Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 69/2011 - 45Rozsudek KSCB ze dne 12.01.2012


přidejte vlastní popisek

10A 69/2011 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. E., zast. Mgr. Martinem Smetanou, advokátem v Praze 2, Římská 104/14, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29.6.2011 č.j. OREG 22204/2011/kadlecova, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích ze dne 29.6.2011 č.j. OREG 22204/2011/kadlecova a rozhodnutí Městského úřadu v Sezimově Ústí ze dne 5.4.2011 č.j. MESU-2016/OSU/2010/Ná18 se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 587,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou dne 25.8.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29.6.2011 č.j. OREG 22204/2011/kadlecova, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Stavebního úřadu v Sezimově Ústí o povolení změny užívání stavby a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Napadenému rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, je vytýkáno, že žalovaný nezkoumal soulad vyřízení námitek žalobce s právními předpisy a samotné řízení vedené stavebním úřadem. Žalobci nelze vytýkat, že využívá svých právních prostředků daných Pokračování
- 2 -
10A 69/2011

právním řádem k ochraně svých práv a oprávněných zájmů, využitím těchto prostředků došlo ke zrušení původního rozhodnutí a zastavení řízení. Žalobci nebyla poskytnuta lhůta k seznámení s podklady založenými ve spise, proti tomuto usnesení se odvolal a věc je řešena v samostatném odvolacím řízení. Opakované uplatňování námitek v podstatě znamená, že není postupováno v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. K existenci přístupu ke stavbě se poukazuje na to, že není možné postupovat podle jakéhosi potvrzení obce Ústrašice, které neodpovídá skutečnosti. Stavební úřad se nezabýval tím, přes jaké pozemky je přístup zajištěn, údajná účelová komunikace nemá asfaltový povrch a neslouží pro potřeby vlastníků nemovitostí v sousedství této komunikace a neumožňuje spojení nemovitostí se silnicí třetí třídy probíhající obcí Ústrašice. Pozemek č. 125/1 je oplocen na základě ohlášení žalobce. V pasportu místních a účelových komunikací nejsou pozemky ve vlastnictví obce uvedeny jako účelová či místní komunikace. Dovozuje, že potvrzení obce nemohlo být podkladem pro řízení o změně užívání stavby.

Není zřejmé, jaká projektová dokumentace měla být doplněna, čímž nebyl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci, o kterém byly pochybnosti.

Žalobce vyjádřil nesouhlas s konstatováním žalovaného, že sami stavebníci požadují povolit užívat stavbu jako zámečnickou dílnu s tím, že nebudou provádět povrchovou úpravu výrobků a není možno stavebníkům nařídit, aby povrchovou úpravu výrobků zhotovených v této dílně prováděli. Protože stavebníci povrchovou úpravu zámečnických výrobků v rozporu se svým tvrzením realizují, bylo na stavebním úřadu, s touto skutečností se vypořádat.

K úsudku o hromosvodní ochraně, mobilním buňkám, výměně krytiny a obezdění dosud neobezděné části stavby se uvádí, že žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, protože jedná se o skutečnosti mající vliv na samotné rozhodování. Bez řádné hromosvodní ochrany nelze stavbu fakticky provozovat, mobilní buňky mají sloužit jako sklad pro provoz zámečnické dílny, veškeré stavební úpravy ohlášené v roce 2005 nebyly provedeny, proto se jedná o nedokončenou stavbu, kterou stavebníci nejsou oprávněni užívat.

Rozpor s právními předpisy je shledáván v porušení zásady materiální pravdy, protože nebyl spolehlivě zjištěn stav věci, o němž jsou dány pochybnosti. Ke stavbě není zajištěn přístup a odvolací orgán se nevypořádal se všemi odvolacími námitkami.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že řízení bylo zahájeno 1.3.2011. V tomto řízení bylo dne 5.4.2011 vydáno prvostupňové rozhodnutí a to bylo předmětem přezkoumání v odvolacím řízení. Řízení bylo vedeno o změně v užívání stávající a dokončené stavby, kdy přístup k této stavbě se zajišťuje z titulu obecného užívání pozemní komunikace. Přístup a příjezd ke stavbě se tedy nemění. Stanovisko správce komunikace může být spolehlivým podkladem pro posouzení námitky týkající se zajištění přístupu a příjezdu ke stavbě. Účelová komunikace vzniká naplněním kritérií uvedených v zákoně a nikoli rozhodnutím silničního správního úřadu. Silniční správní úřad konstatoval, že o existenci účelové komunikace nejsou pochybnosti.

Změna v užívání stavby nebyla podmíněna změnou dokončené stavby. To je zřejmé z projektové dokumentace, která splňuje náležitosti stanovené příslušnou vyhláškou.

Stavební úřad je vázán návrhem žadatelů a o tomto návrhu rozhoduje. Bude-li stavba užívána v rozporu s právními předpisy, nesou za takový způsob užití stavby její vlastníci Pokračování
- 3 -
10A 69/2011

deliktní odpovědnost. Stavební úřad rozhodoval o změně v užívání stavby, která nebyla podmíněna změnou dotčené stavby, ničím jiným se v řízení nemohl Stavební úřad ani žalovaný zabývat.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly se zřetelem k uplatněným žalobním bodům následující podstatné skutečnosti.

Rozhodnutím Krajského úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, ze dne 25.6.2009 bylo zrušeno původní rozhodnutí stavebního úřadu v Sezimově Ústí o povolení změny užívání stavby skladové dílny na zámečnickou dílnu a řízení bylo zastaveno. Bylo tak učiněno především se zřetelem k tomu, že nebylo možno postupovat podle § 127 stavebního zákona a projednat oznámení stavebníka, protože změna stavby se dotýká práv třetích osob. Podmínky pro zahájení řízení nebyly dodrženy. Stavební úřad v Sezimově Ústí dne 15.7.2009 vyzval účastníky, aby pro účely řízení o změně v užívání stavby doložili vyjádření orgánů ochrany vod, ovzduší, hájících zájmy podle zákona o odpadech, vyjádření silničního správního úřadu, orgánu veřejného zdraví z hlediska účinku vibrací, projektovou dokumentaci doplnit o údaj, zda provozem zařízení zámečnické dílny vzniknou otřesy nebo vibrace a zda zhotovené výrobky budou povrchově upravovány a pokud tomu tak bude, je zapotřebí takový záměr projednat s dotčenými orgány, ve zprávě popsat způsob dopravy materiálu, případně skladování a další činnosti.

Dne 29.4.2010 je datováno oznámení změny v užívání stavby, ke kterému byly připojeny následující písemnosti.

Krajská hygienická stanice vydala dne 28.1.2008 závazné stanovisko, ve kterém souhlas s předloženou projektovou dokumentací pro změnu v užívání skladové haly na zámečnickou dílnu vyjádřila souhlas a požadovala před uvedením stavby do provozu proměřit pracovní prostředí z hlediska hlučnosti a prašnosti akreditovanou laboratoří. Měření hluku v pracovním prostředí provedl zdravotní ústav České Budějovice, který podle konkrétní měřené situace vyjádřil přípustný expoziční limit. Stejný ústav provedl měření prachu a uzavřel, že koncentrace prachu v pracovním prostředí na pracovišti svářeč a zámečník přípustný expoziční limit nepřekračují. Tyto podklady posuzovala Krajská hygienická stanice při vydávání závazného stanoviska z 26.4.2010 a se změnou užívání stavby na zámečnickou dílnu vydala souhlas.

Nakládání s odpady bylo předmětem smlouvy mezi provozovateli zámečnické dílny a obcí Ústrašice z 1.8.2009. Stavebník dále uzavřel smlouvu o převzetí, využití a odstranění odpadu se společností Rumpold Praha. Souhlas s nakládáním konkrétně vyjmenovanými druhy nebezpečných odpadů vyjádřil odbor životního prostředí Městského úřadu v Táboře ve svém rozhodnutí z 7.10.2009. Souhlasné stanovisko s navrženou změnou účelu užívání stavby vyjádřil tentýž orgán dne 14.9.2009, jedná-li se o nakládání s odpady, ochranu ovzduší a vod.

Závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje bylo vydáno 23.1.2009, kdy podkladem jejího vydání byla zpráva o revizi hromosvodů revizního technika. V této zprávě se uvádí, že revidované zařízení je schopno bezpečného provozu.

Stavebník dále předložil dodatek k průvodní technické zprávě, ve které se uvádí, že jedná se o zámečnickou dílnu, hotové zámečnické výrobky nebudou v provozovně nijak povrchově upravovány, dodatek ke zprávě obsahuje seznam strojů v zámečnické dílně.

Pokračování
- 4 -
10A 69/2011

Spis obsahuje projektovou dokumentaci na změnu skladové haly na zámečnickou dílnu vyhotovenou autorizovaným technikem pro pozemní stavby.

PhDr. J. Č. Obecnímu úřadu Ústrašice k dotazu ohledně účelové komunikace na pozemku č. 125/1 uvedla, že tento pozemek získala v restituci v roce 1996. Po části pozemku desítky let vedla účelová komunikace s asfaltovým povrchem, která umožňovala spojení mezi silnicí třetí třídy procházející obcí a dalšími objekty v areálu bývalého plemenářského podniku a lesy ve vlastnictví podatelky. Účelovou komunikaci na tomto pozemku jako veřejně přístupnou ponechala a v tomto stavu pozemek v roce 2005 prodala. Smlouva obsahovala ustanovení o tom, že prodávající nemovitost prodává se všemi součástmi a příslušenstvím a právy s touto nemovitostí spojenými. Při prodeji nepředpokládala, že by pozemek byl využit jinak než jako účelová komunikace. Pokud by tušila, že nový vlastník bude bránit přístupu po této komunikaci jiným osobám, nikdy by pozemek neprodala.

Obec Ústrašice podala dne 8.12.2010 vyjádření v záležitosti zajištění přístupu k pozemku st.p. č. 92/1. Obec Ústrašice uvádí, že je příslušným silničním úřadem, daná účelová komunikace nepochybně existuje desítky let, je jasně vyznačena v terénu, od 60. let má asfaltový povrch, slouží pro potřeby vlastníků nemovitostí v sousedství komunikace a umožňuje spojení těchto nemovitostí se silnicí třetí třídy probíhající obcí. Samozřejmě slouží k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. O existenci veřejně přístupné účelové komunikaci umožňující přístup k pozemku č. 92/1 není pochyb.

Krajský úřad oznámení stavebníka z 29.4.2009 zhodnotil jako předložení dokladů v reakci na opatření stavebního úřadu z 15.7.2009 a dne 24.1.2011 vydal příkaz nečinnému stavebnímu úřadu, kterému přikázal rozhodnout nejpozději do 60ti dnů od obdržení tohoto příkazu.

Stavební úřad zahájil dne 1.3.2011 řízení o změně v užívání stavby skladové haly na zámečnickou dílnu, na 17.3.2011 nařídil ústní jednání, stanovil okruh účastníků, kterým udělil poučení.

Žalobce podal své námitky proti změně v užívání stavby písemně, týkaly se neúplnosti předložené dokumentace, především z hlediska zajištění přístupu, posouzení účinku vibrací, způsobu dopravy a skladování materiálu, žádal definici projektové dokumentace pro daný účel a vyjádření dotčených orgánů státní správy. Poukázal na svá tvrzení a skutečnost o povrchových úpravách zhotovovaných výrobků, hromosvodní ochranu hodnotil jako rozpornou s právními předpisy. Dovolával se stavu komínů a okolnosti, že stavebníci bez stavebního povolení nebo ohlášení provedli změny předmětné stavby, které jsou v uplatněných námitkách vyjmenovány.

Obec Ústrašice vydala dne 23.4.2010 potvrzení o tom, že přístup k pozemku č. 92/1 ze silnice třetí třídy je zajištěn veřejně přístupnou účelovou komunikací po specifikovaných pozemcích. Žalobcově žádosti o prodloužení lhůty pro seznámení s podklady o 30 dnů nebylo vyhověno. Dne 5.4.2011 vydal stavební úřad rozhodnutí o změně v užívání stavby, jímž povolil změnu v užívání stavby skladové haly na zámečnickou dílnu. V druhém odstavci výroku byly stanoveny podmínky pro nový účel užívání stavby tak, že ta bude k účelu povolenému tímto rozhodnutím a budou pravidelně provázeny revize instalací /elektro, atd/. V odůvodnění rozhodnutí se podává výčet podkladů, k námitkám žalobce je uveden obsah projektové dokumentace, vyjádření dotčených orgánů státní správy, smlouvy o likvidaci odpadů. Odkazuje se na stanovisko Silničního správního úřadu, závazná stanoviska Krajské Pokračování
- 5 -
10A 69/2011

hygienické stanice, obsah doplněné původní zprávy. S těmito podklady měl účastník řízení možnost se seznámit, povrchová úprava zámečnických výrobků prováděna nebude. Hromosvodní ochrana objektu není předmětem řízení o změně užívání stavby, poukazuje se na revizi hromosvodů, revizi napojení komínových těles. Ke stavbám uvedeným v námitkách je sdělováno, že byly předmětem ohlášení stavebních úprav v roce 2001, v roce 2008 a 2009. Mobilní buňky byly předmětem jiného řízení, k výměně krytiny došlo v roce 2006. K povolení změny v užívání stavby došlo z důvodu, že podstatně nemění nároky stavby na okolí, je v souladu se záměry územního plánování, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a zvláštními předpisy není, podmíněna provedením stavební změny stavby.

Žalobce se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolal z důvodů v podstatě obdobných, jako jsou obsaženy v žalobních bodech.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že předmětem řízení byla změna v užívání stavby nevyžadující stavební úpravy. Odvolací námitky jsou pro ne zcela srozumitelnou formulaci zopakovány a v odvolání se na ně reaguje. V procesním postupu stavebního úřadu nebyly shledány takové vady, které by byly důvodem pro zrušení prvostupňového rozhodnutí, usnesení v záležitosti prodloužení lhůty pro možnost seznámit se s podklady je předmětem samostatného odvolacího řízení. K přezkoumání sdělení silničního správního úřadu není stavební úřad příslušný. V řízení nebyl posuzován nový příjezd či přístup ke stávající stavbě, ale předmětem rozhodování bylo vydání souhlasu se změnou v užívání stavby, která má příjezd zajištěn. Projektová dokumentace pro rozhodování o změně v užívání stavby odpovídá příslušné vyhlášce. Za provoz zámečnické dílny zodpovídají stavebníci a je na nich, aby dodržovali předpisy hájící veřejné zájmy. Pokud tak činit nebudou, lze je sankcionovat. S dalšími odvolacími námitkami se žalovaný šíře nezabýval, protože nebyly předmětem rozhodování. To se vztahuje k hromosvodní ochraně objektu, mobilním buňkám, výměně krytiny, obezdění části pozemku.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

V souzené záležitosti není pochyb o tom, že změna v užívání stavby je projednávána po dobu několika let, došlo ke zrušení původního rozhodnutí a zastavení řízení, žalovaný vydal příkaz nečinnému správnímu orgánu, aby danou stavební záležitost projednal, bylo zapotřebí odstraňovat vady procesní povahy tak, aby vůbec bylo možno v roce 2011 zákonem předepsaným způsobem řízení zahájit a ukončit jej správním rozhodnutím. Žalobce je účastníkem řízení, a proto mu svědčí práva stanovená zákonem k jeho ochraně. Využití takových práv nelze žalobci vytýkat tím spíše za situace, kdy to byl též stavební úřad, který zůstal nečinný a nečinil opatření směřující k odstranění procesních vad. Za takové situace pak není zcela korektní, je-li v odůvodnění odvolání uvedeno, že projednání věci je prodlužováno využíváním procesních práv žalobcem.

Účastníci řízení mají podle § 36 odst. 3 správ. řádu za použití § 192 stav. zák. právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Aby takové vyjádření mohli podat, je nezbytné se seznámit s podklady pro rozhodnutí. Žalobce požádal o prodloužení lhůty k obeznámení se se spisem. Této žádosti vyhověno nebylo a o odvolání žalobce nebylo v době před vydáním prvostupňového rozhodnutí rozhodnuto. Nebylo proto najisto postaveno, zda bylo možno lhůtu o požadovanou dobu prodloužit, případně co tomu bránilo, v důsledku čehož nelze spolehlivě posoudit, zda správní orgány poskytly žalobci dostatečný prostor pro využití práv k jeho obraně. Poskytnutím možnosti účastníku seznámit se se spisem lze pak předejít i Pokračování
- 6 -
10A 69/2011

některým odvolacím námitkám. Spis například obsahuje obsáhlou projektovou dokumentaci, ze které je navrhované užití stavby zřejmé, jako důkaz sloužily další písemné podklady vyhotovené dotčenými orgány státní správy, hájícími zájmy na jimi spravovaných úsecích. Právě těchto podkladů se týkají odvolací námitky i žalobní body. Se zřetelem k procesním právům účastníků řízení mělo proto být nejprve rozhodnuto o odvolání proti usnesení ve věci žádosti o prodloužení lhůty k seznámení se se spisem a teprve poté mělo být rozhodováno věcně.

Žalobní bod týkající se ve své podstatě přístupu k dané stavbě není opodstatněný. Především je zapotřebí poukázat na to, že předmětem rozhodování byla změna v užívání stavby, která nevyžadovala žádné stavební úpravy. Tato stavba dosud právně využívaná jako sklad existuje a má přístup umožňující její napojení na silnici třetí třídy procházející obcí. Silniční správní úřad, jímž je obec Ústrašice, podal vyjádření, že stavba je napojena po konkrétně specifikovaných parcelách na silnici třetí třídy procházející obcí. Úřad uvedl, že jedná se o účelovou komunikaci s asfaltovým povrchem. Silniční správní úřad dále uvedl, že tato komunikace slouží nejen pro napojení dané stavby na silniční síť, ale též slouží jako přístupová komunikace pro vlastníky polí a lesů v dané lokalitě a jedná se o komunikaci veřejnou. Vedle stanoviska Silničního správního úřadu je ve spise založeno též sdělení PhDr. J. Č., která žalobci prodala pozemek č. 125/1. Uvedla, že danou parcelu získala v restituci v roce 1996 a již tehdy po části této pozemkové parcely vedla desítky let účelová komunikace s asfaltovým povrchem umožňující spojení mezi silnicí třetí třídy procházející Ústrašicemi a dalšími objekty v areálu bývalého Plemenářského podniku a lesy, které jsou ve vlastnictví podatelky informace. Po dobu jejího vlastnictví dané komunikace ji ponechala jako veřejně přístupnou až do doby prodeje pozemku v roce 2005. Nepředpokládala, že nový vlastník bude bránit využití této komunikace. Těmito podklady je doloženo, že parcelou č. 125/1 po desítky let komunikace procházela, a tudíž je prokázáno, že stavba má přístup zajišťující její spojení se silniční sítí. Poznamenává se, že podle sdělení silničního správního úřadu účelová komunikace s asfaltovým povrchem vede i parcelou č. 146/5.

Okolnost, že podle žalobního tvrzení jedná se o pozemky oplocené, neznamená, že oplocením komunikace zanikla. Takovou stavební úpravou ani změnou vlastnictví nedochází ke zrušení veřejně přístupné komunikace existující po dobu několika desítek let. Tím, že se žalobce stal vlastníkem parcel, ve kterých je situována veřejně přístupná účelová komunikace, jej ještě neopravňuje k tomu, aby užívání takové komunikace znemožnil. Oprávněnost oplocení pozemků nebyla předmětem přezkoumávaného rozhodnutí a nemůže se jím zabývat šířeji ani soud v řízení přezkumném.

Žalobní tvrzení o povrchové úpravě a účelu dané komunikace je vyvráceno vyjádřením silničního správního úřadu a sdělením PhDr. J. Č., ze kterých plyne, že jedná se o komunikaci s asfaltovým povrchem, využívají ji vlastníci sousedních nemovitostí, což konkrétně potvrdila PhDr. J. Č., které daná komunikace zajišťuje přístup k lesním pozemkům v jejím vlastnictví. Pro rozhodování o změně v užívání stavby nebylo zapotřebí provádět důkaz pasportem komunikací, jestliže ve spise bylo založeno jednoznačné stanovisko silničního správního úřadu podpořené sdělením dřívějšího vlastníka konkrétní parcely.

Návrh územního plánu nemůže být podkladem pro rozhodování, protože dokud není schválen, nelze z něj vycházet. Nutno však poznamenat, že okolnost, že daná plocha je zařazena do výrobních ploch, ještě neznamená, že výrobními plochami nemohou vést komunikace. Při tvorbě územního plánu je vždy zcela nezbytné zajistit přístup ke všem pozemkům v prostoru územním plánem řešeným. V souzené záležitosti nebylo rozhodováno Pokračování
- 7 -
10A 69/2011

podle zákona o pozemních komunikacích a podklady založené ve spise týkající se připojení pozemku na silniční síť, jsou zcela jednoznačné, a proto postačující pro rozhodování o změně v užívání stavby. Z vyjádření PhDr. J. Č. je zřejmé, že pozemky, na kterých se komunikace nachází, se v průběhu doby dostaly do vlastnictví státu či socialistické organizace, protože byly předmětem restituce. Do vlastnictví restituentky byly vydány jako pozemky zastavěné stavbou komunikace a ta je tak bez výhrad převzala. Nebylo proto postupováno nikterak v rozporu s vyjádřením Veřejného ochránce práv, na které je v žalobě odkazováno, protože komunikace nepochybně vznikla se souhlasem dřívějšího vlastníka a existovala bez výhrad za dobu vlastnictví pozemku dotčeného komunikací právním předchůdcem žalobce. Ze spisu je patrné, že skladová hala i účelová komunikace se nachází v areálu bývalého Plemenářského podniku, který byl svou formou podnikem státním.

Soud proto uzavřel, že podklady ve spise je doloženo, že daná stavba je napojena na silniční síť účelovou komunikací.

Ani žalobnímu bodu vztahujícímu se k projektové dokumentaci nelze přisvědčit. Z obsahu spisu je jednoznačně seznatelné, že doplňována byla projektová dokumentace týkající se změny stavby dosud užívané jako sklad na zámečnickou dílnu. Tato projektová dokumentace pořízená autorizovaným technikem pro pozemní stavby v říjnu 2008 byla stavebnímu úřadu předložena a je založena ve spise. Název stavby je v projektové dokumentaci označen a uvádí se, že byla pořízena pro účely změny užívání této stavby. Obsahuje výkres pohledů, půdorysu, rozmístění strojů, situaci. Součástí projektové dokumentace je průvodní zpráva, ve které je stavba a změna jejího užívání popsána. Z výzvy stavebního úřadu 15.7.2009 je pak jednoznačně patrné, v jakém smyslu měla být takto předložená projektová dokumentace doplněna. Především mělo být doloženo, zda provozem zařízení zámečnické dílny vzniknou otřesy nebo vibrace a sdělením, zda zhotovené výrobky budou povrchově upravovány, protože pokud by tomu tak bylo, musí být takový záměr projednán s dotčenými orgány. Na stavebním úřadu proto bylo projektovou dokumentaci posoudit, což evidentně bylo učiněno, jestliže byla vydána prve označená výzva. Byla-li pro účely daného řízení předložena projektová dokumentace pro účely rozhodování o změně stavby skladu na zámečnickou dílnu, nebylo zapotřebí další definice projektové dokumentace, jak se v žalobě požaduje. Projektová dokumentace byla k požadavku stavebního úřadu doplněna, Zdravotní ústav v Českých Budějovicích provedl měření vyžadovaná stavebním úřadem a bylo vydáno závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Technická zpráva byla rovněž doplněna a výslovně se v ní uvádí, že výrobky zámečnické povahy nebudou v dílně povrchově upravovány. Při posuzování změny v užívání stavby nebylo proto postupováno výlučně podle tvrzení stavebníků, ale bylo vycházeno z projektové dokumentace podložené měřením a závazným stanoviskem dotčených orgánů státní správy. Pro posouzení změny účelu užívání stavby byl proto se zřetelem k formulaci dané žalobní námitky skutkový stav zjištěn zcela spolehlivě a nedošlo k porušení zásady materiální pravdy.

Žalobní bod o způsobu užívání dané stavby jako zámečnické dílny není zcela jasně formulován a se zřetelem k okolnosti, že žaloba byla podána v závěru lhůty stanovené § 72 odst. 1 s.ř.s., nebyl prostor pro odstraňování žalobních vad. Z žalobního bodu lze vyrozumět, že žalobce poukazuje na to, že ve stavbě či jejím okolí jsou povrchové úpravy zámečnických výrobků prováděny. Z obsahu spisu je však zřejmé, že není dovoleno zámečnickou dílnu užívat pro povrchovou úpravu zhotovených výrobků, což se uvádí v technické zprávě, která je součástí projektové dokumentace a v tomto ohledu skutkový stav zjišťoval též stavební úřad. Jestliže danou stavbu nelze užívat k úpravě výrobků zhotovovaných v zámečnické dílně, pak je zapotřebí takovou skutečnost vyjádřit nejen v odůvodnění rozhodnutí, ale je zapotřebí Pokračování
- 8 -
10A 69/2011

promítnout ji též do výroku. Pouze výrok rozhodnutí je totiž schopný právní moci a vykonatelnosti. Z výroku rozhodnutí stavebního úřadu, které bylo v odvolacím řízení potvrzeno, plyne, že povoluje se změna v užívání stavby skladové haly na zámečnickou dílnu za podmínek pro nový účel užívání stavby, které jsou ve výroku rozhodnutí specifikovány tak, že stavba bude užívána k účelu povolenému tímto rozhodnutím a budou pravidelně prováděny revize instalací /elektro, atd./. Je-li však povoleno užívání stavby jako zámečnické dílny, ve které se nesmějí provádět povrchové úpravy zhotovených výrobků, je zapotřebí takové omezení vyjádřit v podmínkách pro nový účel užívání stavby. Stavebníci sami vyjádřili, že výrobky povrchově upravovat nebudou a pro povolení užívání stavby k takové činnosti nejsou ani ve spise podklady. Právě v zájmu užívání stavby v souladu s rozhodnutím o rekolaudaci je nezbytné řádně vyjádřit podmínky užití této stavby. Jestliže se tak nestalo, je v tomto ohledu rozhodnutí vadné a nemůže obstát. Proto je daný žalobní bod opodstatněný a vede soud ke zrušení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí stavebního úřadu.

V bodě 5 žaloby je sumárně vyjadřován nesouhlas s napadeným rozhodnutím, jestliže jím byly řešeny odvolací námitky č. 6, 7, 8 a 9. Ani tento žalobní bod nemá opodstatnění. Především je třeba uvést, že předmětem rozhodování byla změna v užívání dokončené stavby. Ve spise není žádný podklad, na základě kterého by bylo možno dovodit, že jedná se o stavbu nedokončenou. Konkrétní stavba byla skladem a tento sklad má sloužit jinému účelu, konkrétně zámečnické dílně, ve které nebudou prováděny povrchové úpravy zhotovených výrobků. Právě pro účel projednání žádosti o povolení změny v užívání dokončené stavby byly opatřeny podklady. Proto nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že došlo k porušení zásady materiální pravdy.

Tvrzení o tom, že stavba je bez řádné hromosvodní ochrany je v rozporu s podklady ve spise, protože pro účely vydání vyjádření hasičského záchranného sboru jako dotčeného orgánu státní správy byla opatřena revizní zpráva hromosvodů, ve které se výslovně uvádí, že revidované zařízení je schopno bezpečného provozu.

Mobilní buňky nebyly v daném řízení posuzovány a nachází se mimo rekolaudovanou budovu. Proto nebylo zapotřebí se při rozhodování mobilními buňkami šířeji zabývat.

Žalobce vyslovuje domněnku, že ohlášené stavební úpravy nebyly provedeny před rokem 2005, a proto dovozuje, že jedná se o stavbu nedokončenou. Žalobce se dovolává konkrétně neprovedení venkovních omítek a z toho dovozuje, že stavebníci nejsou oprávněni stavbu užívat. Ani pro toto žalobní tvrzení není ve spise opora. Ve spise je založena informace o parcele, ze které je zřejmé, že na stp. č. 92/1 se nachází zemědělská stavba. Takový zápis by nebylo možno provést, jestliže jednalo by se o stavbu nekolaudovanou. I z toho důvodu je zapotřebí vycházet z toho, že takto katastrálním úřadem evidovaná budova je dokončená. Stavba jako věc nemovitá vzniká okamžikem kolaudace a byla-li následně dotčena stavebními úpravami, pak ani případně nedokončené ohlášené stavební úpravy nečiní z dané stavby stavbu nedokončenou. Provádění stavebních úprav na dokončené stavbě také neznamená, že stavbu nelze užívat k účelu, pro který byla kolaudována.

Napadené rozhodnutí je rozhodnutím o změně v užívání stavby, není rozhodnutím o přestupku, a proto na soudu není posuzovat, zda se stavebníci mohli či nemohli dopustit přestupku.

Soud proto k žalobnímu bodu pod číslem 5 shrnuje, že předmětem rozhodování byla změna v užívání stavby skladu, námitky uvedené pod v žalobě označenými body byly Pokračování
- 9 -
10A 69/2011

projednány a pro dané rozhodnutí měly správní orgány obou stupňů dostatek podkladů. Takový podklad existoval i ke hromosvodní ochraně a ostatní výhrady stavební povahy nesouvisejí s rozhodováním o předmětu řízení.

Pro důvody v žalobě uvedené soud neshledal k porušení zásady materiální pravdy a bylo rozhodováno na základě nedostatečně zjištěného stavu věci. Protože se však do výroku rozhodnutí nepromítlo, že v zámečnické dílně nelze provádět povrchovou úpravu zhotovených výrobků a prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dříve, než došlo k projednání odvolání žalobce v záležitosti žádosti o prodloužení lhůty k seznámení s podklady, je napadené rozhodnutí vadné a právě pro tyto závady nemůže obstát.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady procesní povahy a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Protože těmito závadami trpí též rozhodnutí stavebního úřadu, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. současně rozhodnutí prvostupňové.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch částečný, přičemž úspěšnost žalobce je hodnocena ve vztahu k uplatněným žalobním bodům v rozsahu jedné třetiny. Náklady řízení představují celkem 7.760 Kč a tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, odměny advokáta za dva úkony právní služby po 2.100 Kč, celkem 4.200 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč, celkem 600 Kč, a DPH ve výši 960 Kč, které je zástupce žalobce plátcem. Jedna třetina těchto nákladů činí 2.587 Kč a tato částka byla žalobci na náhradě nákladů řízení přiznána.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování
- 10 -
10A 69/2011

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 12. ledna 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Balejová v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru