Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 68/2011 - 40Rozsudek KSCB ze dne 14.12.2011

Prejudikatura

A 2/2003 - 73


přidejte vlastní popisek

10A 68/2011 – 40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. J. E., právně zastoupeného Mgr. Martinem Smetanou, advokátem AK Janstová, Smetana & Nevečeřal, se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Římská 104/14, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2011, č.j. OREG 21633/2011/kadlecova, takto:

Rozhodnutí Krajského úřadu - Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic ze dne 22.6.2011, č.j. OREG 21633/2011/kadlecova se zrušuje pro vady řízení a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 800,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 25.8.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2011 č.j. OREG 21633/2011/kadlecova, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Městského úřadu Sezimovo Ústí, odboru stavebního úřadu, územního plánování, životního prostředí a dopravy ze dne 22.3.2011 č.j. MESU-2016/2010/OSU/Ná 15 a toto rozhodnutí potvrzeno.

Pokračování
- 2 -
10A 68/2011

/2/ V žalobě je namítáno, že změna v užívání budovy-skladové haly se přímo dotýká práv žalobce jako třetí osoby. Žalobce měl být účastníkem řízení, a pokud s ním stavební úřad jako s účastníkem řízení nejednal, zasáhl do jeho práv. Žalobce nemohl uplatňovat námitky v řízení o změně v užívání stavby a tím byl zkrácen na svých právech. Žalobce dále k písemnosti Obecního úřadu Ústrašice ze dne 23.4.2010, který je příslušným silničním správním úřadem uvedl, že přístup na pozemky č. 92/1, 146/4, 308/5 a 308/9 je zabezpečen ze silnice III. třídy přes veřejně přístupnou účelovou komunikaci, pozemek č. 125/1, 145/6 a 145/4 a po účelové komunikaci č. 308/3. Potvrzení bylo vydáno na účelem kolaudace objektu na pozemku č. 92/1. Pozemek parc. č. 125/1 a 145/6 je ve vlastnictví žalobce a tyto pozemky nejsou účelovými komunikacemi. Obec Ústrašice vydala potvrzení mimo rámec svých pravomocí, toto potvrzení postrádá právní základ a je nicotným aktem bez jakýchkoli právních účinků. Navíc je poukazováno na to, že rozhodnutí Obce Ústrašice, že pozemek je v uzavřeném areálu, bylo zrušeno. Dále žalobce v žalobě uvedl, že nebylo vydáno žádné rozhodnutí o tom, že pozemky by byly účelovou komunikací a ani takové řízení není vedeno. Navíc pozemek č. 125/1 je oplocen na základě ohlášení žalobce. Obec Ústrašice vede pasport místních a účelových komunikací, v tomto pasportu však nejsou pozemky č. 125/1 a 145/6, které jsou ve vlastnictví žalobce jako účelové nebo místní komunikace uvedeny. Přitom v územním plánu obce Ústrašice jsou místní a účelové komunikace uvedeny, avšak ani jedna z těchto komunikací podle územního plánu nevede přes pozemky č. 125/1 a 145/6. Žalobce dále v žalobě popsal postup k prohlášení pozemku za účelovou komunikaci a poukázal i na zprávu veřejného ochránce práv, podle které je nutné, aby vlastník pozemku se vznikem účelové komunikace vyslovil souhlas. Potvrzení o charakteru pozemku č. 125/1 a 145/6 je dle názoru žalobce bez právních účinků a nemůže být podkladem v řízení o změně v užívání stavby. Žalobce připomněl, že oznamovatelé změny v užívání stavby mají zajištěn přístup přes jiné pozemky a tento přístup užívají i užívali. Podle názoru žalobce způsob vedení stavebního řízení o změně v užívání haly vykazuje řadu procesních vad. Proto bylo také prvoinstanční rozhodnutí ze dne 25.6.2009 zrušeno a řízení zastaveno. Žalobce zopakoval, že má za to, že je účastníkem předmětného řízení o povolení změny v užívání haly na pozemku č. 92/1, a proto požádal o zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Současně žalobce poukázal na to, že podal příslušnému silničnímu správnímu úřadu dva návrhy na vydání deklaratorního rozhodnutí, že pozemky č. 308/2, 308/3, 308/4 a 154/2 jsou účelovými komunikacemi. O těchto návrzích však nebylo rozhodnuto. Odvolací orgán porušil ustanovení § 127 odst. 3 stavebního zákona ve spojení s § 192 téhož zákona a § 27 odst. 2 správního řádu. Žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.

/3/ Vzhledem k tomu, že žalobce neodůvodnil svůj návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, soud žalobce vyzval, aby důvody nenahraditelné újmy ve vztahu k napadenému rozhodnutí doplnil. Žalobce ve lhůtě soudem stanovené uvedl, že mu jako vlastníku hrozí, že při užívání svých pozemků bude ohrožen prováděnou změnou, zejména jízdou nákladních a osobních vozidel, hlukem a vibracemi v rozsahu, kterým bude dotčen na svém právu užívat nerušeně předmět svého vlastnictví. Dále poukázal na to, že stavebníci se mohou domáhat užívání pozemků k přístupu ke svým pozemkům, a to i přesto že pozemky žalobce jsou již několik let oploceny a nelze je jako komunikaci užívat.

/4/ Krajský soud rozhodl po vyjádření žalovaného správního orgánu a zvážení důvodů sdělených žalobcem dne 5.10.2011 tak, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává, neboť žalobce neuvedl, v čem konkrétně spočívá, nenahraditelnost jím tvrzené újmy v souvislosti s právními účinky napadeného rozhodnutí, kdy žalobcem tvrzené snížení komfortu užívání Pokračování
- 3 -
10A 68/2011

pozemků soud pro postup podle § 73 odst. 2 s.ř.s. nepovažoval a ohrožení zdraví žalobce neprokázal.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

/5/ Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání jen na základě účastníky předložených spisů. Žalovaný uvedl, že sdělení žalobce o tom, že má právo na to, aby s ním správní orgán v budoucnu jednal, nemá právní účinky a je bez významu. Žalovaný nezpochybnil závěry Ústavního soudu ve výkladu pojmu sousední pozemek a souhlasí se žalobcem v tom, že sousední pozemky nelze chápat pouze ve smyslu pozemků, které mají společnou hranici. Žalobce však žádné konkrétní důvody dotčení svých práv a povinností neuvedl, a za situace, kdy se sporné pozemky nacházejí od pozemku č. 92/1 ve vzdálenosti 80 m považuje žalovaný za dostatečnou k tomu, aby nedošlo k přímému dotčení žalobce na jeho právech. Žalovaný nepřekročil meze správního uvážení. Je-li argumentováno tím, že pozemky žalobce byly v územním plánu Obce Ústrašice zařazeny do ploch určených pro výrobu, pak žalovaný poukázal na shodný účel využití území, nikoliv účel kolidující, kterým by mohlo být např. zařazení pozemků do plochy určené pro bydlení. V dané věci považuje žalovaný za důležité, že se jednalo o změnu v užívání stávající stavby, přičemž stávající přístup je zajištěn z titulu obecného užívání pozemní komunikace a tento přístup a příjezd zůstal nezměněn. Jedná-li se o účelovou komunikaci podle § 7 zákona č. 13/1997 žalovaný uvedl, že účelová komunikace vzniká naplněním kritérií v tomto zákoně stanovených, tedy ze zákona, nikoliv rozhodnutím příslušného silničního správního úřadu. Správní úřad v řízení před stavebním úřadem konstatoval, že o existenci účelové komunikace nejsou pochybnosti, a tudíž je na žalobci, aby se v jiném řízení a jinými prostředky domáhal ochrany svých práv. Námitky uvedené žalobcem pod bodem 5 a 6 dle žalovaného nemají souvislost s projednávanou věcí.

III. Obsah správních spisů.

/6/ Ze správních spisů, které si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

/7/ Městský úřad v Sezimově Ústí, odbor stavebního úřadu, územního plánování, životního prostředí a dopravy postoupil dne 10.5.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích odvolání žalobce proti usnesení Městského úřadu v Sezimově Ústí, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem řízení ve věci vydání změny v užívání stavby skladové haly na zámečnickou dílnu na pozemku st. p. č. 92/1 v kat. úz. Ústrašice. V odvolání žalobce namítal, že stavební zákon v řízení o změně v užívání stavby nevymezuje okruh účastníků řízení, a proto by měl stavební úřad postupovat podle ustanovení § 27 správního řádu. Rozhodnutím, které bude vydáno v řízení o změně v užívání stavby může být žalobce přímo dotčen, neboť je vlastníkem pozemků par. č. 125/1 a 145/6, které sousedí s pozemkem č. 92/1. Není rozhodné, zda pozemky sousedí bezprostředně nebo přes další pozemky. K tomu je odkazováno na nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 96/2000 Sb.. Žalobce uvedl, že se jej změna v užívání stavby jako vlastníka pozemků dotkne. Stavební úřad jako důvod nepřipuštění žalobce jako účastníka řízení uvedl argumentaci stanoviskem příslušného silničního úřadu Obce Ústrašice ze dne 23.4.2010, že jedná se v případě pozemku o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, čímž vzniká dle zákona právo tuto komunikaci užívat i A. a R. M.. S tímto závěrem žalobce rovněž nesouhlasí. Toto stanovisko představuje jeden podklad Pokračování
- 4 -
10A 68/2011

ke změně užívání stavby, z tohoto potvrzení vyplývá, že přístup na pozemky v kat. úz. Ústrašice p. č. st. 92/1, 146/4, 308/5 a 308/9 je zabezpečen ze silnice III. třídy přes veřejně přístupnou účelovou komunikaci p.č. 125/1, 145/6 a 145/4 a dále pak po účelové komunikaci č. 308/3. Potvrzení bylo vydáno za účelem kolaudace objektu na st. p. č. 92/1. Podle názoru žalobce potvrzení vydané Obcí Ústrašice představuje nicotný akt, neboť postrádá jakýkoli právní základ. V dané věci nebylo vydáno žádné deklaratorní rozhodnutí o tom, že pozemky č. 125/1 a 145/6 jsou účelovou komunikací a žádné řízení nebylo úřadem vedeno. Z toho žalobce dovozuje, že přes jeho pozemky nevede účelová komunikace. Nevede-li přes pozemky účelová komunikace, nevztahuje se na pozemky režim obecného užívání. Výlučným vlastníkem pozemků je žalobce a bez jeho souhlasu je nelze užívat. Žalobci není zřejmý důvod vyloučení jej jako účastníka řízení. O odvolání bylo rozhodnuto poté, co žalobce upřesnil, že je v řízení zastoupen právním zástupcem žalovaným správním orgánem dne 22.6.2011. Odvolání žalobce bylo zamítnuto a usnesení Městského úřadu Sezimovo Ústí, odboru stavebního úřadu ze dne 24.3.2011 č.j. MESU-2016/2010/OSU/Ná 15 bylo potvrzeno. V odůvodnění rozhodnutí je usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem řízení, o povolení změny užívání stavby skladové haly na zámečnickou dílnu na pozemku st. p. č. 92/1 v kat. úz. Ústrašice, označeno stejným číslem jednacím jako ve výroku rozhodnutí, je však uvedeno jiné datum vydání, a to dne 24.2.2011. Důvodem zamítnutí odvolání žalobce bylo v prvé řadě vysvětlení charakteru řízení podle § 127 odst. 3 stavebního zákona. Žalovaný uzavřel, že stavební úřad oznámení o změně užívání stavby nesprávně kvalifikoval jako žádost a považoval den jeho předložení za den, kdy bylo zahájeno správní řízení, čímž postupoval v rozporu s § 127 odst. 3 stavebního zákona. Dále bylo uvedeno, že oznamovatelé předložili pro zahájení řízení písemnost ze dne 23.4.2010 Obce Ústrašice jako příslušného silničního správního úřadu, kterou bylo potvrzeno, že přístup na pozemky je zabezpečen ze silnice III. třídy a přes veřejně přístupnou účelovou komunikaci parc. č. 125/1, 145/6 a 145/4 a dále pak po účelové komunikaci č. 308/3. Dále byla přiložena další písemnost obsahující reakci úřadu na stížnost žalobce, z níž je zřejmé, že účelová komunikace nepochybně existuje již několik desítek let. Komunikace pak dle závěru úřadu naplňuje podmínky § 7 zákona č. 13/1997 Sb. a vznikla ze zákona. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá souhlas se závěrem prvostupňového orgánu, že žalobce nemůže být rozhodnutím o změně užívání stavby skladové haly přímo dotčen na svých právech. Pozemky žalobce jsou od projednávané stavby v dostatečné vzdálenosti. Pokud žalobce rozporoval existenci účelové komunikace, žalovaný uvedl, že se může obrátit se svými výhradami na příslušný silniční správní úřad. Problematika nespadá do kompetence obecného stavebního úřadu.

IV. Právní názor soudu.

/8/ Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v intencích § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění /dále jen s.ř.s./, v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Rozhodnutí žalovaného bylo podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. zrušeno a vráceno žalovanému k dalšímu řízení bez nařízeného jednání pro nepřezkoumatelnost, a z důvodu absence opory ve správním spise.

/9/ Žalobce jako hlavní žalobní námitku označil postup žalovaného správního orgánu, který s ním nejednal jako s účastníkem řízení, ačkoliv se změna v užívání stavby dotýká jeho práv, zejména práva vlastnického. K argumentaci žalovaného písemností ze dne 23.4.2010 Obce Ústrašice žalobce uvedl, že písemnost byla vydána nad rámec pravomoci Obce Ústrašice a představuje nicotný akt.

Pokračování
- 5 -
10A 68/2011

/10/ V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný správní orgán v obecné poloze popsal, jaké jsou typy správních řízení, a k tomu uvedl, kdo přichází ve smyslu správního řádu v úvahu jako účastník správního řízení. Ve vztahu ke konkrétnímu případu žalovaný dále uvedl, že žalobce nesdělil, v čem konkrétně spatřuje přímé dotčení svých práv, pouze odkazoval na svou účast v řízení o změně užívání skladové haly, které bylo stavebním úřadem cca rok vedeno, ačkoliv takové řízení nemohlo být ani fakticky zahájeno, neboť pro zahájení nebyly splněny podmínky stanovené stavebním zákonem a stavební úřad nesprávně oznámení o změně užívání stavby kvalifikoval jako žádost a považoval den za předložení žádosti za den zahájení správního řízení. Tím bylo postupováno v rozporu s ustanovením § 127 odst. 3 stavebního zákona. Mezi doklady požadované stavebním úřadem byla předložena písemnost ze dne 23.4.2010 Obce Ústrašice, ve které bylo potvrzeno, jaký je přístup ke stavbě, a to přes účelovou komunikaci, jejíž existenci Obec Ústrašice jako silniční úřad potvrdila. Dále je v rozhodnutí uvedeno, že pro posouzení otázky postavení žalobce jako účastníka předmětného řízení vycházel úřad z těchto listin silničního správního úřadu. Odvolací orgán k tomuto závěru uvedl, že s ním souhlasí. Dále je citován odkaz žalobce na nález Ústavního soudu, dle kterého nemusí být pro účastenství ve stavebním řízení vyžadováno sousedství pozemků, avšak není uvedeno, jaký konkrétní závěr žalovaný učinil, je pouze konstatováno, že pozemky žalobce jsou v dostatečné vzdálenosti a žalobce žádné konkrétní důvody přímého dotčení neuvedl. K nesouhlasu žalobce se závěrem prvostupňového orgánu zdůvodněného vyjádřením silničního úřadu žalovaný podotkl, že žalobce sám rozporuje existenci veřejné cesty.

/11/ Z citace odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný správní orgán s odvolacími námitkami nevypořádal. Uvedl pouze, že je nepovažuje za důvodné, případně odkázal na argumentaci prvostupňového rozhodnutí. Odkazoval na písemnosti, které však nejsou založeny ve správním spise. Správní spis neobsahuje v odůvodnění citovanou písemnost Obecního úřadu Ústrašice ze dne 23.4.2010, není v něm zařazeno ani prvostupňové rozhodnutí, ani podklady, které měly správní orgány k dispozici při jeho vydání. Krajský soud z toho důvodu dospěl k závěru, že rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno je s ohledem na obecné konstatování bez uvedení bližších a konkrétních důvodů nepřezkoumatelné, odůvodnění je nedostatečné ve smyslu rozsahu či přesvědčivosti. Zároveň nemá rozhodnutí oporu v písemnostech založených ve správním spise, neboť tyto písemnosti ve správním spise založeny nejsou. Správní orgán sice uvedl, že souhlasí se závěrem prvostupňového rozhodnutí, avšak s ohledem na absenci těchto písemností nelze shledat, jak se správní orgán vypořádal s důkazními prostředky, zda je vyhodnotil v souladu s pravidly logického usuzování tak, že nelze mít pochybnost o vysloveném závěru. Soud pak nejen nemůže přezkoumat žalobní námitky, které do značné míry opakují námitky odvolací, neboť chybí opora, jak v absentujících závěrech žalovaného správního orgánu, tak v absentujících písemnostech ve správním spise. Soud navíc nemůže nahrazovat závěry správního orgánu svými vlastními závěry. Takovým postupem, který je nepřípustný by soud zatížil své vlastní rozhodnutí nepřezkoumatelností. Přezkoumatelné správní rozhodnutí je pouze takové rozhodnutí, z něhož je zřejmý nejen výrok, ale i důvody, pro které odvolací orgán nepovažuje odvolání za důvodné, musí v něm být i uvedeny skutkové okolnosti, jaké byly nebo nebyly ke zjištěnému skutkovému stavu provedeny, které představují důkazní prostředek, jaká takovému důkaznímu prostředku byla přiznána důkazní síla. V odůvodnění rozhodnutí musí být uvedeno i případně proč se některé důkazy v dané věci neprovedly. Odůvodnění rozhodnutí musí být srozumitelné a závěr vyslovený správními orgány musí být podpořen konkrétními důvody. Těmto požadavkům žalobou napadené rozhodnutí nevyhovuje.

Pokračování
- 6 -
10A 68/2011

/12/ K tomu lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudek NSS č.j. 2Afs 24/2005, z něhož vyplývá, že nepostačuje, pokud odvolací orgán při vypořádání argumentace odvolatele pouze konstatuje, že je nesprávná, avšak neuvede, v čem, tedy v jakých konkrétních důvodech nesprávnost spočívá.

/13/ V dané záležitosti soud uzavřel, že neměl možnost přezkoumat, zda správní orgán postupoval v souladu se zákonem, zda měl pro své rozhodnutí podklady a jakým způsobem se ve vztahu k takovým podkladům vypořádal s odvolacími námitkami, a z jakých důvodů. Nepostačuje obecné odmítnutí odvolací námitky, že je nedůvodná, odkazovat na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a uzavřít, že vlastnické právo žalobce k pozemkům, které jsou zatíženy veřejným užíváním, nemůže být dotčeno rozhodnutím o změně užívání stavby skladové haly na zámečnickou dílnu, když pro tento závěr nejsou ve spise založeny žádné podklady. Odvolací námitka žalobce, že se změna v užívání stavby dotýká všech pozemků v širším okruhu, byla zamítnuta pouze obecně s odkazem na absentující vyjádření silničního správního úřadu, se kterým navíc žalobce nesouhlasil. Žalovaný se nevypořádal s tvrzeními žalobce, zda přes jeho pozemky vede či nevede účelová komunikace. Účelovou komunikací podle § 7 zákona č. 13/1997 Sb. je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci. V pochybnostech podle odstavce druhého téhož ustanovení, zda se jedná z hlediska pozemní komunikace o uzavřený prostor nebo objekt rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Žalobce výtky ohledně existence účelové komunikace vznesl, v žalobě dokonce tvrdil, že jedná se o pozemky oplocené, avšak z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí při absenci písemností ve správním spise nelze závěr ohledně těchto námitek vyslovit. Soud proto uzavřel, že v dané věci odůvodnění rozhodnutí nenachází oporu v písemnostech, které byly soudu předloženy. Tím bylo rozhodnutí zatíženo vadou a nebylo možné je přezkoumat, neboť není zřejmé, na základě jakých skutečností byl správními orgány vysloven jejich závěr.

V. Závěr, náklady řízení.

/14/ Soud v dané věci uzavřel, že rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a rovněž z toho důvodu, že nemá oporu ve správním spise. Proto postupoval podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. a rozhodnutí zrušil bez nařízeného jednání.

/15/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v daném případě úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 6 800,- Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, náklady zastoupení advokátem po 2 100,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f, § 7 bod b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 4 200,- Kč, 2x režijní paušál po 300,- Kč (§13 odst. 3 téže vyhlášky), tedy 600,- Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech, z důvodů stanovených v § 103 odst. 1 s.ř.s. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle § 105 odst. 2 s.ř.s. advokátem.

Pokračování
- 7 -
10A 68/2011

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 14. prosince 2011

Předsedkyně senátu:
JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

v.r.

Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru