru nemovitostí.

Pokračování
- 9 -
10A 83/2013

Řízení o opravě chyby je ukončeno pravomocným správním rozhodnutím, jímž je katastrální úřad i žalovaný vázán. Právě i k tomuto rozhodnutí je zapotřebí při obnově katastrálního operátu přihlížet se zřetelem k požadavku § 63 odst. 3 vyhlášky o rozsahu částečné revize při obnově katastrálního operátu přepracováním analogové formy do digitální katastrální mapy. Geometrický plán z roku 1997 bez listiny či souhlasného prohlášení vlastníků nebylo možno do katastrální mapy zanést. Zaměstnanec katastrálního úřadu pak ověřoval údaje uvedené v předchozí pasáži rozsudku. Nutno poznamenat, že předmětem tohoto řízení je rozhodnutí v záležitosti obnovy katastrálního operátu, nejedná se tu o přezkoumání rozhodnutí o opravě chyby a toto rozhodnutí ani předmětem tohoto řízení nemůže být učiněno. Z rozhodnutí o opravě chyby z roku 2008 je zapotřebí vycházet.

K postoji J. P. a jejímu návrhu na doplnění řízení soud poukazuje na to, že J. P. rozhodnutí, které je předmětem tohoto řízení žalobou nenapadla, a proto se soud výhradami spojenými s jejími právy na základě žaloby žalobce zabývat nemůže. V tomto řízení se lze zabývat výlučně výhradami spojenými se subjektivními právy žalobce. To vyplývá z právní úpravy žalobní legitimace ve smyslu § 65 s.ř.s.

K výhradám směřujícím k rozhodnutí o opravě chyby z roku 2008 soud uvádí, že v řízení, které se vztahuje k obnově katastrálního operátu, nelze přezkoumávat pravomocné rozhodnutí o opravě chyby. Jestliže katastrální úřad i žalovaný z rozhodnutí o opravě chyby vychází, pak zcela respektuje vlastní rozhodnutí a ani jiným způsobem postupovat nesmí. Pro účely opravy chyby byl vyhotoven záznam podrobného měření změn č. 1481. V prvostupňovém rozhodnutí ke hranici mezi parcely č. 1701/2 a 1701/9 se v podstatě uvádí, že se nachází v konkrétní vzdálenosti od původní hranice mezi parcelami č. 1701 a 1699 tak, jak byla vyšetřena při technickohospodářském mapování a záznamu podrobných měřických změn č. 355.

I k žalobnímu bodu ohledně opravy chyby soud zdůrazňuje, že jedná se tu o obnovu katastrálního operátu přepracováním údajů analogové mapy do digitální mapy, kdy nové měření se neprovádí a rozhodnutí o opravě chyby je zapotřebí respektovat.

Neprovedení místního šetření v terénu, jak se ho žalobce dožadoval, nemá při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací analogové mapy do digitální katastrální mapy místo. Soud poukazuje na ustanovení § 13 katastrálního zákona o tom, jakými způsoby se obnova katastrálního operátu provádí. V souzené věci tato obnova byla provedena právě přepracováním údajů analogové mapy do mapy digitální, nebylo tak činěno novým mapováním. Změna údajů v katastru provedená podle geometrického plánu Ing. V. v roce 1997 nemohla být provedena, jestliže tento geometrický plán nebyl součástí žádné listiny, na základě které lze takové údaje v katastru provést. Právě se zřetelem k této skutečnosti se také uskutečnilo řízení o opravě chyby zmíněné v předchozí pasáži rozsudku, protože ke změně evidenčních údajů vedl právě pouze geometrický plán, který samostatně realizovatelný v katastrální mapě není. Nezbývá než poznamenat, že výhrada směřující k tomu, je-li zapotřebí vycházet z geometrického plánu Ing. V. z roku 1997 byla předmětem posuzování v řízení o opravě chyby, které je ukončeno pravomocným rozhodnutím, jímž je žalovaný vázán. I pro tento důvod nebylo zapotřebí místní šetření v terénu provádět za situace, kdy geometrický plán Ing. V. z uvedeného roku nelze bez listiny do údajů katastrálního operátu zavést.

V žalobě označený rozsudek okresního soudu nemá pro souzenou věc žádný význam, jestliže žaloba J. P. byla zamítnuta, přičemž stalo se tak z důvodu, že soud neshledal právní Pokračování
- 10 -
10A 83/2013

zájem na určení vlastnictví, jestliže žalobkyně vlastníkem pozemku je. Nebylo tu proto žádné rozhodnutí soudu, které by bylo zapotřebí záznamem provést v katastru nemovitostí.

K žalobnímu bodu o způsobu evidence vlastnictví nemovitostí poukazuje soud především na to, že katastrální úřad je pouhým evidenčním orgánem, nepřísluší mu rozhodovat o vlastnickém právu k nemovitostem. Geometrický plán z roku 1997 znázorňuje-li skutečný stav terénu, mohl být technickým podkladem pro občanskoprávní úkon, kterým by při souhlasném projevu všech dotčených vlastníků nemovitostí mohl být uveden do souladu skutečný stav užívání nemovitostí se stavem právním a následně stavem evidenčním. Katastrálním orgánům nepřísluší posuzovat, zda v některých částech užívání pozemků došlo k vydržení, je-li činěn poukaz na dobrou víru a dobu jejího trvání. K posouzení jde-li o zásah do výkonu vlastnických práv, nemá pravomoc katastrální orgán, ale jedná se ryze o občanskoprávní záležitost, k jejímuž řešení lze využít prostředky občanského práva. Účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční a neznamená zásah do vlastnického práva vlastníků nemovitostí. Ze žaloby v podstatě vyplývá, že žalobce se domáhá evidování údajů o hranici mezi pozemky č. 1701/2 a 1701/9 podle geometrického plánu Ing. V. z roku 1997, čemuž brání jednak rozhodnutí o opravě chyby z roku 2008, jednak skutečnost, že samotný geometrický plán není způsobilý realizace při evidenční činnosti ve vedení katastru.

K žalobnímu bodu III. bod 7 písm. a) neshledal soud rozpor v odůvodnění napadeného rozhodnutí, jestliže se na konkrétním místě odůvodnění uvádí, že byly využity některé údaje ze záznamu podrobného měření změn č. 355, na základě kterého byla provedena evidence parcely při technickohospodářském mapování, rozdělení parcely č. 1701/2 na parcelu č. 1701/2 a 1701/9, vytýčení parcely č. 1701/12 a údajů pořízených v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Právě z těchto údajů byl ověřován průběh hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9, přičemž hranice představuje spojnici bodů 1481-2 a 1481-3. To je zřejmé z analogové mapy, která byla obnovou katastrálního operátu přepracováním převedena do digitální podoby.

K žalobnímu bodu pod písm. b) prve uvedené části žaloby se poukazuje na to, že v rozhodnutí se neuvádí pouze okolnost, že nebyla dostatečně ověřena poloha připojovacích a kontrolních bodů a způsob měření, ale současně se uvádí, že nezávislým měřením byla ověřena jen poloha bodu č. 1481-2, přičemž se popisuje, jak toto ověření bylo provedeno. O ostatních údajích se uvádí, že je nelze označit jako určující hodnoty a kontrolní údaje a pro ověření polohy rozhraní je možno využít je sporadicky.

Tato část odůvodnění neodporuje tomu, co se uvádí na straně 5 v posledním odstavci odůvodnění napadeného rozhodnutí, jestliže ze záznamu podrobného měření změn č. 682 vyplývá, že při tomto měření byla ověřena poloha bodu č. 1481-2 (právě v tomto bodu byl původní pozemek č. 1701/2 rozdělen na pozemek č. 1701/2 a 1701/9), přičemž tato hranice byla proto v záznamu zobrazena jako rovnoběžná s původní severní hranicí parc. č. 1701/2. Při ověření bodu č. 1481-2 a okolnosti, že hranice pozemků byly rovnoběžné, nebránilo nic tomu, aby z těchto údajů bylo vycházeno při pořizování záznamu č. 1481, který byl vyhotoven pro potřeby řízení o opravě chyby v katastru. Proto ani tento žalobní bod nemá opodstatnění.

Napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, je-li v něm odkazováno na to, že závazné je pouze geometrické určení pozemku. V rozhodnutí se uvádí, že vytýčení hranice by mělo z údajů v katastrálním operátu vycházet, v souzené věci však je vytýčení hranice spojeno s absencí jednoznačného technického podkladu. O vytýčení pozemku se pak dále Pokračování
- 11 -
10A 83/2013

v rozhodnutí uvádí, že technické údaje určující polohu pozemku ve vztahu k okolním pozemkům nejsou závaznými údaji katastru. Není-li skutečný průběh hranice mezi pozemky závazným údajem katastru nemovitostí, nemůže katastrální úřad bez příslušné listiny evidovat stav v katastrálních operátech podle stavu, jak jsou nemovitosti skutečně užívány. Nesouhlasí-li některý z dotčených vlastníků s tvrzením o vydržení části pozemku, nemůže o možném vydržení rozhodovat katastrální úřad, který je orgánem státní správy a nemá pravomoc k posuzování vztahů občanského práva. Proto je zcela správné odůvodnění napadeného rozhodnutí v tom ohledu, že rozhodnutí je na soudu.

Soud proto uzavřel, že rozpor mezi evidovaným stavem hranice mezi parcelami č. 1701/2 a 1701/9 a hranicí, jak je vlastníky těchto pozemků skutečně užívána, nelze napravit při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací analogové mapy do digitální katastrální mapy. Napadené rozhodnutí proto není v rozporu s předpisy, které obnovu katastrálního operátu přepracováním analogové mapy do mapy digitální upravují.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti.

O nákladech řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu osobám na řízení zúčastněným lze právo na náhradu nákladů řízení přiznat pouze tehdy, jestliže těmto subjektům v řízení soud uložil splnit nějakou povinnost. Jestliže se tak nestalo, pak osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v pěti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Pokračování
- 12 -
10A 83/2013

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 1. dubna 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru