Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 78/2013 - 35Rozsudek KSCB ze dne 17.03.2014

Prejudikatura

7 Afs 212/2006 - 74

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 57/2014

přidejte vlastní popisek

10A 78/2013 - 35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce T-Mobile Czech Republic a.s., IČ 649 49 681, sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 6.5.2013, č.j. KUJCK 22613/2013/OREG, za účasti společnosti AGRO-B spol. s r.o., sídlem Kardašova Řečice, Jablonského tř. 409, zastoupeného JUDr. Vítem Pošvářem, advokátem v Jindřichově Hradci, Masarykovo nám. 1, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 6.5.2013, č.j. KUJCK 22613/2013/OREG a rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 28.1.2013 č.j. VÚP/2310/13/Bb se zrušují pro vady řízení a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

(1) Dne 4.7.2013 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) doručena žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 6.5.2013, č.j. KUJCK 22613/2013/OREG, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru výstavby a územního plánování ze dne 28.1.2013 Pokračování
- 2 -
10A 78/2013

č.j. VÚP/2310/13/Bb, kterým bylo podle ust. § 129 odst. 5 stavebního zákona nařízeno odstranění stavby „základnové stanice GSM Radiomobil včetně kabelové přípojky NN a oplocení“ na pozemku parc. č. 2117/3, 2142/2, 4226/2 v katastrálním území Kardašova Řečice.

(2) Žalobce prostřednictvím včasné správní žaloby namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterým se žalovaný ztotožnil se závěry správního orgánu prvního stupně, dle kterých byla předmětná stavba povolena a zkolaudována jako dočasná, přičemž žalobcova žádost o změnu užívání této stavby byla zamítnuta, když žalobce neprokázal, že bylo věcné břemeno zřízeno.

(3) Žalobní tvrzení žalobce zakládá na svém předsvědčení, dle něhož je jeho oprávnění k užívání nemovitosti odvozeno z existence oprávnění vzniklého na základě ust. § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, které má charakter zákonného věcného břemene. Dle ust. § 107 odst. 14 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změnách dalších zákonů, zůstala věcná břemena vzniklá před účinností zákona č. 151/2000 Sb., nedotčena. Rovněž stávající právní úprava ponechává věcná břemena zřízená uvedeným způsobem nedotčena. Žalobce v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.7.2002 č.j. 22Cdo 1624/2000, kterým bylo judikováno, že stavební úřad je orgánem příslušným k rozhodnutí sporu o existenci věcného břemene. V intencích uvedeného rozhodnutí žalobce vyzval stavební úřad k rozhodnutí sporu o rozsah oprávnění, jež má charakter zákonného věcného břemene. Stavební úřad návrh žalobce zamítl s tím, že se v daném případě nejedná o spor o rozsah oprávnění, nýbrž o spor o samotnou existenci věcného břemene.

(4) Stavební úřad uvedeným postupem nerespektoval názor Okresního soudu v Jindřichově Hradci vyjádřený v rozhodnutí ze dne 26.10.2012 č.j. 6C 113/2012-26, který uvedl, že v dané věci není dána pravomoc soudu a z tohoto důvodu byla věc postoupena k rozhodnutí Městskému úřadu Jindřichův Hradec. Stavební úřad postup uložený mu rozhodnutím okresního soudu nerespektoval a opakovaně se otázkou existence zákonného věcného břemene nezabýval.

(5) Žalovaný v napadeném rozhodnutí řádně neposoudil stav věci, neboť odvolání zamítl, aniž by v daném řízení byla vyřešena otázka zákonného věcného břemene. Rozhodnutí správních orgánů byla učiněna v rozporu se zákonem, protože žalobci bylo odepřeno právo na to, aby stavební úřad jednal o jeho žádosti. Žalovaný měl danou věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k rozhodnutí sporu o rozsah oprávnění ze zákonného věcného břemene ve smyslu ust. § 104 odst. 13 zákona o elektronických komunikacích.

(6) Závěrem žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.

(7) Součástí předmětné žaloby byl dále návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, o němž bylo rozhodnuto prostřednictvím usnesení krajského soudu ze dne 19.8.2013 č.j. 10A 78/2013-25 tak, že žalobě byl odkladný účinek přiznán.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

Pokračování
- 3 -
10A 78/2013

(8) Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20.8.2013 shledal postup prvostupňového správního orgánu správný, neboť v daném případě bylo nutno, s ohledem na dočasnost předmětné stavby a na rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o změnu užívání stavby, postupovat v souladu s ust. § 129 odst. 5 stavebního zákona a nařídit odstranění dočasné stavby, u níž uplynula doba jejího trvání.

(9) Žalobní námitky směřují především k řízení o změně užívání stavby, ovšem předmětem přezkumu je jiné řízení, a to řízení o nařízení odstranění stavby. Žalobní námitky nejsou důvodné, žalobce nevyužil opravné prostředky proti rozhodnutí stavebního úřadu, kterým byla zamítnuta žádost o změnu v užívání stavby. Případných vad řízení je nutno dovolávat se vždy pouze v příslušném řízení, což žalobce neučinil. Opravných prostředků žalobce nevyužil ani v řízení, jímž stavební úřad zamítl návrh žalobce na vydání rozhodnutí ve sporu o rozsah oprávnění. Nad rámec žalovaný uvedl, že přestože v době povolování stavby právo věcného břemene provozovatelům telekomunikačního zařízení ze zákona náleželo, a to bez potřeby uzavírání jakýchkoliv smluv, lze dovodit, že toto právo zaniklo s dobou trvání dočasné stavby.

(10) Žalovaný je přesvědčen, že žaloba není důvodná a navrhuje její zamítnutí.

III. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení

(11) Osoba zúčastněná na řízení k žalobě žalobce uvedla, že jeho úvahy o rozporu napadeného rozhodnutí s právními předpisy nejsou správné. Především žalobce nemá pravdu v tvrzení, že se stavební úřad nezabýval otázkou existence věcného břemene podle zákona č. 110/1964 Sb. K tomu poukázal na rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 13.7.2012, které je pravomocné. Žalobce uzavřel dne 2.3.1999 nájemní smlouvu č. 35046 s právním předchůdcem zúčastněné osoby. Nájemní vztah je uzavřen na dobu určitou 10 let dnem účinnosti nájemní smlouvy. Smlouva nebyla obnovena, naopak žalobce je písemně upozorněn na skončení nájemního vztahu ke dni 10.9.2009. I za situace existence telekomunikačního zařízení, které je součástí jednotné telekomunikační sítě podle zákona č. 110/1964 Sb., zákon nevylučuje nájemní smlouvu uzavřít a v takovém případě má přednost smluvní úprava před úpravou zákonnou, neboť vyjadřuje vůli účastníků. Současně je poukazováno na současnou právní úpravu věcných břemen. Z těchto všech důvodů je žalobou napadené rozhodnutí považováno za správné a je navrhováno žalobu zamítnout.

IV. Obsah správních spisů

(12) Oznámením Městského úřadu Jindřichův Hradec, odboru výstavby a územního plánování ze dne 21.1.2011 č.j. VÚP/4083/11/Bb bylo zahájeno řízení o odstranění stavby podle ust. § 129 odst. 1 stavebního zákona týkající se stavby Základnová stanice GSM Radiomobil včetně kabelové přípojky NN a oplocení na pozemku parc. č. 2117/3, 2142/2, 4226/2 v katastrálním území Kardašova Řečice, jehož vlastníkem je T-Mobile Czech Republic a.s. Důvodem zahájení tohoto řízení byla uvedena skutečnost, že předmětná stavba je vedena jako dočasná do 31.12.2010 a před uplynutím této doby nebyla podána žádost o prodloužení dočasnosti stavby doložená novou nájemní smlouvou a stavba nebyla po uplynutí stanovené lhůty odstraněna.

Pokračování
- 4 -
10A 78/2013

(13) Dne 2.2.2011 byly proti zahájení řízení o odstranění stavby podány žalobcem námitky, jejichž prostřednictvím žalobce poukazuje na skutečnost, že oprávnění k užívání nemovitosti mu vyplývá ze zákonného věcného břemene vzniklého na základě ust. § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Žalobce dále poukázal na řízení

vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci, z jehož závěru vyplynulo, že řízení o existenci věcného břemene náleží do kompetence příslušného stavebního úřadu, přičemž toto rozhodnutí bylo dále k odvolání vlastníka pozemku potvrzeno krajským soudem. Stavební úřad je na základě tohoto rozhodnutí povinen přednostně vyřešit otázku existence zákonného věcného břemene. Závěrem žalobce navrhl, aby stavební úřad řízení o odstranění stavby přerušil, dokud nebude rozhodnuto o předběžné otázce existence věcného břemene ze zákona a následně o žádosti o prodloužení doby dočasnosti stavby.

(14) Dne 3.2.2011 bylo žalobcem podáno oznámení změny užívání stavby – prodloužení trvání dočasnosti stavby po dobu existence zákonného věcného břemene.

(15) Dne 16.2.2011 bylo Městským úřadem Jindřichův Hradec vydáno vyrozumění, dle něhož změna užívání stavby podléhá rozhodnutí. Správní orgán současně určil, že žadatel musí doložit vztah k pozemku, na němž se nachází stavba, případně smlouvu s vlastníkem nemovitosti.

(16) Usnesením ze dne 17.2.2011 Městský úřad Jindřichův Hradec přerušil řízení o odstranění stavby do 20.3.2011, a to vzhledem k návrhu žalobce, kterým požádal o prodloužení doby trvání stavby.

(17) Usnesením ze dne 10.3.2011 bylo Městským úřadem Jindřichův Hradec zastaveno řízení o žádosti žalobce ve věci změny užívání - prodloužení dočasnosti stavby z toho důvodu, že žalobce, ačkoliv byl k tomuto správním orgánem vyzýván, nedoložil požadované podklady, jimiž by doložil vztah k užívanému pozemku.

(18) Proti shora uvedenému rozhodnutí bylo žalobcem dne 23.5.2011 podáno odvolání, o němž bylo Krajským úřadem Jihočeského kraje rozhodnuto pod č.j. OREG 21391/2011/Kadlecova dne 29.6.2011 tak, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno a

věc byla Městskému úřadu Jindřichův Hradec vrácena k novému projednání. Odvolací orgán v rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce si pro další možné setrvání stavby na cizím pozemku musí opatřit právo věcného břemene prostřednictvím občanského soudu, pokud neuzavře písemnou smlouvu s vlastníkem pozemku. Povinností správního orgánu prvního stupně je vyzvat žalobce k doplnění žádosti, tedy k předložení písemné smlouvy o zřízení věcného břemene nebo k předložení pravomocného rozhodnutí příslušného občanského soudu.

(19) Městský úřad Jindřichův Hradec v intencích shora uvedeného názoru krajského úřadu vyzval dne 29.7.2011 žalobce k doložení vztahu k předmětnému pozemku, a to prostřednictvím smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku či prostřednictvím rozhodnutí občanského soudu, jímž bylo věcné břemeno zřízeno, případně k doložení potvrzení o podání žaloby k soudu.

(20) V reakci na shora uvedenou výzvu městského úřadu zaslal žalobce dne 27.12.2011 sdělení, dle něhož orgánem příslušným k rozhodnutí o existenci věcného břemene ze zákona je Městský úřad Jindřichův Hradec, odbor výstavby a územního plánování v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem.

Pokračování
- 5 -
10A 78/2013

(21) Dne 5.1.2012 bylo Městským úřadem Jindřichův Hradec vydáno usnesení o zastavení řízení ve věci změny užívání – prodloužení dočasnosti stavby, jehož důvodem byla skutečnost, že žalobce ve stanovené lhůtě nepředložil správnímu orgánu podklady zakládající jeho oprávnění k užívání předmětné nemovitosti.

(22) Proti shora uvedenému rozhodnutí bylo žalobcem dne 8.2.2012 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto Krajským úřadem Jihočeského kraje dne 9.3.2012 pod č.j. OREG 4798/2012/luka tak, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla Městskému úřadu Jindřichův Hradec vrácena k dalšímu projednání. Z obsahu odůvodnění zrušovacího rozhodnutí vyplývá, že napadené rozhodnutí trpí vadou, která způsobuje jeho nepřezkoumatelnost, a kterou je třeba napravit. Skutečnost, že žalobce nedoplnil svou žádost, nebránila správnímu orgánu pokračovat v řízení. Pokud nebyla žádost ve smyslu výzvy ve stanovené době doplněna, bylo ji možné věcně projednat. Stavební úřad se musí vypořádat s argumentací žalobce, dle níž žalobci, v důsledku existence zákonného věcného břemene, vzniklo právo pro neomezené setrvání stavby na cizím pozemku. Navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že tímto rozhodnutím bude ukončeno řízení o povolení dalšího setrvání stavby na cizím pozemku, a tudíž od jeho výsledku odvisí výsledek řízení o nařízení odstranění dočasné stavby, které marně uplynula doba jejího trvání.

(23) Oznámením ze dne 11.4.2012 Městský úřad Jindřichův Hradec zahájil řízení o změně v užívání stavby spočívající v prodloužení dočasnosti.

(24) Dne 30.5.2012 bylo pod č.j. VÚP/1582/2011/BB Městským úřadem Jindřichův Hradec vydáno rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o změnu užívání – prodloužení dočasnosti stavby, přičemž současně byly zamítnuty námitky žalobce a dále bylo vyhověno námitkám vlastníka pozemku. Z obsahu odůvodnění rozhodnutí se podává, že určení existence věcných břemen uvedených v ust. § 12 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích správním orgánem nemůže nahradit vyřešení daného sporu mezi vlastníkem pozemku a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť prostřednictvím telekomunikační stavby. Navíc se jedná o situaci, kdy doba trvání této telekomunikační stavby byla správním rozhodnutím omezena a v současné době již marně uplynula. Dle ust. § 129 odst. 5 stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby, u které uplynula

doba stanovená pro její trvání. Stavební zákon přitom nerozlišuje, zda dočasná stavba byla určena k veřejnému užívání či sloužila pro potřeby soukromé. Z těchto důvodů stavební úřad žádost zamítl. K námitkám žalobce stavební úřad uvedl, že rozhodující skutečností je, že stavba byla povolena a zkolaudována jako dočasná, u níž marně uplynula lhůta. Pokud žalobce prohlašuje, že oprávnění k setrvání stavby na dotčených pozemcích má povahu zákonného věcného břemene, které trvá, musí toto doložit pravomocným rozhodnutím soudu. Stavební úřad nepovažuje rozhodnutí o rozsahu oprávnění z věcného břemene za určující pro další průběh řízení o změně užívání spočívající v prodloužení dočasnosti, protože doba trvání stavby marně uplynula. Žalobce o změnu požádal až po uplynutí lhůty, kdy bylo možné stavbu legálně užívat. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.6.2012.

(25) Dne 4.9.2011 bylo Městským úřadem Jindřichův Hradec vydáno rozhodnutí o pokračování řízení o odstranění stavby, jehož důvodem bylo zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení dočasnosti stavby.

(26) Proti rozhodnutí o pokračování v řízení o odstranění stavby byly žalobcem dne 18.9.2012 podány námitky, jejichž obsahem je vyrozumění o podání žaloby o určení existence zákonného věcného břemene, která byla žalobcem u Okresního soudu v Jindřichově Pokračování
- 6 -
10A 78/2013

Hradci podána dne 19.9.2012. Z tohoto důvodu navrhuje žalobce řízení o odstranění stavby přerušit do pravomocného rozhodnutí okresního soudu.

(27) Vzhledem ke shora uvedenému návrhu žalobce bylo řízení o odstranění stavby usnesením Městského úřadu ze dne 31.10.2012 přerušeno.

(28) Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 26.10.2012 č.j. 6C 113/2012-26 řízení zastavil a věc postoupil Městskému úřadu v Jindřichově Hradci – stavebnímu odboru. Z obsahu usnesení se podává, že okresní soud dospěl k závěru, že při posuzování otázky pravomoci je třeba v daném případě vycházet z ust. § 136 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a vztáhnout vymezení pravomoci orgánů v zákoně o elektronických komunikacích i na věcná břemena vzniklá podle předchozích právních předpisů. Okresní soud neshledal, že by úmyslem zákonodárce bylo rozdělit pravomoc ze sporů ohledně věcných břemen podle dřívějších právních předpisů, jež byl měl rozhodovat občanskoprávní soud a podle předpisů stávajících, jež by měl rozhodovat správní orgán. Zákon č. 127/2005 Sb. pro případy v něm obsažených věcných břemen a veřejnoprávních omezení vlastnického práva zakládá pravomoc stavebního úřadu rozhodujícího v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem a v rámci jednotnosti právní úpravy je třeba dospět k závěru, že pravomoc uvedených orgánů se vztahuje i na věcná břemena vzniklá podle dosavadních právních předpisů. Nelze dospět k závěru, že by o části obsahově shodných věcných břemen rozhodoval stavební úřad a o části soud pouze z toho důvodu, že se jedná o věcná břemena vzniklá podle dřívějších právních předpisů. Vzhledem k této skutečnosti není v daném případě založena pravomoc soudů.

(29) Dne 10.12.2012 bylo Městským úřadem v Jindřichově Hradci vydáno oznámení o pokračování řízení o odstranění stavby.

(30) Dne 28.1.2013 bylo pod č.j. VÚP/2310/13/Bb Městským úřadem v Jindřichově Hradci vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Úřad vyslovil domněnku, že spor o existenci věcného břemene musí řešit soud. Dále z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že stavba byla povolena a zkolaudována jako dočasná do 31.12.2010, žádost o prodloužení dočasnosti stavby byla podána až po marném uplynutí lhůty, přičemž tato žádost byla zamítnuta a rozhodnutí nabylo právní moci a vlastník stavby nepředložil žádný doklad, jímž by bylo věcné břemeno zřízeno.

(31) Proti shora uvedenému rozhodnutí bylo žalobcem dne 8.2.2013 podáno odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 6.5.2013, č.j. KUJCK 22613/2013/OREG. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že v daném případě byla stavba povolena rozhodnutím Městského úřadu Jindřichův Hradec jako stavba dočasná s dobou trvání do 31.12.2010 a jako dočasná stavba byla zkolaudována rozhodnutím stavebního úřadu dne 7.11.2000, kterým bylo povoleno její užívání do 31.12.2010 za situace, že pro stavbu na cizím pozemku byla v roce 1999 sepsána nájemní smlouva s dobou trvání nájmu na dobu určitou 10 let. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 30.5.2012 zamítl žádost o prodloužení doby užívání stavby. Stavební úřad byl tudíž nadále povinen postupovat v souladu s ust. § 129 odst. 5 stavebního zákona a nařídit odstranění dočasné stavby. K žalobcem poukazovanému oprávnění k užívání předmětné nemovitosti na základě zákonného věcného břemene žalovaný uvedl, že lze dovodit, že toto právo zaniklo s dobou trvání dočasné stavby.

Pokračování
- 7 -
10A 78/2013

V. Právní názor soudu

(32) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

(33) Stěžejní námitku představuje tvrzení žalobce, dle něhož správní orgány nepostupovaly správně, když se v rámci řízení o odstranění stavby a jemu předcházejícího řízení o žádosti žalobce o prodloužení dočasnosti stavby nezabývaly otázkou existence zákonného věcného břemene, jež žalobci vzniklo za účinnosti zákona č. 110/1964 Sb., přestože okresní soud na základě žaloby žalobce věc postoupil usnesením ze dne 26.10.2012 sp. zn. 6C 113/2012 správnímu orgánu k rozhodnutí.

(34) Žalobce je vlastníkem stavby – příhradový stožár o výšce 30m, typový kontejner (mobilní buňka) – upravený, dřevěné opláštění, sedlová střecha s taškovou krytinou, plaňkové oplocení, přípojka NN. Uvedená stavba byla povolena jako stavba dočasná a jako taková byla umístěna na pozemcích společnosti „PRAMA-H“ spol. s r.o., a to na základě nájemní smlouvy ze dne 2.3.1999. Realizace stavby byla zahájena a dokončena za účinnosti zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích (dále též zákon o telekomunikacích). Dle

ust. § 12 odst. 1 a 3 zákona o telekomunikacích byl žalobce oprávněn ve veřejném zájmu mj. zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech nadzemní telekomunikační vedení včetně opěrných bodů. Tato oprávnění měla povahu věcných břemen vzniklých ze zákona váznoucích na nemovitostech, přičemž se nezapisovala do katastru nemovitostí.

(35) V průběhu správního řízení vyvstala předběžná otázka týkající se existence věcného břemene ze zákona, kterou argumentuje žalobce, a který je přesvědčen, že právě titul k užívání předmětné nemovitosti společnosti PRAMA-H spol. s r.o. (nyní AGRO-B spol. s r.o.) je založen zákonným věcným břemenem, které je dle ust. § 107 odst. 14 zákona č. 151/2000 Sb. a ust. § 147 zákona č. 127/2005 Sb. i nadále v účinnosti. Žalobce dále

vychází z toho, že pokud s vlastníkem pozemků uzavřel dne 2.3.1999 nájemní smlouvu za účelem pronájmu pozemků, existuje tato nájemní smlouva paralelně se zákonným věcným břemenem a poté, co nebyla prodloužena, existuje oprávnění k užívání pozemků vlastníka bez této nájemní smlouvy pouze na základě věcného břemene vzniklého ze zákona.

(36) Vlastník nemovitosti v průběhu správního řízení vyjádřil názor, dle něhož stavba žalobce zanikla uplynutím doby, na kterou byla jako dočasná povolena, a to dne 31.12.2010. Před uplynutím této lhůty žalobce nepodal žádost o prodloužení její dočasnosti a stejně tak nebyla s vlastníkem pozemku uzavřena nová nájemní smlouva. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel nájemní smlouvu na dobu určitou, je zřejmé, že i on počítal s užíváním pozemku společnosti AGRO-B pouze na dobu určitou. Za této situace má nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a vlastníkem pozemku přednost před věcným břemenem zřízeným ze zákona, neboť vyjadřuje přímo vůli účastníků.

(37) V průběhu správního řízení, jak bylo popsáno shora, se žalobce domáhal vyřešení předběžné otázky týkající se právě existence a trvání zákonného věcného břemene, jež mu vzniklo dle ust. § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb. Na základě těchto podnětů byl žalobce správním orgánem v průběhu celého řízení opakovaně vyzýván k doložení svého Pokračování
- 8 -
10A 78/2013

oprávnění k užívání pozemku, na němž se nachází předmětná stavba, a to prostřednictvím nájemní smlouvy uzavřené s vlastníkem pozemku či prostřednictvím rozhodnutí, jež by dokládalo existenci věcného břemene, které by žalobci svědčilo vůči pozemku společnosti AGRO-B. Uvedený názor podpořil rovněž krajský úřad jako odvolací orgán, který v průběhu řízení rušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně s tím, že tento je povinen nejprve vypořádat otázku existence věcného břemene.

(38) Řízení o odstranění stavby žalobce bylo správním orgánem prvního stupně přerušeno vzhledem k návrhu žalobce na prodloužení dočasnosti stavby. Toto řízení bylo následně správním orgánem zastaveno, neboť žalobce ve lhůtě nedoložil správním orgánem požadované doklady osvědčující existenci věcného břemene. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti žalobce o prodloužení dočasnosti stavby bylo k odvolání žalobce zrušeno odvolacím správním orgánem s tím, že prvoinstanční orgán je povinen se vypořádat s argumentací žalobce, dle níž žalobci, v důsledku existence zákonného věcného břemene, vzniklo právo pro neomezené setrvání stavby na cizím pozemku. Správní orgán prvního stupně dne 11.4.2012 opětovně zahájil řízení o změně v užívání stavby spočívající v prodloužení dočasnosti, ačkoliv toto řízení nebylo z důvodu zrušovacího rozhodnutí odvolacího orgánu pravomocně ukončeno. Rozhodnutím ze dne 30.5.2012 správní orgán prvního stupně zamítl žádost žalobce o prodloužení dočasnosti stavby, aniž se s existencí zákonného věcného břemene jakkoliv vypořádal, pouze sdělil, že žalobce tento právní důvod k užívání cizí nemovitosti žádným způsobem nedoložil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.6.2012.

(39) S ohledem na shora uvedený průběh řízení správní orgán usnesením ze dne 4.9.2011 pokračoval v řízení o odstranění stavby, přičemž toto řízení k námitce žalobce přerušil z důvodu podané žaloby na určení existence zákonného věcného břemene u Okresního soudu v Jindřichově Hradci.

(40) Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 26.10.2012 č.j. 6C 113/2012-26 řízení zastavil a věc postoupil Městskému úřadu v Jindřichově Hradci – stavebnímu odboru jako orgánu věcně příslušnému.

(41) Dne 28.1.2013 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, které zdůvodnil tím, že stavba byla povolena a zkolaudována jako dočasná do 31.12.2010, žádost o prodloužení dočasnosti stavby byla podána až po marném uplynutí lhůty, přičemž tato žádost byla zamítnuta a rozhodnutí nabylo právní moci a vlastník stavby nepředložil žádný doklad, jímž by bylo věcné břemeno zřízeno.

(42) Shora uvedený postup považuje krajský soud za vadný, když z rozhodnutí Okresního soudu v Jindřichově Hradci se jasně podává, že v otázce existence zákonného věcného břemene není dána pravomoc soudu a věc musí být řešena v rámci správního řízení před stavebním úřadem. Stavební úřad na tomto místě pochybil, když zcela ignoroval soudem stanovený postup. V rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 28.1.2013 pouze zopakoval skutečnosti uváděné v rozhodnutí dne 30.5.2012, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o změnu užívání – prodloužení dočasnosti stavby. Správní orgán pouze opětovně konstatoval, že žalobce nepředložil žádný doklad, jímž by bylo věcné břemeno zřízeno, přičemž se sám nikterak existencí věcného břemene nezabýval, ačkoliv mu takový postup byl rozhodnutím Okresního soudu v Jindřichově Hradci uložen.

Pokračování
- 9 -
10A 78/2013

(43) K uvedenému rozhodnutí okresního soudu správní orgán toliko konstatoval, že řízení o určení existence věcného břemene bylo zastaveno, věc byla stavebnímu úřadu vrácena k dalšímu řízení a žalobce tudíž soudní cestou věcné břemeno nezískal. Na tomto místě je zřejmé pochybení správního orgánu, který z obsahu soudního rozhodnutí vyvodil závěr, že řízení bylo zastaveno a žalobce tudíž věcné břemeno nezískal. Správní orgán nesprávně vyložil soudní rozhodnutí poté, co soud neshledal pravomoc k rozhodování dané věci, o existenci věcného břemene samostatně nerozhodl a pouze konstatoval, že žalobce v soudním řízení věcné břemeno nezískal. Takový výklad a následný postup správního orgánu nelze považovat za správný, neboť bylo v prvé řadě povinností správního orgánu se s otázkou existence věcného břemene vypořádat tak, jak mu to bylo soudem uloženo. Správní orgán se měl existencí věcného břemene ze zákona samostatně zabývat, případně vyvolat kompetenční spor dle zákona č. 131/2002 Sb. Takový spor vyvolán nebyl. Správní orgány v řízení pokračovaly, jakoby otázka existence věcného břemene byla vyřešena v neprospěch žalobce.

(44) Krajský soud v této souvislosti poukazuje na průběh celého řízení, v němž samotný žalovaný uložil správnímu orgánu prvního stupně zabývat se existencí zákonného věcného břemene a vypořádat tudíž návrhy žalobce na vyřešení této předběžné otázky (viz rozhodnutí žalovaného ze dne 9.3.2012). Správní orgán i přes výslovné závěry žalovaného takto nepostupoval a otázku týkající se existence a trvání věcného břemene žádným způsobem nevypořádal. Žalovaný si musel být vědom skutečnosti, že otázka věcného břemene správním orgánem prvního stupně vyřešena nebyla, postoupená věc Okresním soudem v Jindřichově Hradci zůstala neřešena a nedotčena, a přesto rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení odstranění stavby potvrdil, ačkoliv takový postup je zjevně v rozporu se závěry, které činil v průběhu celého správního řízení.

(45) Krajský soud se dále zabýval žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 6.5.2013, přičemž dospěl k závěru, že uvedené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalobce ve svém odvolání ze dne 8.2.2013 proti rozhodnutí správního orgánu o odstranění stavby namítl nesprávnost postupu prvoinstančního orgánu a poukázal přitom na skutečnost, že stavební úřad nesprávně vyložil rozhodnutí okresního soudu, neboť konstatoval, že žalobce věcné břemeno soudní cestou nezískal. Správní orgán prvního stupně se žádným způsobem s otázkou existence zákonného věcného břemene nevypořádal, uvedené rozhodnutí soudu nerespektoval a opakovaně se otázkou existence věcného břemene odmítl zabývat.

(46) Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný na straně 1 až 4 zabývá skutkovými okolnostmi dané věci, přičemž samotnému vypořádání odvolacích námitek se žalovaný v krátkosti věnuje až na straně 5 rozhodnutí, kde uvádí, že v daném případě byla stavba povolena rozhodnutím Městského úřadu Jindřichův Hradec jako stavba dočasná s dobou trvání do 31.12.2010 a jako dočasná stavba byla zkolaudována rozhodnutím stavebního úřadu dne 7.11.2000, kterým bylo povoleno její užívání do 31.12.2010 za situace, že pro stavbu na cizím pozemku byla v roce 1999 sepsána nájemní smlouva s dobou trvání nájmu na dobu určitou 10 let. Poukázal na rozhodnutí ze dne 30.5.2012, kde byla zamítnuta žádost o prodloužení doby užívání stavby. Stavební úřad z toho dovodil, že byl povinen postupovat v souladu s ust. § 129 odst. 5 stavebního zákona a nařídit odstranění dočasné stavby. K žalobcem poukazovanému oprávnění k užívání předmětné nemovitosti na základě zákonného věcného břemene žalovaný uvedl, že lze dovodit, že toto právo zaniklo s dobou trvání dočasné stavby. K námitce žalobce, že stavebním úřadem nebylo rozhodnuto o existenci věcného břemene, nesouhlasil a uvedl, že byla vypořádána pravomocným rozhodnutím.

Pokračování
- 10 -
10A 78/2013

(47) Z tohoto odůvodnění jednoznačně vyplývá, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s žádnou z odvolacích námitek neřešil, z jakého důvodu správní orgán prvního stupně nerespektoval závěr okresního soudu. Odkaz na pravomocné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o změnu užívání stavby v žádném případě nemůže zdůvodnit skutečnost, že správní orgán prvního stupně ignoroval závěr soudu a nikterak se nevypořádal s námitkou žalobce, která je zásadní pro celé správní řízení, a kterou se žalobce domáhal určení existence zákonného věcného břemene. Takový postup žalovaného nelze považovat za správný, odvolací námitky žalobce nebyly žalovaným způsobem stanoveným zákonem (v odvolání požadovaném rozsahu) vypořádány, v důsledku čehož je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.

(48) V dalším řízení je správní orgán prvního stupně povinen se nejprve zabývat předběžnou otázkou týkající se existence a trvání zákonného věcného břemene váznoucího na pozemku společnosti AGRO-B, na jejímž základě bude následně rozhodnuto v řízení o nařízení odstranění stavby žalobce. Teprve po vyřešení předběžné otázky lze pokračovat v navazujícím řízení o případném odstranění stavby. Za situace, kdy nebylo postupováno podle právního názoru soudu, se jedná o postup, který je v rozporu se zákonem. Soud ze správního spisu zjistil, že správní orgán měl dokonce k dispozici vyjádření Českého telekomunikačního úřadu ze dne 16.4.2012 k věcnému břemeni dle zákona č. 110/1964 Sb., kde je vysloven názor, „že u dotčené stavby vzniklo v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o telekomunikacích věcné břemeno, které není zapsáno v evidenci nemovitostí a podle našeho názoru toto věcné břemeno nadále existuje, přičemž ukončení nájemní smlouvy nemá vliv na jeho další trvání. Toto naše stanovisko je vydáno v souladu se závazným stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4.4.2006 č.j. 29484/2005-620, které je přiloženo“. S tímto stanoviskem nikterak nenaložily ani nevysvětlily, z jakých důvodů nerozhodly podle ust. § 104 odst. 13 zákona o elektronických komunikacích.

V. Závěr, náklady řízení

(49) Soud proto uzavřel, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě vad řízení před správními orgány. Soud proto ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) a c ) s.ř.s. rozhodnutí žalovaného i prvostupňového orgánu zrušil pro vady řízení bez jednání a věc vrátil k dalšímu řízení.

(50) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 3.000 Kč představující zaplacený soudní poplatek.

(51) Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování
- 11 -
10A 78/2013

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 17. března 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie Krybusová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru