Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 70/2014 - 34Rozsudek KSCB ze dne 09.12.2014

Prejudikatura

7 Aps 3/2008 - 98

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 1/2015

přidejte vlastní popisek

10A 70/2014 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Mgr. V. S., zast. Mgr. Martinem Prosserem, advokátem v Praze 1, Myslíkova 23, proti žalované Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, sídlem v Českých Budějovicích, Lannova 26, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,

takto:

Žaloba se zamítá.

Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) byla dne 5. 6. 2014 doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Policie ČR. Nezákonným zásahem žalobce označil procesní úkon žalované, kterým neakceptovala jím předloženou plnou moc udělenou právnímu zástupci. Důvodem tohoto postupu žalované byla skutečnost, dle níž tato plná moc nesplňuje požadavky stanovené správním řádem. Žalobce uvedený postup žalované shledal nezákonným, když se udělená plná moc vztahuje k celému správnímu řízení a nejedná se tudíž o plnou moc udělenou dle ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, jak nesprávně dovodila žalovaná. Závěrem žalobce navrhl zakázat žalované, aby nadále zasahovala do práva Pokračování
- 2 -
10A 70/2014

žalobce na právní zastoupení, a přikázat jí, aby jednala se zmocněncem žalobce Mgr. Martinem Prosserem.

Žalovaná navrhla projednávanou žalobu odmítnout pro nepřípustnost v souladu s ust. § 85 soudního řádu správního, když žalobce nevyčerpal veškeré dostupné prostředky nápravy. V této souvislosti bylo žalovanou poukázáno na postup žalobce, který se dne 26. 5. 2014 telefonicky obrátil na žalovanou s námitkou týkající se neakceptace udělené plné

moci a dále jím byla vznesena stížnost u nadřízeného správního orgánu. Tento postup žalobce lze považovat za stížnost ve smyslu ust. § 175 správního řádu, představující prostředek, jímž se lze proti postupu žalované bránit, a který byl jako takový žalobcem využit. S ohledem na skutečnost, že uvedená stížnost byla žalovanou řádně projednána a byla následně též zjednána náprava s tím, že žalobci bylo zcela vyhověno, lze zásahovou žalobu shledat nedůvodnou a především nepřípustnou ve smyslu ust. § 85 soudního řádu správního. K samotnému žalobcem tvrzenému nezákonnému zásahu žalovaná uvedla, že při vyhodnocování plné moci mohlo k pochybení dojít, avšak závadný stav byl bezprostředně napraven, a to prostřednictvím písemnosti ze dne 28. 5. 2014 č.j. KRPC-64896-12/ČJ-2014-0200IZ. Závadný stav tudíž trval pouhých pět dnů. Vzhledem k této skutečnosti se projednávaná žaloba jeví žalované jako nadbytečná.

Dne 28. 7. 2014 obdržel krajský soud repliku žalobce společně s pozměněným návrhem výroku soudu, prostřednictvím něhož žalobce nově navrhl určit, že zásah žalované spočívající v odmítání uznat právní zastoupení zmocněnce žalobce, byl nezákonný.

Z obsahu správního spisu bylo soudem zjištěno, že dne 14. 5. 2014 obdržela žalovaná plnou moc udělenou žalobcem Mgr. Martinu Prosserovi dne 5. 5. 2014. Z obsahu uvedené plné moci vyplývá, že žalobce zmocnil svého zástupce, aby jej zastupoval ve všech právních věcech a vykonával veškeré úkony s tím související.

Vyrozuměním ze dne 23. 5. 2014 č.j. KRPC-64896-8/ČJ-2014-0200IZ bylo zástupci žalobce sděleno, že žalovaná plnou moc udělenou žalobcem v této podobě neakceptuje z důvodu její neurčitosti. Takto koncipovaná plná moc nesplňuje podmínky stanovené § 33 odst. 2 správního řádu.

Sdělením ze dne 28. 5. 2014 č.j. KRPC-64896-12/ČJ-2014-0200IZ vyrozuměla žalovaná žalobce, že jím předložená plná moc ze dne 5. 5. 2014, byla po prošetření jeho telefonických námitek vyhodnocena jako generální plná moc, na jejímž základě je zástupce žalobce zmocněn ke všem právním úkonům ve všech řízeních uvedených v této plné moci.

Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též s.ř.s.), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

Pravidlo obsažené v ust. § 85 s.ř.s. je třeba vyložit pomocí ust. § 5 s.ř.s., dle něhož se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Žalobce tudíž před tím, než se obrátí na soud, musí využít jiný opravný prostředek, který má k dispozici. Nedosáhne-li jeho prostřednictvím Pokračování
- 3 -
10A 70/2014

ochrany nebo nápravy, může podat žalobu u správního soudu podle ust. § 82 s.ř.s. (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005,

sp. zn. 2Afs 144/2004, dostupné na www.nssoud.cz)

Shora uvedené pravidlo však obsahuje výjimku z nepřípustnosti žaloby plynoucí z nevyužití všech dostupných opravných prostředků ve správním řízení, a to v případě, kdy se žalobce domáhá toho, aby byl nezákonný zásah zpětně určen jako nezákonný. V takovém případě zákon nepožaduje, aby žalobcem byly vyčerpány veškeré opravné prostředky a žalobce má tudíž možnost v okamžiku ukončení nezákonného zásahu požadovat, aby bylo soudem toliko určeno, že zásah byl nezákonný.

Uvedené lze aplikovat v projednávané věci, kdy žalobce ač zprvu formuloval petit žaloby s tím, že navrhl zakázat žalované, aby nadále zasahovala do práva žalobce na právní zastoupení, následně v rámci podání doručeného soudu dne 28. 7. 2014 navrhl určit, že zásah žalované spočívající v odmítání uznat právní zastoupení zmocněnce žalobce, byl nezákonný. Podání žalobce doručené soudu dne 28. 7. 2014 bylo podáno poslední den zákonné dvouměsíční lhůty ve smyslu ust. § 84 odst. 1 s.ř.s. a lze jej tudíž akceptovat jako změnu původního návrhu, jíž žalobce formuloval petit žaloby s tím, že nadále požaduje určit, že předmětný zásah byl nezákonný.

S ohledem na shora uvedené nelze považovat návrh žalované, jehož prostřednictvím požaduje odmítnutí žaloby pro nepřípustnost dle ust. § 85 s.ř.s., za důvodný, neboť žalobce v daném případě nebyl, s ohledem na znění žalobního návrhu, povinen využít veškeré prostředky nápravy ve správním řízení. Nad rámec krajský soud uvádí, že ani námitka týkající se nevyužití právního prostředku v podobě stížnosti dle ust. § 175 správního řádu, nebyla shledána důvodnou, neboť podání této stížnosti není podmínkou přípustnosti žaloby ve věci ochrany před nezákonným zásahem. (srov. rozsudek nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2010 č.j. 4Aps 2/2010 – 44, dostupný na www.nssoud.cz)

K samotnému vymezení pojmu „nezákonný zásah“ se Nejvyšší správní soud vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 3. 6. 2004 č.j. 2Afs 17/2003 – 54, kde uvedl, že „Jde o úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla, např. faktické pokyny (typicky v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příkazy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd.; tedy obecně úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby, vůči nimž směřují, a ty jsou povinny na jejich základě něco konat, nějaké činnosti se zdržet nebo nějaké jednání strpět, a to na základě jak písemného, tak i faktického (ústního či jinak vyjádřeného) pokynu či příkazu. Kromě neformálnosti samotného zásahu je neformální i donucení v případě nerespektování pokynu či příkazu (když ovšem i donucení je zahrnuto pod legislativní zkratku "zásah").“

K povaze zásahu správního orgánu se Nejvyšší správní soud vyjádřil též ve svém rozhodnutí ze dne 16. 11. 2010 č.j. 7Aps 3/2008 – 98, v němž uvedl, že „…zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy či jen o faktické úkony, nýbrž i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Zásahem proto může být i nezákonná nečinnost spočívající v neučinění nějakého úkonu jiného než rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. V tomto ohledu tedy rozšířený senát nesdílí názor vyjádřený v rozsudku Pokračování
- 4 -
10A 70/2014

Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2008, čj. 3 Aps 3/2006-54, z něhož vyplývá, že nezákonným zásahem může být toliko konání, ne však opomenutí.“

Aktivně legitimován k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu je v řízení o žalobě na ochranu před tímto nezákonným zásahem ten, kdo byl přímo zkrácen na svých právech. Dle ust. § 2 s.ř.s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Z uvedeného je zřejmé, že se nemůže jednat o jakýkoliv zásah správního orgánu vyvolávající pocit nejistoty či ohrožení, ale pouze o takový zásah, který je způsobilý zasáhnout do sféry veřejných subjektivních práv žalobce. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2 Aps 1/2005-65)

V projednávané věci se žalobce domáhá určit, že postup žalované, kterým zprvu odmítla akceptovat plnou moc udělenou žalobcem zmocněnci dne 5. 5. 2014, byl nezákonný. Krajský soud na základě znění ust. § 82 s.ř.s a v intencích shora citované judikatury Nejvyššího správního soudu neshledal, že by žalobce byl naříkaným postupem žalované zkrácen na svých veřejných subjektivních právech. Žalovaná svým sdělením ze dne 23. 5. 2014 vyrozuměla žalobce o neakceptaci jím předložené plné moci, která dle jejího

názoru nesplňovala zákonem stanovené podmínky. Takový postup žalované představuje procesní úkon, jímž žalovaná zajistila průběh správního řízení, když žalobce uvědomila o skutečnosti, že v důsledku neurčitosti předložené plné moci bude do budoucna komunikovat toliko se žalobcem, nikoliv s jeho zástupcem.

Žalobcem označený postup žalované nebyl krajským soudem shledán jako nezákonný zásah, když jím nebylo zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce, neboť se jedná o pouhý procesní úkon žalované. Tomuto závěru svědčí i následný postup žalované ve správním řízení, která již dne 28. 5. 2014 vyrozuměla žalobce o tom, že její postup ohledně žalobcem udělené plné moci byl přehodnocen, když předmětná plná moc byla následně vyhodnocena jako generální plná moc a jako taková byla žalovanou akceptována. Stav řízení, kdy žalovanou nebyla plná moc udělená dne 5. 5. 2014 akceptována, trval toliko pět dnů, v jejichž rámci však žalovaná neučinila žádný úkon, který by směřoval vůči žalobci bez toho, aby byl brán zřetel na jeho zmocněnce. I tato skutečnost svědčí závěru krajského soudu, dle něhož do veřejných subjektivních práv žalobce nebylo žádným způsobem zasaženo a postup žalované tudíž nelze zpětně určit jako nezákonný zásah.

Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyla splněna žádná z kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle ust. § 82 s.ř.s., zamítl soud projednávanou žalobu dle ust. § 87 odst. 3 s.ř.s.

Dle ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že žalované náklady řízení nad rámec její úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadovala, rozhodl soud tak, že jí náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Pokračování
- 5 -
10A 70/2014

Poučení o opravnémprostředku

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 9. prosince 2014

Předsedkyně senátu

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru