Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 8/2013 - 27Rozsudek KSCB ze dne 11.12.2013

Prejudikatura

8 Ans 8/2009 - 110


přidejte vlastní popisek

10A 8/2013 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Kaufland Česká republika, v.o.s., se sídlem Pod Višňovkou 25, Praha 4, zastoupeného JUDr. Ing. Igorem Kremlou, Nábřežní 341/34, Mostkovice, proti žalované Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Brno 3, Květná 15, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28.11.2012, č.j. BN907-2/190/9/2012-SŘ, takto:

Žaloba sezamítá.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1) Žalobou doručenou dne 25.1.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 28.11.2012, č.j. BN907-2/190/9/2012-SŘ, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Inspektorátu v Táboře ze dne 15.10.2012, č.j. BD357-12/2012/160/3/2012-SŘ ve věci uložení pokuty podle § 17 odst. 3 písm. b) zák. č. 110/1997 Sb. ve výši 100.000,-Kč za porušení povinnosti provozovatele potravinářského podniku, ve věci povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. b) zák. č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých Pokračování
- 2 -
10A 8/2013

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uhrazení nákladů laboratorního rozboru ve výši 2.600,-Kč a ve věci povinnosti podle § 79 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád uhrazení nákladů řízení paušální částku ve výši 1.000,- Kč a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

2) Žalobce namítal, že prvoinstanční rozhodnutí je věcně i právně nesprávné, neobsahuje stanovené náležitosti a je nepřezkoumatelné. Pokuta byla uložena v nepřiměřené výši. Žalovaný potvrdil prvoinstanční rozhodnutí, ačkoliv proto nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. Rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. Zároveň je namítána věcná i právní nesprávnost, založená na nesprávném právním posouzení věci. Rozhodnutí nemá oporu ve spisech a v provedených důkazech. Žalobce namítl porušení zásady materiální pravdy, neboť nebyl objektivně zjištěn skutkový stav věci. Podle názoru žalobce měl správní orgán aplikovat zásadu in dubio pro reo a řízení zastavit. Žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobce tak, jak byly uvedeny v odvolání žalobce ze dne 5.11.2012, zejména s námitkou týkající se porušení zásady materiální pravdy, kdy byl určen obsah vajec v těstovinách prostřednictvím zjištěného množství cholesterolu.

3) Žalobce se ohradil proti postupu žalovaného, který se ztotožnil se závěrem prvoinstančního orgánu a námitku ohledně nespolehlivě zjištěného obsahu vajec v kontrolovaných těstovinách shledal neopodstatněnou. Žalovaný se omezil pouze na citování právních předpisů Evropského společenství v oblasti metod odběrů vzorků a uvedl, že metoda je tzv. jinou vhodnou metodou a vyvodil závěr, že způsob, který byl použit, vyhovuje požadavkům čl. 11 a 12 nařízení ES č.882/2004. Podle názoru žalobce, zjištěný obsah vajec v kontrolovaném výrobku prostřednictvím obsahu cholesterolu, není spolehlivě vypovídající. Dále žalobce vytkl žalovanému porušení zásady ne bis in idem. K tomu žalobce citoval z odůvodnění rozhodnutí, kde je uvedeno, že u žalobce probíhají kontroly a následná správní řízení a žalovanému je z úřední činnosti známo, že žalobce je pravidelně sankcionován a další řízení jsou průběžně zahajována. Žalovaný neuvedl konkrétní rozhodnutí s příslušnými čísly jednacími a pohlíží na žalobce jako na recidivistu. Žalovaný, aniž by provedl namátkovou kontrolu, celou šarži výrobků označil za nevyhovující s odkazem na § 2 písm. t) zákona č.110/1997 Sb. K tomu žalobce poukázal na čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 178/2002, kde je uvedeno, že všechny potraviny v dané šarži nejsou nebezpečné, pokud to důkladné šetření neprokáže a neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže není bezpečný. Úvaha správním orgánů o množství nevyhovující potraviny byla ve vztahu k citovanému nesprávně hodnocena a v této souvislosti je považována výše uložené pokuty jako zcela nepřiměřená. Žalobce navrhl zrušení rozhodnutí první i druhé instance a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

4) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb. Žalovaný odkázal ve vztahu k některým žalobním námitkám na odůvodnění rozhodnutí o odvolání. Míra nebezpečnosti byla v konkrétním případě hodnocena jako vysoká na základě zjištěného rozdílu mezi deklarovaným procentem (10%) a skutečně zjištěným obsahem vajec ve výrobku (0,23%). Jednalo se o markantní rozdíl, který zvyšuje intenzitu klamání spotřebitele.

5) Použitá analytická metoda představovala metodu přípustnou a splňovala požadavky nařízení ES č. 882/2004. Jednalo se o metodu, která byla validována v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 akreditovaná Českým institutem pro akreditaci a rovněž zkušební laboratoř, Pokračování
- 3 -
10A 8/2013

která metodu použila, byla akreditována a registrována. Postup správního orgánu za účelem ověření vhodnosti této metody v průběhu správního řízení dokazováním není myslitelný, neboť správní orgán k tomu není povolán. Skutečnost, že u žalobce probíhají kontroly a následná správní řízení pravidelně a kontinuálně, nebyla brána v úvahu jako přitěžující okolnost, nemůže se tudíž jednat o porušení zásady ne bis in idem. Námitku, týkající se zahrnutí celé šarže potraviny do skupiny výrobků s nízkým vaječným obsahem, žalobce vznesl poprvé až v žalobě. K žalobcem poukazovanému čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 178/2002, žalovaný uvedl, že článek se vztahuje k potravinám nikoliv bezpečným, avšak v dané věci jde o potravinu klamající spotřebitele podle čl. 16 téhož nařízení. Nebezpečnost potraviny ve smyslu čl. 14 může spočívat jak v nesprávném postupu při výrobě produktu (kupříkladu obsah zakázaných barviv v potravině), tak může být důsledkem nesprávného postupu dalších článků potravinového řetězce (kažení potraviny z důvodu porušení teplotního režimu, znečištění potraviny). Tímto druhým způsobem z logiky věci nemusí být postihnuta celá šarže potraviny a z toho pak plyne znění čl. 14 odst. 6 nařízení 178/2002. V případě čl. 16 tohoto nařízení je však spotřebitel uváděn v omyl prostřednictvím označování, propagace a obchodní úpravy potravin, jejich vzhledu, balení, použitých obalových materiálů, a to je pro celou šarži výrobků společné. Žalovaný tudíž tuto námitku nepovažuje za důvodnou. Další námitky ohledně napadených správních rozhodnutí žalobce formuloval obecně. Žalovanému jsou vytýkána procesní pochybení, aniž je uváděno, v čem konkrétní vada spočívá. Žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí, které v zanedbatelné části korigovalo rozhodnutí prvostupňového orgánu je přezkoumatelné, je učiněno na základě dostatečně zjištěného stavu věci a je v souladu se zákonem. Pokuta byla uložena v mezích zákonného rozpětí, odpovídá povaze protiprávního jednání a žalovaný ji považoval za přiměřenou.

III. Obsah správních spisů

6) Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti.

7) Řízení o uložení pokuty podle §17 odst. 13 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů bylo s žalobcem zahájeno dne 18.9.2012. Stalo se tak na základě kontroly, o níž byl sepsán protokol o kontrole dne 3.4.2012 pod č. P048-31052/12. Přílohou protokolu bylo opatření č. P048-31052/12/D, opatření č. P048-31052/12/C, protokol o zkoušce D003-3152/12/A03, posudek D003-31052/12/A03, včetně vyúčtování nákladů na provedené rozbory v laboratoři inspektorátu SZPI v Praze, protokol o zkoušce č. D003-31052/12/A03, přípis o stažení potraviny QUADRUCCI z oběhu byl doručen žalované dne 6.4.2012. Žalobce se k protokolu o kontrole vyjádřil dne 13.4.2012 a k vyjádření přiložil rozhodnutí Ministerstva zemědělství Praha ze dne 1.7.2005 a stanovisko Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, ústav analýzy potravin a výživy o stanovení obsahu vajec v těstovinách ze dne 9.5.2012. Státní zemědělská potravinářská inspekce, inspektorát Tábor, zjišťoval u ústavu analýzy potravin a výživy při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, fakulta potravinářské a biochemické technologie, dotaz ohledně výsledku týkajícího se stanovení obsahu cholesterolu ve vzorku vaječných těstovin. K dotazu bylo zasláno stanovisko, z něhož vyplynul závěr, že ve vzorku žádná vejce přidána nebyla a nalezená hodnota vypovídala o zbytkovém množství ze zařízení při nedodržení zásad správné hygienické praxe. Dne 15.10.2012 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce v Táboře rozhodnutí pod č.j. DB357-12/2012/160/3/2012-SŘ, kterým uložila žalobci podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona Pokračování
- 4 -
10A 8/2013

č. 110/1997 Sb., o potravinách tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů pokutu ve výši 100.000,-Kč. Dále stanovila povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 2.600,-Kč a stanovila povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 1.000,-Kč. Proti rozhodnutí podal žalobce dne 5.11.2012 odvolání.

8) O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, jak je specifikováno pod bodem 1 tohoto rozsudku. Žalovaný správní orgán dospěl k závěru, že odvolání důvodné nebylo, odvolací námitky shledal jako neopodstatněné. K metodě zjišťování obsahu vajec pomocí množství cholesterolu se nejedná o metodu v souladu s příslušnými pravidly společenství ve smyslu věty první, čl. 11 odst. 1 nařízení ES č. 882/2004, ani o metodu v souladu o mezinárodně uznanými pravidly nebo protokoly, které jsou schváleny ve vnitrostátních právních předpisech ve smyslu čl. 11 písm. a) tohoto nařízení. Jedná se o tzv. jinou metodu vhodnou pro zamýšlený účel nebo vyvinutou v souladu s vědeckými protokoly ve smyslu čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení ES č. 882/2004. Metoda byla validována, potvrzena přezkoušením a poskytnutím objektivního důkazu, že požadavky byly splněny, a to v souladu s částí 5.4.5 normy EN ISO/IEC 17025. Jedná se o metodu akreditovanou. To vyplývá i z protokolu o zkoušce D003-31052/12/A03. Metoda měřením množství cholesterolu vyhovuje požadavkům čl. 11 a 12 nařízení ES č.882/2004. Způsob zjišťování vaječného obsahu v těstovinách touto metodou je vhodné a nic na tom nemění rozhodnutí ministerstva zemědělství, na které žalobce odkazoval, neboť jednalo se o dokument z 1.7.2005 zatímco nařízení ES č. 882/2004, které v současné době stanoví požadavky na metody odběru vzorků a analýzy a laboratoře je použitelné od 1.1.2006. Byla odmítnuta argumentace žalobce, že zjištěný rozdíl v obsahu vajec byl zapříčiněn zušlechťováním linie nosnic a souvisejícího snižování obsahu cholesterolu ve vejcích. Žalobce nepředložil důkazy zpochybňující zjištění učiněné na základě výsledků akreditované laboratorní zkoušky. Správní orgán I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav. K výši pokuty žalovaný uvedl, že byla uložena při spodní hranici sazby. Z prvostupňového rozhodnutí je zřejmé, jaké polehčující i přitěžující okolnosti byly vzaty v úvahu. Jako polehčující okolnost bylo vzato v úvahu, že jednalo se o jeden druh potraviny, současně bylo přihlédnuto k tomu, že žalovanému je z úřední činnosti známo, že žalobce je pravidelně sankcionován v souvislosti s porušováním povinnosti provozovatele potravinářského podniku a další řízení jsou průběžně zahajována. Správní orgán neodkazoval na nebezpečnost potraviny jako takové, ale na nebezpečnost jednání respektive na porušení povinnosti. Byla zdůrazněna výše rozdílu mezi deklarovaným obsahem vajec (10%) a skutečně zjištěným (0,23%).

IV. Právní názor soudu

9) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

10) Žalobce namítal věcnou a právní nesprávnost rozhodnutí, uvedl, že neobsahuje stanovené náležitosti a je nepřezkoumatelné. Výši uložené pokuty označil za nepřiměřenou. K bližšímu vymezení nedostatků prvoinstančního rozhodnutí odkázal žalobce na své odvolání ze dne 5.11.2012, které učinil součástí žalobního návrhu.

11) V prvé řadě soud považuje za nutné zdůraznit, že žalobní body, které je oprávněn v rámci řízení o žalobě vypořádat, musí být v žalobě výslovně formulovány, to vyplývá Pokračování
- 5 -
10A 8/2013

z ustálené judikatury. Vychází se z toho, že soudní řízení není pokračováním správního řízení, nýbrž zcela samostatným typem přezkumného řízení. Pokud žalobce v žalobě odkáže na konkrétní jednoznačně individualizovanou a nezaměnitelnou skutkovou či právní argumentaci, kterou vyslovil v předchozím právním řízení a pokud tato argumentace nevyžaduje pro účely řízení o žalobě žádné další konkretizace, modifikace či upřesnění lze ji v zásadě považovat za součást žaloby. To vyplývá kupříkladu z rozsudku NSS ze dne 28.8.2008, č.j. 2As 45/2005. Tak však žalobce v dané věci nepostupoval, neboť poukázal na nedostatky prvoinstančního rozhodnutí a k tomu odkázal na své odvolání. Tento odkaz však nepředstavuje určitou, jednoznačnou a individualizovanou argumentaci, neboť ani v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce konkrétně neuvedl, jaké náležitosti prvoinstanční rozhodnutí neobsahuje. Takto formulovaný žalobní bod by zcela přehlížel fakt, že soudní řízení není pokračováním správního řízení a v podstatě by žalobce žádal po soudu opakované posouzení odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Nadto je třeba uvést, že nedojde k žádné újmě žalobce při přezkoumání rozhodnutí v intencích jím konkrétně formulovaných žalobních námitek, které jsou v podstatě obdobné s námitkami odvolacími. Soud k tomu zdůrazňuje, že vytýká-li žalobce prvoinstančnímu rozhodnutí absenci stanovených náležitostí, je zapotřebí, aby takovou námitku formuloval konkrétně, neboť soudu nepřísluší obecně formulovanou námitku domýšlet a za žalobce konkrétní vady vyhledávat.

12) S ohledem na výše uvedené ve vztahu k námitce, že prvoinstanční rozhodnutí neobsahuje stanovené náležitosti a je nepřezkoumatelné, soud uzavřel, že námitku nehodnotí jako důvodnou. Napadené rozhodnutí žalovaného i prvostupňové správní rozhodnutí obsahují náležitosti stanovené zákonem. Rozhodnutí obsahují výrok, odůvodnění i poučení o odvolání. Náležitosti rozhodnutí jsou stanoveny v § 68 a následující správního řádu, na něž soud odkazuje. Výroky rozhodnutí obstojí i při přezkumu ve smyslu stávající judikatury Nejvyššího správního soudu (kupříkladu usnesení rozšířeného senátu NNS ze dne 15.1.2008, č.j.2 As 34/2006). Ve výrocích je popsáno protiprávní jednání, a to jak z hlediska věcného, časového i místního. Odůvodnění rozhodnutí vypořádává zjištěné skutečnosti a vysvětluje aplikaci skutkové podstaty správního deliktu ve vztahu ke zjištění, které bylo učiněno. Postup, kterým žalovaný správní orgán upravil odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vypuštěním nadbytečné úvahy, odpovídá zákonu, neboť odvolací správní orgán je oprávněn ve smyslu správního řádu ust. § 90, takové úpravy činit. Vyslovené závěry správních orgánů mají oporu ve správním spise i právní úpravě. Skutkový stav byl v řízení zjištěn řádně a byly na něj aplikovány i správné právní předpisy. Žalovaný se zabýval souladem napadeného prvostupňového rozhodnutí s právními předpisy a vypořádal se přezkoumatelným způsobem se všemi uplatněnými odvolacími námitkami. Z toho důvodu je nutné odmítnout námitku žalobce, že rozhodnutí je zároveň nepřezkoumatelné. Žalovaný správní orgán se námitkami zabýval řádně a závěry srozumitelným způsobem odůvodnil. Soud neshledal vadu či nezákonnost rozhodnutí žalovaného.

13) Další námitka žalobce se týká porušení zásady materiální pravdy ve vztahu k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu věci, neboť obsah vajec v těstovinách byl určen prostřednictvím zjištěného množství cholesterolu, což je dle žalobce metoda neprůkazná, nespolehlivá a nevhodná. V této souvislosti žalobce upozorňoval ve svém vyjádření k opatření správního orgánu na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 1.7.2005, kterým byla zpochybněna objektivita výsledků obsahu vajec v těstovinách zjištěných prostřednictvím množství cholesterolu. Na tyto námitky žalobce prvoinstanční orgán nereagoval a vycházel z laboratorního rozboru.

Pokračování
- 6 -
10A 8/2013

14) Tato námitka není důvodná. Na straně 2 až 4 žalobou napadeného rozhodnutí je uvedeno, že podkladem pro řízení je protokol o kontrole č. P048-31052/12 ze dne 3.4.2012 včetně příloh. Přílohou protokolů je opatření č. P048-31052/12/D, opatření P048-31052/12/C, protokol o zkoušce D003-3152/12/A03, posudek D003-31052/12/A003, z nichž vyplynulo, že žalobce uvedl na trh potraviny klamavě označené, a to QUADRUCCI vaječné těstoviny, velikost výrobku 500g, DMT 18.2.2012, což dokládá právě protokol o odběru vzorků D003-31052/12/A03 ze dne 13.3.2012. Dne 3.4.2012 byl žalobce seznámen s výsledky laboratorních rozborů dle posudku k protokolu o zkoušce č.D003-31052/12/A03, dle kterého předmětná těstovina nevyhověla ve znaku „obsah vajec“ údajům uvedeným ve složení, neboť výrobek neobsahoval deklarované množství vajec. Deklarace na obalu potraviny byla 10%, přičemž skutečně zjištěný obsah vajec byl 0,23%. Označení předmětné šarže těstovin uvádělo spotřebitele v omyl tím, že označení „vaječné“ v názvu neodpovídalo skutečnosti o obsahu vajec v těstovinách. Uvedením nepravdivých, a tedy klamavých údajů na etiketě výrobku, určeného pro spotřebitele, byl spotřebitel uveden v omyl a tím žalobce porušil povinnosti stanovené v čl. 16 nařízení č. 178/2002, který stanoví, že aniž jsou dotčena specifičtější ustanovení potravinového práva, nesmí označování, propagace a obchodní úprava potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení, jakož i informace poskytované o nich, jakýmkoliv mediem, uvádět spotřebitele v omyl. Žalobce byl poučen, že vyjádření kontrolované osoby není námitkami proti protokolu ani proti opatření a vyjádření zároveň nemá vliv na právo kontrolované osoby, podat námitky proti protokolu, či proti opatření, které bylo v dané věci vydáno. Poučení, kterého se žalobce dostalo, bylo dáno ve smyslu § 17 zákona č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tohoto práva žalobce nevyužil. Výhrady, které žalobce uvedl v žalobě proti nedostatečně zjištěnému stavu věci, kterými rozporoval metodu, kterou byl zjišťován vaječný obsah v těstovinách, směřovaly proti protokolu o zjištění a uloženému opatření. Takové námitky však žalobce, jak bylo zjištěno ze správního spisu, neuplatnil. Pokud žalobce v žalobě směřuje náhradním způsobem námitky do samotné povahy zjištění a uloženého opatření, pak takové námitky již v konkrétním řízení o správním deliktu uplatnit nelze. Rozhodnutí o námitkách vydané podle § 5 odst. 4 zákona č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, totiž podléhá samostatnému soudnímu přezkumu, přičemž podmínkou soudního přezkumu je vyčerpání všech zákonných opravných prostředků, tedy i podání námitek ve správním řízení, což žalobce nevyčerpal. Nevyčerpání všech opravných prostředků (námitek) proti uloženému opatření, nelze nahrazovat uplatněním námitek proti opatření teprve v rámci soudního přezkumu správního rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt. Takový postup je nepřípustný. V dané záležitosti bylo postaveno najisto porušení povinností žalobcem, které mu ukládá, jak vnitrostátní právní předpis, tak i předpisy komunitárního práva. Žalobce však nevyvinul žádnou činnost k tomu, aby podal opravný prostředek (námitky) proti zjištění, které bylo při kontrole učiněno, ani proti opatření, které bylo v souvislosti se zjištěním žalobci uloženo. Žalobce se nezprostil své objektivní odpovědnosti.

15) V souzeném případě bylo předmětem přezkumu rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 100.000,-Kč za spáchání správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, kterého se žalobce dopustil, tím, že uváděl na trh potraviny klamavě označené, a to QUADRUCCI vaječné těstoviny, velikost výrobku 500g, DMT 18.2.2012, které dle údajů o složení výrobku měly obsahovat 10% vajec. Označení předmětné šarže těstovin uvádělo spotřebitele v omyl tím, že označení vaječné v názvu neodpovídalo skutečnosti a obsahu vajec v těstovinách. Spotřebitel byl uveden v omyl tím, že žalobce porušil povinnosti stanovené v čl. 16 nařízení č. 178/2002, Pokračování
- 7 -
10A 8/2013

který stanoví, aniž jsou dotčena specifičtější ustanovení potravinového práva, nesmí je označování, propagace a obchodní úprava potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení, jakož i informace poskytované o nich jakýmkoli médiem uvádět spotřebitele v omyl. Podle názoru soudu žalované rozhodnutí stejně jako rozhodnutí prvostupňové obsahuje zcela dostačující správní úvahu týkající se hledisek, v nichž správní orgány shledaly naplnění skutkové podstaty správního deliktu. Úvahy uvedené v rozhodnutí jsou srozumitelné a přezkoumatelné.

16) Žalobce vyslovil dále právní názor, dle něhož měla být aplikována zásada in dubio pro reo a řízení mělo být zastaveno. V této souvislosti žalobce zmínil porušení § 2 odst. 4 a § 3 správního řádu. Tuto námitku soud nehodnotí jako důvodnou. Námitkou se zabýval

žalovaný správní orgán, kdy na straně 5 žalobou napadeného rozhodnutí uvedl, podle jaké právní úpravy postupoval, vysvětlil, že v odvolání žalobce nepřinesl relevantní důkazy, které by zpochybnily zjištění učiněné na základě výsledku akreditované laboratorní zkoušky. Způsob zjišťování vaječného obsahu v těstovinách metodou měření množství cholesterolu, vyhovovalo požadavkům čl. 11 a 12 nařízení ES č. 882/2004. Ani odkazované rozhodnutí Ministerstva zemědělství, č.j. 1560/05-17420 ze dne 1.7.2005, na tomto závěru nic nemohlo zpochybnit, neboť citované nařízení ES č. 882/2004, které stanoví požadavky na metody odběru vzorků a analýzy a laboratoře, je použitelné ve smyslu čl. 67 tohoto nařízení od 1.1.2006, zatímco citované rozhodnutí bylo vydáno ještě před tímto datem. Navíc soud doplňuje, že citované nařízení představuje obecně závaznou právní normu, zatímco citované rozhodnutí představuje individuelní správní akt s účinky ve vztahu ke konkrétnímu případu, k němuž bylo vydáno a právně závazné je ve vztahu k právům a povinnostem, kterých se toto řízení týkalo. Z toho důvodu nelze dospět k závěru, že jsou přítomny pochybnosti o výsledku, který byl zjištěn akreditovanou metodou, která byla popsána v protokolu o zkoušce D003-31052/12/A03. Vzhledem k tomu, že pochybnosti nejsou zjištěny a výsledek, z něhož bylo v dané věci vycházeno, byl zjištěn metodou odpovídající platné legislativě, navíc výsledek byl zjištěn, jak vyplývá z žalobou napadeného rozhodnutí Zkušební laboratoří Inspektorátu v Praze, která rovněž byla akreditována Českým institutem pro akreditaci a je registrována pod č. 1058/2 a funguje v souladu s Evropskou normou EN ISO /IEC17025, není prostor pro aplikaci zásady v pochybnostech ve prospěch. V konkrétní věci pochybnosti nevznikly. Navíc lze poukázat na skutečnost, že při kontrole, která u žalobce proběhla, byly celkem odebrány 3 vzorky potravin, z nichž na základě téže metody byly 2 vzorky vyhovující a pouze u 1 vzorku potraviny byl vysloven závěr o chybné deklaraci údaje na obalu týkající se obsahu vajec. Žalobce pak výsledky pro něho vyhovující nezpochybnil, jeho výhrady se týkaly pouze zjištění u vzorku, který nevyhověl, kde použitou metodu odmítl. Ve vztahu k porušení zásad řízení uvedené v § 2 odst. 4, aby správní orgán dbal, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů, nevznikaly důvodné rozdíly. Žalobce k tomu konkrétní argumentaci neuvedl a soud při obecném přezkumu dodržení této zásady správního řízení nesdílí žalobcův názor a uzavírá, že tato zásada porušena nebyla, stejně jako základní zásada správního řízení uvedená pod § 3 správního řádu, z níž vyplývá, že povinností správního orgánu je, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými § 2 správního řádu. Správní orgány postupovaly v souladu s dostupnou správní judikaturou, jakožto regulátorem rozhodovací činnosti a je zřejmé, že i v intencích vlastní rozhodovací činnosti. Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí prvostupňového rozhodnutí vyplývá, jakým způsobem byl zjištěn skutkový stav věci, který byl vzat za základ žalobou napadeného rozhodnutí. Námitka ohledně porušení základních zásad správního řízení opodstatněná není.

Pokračování
- 8 -
10A 8/2013

17) Soud neshledal ani namítané porušení zásady ne bis in idem v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí o odvolání, z něhož žalobce v žalobě citoval. Z citace, kterou žalobce v žalobě uvedl, nevyplývá, že došlo k porušení této zásady, čili že došlo k porušení zákazu nového stíhání žalobce pro týž skutek, neboť z kontextu žalobcem uvedené citace, nelze v žádném směru dovodit, že žalobce je za týž skutek opakovaně postihován. Poznámka správního orgánu byla uvedena pouze ve vztahu k žalobcem uplatňované polehčující okolnosti, že jednalo se o jeden druh potraviny a právě v tomto směru žalovaný poznamenal, že z jeho úřední činnosti je mu známo, že se jedná i o další případy, která jsou v případě žalobce zahajována a žalobce je jako provozovatel potravinářského podniku i v jiných případech sankciován. Z toho důvodu byla v této souvislosti odmítnuta jako polehčující okolnost skutečnost, že se jednalo o jeden druh potraviny. Z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, že by správní orgán žalobce hodnotil jako recidivistu, pouze ze své úřední činnosti konstatoval, že probíhají i jiná řízení, a tudíž se v projednávaném případě nejednalo o pouhý exces. Tato skutečnost nebyla žalovaným přičítána žalobci k tíži.

18) V další žalobní námitce žalobce tvrdil, že mu byla uložena pokuta v nepřiměřené výši, neboť jako nevyhovující nebyl označen jako pouze odebraný vzorek, ale celý zbytek šarže, aniž byla provedena namátková kontrola. Žalobce dále upozornil na čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 178/2002, kde zákonodárce ovšem pouze u nebezpečných potravin výslovně uvádí, že pokud je nebezpečná potravina součástí šarže, předpokládá se, že všechny potraviny v dané šarži nejsou bezpečné, pouze pokud důkladné šetření neprokáže, že neexistují důkazy o tom, že zbytek šarže není bezpečný. Tato zásada by měla být podle názoru žalobce aplikována i na daný případ. V tomto smyslu je dle žalobce výše uložené pokuty zcela nepřiměřená, neboť nebyla správná úvaha správních orgánů o množství nevyhovující potraviny a tato skutečnost byla přičtena k tíži žalobce.

19) Ani tato žalobní námitka není důvodná. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je zřejmé, že správní orgán I. stupně posuzoval závažnost správního deliktu nikoli jako velkou a uložil pokutu při spodní hranici při porovnání s horní hranicí v 1/30 sazby. Z prvostupňového rozhodnutí je zřejmé k jakým polehčujícím i přitěžujícím okolnostem bylo přihlédnuto. Správní orgán uvedl, že nelze jako polehčující okolnost vzít skutečnost, že se jednalo o jeden druh potraviny, neboť množství 317 kusů předmětné potraviny, které mohlo zakoupit přibližně 200 spotřebitelů, není množstvím malým a jako takové jej lze hodnotit v neprospěch účastníka řízení. K míře nebezpečnosti, která byla hodnocena jako vysoká, bylo vysvětleno, že správní orgán neměl na mysli nebezpečnost potraviny, ale nebezpečnost posuzovaného jednání. Bylo zdůrazněno, že v této souvislosti byl vzat deklarovaný rozdíl týkající se obsahu vajec (10%) ve vztahu ke skutečně zjištěnému obsahu vajec (0,23%), který právě onu míru nebezpečnosti odůvodňuje. Jinými slovy řečeno správní orgány se s kritériem následků protiprávního jednání vypořádaly, neboť hodnotily skutečnost, že nebyl prokázán škodlivý následek spočívající v poškození zdraví spotřebitele, ale přihlédly k tomu, že žalobce uváděl do oběhu určité množství nevyhovujících potravin, které sice nebyly zdravotně nebezpečné, nicméně údaje o obsahu surovin, z nichž byly vyrobeny, představovaly uvedení spotřebitele v omyl. Správní orgány při posuzování škodlivosti jednání žalobce nevybočily tudíž z mezí logického uvažování, ani nepřekročily zákonem stanovené meze volného správního uvážení. Vzaly v úvahy možná hlediska ochrany zájmů spotřebitele v oblasti potravinového práva. Uvedením nevyhovující potraviny na trh, která nesplňovala požadavky platného práva, nepochybně došlo ještě před provedením inspekční kontroly ke škodlivému následku a tyto okolnosti byly v souladu s konstantní judikaturou správních soudů hodnoceny Pokračování
- 9 -
10A 8/2013

jako přitěžující, neboť za škodlivý následek je možné považovat již pouhou možnost ohrožení práv spotřebitelů.

20) V dané věci lze proto uzavřít, že správní orgány při určení výše ukládané pokuty zohlednily nezbytná zákonná hlediska, z nichž je zřejmé, které konkrétní skutečnosti vzaly při určení výše pokuty za podstatné, jakým způsobem je hodnotily, a to jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Vypořádaly i námitky, které žalobce vznesl v odvolání. Žalobou napadené rozhodnutí je proto ve vztahu k otázce určení výše pokuty přezkoumatelné. Pro uložení sankce byly naplněny všechny definiční znaky vymezeného skutku i podmínky pro uložení sankce. Výše pokuty byla dostatečně zdůvodněna.

21) V souzeném případě se správní orgány vypořádaly dostatečným způsobem s otázkou naplnění skutkové podstaty správního deliktu, a to jak po formální tak i materiální stránce. Závěry, které vyvodily, vyplývají z výsledků kontroly, která byla v dané věci uskutečněna. Žalobcem vznesené námitky proto nemohly s ohledem na výše uvedené odůvodnění obstát.

V. Závěr, náklady řízení

22) Soud v dané věci uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné, a proto žalobu dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Dospěl k závěru, že žalobce se dopustil správního deliktu podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č.110/1997 Sb., neboť uvedl na trh klamavě označené vaječné těstoviny QUADRUCCI a uvedením nepravdivých, tedy klamavých údajů na etiketě výrobku určeného pro spotřebitele byl spotřebitel uveden v omyl a tím došlo k porušení povinnosti stanovené v čl. 16 nařízení č. 178/2002 a tím k naplnění skutkové podstaty výše označeného správního deliktu. Sankce za správní delikt byla uložena v souladu s ust. § 17 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to při spodní hranici sazby.

23) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Pokračování
- 10 -
10A 8/2013

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 11. prosince 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie K r y b u s o v á , v.r.

Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru